UNO SCERIFFO EXTRATERRESTRE - POCO EXTRA E MOLTO TERRESTRE (1979)

- Ty mluvíš s tím psem? - Ne, ten pes mluví se mnou...

Tohle jsem si pamatoval mnohem horší. Pamatoval jsem si nevtipnou blbinu, ve skutečnosti jde jen o průměrnou spencerovku, která mě nakonec neurazila. Pokud člověk přistoupí na to, že jde o film ryze pro děti, sice se nijak extra nepobaví, pokud mu není osm, ale ani se nebude tolik nudit. Námět je sice poněkud stupidní, a pravděpodobně vykrádá film Blízká setkání třetího druhu, který jsem neviděl - ale tam hrál dětskou roli Cary Guffey, který zde hraje malého mimozemšťana, který převrátí šerifovi Spencerovi život naruby. A snaží se ho dostat vojáci v čele s Raimundem Harmstorfem, který chce s pomocí mimozemšťanova vysílače paprsků ovládnout svět. Vtipů je, jak už je člověk u Lupa zvyklý, poměrně málo, sem tam některé jsou dětinské, vlastně tam není ani jedna zapamatovatelná scéna. Guffey je poměrně protivný. Přesto ale mi bylo při scéně závěrečného loučení při návratu H725 do kosmu trochu smutno. Ano, opět to tedy celé drží Spencer. Opět se tu objevuje Joe Bugner v roli, kde prakticky jen dostává do držky. Všichni známí kaskadéři od Pizzutiho po bratry Dell'Acquovy jsou tu taky, ale tentokrát poměrně nerozpoznatelní až do finální bitky. Ostatně, bitek je tu dost málo, výraznější je snad jen ta v polovině filmu v samoobsluze. Velice laciné triky nemusím zmiňovat, naštěstí si film povětšinou vystačí se zpětným chodem a podobně. A hudba je dost vlezlá. Ale jak píšu, pamatoval jsem si to horší. Zkusíme zopakovat ještě druhý díl, ten byl, co si pamatuju, více akční a dost ujetý. 6/10

a.k.a. Šerif a mimozemšťan, The Sheriff and the Satellite Kid
Režie: Michele Lupo
Hrají: Bud Spencer, Cary Guffey, Raimund Harmstorf, Gigi Bonos, Claudio Ruffini, Riccardo Pizzuti, Joe Bugner, Roberto Dell'Acqua
Hudba: Guido a Maurizio de Angelis
Itálie 1979

BUD SPENCER 86

Všechno nejlepší!

SPAGHETTI WESTERN - PLAKÁTY 29

Druhá várka Fernanda Sancha. Sliboval jsem tři, ale zapomněl jsem, že některé plakáty jsem přiřadil k sériím jiných kolegů. Takže Fernanda se tu ještě dočkáme i jinde, zatím plakáty k filmům, kde si nezahrál s žádným slavnějším kolegou (který by mi stál za vlastní plakátovou sekci).

LA POLIZIA RINGRAZIA (1972)

Vážné a společensky sžíravé jako u Damianiho, brutální a nesmlouvavé jako u Lenziho. A především opravdu dobré. Takové je toto poliziottesco, které má na svědomí kupodivu Steno (zde netradičně podepsán svým pravým jménem, tj. Stefano Vanzina), který hned následujícího roku začal svojí proslulou policajtskou sérii s Budem Spencerem.

Námět je sice spojován s o rok mladším Magnum Force s Clintem Eastwoodem, ale oba filmy jsou přece jenom jiné. Z tohohle filmu sálá aktuálnost, dobová nálada. Vlastně v první třetině se jedná především o exkurz do života policistů, od kterých se čeká, že budou chránit bezpečí občanů, ale byrokracie jim hází klacky pod nohy. Líbilo se mi ovšem, že se hrdina zříká jakéhokoli extremismu. U Lenziho by se možná hrdina k samozvané policii, která popravuje neusvědčené zločince, přidal. Konečně, Merli tak v jeho filmech vlastně funguje. Ne tak zdejší komisař Bertone, představovaný vynikajícím Enricem Maria Salernem. Jak to hezky o rok později shrnul Clint Eastwood: "Tenhle systém je prohnilej a nenávidím ho. Ale dokud někdo nevymyslí lepší, budu se ho držet." Ovšem na rozdíl od Magnum Force, tady prosakuje i nebezpečí fašistického převratu... A do toho tu máme stíhání zlodějíčka, který zastřelil dva lidi a unesl nevinnou dívku. Což mi připomnělo pozdější Lenziho film Almost Human, kde shodou okolností unesenou hrála rovněž Laura Belli.

Film je dobře napsaný, takže společenská kritika nijak nenudí a neotravuje, akcí a násilím se šetří, ale pokud se objeví, skutečně z něj mrazí. Salerna už jsem zmínil, taky ho mám s každým filmem čím dál radši. Dále bych zmínil Maria Adorfa v dobře zvládnuté roli uměřeného státního zástupce. Hudba Stelvia Ciprianiho je výtečná. Jenom škoda, že film sice zaujme, ale zase moc neoslní. Něco mi tam chybělo. Ale nebylo toho moc. 8/10

a.k.a. The Execution Squad, Policie děkuje
Režie: Steno
Hrají: Enrico Maria Salerno, Mario Adorf, Cyril Cusack, Laura Belli, Franco Fabrizi, Mariangela Melato
Hudba: Stelvio Cipriani
Itálie 1972

LO CHIAMAVANO BULLDOZER (1978)

-Neříkals, že už nebudeš hrát? -Ale tohle už není sport!
První z pěti filmů, které v řadě za sebou natočil Spencer s režisérem Michelem Lupem. V Německu je to asi Spencerova nejproslulejší sólovka, u nás však poprvé vyšla až třicet let po premiéře. Možná kvůli tomu, že hlavními padouchy jsou cizí vojáci, kteří neustále provokují mladé hrdiny a ti jim dělají různé naschvály. Kdo ví, ale komunisti byli dost paranoidní, aby je napadlo srovnání s přítomností sovětských vojsk tady... Každopádně se nejedná o úplně klasickou spencerovskou práskačku, ale vlastně o ryze klasický sportovní film.

Tenhle námět už jsme viděli tisíckrát. Nýmand, který touží po vítězství, se postaví proti mnohonásobně silnějšímu soupeři v nějakém sportu, ať už je to box (Rocky), sáňkování (Kokosy na sněhu) nebo tady americký fotbal. Zde je však mnohem výraznější osoba trenéra, který se nakonec musí o konečný úspěch postarat sám. Tenhle film tak naprosto stojí na Budu Spencerovi, a ten neselže. Jak už jsem tu napsal před lety, působí tu tak charismaticky, že i já, absolutní nesportovec, bych se od něj nechal trénovat :) Jako parťáka tu má Spencer partu místních kluků, jako celku jim člověk drží palce, ovšem některým by radši zakroutil krkem (ten popletený blbec, Spitz a jeho hraní na city). Zajímavostí je, že jednoho z nich si zahrál Enzo Santaniello - což je ten kluk, před kterým se nemělo vyslovovat jméno Henryho Fondy v Tenkrát na Západě.

Protivníky jsou sice američtí vojáci, v jejich rolích se však setkáváme se všemi starými známými. Hlavního padoucha seržanta Kempfera hraje zde obzvlášť nesympatický Raimund Harmstorf, jeho četu pak tvoří klasický tým kaskadérů, Riccardem Pizzutim počínaje a Claudiem Ruffinim konče. Někteří z nich tedy působí, jako že už v armádě strašně přesluhují, ale v bitkách jsou spolehliví. A kdo není voják, objevuje se v předkoncové scéně rvačky v podzemní herně, takže tu najdeme dva ze čtyř bratrů Dell'Acquových (a Ottaviano je navíc mezi Spencerovými kamarády - a skutečně oba své bratry, Roberta a Alda, v téhle scéně zmydlí!), a třeba i Nella Pazzafiniho.

Bitek je tedy v průběhu filmu hodně, co tu trochu chybí, je nějaký výraznější humor. Vlastně je to spíš jako ne zrovna nejtragičtější sportovní drama (včetně sociálních témat jako je jeden z kluků, který má problém s vymahači), které spíš navodí dobrou náladu, a k tomu pár bitek, přičemž ale ta v herně je s těmi gagy trochu přes čáru. Pozdější Šerifové a mimozemšťani byli přes čáru celí, tam se tyhle gagy snesly, ale tady byly trochu moc. I přes absenci vtipů se však není kdy nudit. Zachraňuje to jak Spencer, tak ostatní obsazení, scénář, který zase tak blbý není, byť je docela předvídatelný, a taky klasická pohodová hudba bratrů De Angelisů. Spencer a Lupo toto téma později zpracovali ještě v Bomberovi, tentokrát s boxem, ale výrazně hůře. 7/10

 

a.k.a. Buldozer, They Called Him Bulldozer
Režie: Michele Lupo
Hrají: Bud Spencer, Raimund Harmstorf, Ottaviano Dell'Acqua, Reinhard Kolldehoff, Joe Bugner, Gigi Reder, Giovanni Cianfriglia, Riccardo Pizzuti, Pietro Torrisi, Riccardo Petrazzi, Renato Chiantoni, Roberto Dell'Acqua, Artemio Antonini, Omero Capanna, Claudio Ruffini, Fortunato Arena, Giovanni Vettorazzo, Luciano Bonanni, Giancarlo Bastianoni, Osiride Pevarello
Hudba: Guido a Maurizio de Angelis
Itálie / SRN 1978 

SPAGHETTI WESTERN - PLAKÁTY 28

Omlouvám se za zpoždění způsobené reinstalací PC, tady je první várka Fernanda Sancha.