GEORGE HARRISON - ALL THINGS MUST PASS

UNA PISTOLA PER RINGO (1965)

"Volné pokračování" Ringo se vrací je mnohem lepší. Tohle vypadá jako rodokaps: čestný a statečný šerif, čestná a poctivá dívka, gentlemanský tatík, ukecaný stařík. Všichni v čistých nažehlených košilích, umytí a oholení. K tomu jako křiklavej kontrast hlavní hrdina, který je charakterově založenej na Clintově postavě z Fistful of Dollars, jenže je taky oholenej a vymydlenej, pije mlíko, a jeho představitel Giuliano Gemma prostě nedokáže tuhle postavu přesvědčivě zahrát. Další, ještě křiklavější kontrast, je brutální násilí, kdy banditi se smíchem vraždí každý půlden jednoho rukojmího (v Djangovi to sedí, ale tady je to jako pěst na oko). A hlavního záporáka hraje Fernando Sancho, který mi nevadí, když hraje vedlejší postavu (La resa dei conti, Il ritorno di Ringo, 10 000 dollari per un massacro), ale hlavní záporák by měl vypadat trošičku jinak, navíc se jeho postava (i další ) chová dost nelogicky. Morriconeho kýčovitej soundtrack, kterej jsem samostatně považoval za jednu z jeho nejhorších prací, sem dokonale sednul, což mu nahrabává body (a ještě mě Ennio pobavil variací na Tichou noc). Suma sumárum, nic moc. 6,5/10

UPDATE 25.12.2019 Co si pustit na Vánoce, než vánoční spaghetti western. Spousta toho, co jsem filmu prve vyčítal, pro mě dneska nehraje roli, film jsem si pouštěl s tím, že vím, co od něj čekat. Od čestného šerifa mi víc vadilo, že jeho postava je celý film přesně taková, jak dělá, spíš než ta nažehlená košile. Taky se divím, jak dlouho mi vydrželo přesvědčení, že ve špagetách je Clint a jeho epigoni. Gemma tu hraje jinou postavu, tu svoji typickou, a už mi po tolika letech a tolika filmech vůbec nevadí. Asi to bylo i lépe přeloženými titulky, že mi tu Gemma připadal i vtipný.
Brutální násilí je spíš taková špatná groteska. Různé způsoby poprav i výběru asi tvůrcům připadaly vtipné, jenže tím, že se popravují nevinní bezbranní, se tomu smát nedá. Chvilku jako bychom sledovali Osvětim, a šup, majitel haciendy, vykreslovaný jako kladná postava, s klidem hostí bandity šampaňským a krůtou. Přece si nenechá vražděním služebnictva zkazit Vánoce, když navíc může sbalit sexy banditku Nieves Navarro. 

Herecké výkony oscilují od průměrných ke špatným. Místo režisérovy manželky Lorelly de Luca bych tu spíš uvítal Idu Galli, to byla mnohem lepší herečka, a pěkné byly obě. Sancho... Sancho je klasik a jeho banda je jeden sympaťák vedle druhého (Martín, Zamperla, Gentili).
Co mi ale vadilo nejvíc je, že se tam celou druhou třetinu prakticky nic neděje. Lépe řečeno, tvůrci se nás snaží pořád něčím zabavit, ale co se nastaví do konce první třetiny, se nezmění do konce té druhé. Odsýpat to začne až když se Ringo v noci vrátí do haciendy. Morricone složil lehce kýčovitou hudbu, ale sedící, jenže zvláště perfektní skladba The Slaughter je ve filmu svým použitím zcela zabitá, takže nejpůsobivější je nakonec Hesitating Rag z počáteční loupeže. Pokud jste se dívali na Pohlreicha, ten soundtrack znáte... Hodnocení jsem skoro uvažoval, že zvýším, ale nakonec ho nechám. Z trochu jiných důvodů, ale nakonec nastejno.

a.k.a. Pistole pro Ringa, A Pistol for Ringo
Režie: Duccio Tessari
Hrají: Giuliano Gemma, Fernando Sancho, Nieves Navarro, Lorella de Luca, Pajarito, George Martin, Antonio Casas, Nazzareno Zamperla, José Manuel Martín, Carlo Gentili, Francisco Sanz
Hudba: Ennio Morricone
Produkce: Cineriz
Itálie / Španělsko 1965

PF 2012

Jako loni. Zase bych rád napsal pár řádků o strašným roku (i když pár dobrejch dní se našlo), a jak ten novej bude lepší. A zase nevim co psát. Takže vám snad jenom popřeju, abyste si ten novej rok užili co nejlíp.

EHI AMIGO... SEI MORTO! (1970)

Typický béčko, obsahující všechny k tomu náležící prvky, tj. exteriéry jsou pískovny, města pak pár laciných kulis, hlavní roli hraje nevýrazný americký herec (kupodivu to není Ital s pseudonymem), záporáky většinou kaskadéři, a nejdůležitější v ději jsou přestřelky. Ale zas tak špatný to nebylo. Na začátku je přepadena malá vesnice, kde staví dostavník převážející 100 000 dolarů ve zlatě. Bandité zlato uloupí a hrdina se vydá v jejich stopách. Kupodivu netouží po pomstě a nejdůležitější pro něj není ani zabít všechny zločince, ale dostat zpět uloupené zlato. Nicméně v ději to způsobuje dost hluchých míst hlavně ke konci.Začnu se jmenováním kladů. Hlavní představitel Wayde Preston (jeden z pěti zabijáků v Dnes já, zítra ty se Spencerem) mi nijak nevadil a přišel mi lepší, než kdyby to hrál jiný z béčkových představitelů, třeba jemu podobný Richard Harrison, nebo Anthony Steffen. Hlavní dvojici záporáků představují vrah Vinnetoua Rik Battaglia (bez kníru jsem ho napřed nemohl poznat) a kaskadér Aldo Berti coby šílený sexuální maniak. Ti byli taky fajn. Kromě nich hlavní ženskou roli hraje krásná herečka (jméno nevím), což je u těchhle béček taky zřídkakdy, a hudba taky není nejhorší. Oproti tomu je tu zase zmatený děj, zbytečná hluchá místa, i přesto, že verze, kterou jsem viděl, vypadala zkráceně, a otravný nestálý poskok Marco Zuanelli (Wobbles z Tenkrát na Západě) hrající na strunu, přičemž podle zvuku, který struna vydává, má tlusťoch v hubě snímače a funguje i jako kombo (plus je zapojenej do elektriky). Ale kdyby se to upravilo, a mělo to větší rozpočet, a hlavní role by místo Prestona, Zuanelliho a Bertiho (Battagliu bych nechal) hráli třeba Gianni Garko, Eli Wallach (originál Tuco je lepší, než imitace) a Klaus Kinski, mohla z toho bejt skvělá záležitost. Nebo aspoň velmi dobrá. 5,5/10 a.k.a. Hey, Amigo... A Toast to Your Death
Režie: Paolo Bianchini
Hrají: Wayde Preston, Rik Battaglia, Aldo Berti, Anna Malsson, Marco Zuanelli, Raf Baldassare,  Agnes Spaak
Hudba: Carlo Savina
Produkce: Indipendenti Regionali
Itálie 1970

JOHN LENNON - HAPPY XMAS (WAR IS OVER)