GIANFRANCO PAROLINI 1925-2018

Zemřel režisér Gianfranco Parolini a.k.a. Frank Kramer, tvůrce Sabaty, Sartany a mnohého dalšího. Čest jeho památce.

Sbohem, Sabato (a Gianfranco)

Sabata

If you meet Sartana, pray for your death

Spolurežíroval několik dílů série Kommissar X

Pět pekelných mužů

KRIMINAL (1966)

Vypadá to, že všechny italské komiksy šedesátých let vycházely z Fantomase. Nepřemožitelný padouch v kostýmu, který má na něco velikého zálusk, bezmocná policie, která se ho snaží chytit. Jméno je vždy zvláštní, nějak negativní (dále Diabolik, Satanik, Sadik), Kriminalova maska připomíná kostlivce, stejně jako u dalšího hrdiny Killinga. Dějem i stylem Kriminal ovšem připomíná spíše Bondovku, moc se mluví, méně akce, než by se na komiks slušelo.

Na začátku je zločinec Kriminal veden k oprátce, přičemž Scotland Yard lituje, že neprozradil, kam ukryl ukradenou britskou korunu.  Kriminal ovšem přímo ze šibenice uteče, a to zásluhou komisaře Miltona, který doufá, že jej uprchlík zavede k ukryté koruně. Kriminal i jemu ale prchá, na oplátku za propuštění ale korunu vrátí. Najde si nový cíl - dědička diamantové společnosti chystá transakci, kterou mají zabezpečit dvojčata Trude a Inge. Když se Kriminal pokusí  diamanty ukrást, natrefí na špatné dvojče. Záhy se ovšem doví, že diamanty byly zcizeny. Začne tedy pátrat, kdo je ukradl a jak se k nim dostat, přičemž obě dvojčata v tom budou hrát velkou roli.

Maskování je naprosto zbytečné. Policie ví, jak Kriminal vypadá, a když už se Kriminal zamaskuje, před tím, za kým jde, si masku zase sundá. A pokud ne, stejně ho nikdo nevidí. I když ve filmu existuje jedna postava, která zná Kriminalovu skutečnou totožnost, Kriminal se ji na začátku pokusí odpravit, ale nepodaří se mu to, a dále se film této skutečnosti nevěnuje. Kriminal si prostě vymyslí další totožnost a další a další...

Podivně opálený Glenn Saxson mi tu vzhledem připomínal Matouše z pozdějšího napodobitelského dua, ale přesto, že Kriminal je vrah a zloděj (bývalou milenku se pokusí vyhodit do vzduchu, jednoho padoucha rozleptá kyselinou, další oběť udusí v sauně), dalo se mu celkem proti těm ostatním intrikánům fandit. Helga Liné je tu sice v dvojroli, ale s jiným účesem by jistě byla půvabnější. Ani další herečky (a je jich tu málo překvapivě) nejsou nijak zvlášť pěkné. Tím nejatraktivnějším tu tak nejsou ani ženy, ani exotická lokace, ale auta. Ten červenej kabriolet bych bral :) Policistu hraje povědomá záporná tvář z mnoha westernů Andrea Bosic, jednoho z padouchů známý vedlejší ksicht Ivano Staccioli a jednoho z agentů si zahrál sám Umberto Lenzi.

Jinak je to prostě ukecaná napodobenina Bondovky s více intrikováním a rozmlouváním než s akcí, a když dojde na tu, není nic moc. U závěrečné honičky na střechách vlaku, která je takřka nezáživná, jsem se slzou v oku vzpomínal na skvělou honičku v prvním Fantomasovi. Hudba není nic moc, ba ani úvodní titulky s využitím komiksových políček nijak extra nezaujmou. Dalo se to vidět, v tom, že film měl děj, to bylo lepší než Diabolik, který ale měl zase lepší vizuál, herce a hlavně hudbu. No a na Fantomase, a to ani na Scotland Yard, se nechytá ani jeden z těchto dvou filmů. 6/10

Režie: Umberto Lenzi
Hrají: Glenn Saxson, Helga Liné, Andrea Bosic, Ivano Staccioli, Esmeralda Ruspoli, Franco Fantasia, Maria Luisa Rispoli, Claudio Ruffini, Umberto Lenzi
Hudba: Romano Mussolini
Itálie / Španělsko 1966

FIREPOWER (1979)

Dr. Tasca, jehož ženou je Sophia Loren, přijde jednoho dne do práce, otevře poštu a celý dům vybouchne. Jeho bratr myslí, že za tím stojí mafie a zabije na pohřbu dona. Lorenová pro změnu jde na FBI, že za tím stojí třetí nejbohatší muž na světě, Carl Stegner, po kterém FBI (ztělesněná Vincentem Gardeniou) už dlouho jde. Gardenia vyhledá bosse Eliho Wallacha a slíbí mu, že když Stegnera najde, očistí ho od všech zločinů. Wallach na nalezení nezvěstného Stegnera najme elitního lovce Jamese Coburna, jemuž kdysi pomohl. Coburn vyhledá své identické dvojče a posílá ho do Antiguy, aby se za něj vydával. Následně tam přilétá sám, kryt nejlepším zlodějem O.J. Simpsonem. Stegnerovi lidé tam mají svoji haciendu, o něm samém ale ani vidu ani slechu...

První odstavec tohoto článku je nástinem děje prvních patnácti minut snímku. Nekecám! A aby se v tom prase vyznalo. Když to zjednoduším, jde celkem o jednoduchou zamotanou dobrodružnou jízdu plnou zvratů, změn stran a akce. Každých deset minut se jede úplně něco jiného, prostředí i postavy se mění rychleji než ponožky a stejně tak jejich záměry. Zabijte je. Nechte je žít. Zabijte je. Atd. atd. atd. Spousta načrtnutých motivů v tom ve výsledku nemá žádný význam (doprdele co měla znamenat ta Coburnova dvojrole?). Nakonec zbydou jen momenty jako hození padoucha do moře a zalití kýblem plným krve na přilákání žraloků a závěr, kdy se Coburn projíždí skrz dům buldozerem.

Jinak je to tak rychlé a zběžně načrtnuté, že je to vlastně spíš nuda. Coburn, Simpson, Wallach, Gardenia ani Franciosa nemají co hrát, takže se to snaží držet na síle své osobnosti, Lorenová zase musí hrát každých pět minut zcela odlišnou postavu, takže sází na své zachovalé půvaby. Do toho hraje celý film nevhodná hlasitá hudba. Paradoxně nejzajímavější na celém filmu je pozadí vzniku - původně měl film být jedním ze sequelů Drsného Harryho (!), následně mělo jít o akčňák s Bronsonem, proto byl zřejmě najmut Michael Winner coby režisér. Bronson ovšem výslovně trval na tom, že místo Sophie Lorenové by měla hrát hlavní roli jeho žena, takže se produkce nakonec rozhodla nahradit ho méně problematickým Coburnem. Výsledek není nic moc, za což ale Coburn nemůže. Ale když to srovnám se Sicilskými nešpory, taktéž od Winnera, a Jezdci po nebesích, rovněž s Coburnem, vychází mi tenhle film přece jen o maličko lepší. Ale že bych ho doporučil, to ne. Možná bych se podíval znova pouze v případě, že bych se dostal k české verzi, ať dabingu nebo titulkům. 6/10

a.k.a. Hra s ohněm, Palebná síla
Režie: Michael Winner
Hrají: Sophia Loren, James Coburn, O.J. Simpson, Eli Wallach, Anthony Franciosa, Vincent Gardenia, Conrad Roberts, Victor Mature
Hudba: Gato Barbieri
Velká Británie 1979

MARTIN BALSAM (1919 - 1996)

Herec, kterého by nikdo neoznačil za skutečnou hvězdu, jeho jméno si asi málokdo pamatuje, tvář možná víc, pohled na jeho filmografii je ale ohromující - jedna klasika vedle druhé. Balsam sám hrál ve většině případů vedlejší role, nejvíce různých šéfů, policistů, gangsterů, k čemuž ho předurčovala podsaditá postava a pleš.

Narodil se v Bronxu 4. listopadu 1919 v židovské rodině. V mládí se živil různě, jako prodavač čí jako číšník, než na samém počátku Druhé světové války začal hrát. Poté byl odveden a sloužil u letectva, nicméně po skončení války v hraní pokračoval. V roce 1947 studoval ve slavném Actors Studio pod vedením Elii Kazana a Lee Strasberga.

Ve filmu se poprvé objevil v roce 1954 pod režií Elii Kazana v dramatu V přístavu, v němž ztvárnil policejního inspektora. V 50. letech hrál převážně v televizi, ale velkou příležitost dostal roku 1957 coby porotce č. 1 ve slavném dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů. Následně se dá říct, že hrál především v hitech - coby detektiv Arbogast v Hitchcockově Psychu, vedle Audrey Hepburnové ve Snídani u Tiffanyho, s Paulem Newmanem hrál ředitele přepravní společnosti Mendeze ve westernu Hombre, s Gregorym Peckem a Robertem Mitchumem si zahrál v thrilleru Mys hrůzy - a stejně jako oni si zahrál i v remaku z roku 1991, roku 1970 se objevil ve válečných filmech jako Tora! Tora! Tora! a Hlava 22 a ve westernu Malý velký muž coby jednooký, jednoruký jednouchý a jednonohý šarlatán Meriwether. Za vedlejší roli ve filmu Tisíc klaunů (1965) získal Oscara.

V italském filmu se poprvé objevil už roku 1960 ve válečném dramatu Všichni domů, ale v 70. letech se v tamější kinematografii začal objevovat takřka pravidelně. Odstartoval to film Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky, v němž skvěle ztvárnil hlavní roli vedle Franca Nera. Následně se objevil v mnoha kriminálních filmech a gangsterkách, vedle Terence Hilla v dramatu Pravda a lež (1972), s Tomasem Milianem si zahrál mafiánského bosse ve filmu Il consigliori (1973), do westernově-komediálního žánru se podíval opět vedle Franca Nera ve Vůni cibule (1975), s Yulem Brynnerem a Barbarou Bouchet si zahrál v Margheritiho Běsnění smrti (1976), u Fernanda di Lea, spolu s Claudiem Cassinellim a opět Barbarou Bouchet se objevil v Diamanti sporchi di sangue (1977), s Giulianem Gemmou v Bankovním kontu s výstrahou (1980). Asi nejčastěji zde hrál s Francem Nerem, připomeňme ještě film Salamandr (1981), americko-italskou koprodukci. Objevil se i v seriálu Chobotnice.

Zatímco se stal Balsam populárním v Itálii, stíhal objevovat se v mnoha dalších filmech i v rodných Státech. Sehrál vedlejší roli v adaptaci Vraždy v Orient Expresu, kde si zahrál i Sean Connery, s nímž se Balsam už předtím objevil v Lumetových Andersonových nahrávkách (1971) a později v dobrodružném dramatu Kuba (1979). S Charlesem Bronsonem si zahrál v Sicilských nešporech (1973), Operaci Blesk (1976) či Přání smrti 3 (1985). Ztvárnil jednoho ze čtyř únosců vlaku metra ve vynikajícím thrilleru Přepadení vlaku z Pelhamu (1974) i jednoho z novinářů vedle Roberta Redforda a Dustina Hoffmana ve Všech prezidentových mužích (1976).

S přibývajícím věkem ubývalo příležitostí ve filmu a Balsam se orientoval spíše na televizi. Z úspěšnějších filmů osmdesátých let můžeme jmenovat asi hlavně akční Delta Force s Chuckem Norrisem a Lee Marvinem. Balsam byl třikrát ženatý, z toho jednou s herečkou Joyce Van Pattenovou (1957-1962), s níž měl dceru herečku Talii Balsamovou, se svou třetí ženou Irene Miller pak byl od roku 1963 až do své smrti roku 1996. Zajímavé rovněž je, že byl tchánem George Clooneyho. Zemřel 13. února 1996 na dovolené v Římě na infarkt.

Filmy:
1957 - Dvanáct rozhněvaných mužů
1960 - Psycho
1962 - Mys hrůzy

1967 - Hombre
1969 - Dobří a špatní hoši
1970 - Malý velký muž
1970 - Tora! Tora! Tora!
1971 - Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky

1971 - Andersonovy nahrávky
1973 - Sicilské nešpory
1974 - Vražda v Orient Expresu
1974 - Přepadení vlaku z Pelhamu
1975 - Vůně cibule
1976 - Všichni prezidentovi muži
1981 - Salamandr
1985 - Přání smrti 3
1986 - Delta Force

CODE OF SILENCE (1985)

Chuck Norris spí s polštářem pod pistolí.
Jediný Chuckův necannonovský film z poloviny osmdesátých let není nic tak strašidelného, jak by se z hodnocení na ČSFD mohlo zdát. Mám pocit, že spousta lidí tam film ohodnotila jednou či dvěma hvězdičkami jen proto, že v něm hraje Chuck Norris. Jasně, není to nic světoborného. Ani to není tak zábavné jako některé jeho cannonovské filmy. Ale není to zase taková sračka jako jeho jiná díla. Děj dává smysl, existují tu dokonce dvě zápletky, bitka je tu vlastně jen jedna, ale akce je jinak dost, a Chuckovo neherectví tu nebije zase tak moc do očí.

Příběh se točí okolo dvou gangů, kdy jeden postřílel členy druhého a ukradl jejich drogy i peníze, které za ně měli dostat. To se Kolumbijcům nelíbí a rozhodnou se pomstít. Kolumbijský gang vede Henry Silva, takže je jasné, že se s ničím párat nebudou. Šéf druhého gangu uprchne a Kolumbijci se začnou mstít jeho rodině. Chuck tak musí válku zastavit a ochránit bossovu dceru. Zároveň ale v úvodní akci jeden z policistů zavraždil malého chlapce a nastrčil mu do ruky zbraň, aby to vypadalo jako sebeobrana. Chuck je jediný z policistů, kdo se za něj nepostaví, a tak s ním kolegové odmítají spolupracovat.

Původně mělo jít o film s Clintem Eastwoodem, ale nakonec byl upraven na míru Chuckovi. Možná i proto dává příběh lepší smysl a některými momenty film připomíná Drsného Harryho, ať odmítáním mladého parťáka nebo nekompromisním přístupem hrdiny. Jsou momenty, kde si lze vážně Clinta dobře představit (třeba při návštěvě jednoho z bossů na jachtě), jinde v roce 1985 už ne. Chuck tu provede Belmondovskou honičku po střechách vagonů metra, zakončenou skokem do vln řeky. A akce s robotickým tankem je správně béčková a těžko si v ní Clinta představit. Zábavná je scéna, ve které se dva chlapíci pokusí vykrást hospodu, aby byli zadrženi desítkou policistů, kteří tam zrovna popíjejí. Miloš Zeman and Václav Klaus ml. like this.

Nejedná se o nic extra. Je to film, na který se dá podívat a pak na něj snadno zapomenout. Ale být to třeba skutečně film ze série s Drsným Harrym, byl by lepší než Sázka na smrt i než Násilník. Hodnocení na ČSFD fakt neodpovídá, jen poukazuje na snobské uživatele, kterým stačí přítomnost někoho, kým je správné pohrdat, aby filmu snížili hodnocení, a stádo, které se toho chytí. Moje hodnocení je myslím odpovídající. A na ČSFD přímo jsem měl sto chutí ho ještě zvednout. 6,5/10

a.k.a. Zákon mlčení
Režie: Andrew Davis
Hrají: Chuck Norris, Henry Silva
Hudba: David Michael Frank
USA 1985