pátek 22. ledna 2016

DEATH PROOF (2007)

Koncept Grindhouse, kterýžto projekt vytvořili pánové Tarantino a Rodriguez před téměř deseti lety, zněl dost cool. Dvojprogram složený z poct sedmdesátkovým exploitation filmům, k tomu několik falešných trailerů na filmy podobného ražení - a to všechno za velké rozpočty a s hvězdami první třídy. Bohužel se to už od začátku začalo rozpadat. Dvojprogram běžel jen v Americe, kde na to lidi moc nechodili, a tak oba filmy ve zbytku světa pustili do kin samostatně, zato s delší stopáží. Rodriguezova Planeta Teror mě nezajímá, a po tom, co jsem po těch falešných upoutávkách viděl konečně i Tarantinův film, musím říct, že nejlepší částí celého projektu jsou ty trailery. Zvláště Mačeta.
Co na to říct? Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Tarantino jako by nevěděl, jestli chce dělat tvrdou poctu starým exploitation filmům, nebo něco vlastního. Tak zůstal stát na půli cesty a obojí stojí za prd. Jak mám u Tarantina rád dlouhé vypointované dialogy, tady na začátek dostaneme třičtvrtě hodiny s několika slepicemi, které nemyslí na nic než na to, jak by se nechaly ojet, ale dělají před sebou, že to je přesně to, co nechtějí. Kvok kvok kvok kvok. Dorazí do baru, kde obsluhuje sám rejža, chlastá Eli Roth a dorazí i podivný stuntman Mike alias Kurt Russell s jizvou přes půl ksichtu. Ten aspoň trochu zaujme, ale pak místo něčeho rozumného začne vyprávět o starých TV seriálech (dobře, Quentine, my víme, že to máš nakoukaný) a pak teprve dojde k první vraždě. Film se už předtím snaží o jakési děsivé momenty, které jsou ale tak zřídkavé a rozmělněné vším tím kvokáním, že jsou naprosto neúčinné.
První část končí hovorem otce a syna Parksových v rolích otce a syna šerifů McGrawových, kteří v naprosto zbytečné (ale díky nim poměrně příjemné) scéně vysloví podezření, že šlo o vraždu. A šlus, najednou jako by začal nový film. Upřímně, tenhle mě bavil víc, a kdyby tato druhá půlka tvořila celý film, asi bych to hodnotil líp. Zpočátku to vypadá úplně stejně, čtyři holky se baví o chlapech, ale pak se naštěstí změní téma směrem k autům, a nakonec nám přijdou dvě docela dobré honičky. Narážky na staré filmy o autech dávají smysl, protože klíčovou věcí v téhle části je veterán Dodge Challenger, proslavený filmem Vanishing Point. Navíc tahle partička je podle mě trochu vyváženější co do charakterů a trochu i sympatická. Problém je, že skoro zmizel Kurt Russell. A když se objeví, už jenom řídí auto.
Film je opět přecpaný narážkami na staré filmy, muziku apod., které většinou moc nefungují. Dřív se postavy o starých filmech bavily tak, že to vlastně vyjadřovalo nějaký jejich náhled na jinou věc, nebo je to nějak charakterizovalo, nebo to aspoň bylo zábavný. Tady je to jenom proto, aby to tu bylo. Básnička z Telefonu, kterou Donald Pleasence používal k probuzení spících agentů, je tu zcela samoúčelně. A když už se mluví o skupině Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick and Tich, aspoň si mohli pohlídat, aby herečka, evidentně zcela v obraze, nevyslovovala Micka jako Mitch. Dlužno říct, že jejich písnička k onomu silničnímu masakru docela sedí. Objevuje se i hudba ze starých filmů, musím říct, že melodie ze starých poliziotteschi mě u závěrečné honičky docela potěšila. Ale takhle doslovně vykrást Argenta? (Melodie z Ptáka s křišťálovým peřím při záběrech focení, přesně jako v původním filmu.) To už bylo až příliš.
Co nebylo fajn, byly ještě pokusy, aby film vypadal jako z roku dejme tomu 1974. Zpracování titulků bylo ještě fajn, škrábance mi nevadily, ale výpadky, chybně černobílý kus filmu a hlavně zmršený zvuk, který šel jen z jedné strany (a záměrně, nebyla to chyba videa) mě štvaly. A ještě k té poctě starým filmům - všechny elementy, které sem Tarantino přidal, působí násilně a nevhodně. Zvláště způsob, jakým film končí, je příšerný hlavně proto, že se nehodí. To by muselo předtím přijít mnohem víc násilí a zvráceností, aby to mohlo končit tak, jak to končí. Zkrátka, dobře, že tohle lízání vlastních koulí Tarantino po tomto propadáku opustil a přinesl vynikající Hanebné pancharty a skvělých Osm hrozných (a ucházejícího Djanga). 5/10
a.k.a. Grindhouse: Auto zabiják
Režie: Quentin Tarantino
Hrají: Kurt Russell a hejno slepic
USA 2007

1 komentář:

  1. Vždycky jsem se bál, aby u Tarantinových filmů složky 'megalomanství' a 'egoismus' nepřevládaly při natáčení...jak vidět, i Tarantino se občas nedokáže krotit...
    Django

    OdpovědětVymazat