YOUNG GUNS II (1990)

První díl sice měl silný osmdesátkový feeling, ale byl poměrně zábavný a plný akce. Druhý díl už tak moc pohromadě nedrží. Tvůrci si sice naštěstí nemuseli tak moc vymýšlet další dobroružství Billyho Kida a do centra tentokrát postavili jeho vztah s Patem Garrettem, ovšem i zde se objevuje spousta výmyslů.

Film je tentokrát rámován jako vyprávění devadesátiletého starce, který tvrdí, že je Billy Kid. Billy se rok po událostech v Lincolnu dal dohromady s Patem Garrettem a Arkansas Davem Rudabaughem, aby loupili koně. Po patáliích spojených s vyjednáváním s novým guvernérem Wallacem a osvobození starých přátel od popravy dá znovu dohromady svou bandu a hodlá zmizet v Mexiku. Pat Garrett se ale rozhodne Billyho opustit a stát se hostinským. Záhy, na naléhání rančera Johna Chisuma i guvernéra Wallace, přijímá šerifskou hvězdu a vydává se Billyho zabít.

I přes raně devadesátkové mullety a syntezátorovou hudbu Alana Silvestriho a Jona Bon Joviho je tenhle film víc westernový než předchozí díl, ale už to není ono. Konflikt Kida a Garretta není dobře vykreslen, Garrett, nyní představovaný Williamem Petersenem, je v podstatě stejně nevýrazný jako jeho předchůdce v prvním dílu. Emilio Estevez mi tu taky připadal slabší. Postavy Sutherlanda a Phillipse jsou už jen rozmělněny, a vůbec vztahy v bandě a konflikty frajírka Christiana Slatera s ostatními jsou načrtnuty poměrně nevýrazně a podivně.

Za zmínku stojí snad jen scéna v bordelu, kde se při zatýkání Billyho hoši chovají jako vzorní gentlemani, a pak především dvě scény s Johnem Chisumem, kterého nehraje nikdo jiný než James Coburn. Ve scéně, kdy přesvědčuje Garretta, aby se vydal v Kidových stopách, si nejde nevzpomenout na Peckinpahovu klasiku, a nevšimnout si, jak je proti Coburnovi Petersen nevýrazný. Stejně nudný je i šerif Poe v podání Vigga Mortensena. Prostě, zatímco první díl táhly postavy, které se dostávaly do různých situací, tenhle film táhnou situace, do kterých bylo třeba dostat ledabyle načrtnuté postavy. 6/10

a.k.a. Mladé pušky II
Režie: Geoff Murphy
Hrají: Emilio Estevez, Kiefer Sutherland, Lou Diamond Phillips, Christian Slater, William Petersen,  James Coburn, R.D. Call, Balthazar Getty, Jack Kehoe, Robert Knepper, Viggo Mortensen
Hudba: Alan Silvestri, Jon Bon Jovi
Produkce: 20th Century Fox
USA 1990

PRO PÁR DOLARŮ ZA STRÁNKU NAVÍC

Už jsem o tom četl dřív, ale stále mě to fascinuje. Taky bych se k těm knihám někdy docela rád dostal. Třeba se naučím pracovat s E-bayem či Amazonem a pořídím si to. Ačkoli... je o co stát?

Takže: Když se v 60. letech stala dolarová trilogie tak obrovským hitem ve Státech, okamžitě se hledaly způsoby, jak na tom vyrazit další prachy. Nejsem si jist, zda se prodávaly hračky už tehdy, ale nějaký nakladatel si vyhledal nějakého pisálka neznámého, dal mu peníze na stůl a řekl: "Vybli Bibli." Tolik citace ze Sklepa, zdejší pisálci prostě napsali knihy podle každého dílu trilogie. Pro hrst dolarů napsal Frank Chandler, Pro pár dolarů navíc a Hodného, zlého a ošklivého Joe Millard. Dokážu si představit kvalitu výsledku, ale stejně, přečetl bych si to. Jen abych viděl, jak se z takových filmů dá tvořit literatura.

Jenže ono to nestačilo, a tak ještě roku 1967 vyšlo další, originální pokračování nazvané A Dollar to Die For, sepsané Brianem Foxem. Podle recenze na jednom blogu v knize vystupují Blonďák a Tuco, ale každý si jede spíše ve vlastní linii. V ději se objevují Apačové, zároveň se odehrává v době francouzské intervence v Mexiku. Tuco je zde na straně Mexičanů, což nedává smysl, ve filmu se držel stranou všeho. V ději jde o zašantročené zlato, samozřejmě. Tuco ho ukradne a prohlásí se generálem... Mě moc nebaví už jenom ten popisek. Zní mi to jako El Condor nebo tak něco. K Leonemu to má daleko. Dokonce se tam opakují i některé pasáže z filmů.

Nakladatele to nezastavilo a vyšly ještě další čtyři knihy, tentokrát všechny sepsané Joem Millardem. Druhá vyšla A Coffin Full of Dollars, roku 1971. Paradoxní je, že téhož roku byl natočen v Itálii film téhož jména. Údajně jde o lepší knihu - kuriózní je, že se odehrává 20 let po Pro pár dolarů navíc, takže pro Eastwoodova hrdinu autor používá jméno Manco. Děj se tentokrát točí kolem cirkusu, Vše se zaplete s přítomností dalšího drsného pistolníka jménem Shadrach a bandy padouchů, kvůli které se dokonce Manco stane součástí show coby střelec. Bronco Billy! Bandita chce vybrat banku v jednom městečku a Shadrach s Mancem se mu v tom pokoušejí zabránit. Manco tu hodně mluví, sní o dávné minulosti... Ok, zní to originálně a lépe než přechozí kniha, ale s Leonem to nemá společného nic.

V pořadí čtvrtou Millardovou knihou je The Devil's Dollar Sign z roku 1972. O ní se mi nepodařilo najít žádné bližší informace.

Roku 1973 pak vyšly dvě poslední. Blood for a Dirty Dollar už vypadá jako silně podezřelá snaha o neotřelost. Padouch je zde totiž anglickým lordem, který si na Západě postavil středověký hrad, a tam zmizí dva vědci. Vyšetřování vede Muž bez jména a Saginaw Kirp, realitní agent, po Shadrachovi další rádoby Lee Van Cleef. Zase je tu další nebezpečný míšenec. Zní to celé pěkně bláznivě.

No a poslední je The Million Dollar Bloodhunt. Tentokrát se do toho zamotá šílený vědec a další dvojník Lee Van Cleefa, který odzbrojí Manca pomocí vodíkového balonu(?). Vědec cestuje s cirkusáky a Manco se u nich léčí. Asi. Zase se do toho zamíchá mexický bandita, Já nevím, tady už mě odrazuje jenom úvod.

Vůbec nevím, jak to bylo řešeno právně. Ale je jasné, že všech sedm knih je jen snahou vydělat na práci někoho jiného. Ale možná taky přepíšu do knihy nějakej špageťák a budu slavnej a bohatej. Nebo aspoň bohatej, slavnej bejt nemusím. Hmm.. třeba Djanga. Podepíšu to Quentin Tharantine a lidi mi utrhají ruce v domnění, že kupují něco spojeného s tím šest let starým filmem.
A zde jsou recenze čtyř spinoffů s výjimkou The Devil's Dollars Sign, ze kterých jsem vycházel.

OLGA SCHOBEROVÁ 75

Andělská Winnifred, ďábelská Karin i snová Jessie dnes slaví 75 let.

 

Kdo pozná chlapíka, který kousá jablko, dostane bod. (Vidíte, jak si ti hoši hezky tiše hrají?)

YOUNG GUNS (1988)

Neexistuje osmdesátkovější western, než jsou Mladé pušky. Hudba, styl, na všem jako by bylo razítko "Made in 1980's". Ale jinak je to poměrně zábavný kousek, kter se na život Billyho Kida dívá i v jiném období než jen závěrečném, a ukazuje, proč že se Kid stal tak obávaným desperátem. Námětem je lincolnská dobytkářská válka, která je tu, až na pár nutných odchylek, zobrazena poměrně přesně. Její průběh poskytuje hodně dobrého materiálu pro film a je s podivem, že je málokdo využil. Ono to bude tím, že Kid z toho v reálu nevychází vůbec v příznivém světle, zatímco všechny filmy, včetně tohoto, jej zobrazují jako antihrdinu. Ovšem zatímco Paul Newman byl spíše rozervaný rebel bez příčiny a Kris Kristofferson drsný bonviván, Emilio Estevez je vyloženě vraždící magor, který však má silný cit pro přátelství, které se stalo hlavním tématem filmu.

Ústředními postavami jsou tak mladí kovbojové, pracující pro rančera Tunstalla, na nějž má spadeno obchodník Murphy v podání Jacka Palance. Tunstall vede ranč pevnou, ale zároveň laskavou rukou, takže všichni kovbojové ho mají rádi. Palance se ovšem rozhodne Tunstalla zbavit a ten je zavražděn jeho suitou. Vůdce kovbojů Charlie Sheen by rád vše řešil za pomoci právníka McSweena legálně, tedy zatýkáním a soudem, Kid ovšem veškeré pokusy o zatčení promění v masakr. Ze strážců zákona se tak stávají psanci na útěku...

Že šestice kovbojů byla ve skutečnosti (početnější) zabijáckou suitou už předtím je celkem jasné, ale film samozřejmě potřebuje kladnou a zápornou stranu. Právník McSween je tu zobrazen jako laskavý tatík, zatímco ve skutečnosti měl k jakékoli laskavosti hodně daleko. A úplně tu chybí rančer John Chisum, který stál v pozadí coby společník McSweena a Tunstalla. Zajímavé je zpodobnění i některých epizodek - Buckshot Roberts v podání matadora Briana Keitha pobaví, ale jeho přestřelka zdaleka nepřipomíná skutečný masakr, který se u Blazerova mlýnu skutečně odehrál. Zajímavou změnou je Blackwaterský masakr, kde je z regulátora McCloskeyho, jenž se pravděpodobně ve skutečnosti pokusil zabránit vraždám, udělán zrádce, aby z toho Billy a jeho suita vyšli lépe. Dobře natočený je souboj s Joem Grantem, kterému Kid sebral z pistole dva náboje. A pak je tu závěrečná bitva v Lincolnu, která je až na počet obránců a další detaily včetně smrti několika důležitých postav poměrně věrná skutečnosti.

Obsazení je zajímavé v tom, že si tu podává ruce generace westernových vysloužilců s mladou krví. Takže kromě bratrů Emilia Esteveze a Charlieho Sheena plus Kiefera Sutherlanda v hlavních rolích tu máme Jacka Palance, v poměrně malé roli, Briana Keitha nebo Patricka Wayna, syna Johnova, v zde naprosto zbytečné roli Pata Garretta. Co film sráží dolů jsou hlavně tři věci. První je scéna, ve které se všichni kovbojové zhulí indiánskou trávou a mají halucinace, která nikam nevede, není vtipná, jen trapná a zdlouhavá. Druhá je zápletka s Číňankou, do které se zamiluje postava hraná Kieferem Sutherlandem. A třetí je hudba, která vážně k westernu vůbec nesedí a přidává tu silně osmdesátkovou atmosféru. Fakt to znělo spíš jak z nějakého moderního akčního filmu, silně to připomínalo soundtrack k Kung Fury, který je právě takovou hudbou inspirovaný. Nejsem si jist, jestli se na Mladé pušky i jejich druhý díl ještě někdy podívám, ale nelituji, že jsem je viděl. 7/10

a.k.a. Mladé pušky
Režie: Christopher Cain
Hrají: Emilio Estevez, Kiefer Sutherland, Lou Diamond Phillips, Charlie Sheen, Dermot Mulroney, Casey Siemaszko, Jack Palance, Terence Stamp, Terry O'Quinn, Brian Keith, Patrick Wayne
Hudba: Brian Banks, Anthony Marinelli
Produkce: 20th Century Fox
USA 1988

MAY THE FORCE BE WITH YOU, MR. SPOCK

V poslední anketě hlasovalo jen pět lidí, a to čtyři ku jedné pro Star Wars proti Star Treku. Od Kubasa jsem dostal zpětnou vazbu v tom smyslu, že kdyby šlo jen o původní sérii, možná by hlasoval pro Star Trek, ale vzhledem k existenci všech těch navazujících seriálů a rebootů nemůže. Oba světy jsou rozsáhlé, ale je fakt, že u Star Wars do vyloženého kánonu patří vlastně jen ta Lucasova a teď Disneyho filmová série, všechno ostatní je nadstavba, zatímco u Star Treku se počítá snad všechno, přičemž je několik různě dlouhých seriálů, deset filmů a tři rebootové... A letos přibyl další seriál s novou posádkou.

Je to ale zcela nelogické.

Příště bych mohl dát podobně kontrovezní otázku, jestli máte radši Beatles nebo Elvise. Ale asi teď ankety nechám nějakou dobu spát a na něco se zeptám, až mě napadne nějaká smysluplnější otázka.

 Šíleně se nám změnilo počasí a po krátké, zato vydatné zimě, sice skoro bez sněhu, ale mrzlo až praštělo, nám snad konečně přišlo jaro. Teda já už jsem uklidil kabát a vytáhl jarní bundu, tak snad mě počasí nezaskočí. Chumelenici bych přežil, návrat teplot pod nulu ne.

Albatros vydá konce března Saudkovy komiksy, které v 70. letech kreslil pro slovenské Technické noviny. Nevím, jaký je náklad, ale už mám předobjednáno - jak rychle se to vyprodá tentokrát? Kdybych na to měl žaludek, vzal bych dvě nebo tři knihy a za půl roku je prodával na Aukru za dva nebo i tři litry. Stejný osud postihl třeba i prosincové vydání Barbarelly, které na 500 kusů dalo vydavatelství na obálku Saudkův plakát - hle, honem vyprodáno a prodává se to na Aukru snad za čtyřnásobnou cenu. Vůbec když sleduju u nás na internetu sběratelskou scénu, mám pocit, že to je "Já jsem sběratel, kdo je víc? Mám něco, co nikdo nemá, pokud to někdo náhodou má, musím se postarat o to, abych to měl jen JÁ!!!"  To už není sběratelství, ale hromadění majetku. Nikdy jsem se do téhle mentality nedokázal vžít, taky jsem nikdy nic nenasbíral. Snažil jsem se třeba sesbírat všechny foglarovky v edici Sebrané spisy, ale když se mi ty, které jsem neměl, naskytly koupit třeba za pět korun v jiném vydání, proč to nevzít? Když se mi třeba to Olympijské vydání nepodařilo ani najít.

No, to jsem se jen tak zamyslel. Taky jsem si vzpomněl, že mám účet na Aukru a nikdy jsem tam nic nekoupil. Docela bych spíš prodal nějaký knížky.  Ale nevím, kdo by je koupil... Možná kdybych udělal nějakej seznam a vyvěsil ho třeba i tady, kdyby někdo měl o něco zájem?

No, jak jsem se chtěl věnovat jenom anketě, tak jsem se docela rozepsal. Takže ještě aktuálně - do kin vstoupil remake Přání smrti, tentokrát s Brucem Willisem a v režii Eliho Rotha. Trochu doufám, že je to bližší dvojce nebo trojce, ale z reakcí těžko říct. Viděl jsem na to v Ústí plakáty, tak jsem říkal, že tady na severu by to mohlo mít úspěch. Ale nakonec jsem se rozhodl, že nezajdu. Za remaky už platit nechci. Blíží se nám konečně česká kinopremiéra filmu The Death of Stalin se Stevem Buscemim či Michaelem Palinem, na který se těším už dlouho. V Rusku ho zakázali, to o něčem svědčí. No a v květnu bude sólovka Sola (Safety Match from Sušice), která budí rozpaky... Z traileru je zajímavý všechno kromě hlavní postavy. Půjdu určitě, ale nevím, co čekat.

Tady ještě jeden odstavec...
Tak...
A to je pro dnešek vše, tádyjádyjádyjadá.