BANG BANG ALL'ITALIANA

V poslední době jsem viděl pár filmů subžánru eurospy, kam se teda kroě napodobenin Bonda a dalších špionážních záležitostí řadí vlastně leccos, včetně adaptací komiksů a dalších maskovaných hrdinů, kteří jako by vypadli ze zažloutlých ilustrovaných stránek plných bublin a křiklavých barev. Trochu mě to v poslední době začalo zajímat. Jak člověk sleduje spaghetti westerny, giallo a další záležitosti, čte o tom, sleduje dokumenty, nějakým způsobem se seznamuje s italskou popkulturou 60. a 70. let jako takovou. Takže pokud měly westerny a další obrovský úspěch ve filmu, nepokusil se někdo ždímat tento úspěch i na jiném poli? Co třeba právě komiksy?

TERENCE HILL 80

Všechno nejlepší Trinitymu, Nikomu, Kidovi, Černému korzárovi, Catovi, Johnnymu Firpovi, Lucky Lukovi, Mattovi Kirbymu, Djangovi, Mariovi Girottimu a vůbec Terenci Hillovi k životnímu jubileu. A spoustu dalších let!

 

THE MULE (2018)

Jsem hrozně rád, že Clint Eastwood tenhle film natočil. Nejen proto, že bylo skvělé vidět ho v kině, a nejen to vidět ho v kině neskutečně válet ve věku, kdy jiní čekají na smrt v LDN. Když před jedenácti lety přišlo Gran Torino, všichni věřili tomu, že jde o Clintovo sbohem hraní. Pár let jen režíroval, a pak se objevil film Zpátky ve hře. Který byl poněkud nepřesvědčivý. Skoro to vypadalo, že Clint hereckou kariéru zakončí filmem, v němž karikuje sebe sama, naštěstí je tu Pašerák... Přičemž vůbec by nevadilo, kdyby to nebyl jeho poslední film a ještě něco přišlo - ale pokud je, je dobré rozloučit se v plné síle.

Děj je na motivy skutečnéhi příběhu staříka, který na stará kolena začal pašovat drogy pro drogový kartel. Filmový děj je samozřejmě proti skutečnosti upraven - zatímco u Sullyho zůstala jména a u Paříž 15:17 si skuteční hrdinové ve filmu zahráli sami sebe, zde bylo vše upraveno a Clintův hrdina se jmenuje jinak než jeho reálný předobraz. Invencí scenáristy je rovněž i rodinné pozadí, které je důvodem Earlova chování. Earl věnoval celý život práci zahradníka a kvůli tomu přišel o svou rodinu, která ho odvrhla. Na stará kolena zkrachuje, nemá kam jít, tak se chopí šance, byť předestřené podezřelým Mexikánem. Dealeři mají ze seniora v otřískaném autě docela obavy, než zjistí, že je jako pašerák ideální. Kdo by podezíral starce nad hrobem, bělocha bez záznamu v trestním rejstříku, že by převážel kontraband?

Po stopě kartelu jde FBI představovaná Bradleym Cooperem a jeho šéfem Laurencem Fishburnem, oba jsou tu ale do počtu. Tohle je Eastwoodův film beze zbytku. Centrem je umanutý stařík, který si prostě vždycky všechno dělal po svém, a necouvne ani před naštvanými mexickými gaunery. Přestože trailer sliboval spíše temný thriller, většina filmu se nese v lehkém duchu. Clint jede nekonečnými dálnicemi se svým nákladem, prozpěvuje si se svým rádiem, cestou staví na pumpách a ve snack barech, potkává staré známé, a když ho náhodou zastaví policie, dokáže vše ukecat. Dokonce dojde na scénu, kdy boss Andy Garcia Clinta pozve do svého sídla, kde se koná večírek plný alkoholu, drog a prostitutek, přičemž dvě Clinta odvedou na pokoj! Naštěstí se nikdo nesnaží předstírat, že Clint je nějaký věčně mladý borec, takže v této scéně se shání po lécích na srdce, a vůbec když se dostane do nějaké svízelné situace, je mu jasné, že ji nemůže řešit násilím a kolikrát radši couvne. V mnohých momentech film zvážní, v některých i zdrsní, konec samozřejmě už nemůže zůstat v onom lehkém duchu první poloviny, ale přesto je film oproti trailerovým slibům mnohem příjemnějším zážitkem, než jsem čekal.

Clint si tu samozřejmě neodpustí pár nekorektních vtipů, které sedí k tomu, že jeho postava je člověk ze starých časů. Dnes ale působí jako svěží vítr. Což je sice trochu smutné, když urážky působí jako svěží vítr, na druhou stranu nic z toho "nekorektního", co Clint řekne, vlastně není míněno ve zlém, ani pozdrav "čau lesby" ani "tak já vám holt pomůžu, negři." Rýpání do mladá generace závislé na telefonech je pak dost trefné.

Nijak se nedémonizuje ani drogový kartel. Gauneři sice zpočátku pouští hrůzu, ale mnozí se v průběhu děje s Clintem skamarádí. Partičku z první garáže jsem si dokonce celkem oblíbil. Co je trochu na závadu je to, že člověk má po zhlédnutí trochu dojem, že z morálního hlediska je pašování drog celkem ok. Prostě práce s poněkud drsnějšími pravidly než jinde.

The Mule samozřejmě není Gran Torino. Ale ani to zdaleka není Trouble with the Curve. Clint tu nehraje karikaturu sebe sama, ale plnohodnotnou postavu. Až jsem kolikrát zapomněl, že sleduju Clinta Eastwooda a prostě jsem sledoval Earla. Dvě hodiny utečou jako voda, a když z rádia zrovna hraje písnička, kterou znáte, přistihnete se, že si prozpěvujete s ní i s Clintem. Zatím jsem z Eastwoodovy strany nezaznamenal žádné řeči o tom, že v Pašerákovi hrál naposled - že bychom se někdy přiště dočkali něčeho dalšího? 7,5/10

a.k.a. Pašerák
Režie: Clint Eastwood
Hrají: Clint Eastwood, Bradley Cooper, Dianne Wiest, Taissa Farmiga, Michael Pena, Laurence Fishburne, Andy Garcia, Alison Eastwood, Robert LaSardo
Hudba: Arturo Sandoval
USA 2018

LA DECIMA VITTIMA (1965)

Dystopickou budoucnost většinou autoři 20. století (i dodnes) představovali jako totalitní společnost, kde jsou lidé naprosto ovládáni, případně jako svět, kde došlo ke katastrofě a lidstvo nemůže přežít. V podání Elia Petriho vypadá dystopie úplně jinak, ale možná ještě víc zneklidňuje. Není to svoboda, o co lidé přijdou - jsou to city. Ve světě tohoto filmu nikomu na nikom nezáleží, lidé se žení a rozvádějí jako na běžícím páse, nečtou už nic než komiksy, a největší vzrušení je hra, ve které jeden musí zabít druhého. Přežije lovec nebo oběť? Nevzrušeně k tomu přistupují nejen diváci, kteří sází, ale i samotní účastníci, o jejichž život či smrt jde. A vítěz dostane ohromnou sumu peněz, a o to tu jde.

Ve hře se tak proti sobě postaví na blond obarvený Marcello Mastroianni, zmítaný zde rovnou mezi třemi ženami, z nichž ani na jedné mu nezáleží, a Ursula Andress, jejíž snad úspěšný lov dokonce bude přenášet televize. Proto je nutné dostat Mastroianniho na určené místo, aby efektně padl mrtev před Koloseem (a televizními kamerami), zatímco kompars, tanečnice i samotná vražedkyně pronášejí reklamní slogan.

Po traileru na nového Tarantina jsem dostal chuť na něco ryze šedesátkového, a tohle bylo v tomhle ohledu dokonalé. Film je sice situován do budoucnosti, ale víte, jak to chodí - budoucnost většinou oproti době výroby filmu vypadá jinak jen v detailech. Jinak z toho křičí "vyrobeno v 60. letech". Od popové Umilianiho hudby, přes masky, účesy, kostýmy, dekorace, auta, až po stylizované záběry. Oba představitelé hlavních rolí jsou ikonami 60. let, Mastroianni nezvykle blond, ale z toho si ve filmu dělají legraci přímo, Ursula Andress tu vypadá snad nejlíp, co jsem jí kde viděl, a nejen její fackovací striptýz zakončený střílející podprsenkou na začátku filmu stojí za vidění. Film se samozřejmě co se týče vztahu lovce a oběti ubírá poměrně předvídatelnou cestou, ale stejně nelze odhadnout, jak to nakonec dopadne. Leč konec je vlastně tak mnohonásobně zakroucený, že to bylo až přehnané.

V první řadě je to tedy satira na konzumní společnost, pak až všechno ostatní. Šedesátkově zábavné, šedesátkově sexy, šedesátkově cynické. Šedesátky v kostce. Mirka Spáčilová by to zakončila šedesáti procenty, za mě to bylo i lepší. 7,5/10

a.k.a. Desátá oběť, The 10th Victim
Režie: Elio Petri
Hrají: Marcello Mastroianni, Ursula Andress, Elsa Martinelli, Massimo Serato, Salvo Randone, Milo Quesada, George Wang, Jacques Herlin, Ivan Scratuglia
Hudba: Piero Umiliani
Itálie / Francie 1965

SIGNUM LAUDIS (1980)

Druhá světová válka byla zásadní událostí dvacátého století, není divu, že se v ní odehrává řada filmů. První ale byla rovněž důležitá, kolik filmů z ní ale vyjmenujeme? Švejka... a Signum laudis. Příznačně právě tyto dva tvoří naprostý protipól. Švejk válku zesměšňuje, Signum laudis není k smíchu vůbec. Švejk válku dehonestuje, Signum laudis nemilosrdně odhaluje skutečné charaktery, které se v ní vyskytují. Ve filmovém Švejkovi se neumírá (knižního jsem nikdy nedočetl, takže nevím), v Signum laudis je smrt na denním pořádku.

Poselství filmu se dá shrnout epigramem Karla Havlíčka Borovského:
"Nechoď, Vašku, s pány na led,
mnohý příklad máme,
pán že sklouzne a sedlák si
nohu za něj zláme."
Kaprál Hoferik vidí ve válce příležitost, jak se z mizerného prodavače koní stát něčím víc. Zatímco na podřízené je jako pes, nadřízeným se snaží vetřít do přízně, přičemž to samozřejmě nedělá tak komicky okatým způsobem jako Louis de Funes. I přesto, že je mizerný velitel, a většina mužů v jeho útoku zahyne, nový velitel štábu se v zájmu morálky mužstva rozhodne Hoferika vyznamenat, a to medailí udělovanou do té doby pouze důstojníkům. Záhy je ležení napadeno, vojáci musejí odejít, a Hoferik se chápe svojí šance, jak si velení naklonit ještě více...

Snad žádná z postav není jednoznačná, a i přes na československé poměry epické válečné scény (A stačí málo, pár zákopů, hodně kouře, špína a sem tam výbuch, kterých je o dost více pouze na zvukové stopě) jde o psychologické drama několika postav, z nichž každá v krizové situaci musí ukázat svou pravou tvář. Kdo se jevil jako důstojný a tvrdý se může ukázat jako nerozhodný slaboch, kdo se jevil jako kamarád, může se ukázat jako nejcyničtější svině, které záleží jen na vlastním přežití. I Hoferik, rozhodně ne nejkladnější postava, je nakonec spíše politováníhodný, protože vlastně věci nevidí, tak jak opravdu jsou.

Vše to podporují vynikající herecké výkony snad každého. Vlado Müller dává zapomenout na Horynu i na svou vzhledovou podobnost s Budem Spencerem a vytváří životnou postavu, stejně jako Ilja Prachař, Josef Bláha, Jiří Kodet či dokonce i Pavel Zedníček v rolích důstojníků, stejně jako Jiří Zahajský či Jan Skopeček v rolích unavených otrávených vojáků.

V podstatě jsem na filmu našel jen dva kazy. Prvním, celkem pominutelným, je zbytečná okrajová podzápletka s ženou z vybombardované vsi. Druhým, poměrně horším, je Liškova naprosto nevhodná hudba. Liška uměl dělat výbornou hudbu, pokud neskládal ke komediím, jeho skladby ke Spalovači mrtvol, Hříšným lidem města pražského i tomu Majoru Zemanovi jsou perfektní. Signum laudis se zdálo jako ideální látka pro tohoto skladatele, bohužel hudba je buď moc moderní, nebo jde o příliš rozjuchanou dechovku. To jsou ale oboje celkem podružnosti. Signum laudis je poměrně přehlížený film, pokud na něj narazíte, určitě se podívejte. 9/10
PS. Film byl vyráběn na Slovensku slovenským režisérem a se slovenským hlavním hercem, ale je mluven česky.

Režie: Martin Hollý
Hrají: Vlado Müller, Josef Bláha, Ilja Prachař, Jiří Kodet, Radovan Lukavský, Pavel Zedníček, Ladislav Frej, Jiří Zahajský, Jan Skopeček, Vítězslav Jandák, Jan Pohan, Miroslav Zounar, Oldřich Velen, Jiří Krampol, Ivan Palúch, Luděk Kopřiva, Jana Břežková
Hudba: Zdeněk Liška
ČSSR 1980

ENTER THE BRUCE

Nový trailer na nového Tarantina je venku - zatím nevím, co si o tom myslet, ale to je i dobře. Zatím z toho nejzajímavěji vychází DiCaprio. V obsazení snad zůstali kromě něj, Pitta, Robbie a Pacina i Russell, Madsen a Roth, zesnulého Reynoldse nahradil Dern (takže hned čtyři z 8 hrozných!), snad je uvidíme příště. Chybí Samuel L. Jackson - ale kdoví, třeba odněkud vykoukne ;)
Jinak dlouhá proluka je způsobená tím, že nemám v poslední době moc času, a když na něco koukám, tak na MASH ;)

FLASH GORDON (1980)

Fleš! ÁÁÁÁ!
O tom, že existuje nějaký Flash Gordon jsem se dozvěděl zhruba v osmé třídě ZŠ, když jsme v HV brali Queeny (to, že nám učitelka pouštěla Queeny, Beatles, Deep Purple či Black Sabbath na celé její výuce HV bylo to jediné pozitivní), přičemž jsem už v té době dvě jeho dobrodružství četl v komiksu, aniž bych to věděl Vážně! Flash Gordon totiž pod kamufláží vycházel v socialistickém ČSSR v časopisu Ohníček! Pod názvem Rex Star tam černobíle vyšly dva jeho díly, v docela neobvyklém formátu (rozpůlené stránky?). Po letech to vyšlo ve Velké knize komiksů, kde se mi to jako malému líbilo asi nejvíc vedle těch neamerických vážných ponurých komiksů kreslených Theodorem Pištěkem či Milanem Resselem (které jsou z dnešního pohledu ale zajímavější). No ale že je to Flash Gordon jsem se dozvěděl až o hooodně později. Už když jsem věděl, že existuje písnička od Queenů, která zazněla v nějakém filmu; že existuje scifi dobrodružný film, ke kterému udělali hudbu Queeni; prostě jsem to zjistil asi před dvěma lety, když jsem tu knihu po letech vytáhl z police a napadlo mě vyhledat, co že to ten Rex Star vlastně je.

What do you mean Flash Gordon approaching?
Film je remakem seriálu z roku 1936. Točí se kolem pozemšťana Flashe Gordona (asi hráče americého fotbalu?), který se při zvláštní změně počasí řízené záhadnými mimozemšťany ocitne s ve své době půvabnou pozemšťankou a bláznivým židovským vědcem v raketě. Ta je unesena mimozemšťany z planety Mongo, které vládne zlý plešatý císař Ming. Vypadá jako Číňan, jméno má jako Číňan a hraje ho Švéd Max von Sydow. Zvláštní je, že jeho dcera je Italka Ornella Muti, která je nymfomanka a vlastní trpaslíka jménem Fellini (aneb jak se "elegantně" pomstít režisérovi, který odmítl režii filmu velkému Dinovi de Laurentiisovi). Na planetě je všechno červené, kromě stromových lidí, kterým vládne James Bond v kostýmu Robina Hooda (pokud tedy Timothyho Daltona uznáváte jako Bonda), a jestřábích lidí (fakt!), kterým vládne pro změnu vousatý hromotluk jménem Brian Blessed (a fakt to není pseudonym!). Mimochodem židovského vědce hraje kdosi jménem Topol (spíše tedy přehrává). No, Ming je tuplovanej kruťas a mučeníčko, to je jeho potěšeníčko, navíc má maskovaného generála, který je jeho pravou rukou, takže na planetě vládne rudé temno. Ale s čím by si blond svalnatý americký fotbalista neporadil...

Flash is alive?
Flash Gordon vzhledem silně připomíná rovněž De Laurentiisovu Barbarellu, duchovně však má nejvíc společného se Star Wars! Ale vliv bude vzájemný - zatímco Lucas nezískal práva ke Gordonovi, tak si zderivoval svoje Hvězdné války, De Laurentiis ušil Gordona podle úspěšných filmů. Ovšem narozdíl od Lucasových pohádek triky ve Flashovi vypadají jako ty z Barbarelly z roku 1968. Jinak je tu zlý císař, jeho maskovaná pravá ruka, krásná princezna, kráska v nesnázích, blond hrdina, komický pomocník, nepřátelští mimozemšťani, chapadlaté stvůry, pasti, ohrožení, nebezpečí, úplně všechno, co máme ve Star Wars. Jen pár věcí tomu chybí.

Flash! Flash I love you!
Například sympatičtí hrdinové. Flash Gordon je vocas. Jeho přítelkyně je tuctovka. Z hlavního trojlístku je tak nejzajímavější Zarkov, který je však brzy odsunut do vedlejší role. Když se nějaká zajímavější postava objeví (Dalton, Blessed), musí záhy být zajata či utéct, aby se mohl Flash ukázat, jaký je hrdina, nebo musíme sledovat zajatou Dale, případně sledujeme něco, co dělají padouši. To by bylo fajn, kdyby i ty nejzajímavější postavy na záporné straně nebyly odsunuty do pozadí. Max von Sydow je jasně to nejlepší, co ve filmu je, Klytus by si to klidně mohl v duelu rozdat s Darth Vaderem a Ornella Muti je neskutečně žhavá (a film ji sadisticky vrhá do situací, kdy buď někoho líbá, nebo je mučena, nebo se pere s Dale a tak podobně). Sorry, ale musíme toho hodně stihnout, takže na vás nemáme čas.

 

He's a miracle!

Hudba od Queenů hraná hlavně na basu, bubny a syntetizéry je celkem v pohodě, škoda, že bylo dodáno pár orchestrálních stop od Howarda Blakea. Queeni se naštěstí vyvarovali toho, aby udělali písně, v nichž by zpívali to, co se právě děje, takže Mercuryho hlas a slova jsou používány jen jako další hudební nástroj. Přílišná rozpoznatelnost Mayovy kytary Red Special je trochu k smíchu v závěrečné svatební scéně, kde Wagnerův svatební pochod hraný právě na tuto kytaru spíš ruší a je úsměvný. V jednu chvíli ve filmu zazní věta: "Who wants to live forever?" O pět let později Queeni několika písněmi doprovodili film Highlander, z níž je právě hitovka tohoto jména.

He's for everyone of us...
Flash Gordon nakonec nebyl tak příšerný, jak jsem se bál, a jak naznačoval začátek. Ale pořád je dost úsměvný a byl i v době svého vzniku. I kvůli nesympatickému Samu Jonesovi v hlavní roli (a to se o ni ucházeli Arnold Schwarzenegger nebo Kurt Russell!) spíše zapadl a přežila hlavně píseň od Queenů. Mimochodem v závěrečných titulcích je první informací to, že vyšla na deskách. Pozitivem jednoznačně je, že se film nikde nezastaví a celou dobu udrží pozornost. Dokonce pár pasáží je skutečně napínavých (například sahání do stromu, kde žije jedovatá příšera). Ale přílišná zběsilost, mizerná výprava a triky a hlavně asi nedostatek sympatických postav film stahují dolů. 6,5/10

Režie: Mike Hodges (režisér Get Carter! To byste fakt neřekli...)
Hrají: Dřevo Sam J. Jones, Melody Anderson, Max sedmá pečeť von Sydow, Chaim Topol (ne Topolánek), Ornella pussycat Muti, Timothy 007 Dalton, Peter Wyngarde, Brian Blessed, Mariangela Melato,RObbie Coltrane, Kenny Baker,
Hudba: Queen, Howard Blake
Velká Británie / USA 1980