THE SHOW WITH NO NAME - EPIZODA X - TVRDÁ HRA

A je tu další díl našeho podcastu, tentokrát na téma hokeje (v kterém máme hokej) a Paula Newmana ve filmu Tvrdá hra! Mimo to probereme i Francouzskou spojku 2, Buldozera a Newmanovu filmografii, a to tentokrát v přívětivějším čase než jindy.

PF 2019

Tak všechno nejlepší do nového roku.

YOU'RE NOT ALLOWED TO WATCH THIS

VAROVÁNÍ: Pokud vám ještě nebylo 18 let, mohl by pohled na obrazový doprovod tohoto článku způsobit obrovské psychické trauma a mohli byste mít následky na celý život. 
Nový rok ještě ani nezačal a už to vypadá pěkně na pytel. Sociální sítě jako Facebook, Instagram či Twitter od začátku mažou všechno, kde je nahota. Budiž, to je v pořádku. Teď v prosinci se k nim přidala i sociální síť Tumblr, kde lidi na různé blogy postovali obrázky skoro všeho druhu, no a vypadá to, že s tvrdou cenzurou začal i Youtube.
(ČÍST DÁL)

KALENDÁŘ 2019

A máme tu tradiční dárek, kalendář na další rok, tentokrát tématicky s Charlesem Bronsonem.
https://drive.google.com/open?id=1g72ulK_epk9yg-KPhNDMw3HawBm3A1cy

HAPPY XMAS (If you want it)

Ať už vám dárky nosí Santa nebo Ježíšek
zapějte si koledy
snězte si salát a cukroví
mějte se rádi
a v bedně nepouštějte
milionté opakování Pelíšek.

EDWIGE FENECH 70

70. narozeniny dnes slaví Edwige Fenech, legenda italských žánrovek. Všechno nejlepší!

50

Před padesáti lety měl premiéru film Tenkrát na Západě... jeden z filmů, které, dá se říct, změnily můj život.

SAMUEL L. JACKSON 70

70. narozeniny dnes slaví dvorní herec Quentina Tarantina, rytíř Jedi a představitel milionu alších rolí z milionu dalších filmů, Samuel L. Jackson.

I dare you, I double dare you, motherfucker, say seventy again!!!

FRENCH CONNECTION II (1975)

První díl byl megahit, oscarový trhák, film, který zdánlivě nepotřeboval pokračování, přestože nebyl ukončený. Druhý díl však byl natočen tak, že není pochyb o tom, že takové pokračování smysl dává. Místo dokumentárního sledování běžných poldů a jejich špinavé práce při rozkrývání gangu pašeráků drog tu máme příběh příliš sebevědomého policisty, který suverénně nakráčí do "balíkova" s vidinou snadného úspěchu při dopadení šéfa pašeráků a dost drsně si to vyžere. Celý film se tentokrát odehrává v Marseille, kterému, stejně jako Gene Hackman, nerozumíme, přestože si myslíme, že je to prostředí důvěrně známé. Francouzští policisté v čele s buldokem Bernardem Fressonem Hackmanovi situaci také zrovna neulehčují. Depresivní špinavé prostředí, zmatení řečí, drogy, špína, smrad, ryby, děvky. A geniální Hackman, vynikající Fresson a Rey, známé obličeje ve vedlějších rolích (Ed Lauter, Jean-Pierre Castaldi). Není to akční film, ale u pěších honiček po Marseille budete cítit, jak vám, stejně jako Hackmanovi, dochází dech, a odvykačku na drogy si s ním až do dna vyžerete taky. Přes pomalé tempo mi film oproti jedničce nedovolil vydechnout, takže se mi líbil ještě víc. 9/10
PS. Ještě existuje třetí film s Pepkem Doylem, kde hlavní roli převzal Ed O'Neill alias Al Bunda. To asi točili tvůrci s pudinkem místo mozku.

a.k.a. Francouzská spojka: Dopadení, Francouzská spojka 2
Režie: John Frankenheimer
Hrají: Gene Hackman, Fernando Rey, Bernard Fresson, Philippe Leótard, Ed Lauter, Jean-Pierre Castaldi, Charles Millot, Cathleen Nesbitt, Samantha Llorens, Jacques Dynam
Hudba: Don Ellis
USA 1975

IL CINICO, L'INFAME, IL VIOLENTO (1977)

Ze všech Merliho filmů, co jsem dosud viděl, se mi tento líbil zatím nejvíc a rozhodně lépe než předchozí dobrodružství komisaře Tanziho Roma a mano armata. Hlavně proto, že i když pár epizodek se objeví, konečně to tu má příběh, zápletku, o kterou jde celý film.

Dva gangsteři se snaží vyšachovat jeden druhého a do toho policajt prohlášený za mrtvého, který je záměrně štve proti sobě a přitom se před oběma bandami musí skrývat. Na začátku si sice Merli vyřídí pár zdánlivých vedlejšáků, jako třeba pomstu loupeže u svého strýce nebo rozbití gangu obchodníků s bílým masem, ale obojí má vztah k jeho postavě, která je tu tak trochu hlubší, byť ne moc. Asi tak po kotníky.

No a hlavně už se neřeší legitimita násilí u policie, takže Merli na nikoho nemusí řvát, že jeho metody jsou jediné správné - konečně celý film vlastně stráví mimo službu, jen s tichou podporou policie v podání veterána Renza Palmera. A taky tu jsou dvě další hlavní postavy. A tentokrát skutečně hlavní a ne jen epizodní čurdičky. Tomas Milian tu dostal příležitost rozehrát svého hrbáče z předchozího dílu (byť pod jiným jménem a bez hrbu, zato s náplastí) na větším prostoru do nových dimenzí. na jednu stranu ho musíme nenávidět, na druhou mu vlastně tak trochu držíme palce. John Saxon taky konečně dostal pořádnou svini a ne jen svého typického ukecaného hajzlíka. Jeho uhlazený bohatý mafián s prdelatou milenkou si klidně zastřílí golfovými míčky na svázaného dlužníka, a pak ho nechá roztrhat pitbuly.

Je fakt, že oba padouši mě zajímali víc než Chuck Norris z Říma Merli, ale i ten je tu o poznání sympatičtější, a je znát, že občas si z té jeho agresivity i tvůrci dělají tak trochu prdel. Hodně velký prostor dostali i poskoci Corazzari a Hundar, ve vedlejší roli oslní krásná Gabriella Lepori, a máme tu zajímavou lupičskou scénu, připomínající MacGyvera. Není to nic zásadního, ale jo, s Merlim asi to nejlepší. Zatím. Ale vzhledem k tomu, že jeho filmy natočené s Umbertem Lenzim jsou obecně hodnocené výše než ty se Stelviem Massim, nemyslím, že bych s ním ještě mohl vidět něco lepšího. 7/10

a.k.a. The Cynic, the Rat and the Fist
Režie: Umberto Lenzi
Hrají: Maurizio Merli, Tomas Milian, John Saxon, Renzo Palmer, Gabriella Lepori, Robert Hundar, Bruno Corazzari, Marco Guglielmi, Dante Cleri, Guido Alberti, Gabriella Giorgelli, Riccardo Garrone, Benito Pacifico, Fortunato Arena
Hudba: Franco Micalizzi
Itálie 1977

80

Je to nečestné a nesportovní, ale už jsou s námi osmdesát let.

ANNA, QUEL PARTICOLARE PIACERE (1973)

Co se mi na Edwige Fenech, kromě zjevných věcí, líbí, je i její snaha zahrát co nejlépe i ve filmech, které si to vlastně nezaslouží (a bohužel vlastně jiné netočila). Tenhle film sama chápala jako příležitost předvést, že je v ní víc než její svůdné tělo. Scénář není špatný, ovšem režisér Carnimeo znatelně lépe točil akci než drama, o které tu jde především, a dovršil to producent (a hereččin manžel) Luciano Martino, který se nakonec film rozhodl prodávat jako další sexy film a zpeněžit tak co nejvíc tělo své ženy.

Spíše než o klasické poliziottesco se jedná o drama o dívce, která se nešťastně zamiluje a proti své vůli se zaplete s mafiánským syndikátem v Miláně, který nevede nikdo jiný, než Richard Conte. A Richard Conte je vždycky ten nejzlejší mafiánský boss ze všech. Takže šance hrdinky na vysvobození jsou pramalé, zvláště proto, že Corrado Pani, do kterého se zamilovala, je zkurvysyn, který ji hned na prvním rande zfackuje. Nečekejte žádné odlehčení, ale ani moc akce - trochu se střílí snad jen na začátku, jinak tu není žádná honička v autech, mrtví se dají spočítat na prstech jedné ruky, ale hrozba nad Annou visí po celou dobu.

Film plyne zběsilým tempem, takže nudit se člověk skoro nestihne, na druhou stranu nikde nestrávíme moc času, snad kromě předlouhého koukání na striptýz v nightclubu. S žádnou postavou také nestrávíme tolik času jako s Edwige, ovšem zadání znělo jasně, takže se svléká až moc často. Na druhou stranu si scenárista zase nedal moc práce s jejím přesvědčením, aby teda propašovala drogy přes hranici, aby se nechala prodávat... Trochu jsem se bál, že film bude dlouho sledovat její nejrůznější "kšefty", aby se divák nemrava pokochal (a že je čím), ale to se naštěstí nesplnilo.

Edwige se tedy snaží hrát, co jí scénář dovoluje, a skutečně jí divák nic z toho, co ji ve filmu potká, nepřeje. Ale snad jediný další herec, který nějak hraje, je John Richardson, objevující se až v druhé polovině. Corrado Pani není příliš dobře obsazený, tohle měl hrát Tomas Milian, lépe by člověk uvěřil, že se do něj může Anna zamilovat i že je to taková svině. Richard Conte si vystačí s jedním výrazem ve tváři (ale zase fakt vystačí), a ostatní hrají to, co v poliziotteschi hrají vždycky. Ať je to Corazzari nebo třeba Ettore Manni. Přidejme přepjatě dramatickou hudbu Luciana Micheliniho (dokážu si představit, že na hudbu, která doprovází milostné scény, by mohl se Štaidlovým textem zpívat Karel Gott) a máme, řekněme, průměrný až lehce nadprůměrný  romantický thriller, občas až moc zjevnou citovou vydíračku (ale na konci i mě málem rozplakali.) 6,5/10

a.k.a. Anna the Pleasure the Torment, Secrets of a Call Girl, Secrets of a Mafia Mistress
Režie: Giuliano Carnimeo
Hrají: Edwige Fenech, Richard Conte, Corrado Pani, John Richardson, Ettore Manni, Laura Bonaparte, Corrado Gaipa, Antonio Casale, Umberto Raho, Bruno Corrazari, Shirley Corrigan, John Bartha, Tom Felleghy, Aldo Barberito, Ennio Balbo
Hudba: Luciano Michelini
Itálie 1973