Zatím jsem zas tolik japonských filmů neviděl, ale co jsem na nich oceňoval, bylo to, že vedle akce dokázali dostat do příběhu hloubku a nějaké zajímavé myšlenky. Tenhle film žádnou hloubku nemá. A už vůbec žádné myšlenky. V podstatě jde jen o hraní s formou. Děj je velice prostý, ale zvláště první kapitola je tak zamotaná a chronologicky zpřeházená, že si to člověk ani neuvědomí.
V celém filmu fakt nejde o nic než o pomstu. Několik lumpů něco zlého udělalo a po letech musejí zaplatit. Příběh je epizodicky rozdělen do několika kapitol, kdy v první se dozvíme, ovšem pomocí spousty flashbacků, jak to všechno začalo, a v dalších jde o pomstu na jednotlivých padouších. Autor se nás snaží různě mást, jenže vzhledem k dějové přímočarosti se mu to nepovede. Nakonec fakt nejde o nic než o mrtvoly, krev a pomstu. Hrdinka nemá žádné jiné stránky, než že je zcela bezcitným strojem na zabíjení. Fik fik. Dlužno říct, že se na to nedívá špatně, akce je sice méně a je krvavá až příliš (ale je to podle komiksu, tak se není čemu divit - ani u stylizace, ani u plochosti), ale je dobře zvládnutá. Přes pomalejší tempo se film taky nijak zvlášť netáhne.
Možná jsem od toho čekal trochu moc, ovšem to je dáno tím, jak tenhle film všichni hystericky vytahují od chvíle, co je na světě
Tarantinův Kill Bill. Ten s tímhle filmem fakt ale nemá společného nic než ty nejzákladnější věci, kapitoly, časovou zpřeházenost, pomstu, sníh, katany, Japonce, krev. A zdejší ústřední písničku, která v
Kill Bill taky zazní. Jinak na to šel
Tarantino ale trochu jinak, po svém, jeho příběh je zamotanější a vlastně i zajímavější. Nemá tam otravné vedlejší postavy, jako je zdejší novinář, a mnohem víc se věnuje postavě mistra (vlastně dvěma), tady je jeden a vlastně se jen mihne. A hlavně nabízí (zváště ve druhém díle) i něco jiného, jeho hrdinka není jen nemilosrdný stroj na zabíjení. Tady se dvakrát objevily náznaky něčeho zajímavějšího, ale vždy jsou pohřbeny. Je to holt komiks. Na jedno podívání stačilo. Aspoň ta písnička... ta je skvělá.
6/10
a.k.a. Shurayukihime
Režie: Toshiya Fujita
Hrají: Meiko Kaji, Toshio Kurosawa
Hudba: Masaaki Hirao
Japonsko 1973
Recenzi se toho nedá moc vytknout. Mě osobně se tady nelíbí pouze dvě věci:
OdpovědětVymazata) japonský komiks se nazývá manga
b) jako fanouška mangy mě poněkud "naštvalo", že považuješ mangu (a komiks obecně) za "plochou" (takhle se to dá alespoň pochopit). Jenže existují (kromě těch "plochých") i mangy (a vlastně i komiksy) s komplikovaným příběhem, perfektní psychologickou drobno kresbou postav i hlubokým filozofickým podtextem. Takže asi tak:).
a) Je v tom ještě nějaký rozdíl, nebo je to prostě jen japonské slovo pro komiks? Občas je vídám, ale kromě toho, že se čtou odzadu, jsem žádné velké rozdíly nenašel.
OdpovědětVymazatb) Já je neznám. Co jsem dosud z "dospěláckého komiksu" viděl, bylo vlastně jen vykreslování násilí. Takže ano, jak už jsem tu jednou psal, komiksy moc nemám rád (až na výjimky, jako je Asterix, Lucky Luke, Rychlé šípy a Garfield - ale to je všechno určeno spíše dětem, i když nejen jim). Až někdy narazím na nějaký, v nemž nejde jen o to, aby se všichni pomlátili a postříleli (a nepůjde o komiks určený dětem), možná změním názor. A upřímně, v tomhle filmu vážhě o víc než o to, aby se všichni rozsekali, nešlo.
No nevím, ale toho, co postrádáš, je v komiksovém průmyslu na výběr celkem hodně. Ohledně teorie doporučuji odbornou literaturu typu Stavba komiksu od T. Groensteena či obecnější Jak rozumět komiksu (S. McCloud). Stojí to za to.
VymazatOk, beru, nemám o tom přehled. Ovšek když kolem nás jsou nejvíc vidět právě ty komiksy o létajících svalovcích ve strakatých pláštích, není se co divit.
VymazatNo tak v tom máš (bohužel) pravdu :(
Vymazat