FUGA DAL BRONX (1983)

Trashovy příhody v Bronxu pokračují. Hrdina teď nosí koženou bundu, což je jediné, v čem se změnil. A co zbytek?

Zlá korporace vedená Eniem Girolamim z předchozího dílu (Enzo se sám tentokrát obsadil jen do role operátora) se tentokrát rozhodla Bronx zbořit a postavit zde nové luxusní sídliště. Chvályhodný počin, řeklo by se, jenže mmísto vystěhování jsou obyvatelé vražděni a upalováni, vyhazováni do vzduchu ve svých domech, protože operaci řídí šílený vrah Henry Silva. Když exterminátoři upálí i Trashovy rodiče, Trash se rozhodne mstít a začíná krvavý boj. Do všeho se zapoj nový král podsvětí Antonio Sabato a uřvaná novinářka, která přijde s plánem - unést prezidenta korporace! A na to je potřeba specialista Giancarlo Prete a jeho synek s dynamitem.

Dvojka je klasičtější, ale to bohužel znamená i mnohem předvídatelnější, než jednička. Sotva se stala nějaká událost, na kterou postavy musí nějak reagovat, ihned bylo jasné, co přesně udělají. Mark Gregory se hrát nenaučil, ale člověk si nějak zvykl, kromě něj a Girolamiho se do téže role vrátila ještě Carla Brait s kovovou buřinkou, která se ale stejně jen mihne. Massimo Vanni se vrátil v jiné roli, a co ten zbytek? Antonio Sabato je v polozáporné roli lepší než jako hlavní klaďák, ale Freda Williamsona nenahradí, i kdyby se rozkrájel, stejně tak Giancarlo Prete prostě není ani Charles Bronson, ani třeba jenom Ivan Rassimov. Ani nikoho jako je Eastman tu nemáme, takže body z obsazení sbírá jen Henry Silva.

Jednička je špatná, ale přinesla spoustu šílených nápadů a nečekaných divných scén. Tady to prostě jede očekávaně, a občas až neočekávaně blbě. Třeba, Gregory a Prete unesou prezidenta, celou dobu je pronásleduje policie i deratizéři, a naše únosce ani nenapadne zavolat "přestaňte střílet, nebo je po něm." Vždycky hned začnou pálit po útočnících a prezident se buď schovává, nebo se snaží zdrhnout. Body to má za opravdu velké množství akce a vysoký body count, takže člověk se nestihne nudit, je fakt, že věčné vybuchující miniatury byly hodně k smíchu. I hudba je tu proti jedničce tak nějak normální. Ne špatná, jen moc normální. 5,5/10

a.k.a. Escape from Bronx, Bronx Warriors 2

Režie: Enzo G. Castellari

Hrají: Mark Gregory, Henry Silva, Giancarlo Prete, Antonio Sabato, Valeria D'Obici, Enio Girolami, Paolo Malco, Massimo Vanni, Moana Pozzi, Carla Brait, Romano Puppo, Ottaviano Dell'Acqua, Enzo G. Castellari, Eva Czemerys

Hudba: Francesco De Masi

Itálie 1983

1990: I GUERRIERI DEL BRONX (1982)

Tak na tohle jsem většinu stopáže jen zíral a čekal, co ještě z Castellariho vypadne. Čekal jsem tuctovou vykradačku Útěku z New Yorku, ale co jsem dostal...

Castellari se rozhodl, že po vzoru dvou úspěšnch postapokalyptických filmů Warriors a Útěk z New Yorku z nich sešije dohromady ještě výbušnější film. Samozřejmě to nemohlo dopadnout dobře... Ale dopadlo to tak, že se u toho člověk nestačí nudit. V roce 1990 podle Castellariho je Bronx místem, nad kterým policie zlomila hůl a přenechala ho zločincům, protože už ho nezvládala kontrolovat. Území si mezi sebe rozdělily jednotlivé gangy - ten hlavní, motorkáři, jsou ještě normální, ale pak už to začíná být šílenější a šílenější. 

Nepsaným králem Bronxu je Fred Williamson, který má k ruce sexy děvku s bičem a ostrými drápy, a žije si na "vysoké noze," tedy má kolem sebe luxusní auta a ve svém brlohu koncertní křídlo a trůn. Ještě vypečenější je gang lupičů, kteří vypadají jako totální houmlesáci, nebo spíš jako oživlé mrtvoly, a každého na potkání přepadnou a zabodnou kůlem. Zombies si ale říká jiný gang, můj nejoblíbenější - gang hokejistů! Ano, vypadají tak, bojují hokejkami a jezdí na kolečkových bruslích! A ještě k tomu je vede George Eastman s dlouhými vlasy! Třešničkou na dortu je gang tanečníků vedených černošskou tanečnicí s kovovou buřinkou, ale ti se objevují jen v jedné scéně.

Warriors jsem neviděl, ale motiv z Útěku z New Yorku je jasný - do Bronxu se zaběhla dědička ropného impéria, je tedy nutno ji vysvobodit. Problém je, že slečinka přesně to nechce. Druhý problém je, že místo Snakea Plisskena vedení společnosti (sám Castellari a jeho bratr Enio Girolami!) posílá krutého vraha Hammera (Vic Morrow), který se spojuje se zbabělým šmelinářem Hot Dogem (co čert nechtěl, Christopher Connelly už je tu zas, na což jsem zapomněl). Hammer na každém kroku vraždí, protože si to užívá, a štve gangy proti sobě. Morrow je na svou roli starý a neforemný, přehrává jako prase, ale je jedním z těch zábavnějších herců. Hlavní roli vůdce motorkářů totiž dostal opičí ksicht Mark Gregory, neherec, kterého Castellari objevil někde v posilovně. Aby z toho bylo jo rodinné setkání, do hlavní ženské role Castellari obsadil svou herecky nepříliš talentovanou dceru Stefanii Girolami, a do role jednoho z motorkářů svého (tuším) bratrance Massima Vanniho. Mimochodem mezi Gregorym a Vannim je snad větší romantická chemie než mezi Gregorym a Girolamiovou, což moc hlavní postavě nepomáhá.

Naštěstí, ale bohužel málo, tu máme Williamsona a Eastmana, kteří v rozdělené roli Isaaca Hayese z originálu nezklamou, překvapivě Connelly, nahrazující zde Ernesta Borgninea, se mi jako posera líbil víc než kdy jako hrdina či padouch. A ta sexy bitch s bičem byla taky fajn. Špatný není ani Joshua Sinclair (Keoma) jako zrádný člen gangu v nacistické uniformě.

Akce je natočená blbě, vše je očividně levné a namalované obrysy Bronxu jsou občas jasně patrné, navíc se film, narozdíl od Carpentera, odehrává převážně ve dne, což moc atmosféře nepřidává. Pár bizarních scén ale pobaví a člověk se ani moc nestihne nudit. Některé scény by s lepšími herci nudily, ale u Gregoryho pokusů o dramatické herectví mě chytal záchvat smíchu a vzpomněl jsem si na Haydena Christiansena ze Star Wars: Klony útočí. Castellari se navíc totálně vykašlal na to, že by film měl dávat smysl, takže spoustu věcí prostě nevysvětluje. Moje oblíbená scéna je hned z kraje, kdy motorkáři najdou svého mrtvého kamaráda u řeky, poprvé se objeví Williamson, a někde v pozadí sedí týpek a řeže do bicích. Normálně tam má bicí soupravu, a aniž by na něj někdo reagoval, prostě tam bubnuje. Stejně tak dlouho jsem vlastně vůbec netušil, o čem to celé je a kam se to vine, protože Castellari jen vrší novou postavu na druhou a jednu šílenou akci na další.

Naprosto chápu všechna nízká hodnocení, odsudky a tak dál. Ten film je šílená pakárna. Ale já se skvěle pobavil, a to je u filmu tohohle typu asi hlavní. Jak režisér Keomy může stvořit tohle mi sice nejde úplně do hlavy, na druhou stranu, hned po něm natočil Ten prokletý obrněný vlak, takže... není se co divit. 7/10

a.k.a. 1990: Bojovníci z Bronxu, 1990: The Bronx Warriors

Režie: Enzo G. Castellari

Hrají: Vic Morrow, Christopher Connelly, Fred Williamson, Mark Gregory, Stefania Girolami, Enio Girolami, George Eastman, Joshua Sinclair, Betty Dessy, Rocco Lerro, Massimo Vanni, Angela Ragusa, Enzo G. Castellari, Carla Brait

Hudba: Walter Rizzati

Itálie 1982

LA LEGGENDA DEL RUBINO MALESE (1985)

Italská vykrádačka Indiana Jonese v režii Antonia Margheritiho. No nebylo to úplně špatné.

Dva vykukové na ostrově Borneo dělají show pro nevědomé turisty - zavedou je do jeskyně v džungli, nechají je bránit se proti domorodcům a nechají si zaplatit. To, že domorodci jsou najatí, to turisté nevědí. Jednoho dne však kapitán Yankee dostane úkol vydat se do nitra džungle skutečně, pro tajemný rubín vzývaný domorodci, o kterém nikdo ani neví, zda je pravý. Do všeho se ještě připletou bornejští piráti a naftoví magnáti.

Lee Van Cleef sice má klobouk, ale hraje jen vedlejší roli šéfa policie. Harrisona Forda tu bohužel nahrazuje stálice těchhle osmdesátkových vykradaček Christopher Connelly, opět nemastný neslaný jako vždy. I Luciano Pigozzi coby jeho starý opilý parťák je mnohem zajímavější než on. Menší roli hraje další stálice osmdesátkového trashe Mike Monty. Zbytek obsazení je neznámý, hlavní padouch vypadá jako Kamasuka z Kdo najde přítele, najde poklad, dokonce ho i dabuje Jaroslav Kaňkovský, ale bohužel to není on. Samozřejmě je tu i ženská hrdinka, protivná a nevýrazná zároveň, a dostaneme i otravné dítě s vycvičeným hadem, to ale bylo dost k smíchu, takže mi to ani nevadilo.

Dějově to není nic extra překvapivého ani vzrušivého, ale šlo se na to dívat. Dokonce to nebylo až tak strašně nejlevnější, takže jeskyně plná hořící nafty vypadá poměrně věrohodně, dostaneme akci s plamenomety a zničení naftového vrtu buldozerem a výbušninami. Co se směšnosti týče, tvůrci se o to nejspíš snažili záměrně. Ne vždycky úspěšně, ale je evidentní, že film se nebere vážně. Což bohužel znamená lehkou ragtimovou melodii, která hraje třeba při honičce v první půlce filmu a tím totálně ničí atmosféru. 5,5/10

a.k.a. Dobyvatelé džungle, Jungle Raiders, Captain Yankee

Režie: Antonio Margheriti (jako Anthony M. Dawson)

Hrají: Christopher Connelly, Marina Costa, Lee Van Cleef, Luciano Pigozzi, Mike Monty

Hudba: Cal Taormina

Itálie 1985

SAHARA (1983)

Cannon, McLaglen a Morricone. Člověk by nečekal, že tahle tři jména uvidí v titulcích jednoho filmu. Ale je to tak...

Sahara je fantazií páně Golana na téma "vezmeme několik úspěšných hitů a splácáme z nich dohromady ten největší." Takže tu máme pouštní téma a kmenovou válku jako v Lawrenci z Arábie, romanci mezi americkou slečinkou a arabským machem jak z nejpitomější telenovely a do toho závody v autech napříč pouští jako třeba ve Velkých závodech. A protože hlavní roli hraje Brooke Shields, musí tu být i pasáže s vodopádem jako z Modré laguny. A taky tu máme pár herců z prvního Indyho. Výsledek silně připomíná dort pejska a kočičky.

Brooke Shieldsové bylo při natáčení necelých osmnáct let, což mě docela rušilo. Jednou z producentek byla i její matka, která vyjádřila přání, aby film byl hravý a aby se na její dceru ve filmu nikdo nedíval jako na dospělou ženu, že je na to ještě mladá. Většinu filmu se nějací beduíni snaží Brooke Shieldsovou znásilnit, má zde koupací scénu pod vodopádem, milostnou scénu a ještě na ní domorodé ženy trhají šaty. Tolik k tomu, jaké slovo v produkci měla paní Shieldsová starší a jaké Menahem Golan. Jeho výrok o filmu taky stojí za zmínku: "Brooke je nejkrásnější stvoření na světě. Je duchem pouště a Lambert je divoch, ale vzdělaný. Chce ji znásilnit, ale ovládne se."

Golan mimochodem věřil, že nezralá a neškolená Shieldsová dostane za film Oscara. Místo toho dostala Zlatou malinu - jako nejhorší herec - za scény, kde předstírá, že je muž. Za herečku ji totiž předběhla Bo Derek za film rovněž v produkci firmy Cannon. O nějakém herectví u Shieldsové vážně nemůže být řeč, její kariéra stála minimálně v osmdesátkách na dlouhých vlnitých vlasech a půvabné tváři. 

Hlavní mužská postava, Lambert Wilson, namaskovaný jako Arab, taky hrát neumí, takže pár dobrých herců je odsouzeno do nesmyslných vedlejších rolí - John Rhys Davies opět v turbanu, tentokrát jako nesympatická postava, Ronald Lacey jako arabský zloduch, který mi svým věčným úšklebkem připomínal Michaela Parkse z nedávno viděného Přání smrti 5. Nejhůř ale dopadl Horst Buchholz, na začátku vypadající na slizkého padoucha, aby se z něj stala trapná nevtipná rádoby komická postava. 

V závodu mimochodem závodí různé národnosti, ale ze všech, zejména z Italů, jsou dělaní naprostí tupci v mizerných autech, Němci pak nejen podvádí v závodu, ale ještě podporují kmenovou válku a zásobují Laceyho zbraněmi... To vše aby vyniklo super dokonalé americké auto řízené dokonalou Američankou. To jsou samozřejmě ideje Izraelce Golana, který i části v Americe nechal točit v Británii a místo na Sahaře se točilo v Izraeli. Izraelské lokace jsou ale vedle Morriconeho hudby jedním z mála pozitiv filmu.

Původně měl film točit Guy Hamilton, následně byl vystřídán Johnem Guillerminem, ale ten po začátku natáčení odešel a vystřídán byl Andrewem McLaglenem. McLaglena jako režiséra rád nemám a tohle bylo kvůli své blbosti snad jen trochu záživnější než jeho westerny. Akci ale točit rozhodně neuměl, ta vypadá směšně. Děj je předvídatelný, dostaneme všechna klišé, na která si vzpomeneme, co z nich se mi líbilo asi jako jediné, je, když je hrdinka vhozena na sloup v jámě, kde jsou panteři a levharti, kteří na ni skáčou! Film skončil jako katastrofa a MGM na jeho základě ukončilo spolupráci s Cannon Films. 5/10

Režie: Andrew V. McLaglen

Hrají: Brooke Shields, Lambert Wilson, Horst Buchholz, John Rhys-Davies, Ronald Lacey, John Mills

Hudba: Ennio Morricone

Velká Británie / USA 1983

THE SHOW WITH A NAME - VIOLENT CITY

 Když už se nepovedlo nahrát normální podcast, udělal jsem tuhle kratší věc o jiném Bronsonově filmu.

THE SHOW WITH NO SOUND

Včera jsme se sešli, abychom natočili nový díl Show With No Name. Podívali jsme se na film, vše si připravili, po zkušenostech z minula pečlivě nastavili kameru, dlouho rozprávěli... A po dokončení zjistili, že přes zdlouhavé nastavování kamery jsme jaksi zapomněli nastavit i nahrávání zvuku. Což je u podcastu poměrně závažná závada. 

Takže nový díl o Přání smrti 3 se zatím odkládá, jeden z nás na nějakou dobu odcestuje a znovu budeme moci natáčet teprve až se vrátí. Aspoň tu máme prostor pro vás, kteří můžete posílat své dotazy, náměty a připomínky. Jedno z témat, které jsme probírali, bylo nejlepší filmové dvojky, tedy druhé díly filmů. Každý jsme měli své tipy, můžete nám poslat i svoje. Stejně tak filmy, které by měly mít dvojku a nemají, nebo i filmy, které mají dvojku a neměly by ji mít. O tom všem promluvíme pravděpodobně ve speciálním dílu, který se nebude věnovat jednotlivému filmu, ale bude v něm prostor pro všechno možné.

DEATH WISH V: THE FACE OF DEATH (1994)

Důchodce Charles Bronson popáté a naposledy likviduje lumpy, kteří se odvážili sáhnout na jeho další rodinu. Na jednu stranu je dost smutné dívat se, jak sedmdesátiletý stařík předstírá, že v přestřelkách a honičkách překoná o několik generací mladší nabušence. Na tu druhou je to docela zábava. Popcorn a jdeme na to.

Přeoperovaná tvář smrti

Pátý díl vznikl až po rozpadu Cannon Group, ale stejně za ním stojí Menahem Golan. Atmosférou vše však nejvíc připomíná dobové televizní a videofilmy, pokud tedy je běžné hned v první minutě ukázat v televizi nahé modelky a do dalších deseti mučit oběť elektrickou pilou. Navíc na natáčení v New Yorku, kde se děj opět odehrává, nebyly peníze, takže se vše točilo v Kanadě s kanadským štábem a herci. A je to dost znát.

Obodobně jako ve čtvrtém dílu tu jde Bronson po krku mafiánům, podobně jako ve druhém jsou jeho cílem jedni konkrétní lotři. V sérii se tak konečně objevuje postava hlavního lotra, který Bronsonovi nejvíc zatápí, a naštěstí ho hraje Michael Parks, který si svého znuděného psychopata užívá. Celkově  ale scénář evidentně bere vše až komiksově, takže Parks má k ruce pár lotrů, kteří jsou jeden blb vedle druhého a je s nimi zábava. A násilí tu jde do tak brutálních dimenzí, až je to vlastně jako dívat se na Itchyho a Scratchyho. Padouši jsou tu odpraveni třeba výbušným řiditelným míčem, usmažením o elektrický ohradník, rozdrceni v drtičce nebo rozpuštěni v kyselině. Nejvychytanější poprava je ale hned ta první - Bronson padouchovi nasype kyanid na kremrole!

První půlka navíc nemá ani zase tak úplně špatnou zápletku. Bronson coby součást programu na ochranu svědků, spolupracující se státním návladním, má aspoň nějakou důvěru v to, že jeho družku Lesley-Anne Down a její dceru úřady ochrání. Jenže po družčině smrti najednou všechno usne a kromě vychytaných smrtí je to všechno ostatní spíš nuda. Naštěstí nás tvůrci nenudí moc dlouho a oproti čtyřce má tenhle díl rozumnou stopáž nepřesahující 90 minut. 6/10

Prodejcem encyklopedií je tentokrát sám Bronson!

a.k.a. Přání zabít 5, Touha smrti V, Vražedná pomsta: Tvář smrti

Režie: Allan A. Goldstein

Hrají: Charles Bronson, Michael Parks, Lesley-Anne Down, Saul Rubinek, Chuck Shamata, Robert Joy, Miguel Sandoval

Hudba: Terry Plumeri

USA 1994