OIK´S BLOG: ROSALBA NERI (1939)

neděle 5. října 2014

ROSALBA NERI (1939)

Po nějaké době zase biografie, a proč ji pro změnu nevěnovat dámě?

Rosalba Neri je v italském kultfilmu dost dobře schovaná. Prakticky si nezahrála snad v žádném filmu, který by byl hodně dobře známý mezi širokou veřejností. A dvakrát to samozřejmě platí tady. Nebudu počítat Angeliku, kde (neviděl jsem) hraje snad jen ve dvou dílech vedlejší roli a zřejmě si jí tam nikdo vedle Merciérové nevšiml. Přesto má dodnes řadu obdivovatelů z řad těch, kdo zašli při pátrání dál a objevili ji v menších, často obskurních filmech.

Narodila se 19. června 1939 v italském Forli. V mládí zvítězila v soutěži krásy a po přesvědčování okolí se přihlásila na prestižní hereckou školu na Centro Sperimentale di Cinematografia (proto v některých filmech měla za jménem zkratku CSC, takže už víme, že to není kandidát věd). Po jejím absolvování dostala dokonce nabídku, aby odešla do slavné New Yorské školy Actors Studio, odkud vzešla řada talentů, jako třeba Marlon Brando, James Dean nebo Paul Newman. Rosalba však nabídku odmítla.

Ve filmu se poprvé objevila v roce 1958. Její raná kariéra obsahuje řadu především komedií, malých rolí ve velkofilmech natáčených v Itálii (Ben Hur) a větších rolí v jejich domácích nápodobách. Podle všeho Rosalba hrála v jen devíti peplumech, nicméně při pohledu na její bohatou filmografii jsem myslel, že jich bylo mnohem víc. No, nevadí.

V roce 1966 naskočila Rosalba do rozjetého vlaku spaghetti westernů, a to filmy Arizona Colt a Dinamite Jim. V obou má asi jen vedlejší role, nicméně brzy se dočkala i hlavní záporné (Johnny Yuma, 1967) a nakonec westernů natočila dohromady 17. Nejvýznamnějším z nich zůstal patrně Arizona Colt, v mnohých se popravdě jen mihla, ale samozřejmě dostávala i velké role. Většinou jsem ji vídal v rolích, jaké ve větších špagetách hrála Nieves Navarro, tzn. nebezpečné sexy ženy, s nimiž není radno si zahrávat. Ale nehrála samozřejmě jen tohle.

Nicméně s tímto typem postavy přešla i do jiných žánrů, zejména do hororů. Několikrát spolupracovala s Jesusem Francem, proslulým tvůrcem erotických hororů, a často po boku velkých hvězd evropského filmu, jako byli Klaus Kinski, Christopher Lee nebo Herbert Lom. Objevila se samozřejmě v několika giallech, z nichž dnes nejproslulejší je patrně film Alla ricerca del piacere (1972), proslavený sexuální scénou mezi Neriovou a Barbarou Bouchetovou. Dále spolupracovala například s Edwige Fenechovou na filmu Top Sensation (1969), nebo opět s Kinskim na La bestia uccide a sangue freddo (1971). V těchto filmech se často svlékala, což jí patrně přineslo další popularitu.

V závěru své nedlouhé kariéry začala Rosalba používat pseudonym Sarah Bay a zahrála si vedlejší role například v americké koprodukci The Arena, blaxploitation z antického Říma (?) po boku hvězdy tohoto žánru Pam Grierové (pozdější Tarantinovy Jackie Brown). V sedmatřiceti letech se rozhodla s filmem skončit, zčásti kvůli nespokojenosti s nabídkami, zčásti z rodinných důvodů. Poslední film tak natočila v roce 1976, poté se však ještě objevila v roce 1985 v jednom televizním seriálu.