Divil jsem se tomu, ale docela jsem se bavil. I přes to, že jsem úplně všem postavám přál smrt. I přes lacinost koukající z každého záběru, ačkoli maskovanou rádoby bohatou výpravou - co však produkce utratila za šatečky a tupé pro vždy perfektně naleštěného
Deana Reeda, evidentně jí chybělo při výběru lokací, takže to vypadá, jako by se všichni rádi projížděli po opuštěných lomech. Ale akce bylo docela dost, a hlavně dost WTF scének, od příchodu "neandrtálců", přes sebedestruktivní chování ultraloajálního poskoka, až po všechno s bohatým Donem Luisem, jehož krutost
Pietro Martellanza neskutečně přehrává, až bych řekl, že se utrhl ze svěrací kazajky.
Jinak je to další pokus o zpracování Bonda ve spaghetti westernu. Pistolník Corbett je jeho asi nejdokonalejší kopií, nicméně tak dokonalou, že vyloženě leze na nervy. Z Corbetta jsou všechny ženské paf, sotva ho vidí, on sám je vždy dokonalý, naleštěný, všude jezdí povozem, i když jde třeba jen o přechod na druhou stranu ulice. Skoro mi to přišlo, že je to pokus o parodii a scénář si ze svého hrdiny dělá srandu sám. Nicméně soudruh
Reed zaručuje, že veškerou sodu, které se mu dostane, mu budete přát. Samozřejmě se mu jí dostane jen málo.
Jestli mi tenhle film něco připomínal, tak
Killer Caliber 32 s
Peterem Lee Lawrencem. Tam bylo stejné prostředí, pokus o stejný typ filmu.
Lawrence je proti
Reedovi ovšem vyloženě nezajímavý, u
Reeda aspoň víte, že toho chlapa nesnášíte.
Lawrence přejdete poměrně bez zájmu. Jinak oba filmy si hrají na výpravou bohaté, ale působí lacině. Tady třeba postavy nadávají, že pistolníka platí a on zatím jenom balí všechny ženské ve městě. Přičemž kromě
Lindy Veras v prologu se do konce filmu po
Reedově boku objevují jen dvě herečky!
Opravdu si nejsem jistý, jak tenhle film scenárista
Di Leo a režisér
Bianchini zamýšleli. Všechno kolem hrdiny a jeho nesnesitelného poskoka (
Fidel Gonzalez, kterého jsem měl chuť zabít už v
Johnny Yumovi) mi připadá jako snaha o komedii.
Martellanza taky, ale jeho úřadování se speciálně upravenou holí a vůbec celková násilnost filmu mi připadají, jako že to bylo všechno myšleno vážně. Ani humor v dialozích jsem popravdě nezaznamenal. Každopádně jsem se docela bavil. Zklamal mě konec, na závěr jsem čekal nějakou velkou akci a dočkal jsem se jen party kovbojů pobíhajících sem tam, aby byli stříleni jako zajíci. Hudba mi nijak nevadila, ani si ji nepamatuju. Celkově na pobavení možná jo, zvláště ty WTF scény za to stojí.
6,5/10
 |
| Nemám rád komunisty, amigo! |
 |
| A cenu za nejošklivější lokaci získává... |
 |
| Ale ten les je zase hezkej, to jo |
 |
| Před Deanem, za Deanem nikdo nesmí stát... |
 |
| Nicméně co do účesu, i Dean zaostává. |
 |
| Nelíbí se vám barva koně? Nevadí, přelakujeme... |
 |
| Oddanost až za hrob |
 |
| Mučeníčko, to je moje potěšeníčko... |
 |
Welcome to USSR... teda NDR. Vlastně to až za pár let.
|
a.k.a. God Made Them I Kill Them
Režie: Paolo Bianchini
Hrají: Dean Reed, Pietro Martellanza, Piero Lulli, Agnes Spaak, Linda Veras, Ivano Staccioli, Fidel Gonzalez
Hudba: Marcello Gigante
Scénář: Fernando Di Leo
Itálie 1968
Žádné komentáře:
Okomentovat