Freddy (Hitchcock) vrací úder, a pokud jste to ještě neviděli, máte co dohánět ;)
čtvrtek 30. dubna 2015
úterý 28. dubna 2015
GOTT IST TOT... DJANGO LEBT!
Amatérský mystifikační trailer na neexistující špageťák s fiktivním hercem Mortonem Schwartzem. Tento trailer ovšem řadu lidí, jak lze číst v komentářích, zmátl natoli, že věřili, že ten film existuje, a že ho dokonce i viděli!
Jinak škoda, že je to jenom fake, má to prima atmosféru :)
Jinak škoda, že je to jenom fake, má to prima atmosféru :)
neděle 26. dubna 2015
středa 22. dubna 2015
VENDETTA DAL FUTURO (1986)
Sergio Martino, stejně jako mnoho jiných italských režisérů, se v 80. letech dal na cestu vykrádaček amerických filmových hitů. Tady dostaneme Terminátora po italsku. A je to samozřejmě béčko se vším všudy.
Třeba už začátek, kdy jsem se musel přesvědčit, že jsem omylem nějaký kus filmu nepřeskočil. Martino se nezdržuje žádným úvodem a posílá nás rovnou doprostřed akce. Napřed dialog dvou nejhorších herců ve filmu, čínského aktivisty a černého policisty, a pak už přichází hlavní hrdina, aby vykonal svůj úkol. Z nějakého důvodu ale selže. Šéfa mafie, která hrdinu do akce poslala, vyděsí, že by se mohl dostat do rukou FBI, tak na něj pošle svoje lidi. Všechno to ovšem bude kapku složitější, než by se zdálo, protože hlavní hrdina je ve skutečnosti kyborg.
Je tu všechno, co od takového osmdesátkového filmu očekáváme. Hodně akce, špatní herci, syntetická hudba, šílená osmdesátková móda (nosily se tehdy igelitové sukně??? Nebo to je snaha o futuristickou vizi módy?) a debilní scénář. Nicméně ač začátek je poněkud matoucí, po cca čtvrthodině se to rozjede a celou dobu jsem se slušně bavil. Nechybí samozřejmě několik vypečených scének, od souboje kyborgů po páku mezi chřestýši.
Navíc tu máme možnost vidět spoustu známých ksichtů, padouchem Johnem Saxonem počínaje a vědcem Donaldem O'Brienem konče. A samozřejmě nesmím opomenout George Eastmana v roli namachrovaného kamioňáka, který mě bavil asi nejvíc. Zajímalo by mě, jestli ho s tím ohavným přízvukem (hraje Mexičana) do angličtiny nadabovali, nebo jestli to je dokonce jeho hlas :) Co se týče hlavního hrdiny... no, mohlo bejt hůř. I Arnold je proti němu herec, ale jo, ujde.
Paco - stroj smrti samozřejmě není dobrý film, ale čekal jsem, že se budu mnohem víc nudit. 6/10
a.k.a. Paco - stroj smrti, Atomic Cyborg, Hands of Steel
Režie: Sergio Martino (jako Martin Dolman)
Hrají: Daniel Greene, Janet Agren, Claudio Cassinelli, George Eastman, John Saxon, Donald O'Brien, Franco Fantasia
Hudba: Claudio Simonetti
Itálie 1986
Třeba už začátek, kdy jsem se musel přesvědčit, že jsem omylem nějaký kus filmu nepřeskočil. Martino se nezdržuje žádným úvodem a posílá nás rovnou doprostřed akce. Napřed dialog dvou nejhorších herců ve filmu, čínského aktivisty a černého policisty, a pak už přichází hlavní hrdina, aby vykonal svůj úkol. Z nějakého důvodu ale selže. Šéfa mafie, která hrdinu do akce poslala, vyděsí, že by se mohl dostat do rukou FBI, tak na něj pošle svoje lidi. Všechno to ovšem bude kapku složitější, než by se zdálo, protože hlavní hrdina je ve skutečnosti kyborg.
Je tu všechno, co od takového osmdesátkového filmu očekáváme. Hodně akce, špatní herci, syntetická hudba, šílená osmdesátková móda (nosily se tehdy igelitové sukně??? Nebo to je snaha o futuristickou vizi módy?) a debilní scénář. Nicméně ač začátek je poněkud matoucí, po cca čtvrthodině se to rozjede a celou dobu jsem se slušně bavil. Nechybí samozřejmě několik vypečených scének, od souboje kyborgů po páku mezi chřestýši.
Navíc tu máme možnost vidět spoustu známých ksichtů, padouchem Johnem Saxonem počínaje a vědcem Donaldem O'Brienem konče. A samozřejmě nesmím opomenout George Eastmana v roli namachrovaného kamioňáka, který mě bavil asi nejvíc. Zajímalo by mě, jestli ho s tím ohavným přízvukem (hraje Mexičana) do angličtiny nadabovali, nebo jestli to je dokonce jeho hlas :) Co se týče hlavního hrdiny... no, mohlo bejt hůř. I Arnold je proti němu herec, ale jo, ujde.
Paco - stroj smrti samozřejmě není dobrý film, ale čekal jsem, že se budu mnohem víc nudit. 6/10
Well, you should see Polythene Pam... |
O'Brien s vousy vypadá skoro jak Harvey Keitel |
Jako by vypad ze Spaceballs. A taky vypadá, jako by ztratil bzučení, pípání a svištění. |
Režie: Sergio Martino (jako Martin Dolman)
Hrají: Daniel Greene, Janet Agren, Claudio Cassinelli, George Eastman, John Saxon, Donald O'Brien, Franco Fantasia
Hudba: Claudio Simonetti
Itálie 1986
úterý 21. dubna 2015
VÍRA ŠKODÍ ZDRAVÍ
Ačkoli, kdyby nevěřil v Ježíše, Charlie by ho za ním poslal stejně. Takže změna, Bronson škodí zdraví.
sobota 18. dubna 2015
THE MAMAS AND THE PAPAS - CALIFORNIA DREAMIN'
Teď se tu asi nějakou dobu ještě nic moc dít nebude. To je tak, když si pár kapkami džusu zlikvidujete notebook.
čtvrtek 9. dubna 2015
BRONCO BILLY (1980)
Ale houby, že Clint začal točit "zajímavý" filmy až po šedesátce. Točil je vlastně už od začátku, jenom tomu tehdy nikdo nevěnoval pozornost, protože paralelně střílel parchanty v různých akčních filmech. To, že pod slupkou tvrdého chlápka s největší bouchačkou na světě se skrývá citlivý a inteligentní tvůrce nikdo tehdy nechtěl vidět. Nepíšu to tady jen tak, protože o tomhle je právě tenhle film.
Clint se představuje jinak než obvykle. Místo samotáře tu máme chlapa, který kolem sebe shromáždil "rodinu" sestávající z několika zvláštních existencí. A všichni dohromady si plní svůj sen o tom, že žijí jinde a jindy a jsou něčím, čím nikdy být ve skutečnosti nemohli a nemohou. A i přes nepřízně osudu neztrácejí naději. Jednoho dne jim osud postaví do cesty nafoukanou snobskou bohatou ženu, která je nucena stát se součástí jejich party. Samozřejmě je to o sbližování dvou lidí, kteří se napřed nesnášejí, ale Clint tyhle příběhy umí. Někdy je udělá výbušnější (Železný stisk), jindy komornější (Gran Torino), ale umí je.
Clint se tu představuje jako herec i režisér. Musím říct, že vlastně jsem ještě asi ani neviděl jediný film režírovaný Clintem Eastwoodem, ve kterém sám nehrál. Tak nějak by mi tam chyběl. Clint samozřejmě nezklame, ani režijně, ani herecky. A společně s ním se tu představuje i parta herců, se kterou celá sedmdesátá a osmdesátá léta pracoval skoro na všem. Většinou tvoří jeho spolucirkusáky (Bill McKinney, Sam Bottoms, Dan Vadis, který u Eastwooda zakotvil po italském angažmá v sandálovkách a westernech), v roli zlého šerifa, asi příbuzného toho z Ramba, se objevuje Walter Barnes, který u Clinta zakotvil pro změnu po sérii Mayovek a opět špaget, a nejvýraznější role samozřejmě připadly Clintově tehdejší družce Sondře Locke a Geoffreymu Lewisovi. Lockeová mi tu sama o sobě nevadila (nebo že bych si na ni už zvyknul?), hrála protivnou postavu, v pořádku. Nicméně poměrně mi vadily pasáže, týkající se jejího pozadí, toho, proč se vlastně k cirkusu přidá. Přišly mi ne zrovna nejlépe napsané (stereotypní figury zlé macechy a prohnaného právníka), na druhou stranu součástí právě tohoto příběhu je vynikající Lewis, který si svým neurotikem krade všechny tyto scény pro sebe.
Líbilo se mi to, na druhou stranu je to trochu delší a některé scény byly trochu navíc. I když zase byly poměrně vtipné (přepadení banky jako vtipná reminiscence Dirty Harryho, snaha o přepadení vlaku). Navíc tam trošičku byla zamíchaná politika a moralizování. Taky některé postavy byly spíše karikatury (kromě již zmíněných třeba i policejní inspektor, kterého jeho představitel hraje jako šablonovitého blba). Ještě jsem chtěl zmínit Clintovy skvělé záchvaty vzteku. No, prostě, myslím, že je ten film dost podhodnocený. Za mě 7,5/10.
Režie: Clint Eastwood
Hrají: Clint Eastwood, Sondra Locke, Geoffrey Lewis, Scatman Crothers, Bill McKinney, Sam Bottoms, Walter Barnes, Dan Vadis, Woodrow Parfrey, Doug McGrath, Alison Eastwood, Kyle Eastwood, Hank Worden, William Prince
USA 1980
Clint se představuje jinak než obvykle. Místo samotáře tu máme chlapa, který kolem sebe shromáždil "rodinu" sestávající z několika zvláštních existencí. A všichni dohromady si plní svůj sen o tom, že žijí jinde a jindy a jsou něčím, čím nikdy být ve skutečnosti nemohli a nemohou. A i přes nepřízně osudu neztrácejí naději. Jednoho dne jim osud postaví do cesty nafoukanou snobskou bohatou ženu, která je nucena stát se součástí jejich party. Samozřejmě je to o sbližování dvou lidí, kteří se napřed nesnášejí, ale Clint tyhle příběhy umí. Někdy je udělá výbušnější (Železný stisk), jindy komornější (Gran Torino), ale umí je.
Clint se tu představuje jako herec i režisér. Musím říct, že vlastně jsem ještě asi ani neviděl jediný film režírovaný Clintem Eastwoodem, ve kterém sám nehrál. Tak nějak by mi tam chyběl. Clint samozřejmě nezklame, ani režijně, ani herecky. A společně s ním se tu představuje i parta herců, se kterou celá sedmdesátá a osmdesátá léta pracoval skoro na všem. Většinou tvoří jeho spolucirkusáky (Bill McKinney, Sam Bottoms, Dan Vadis, který u Eastwooda zakotvil po italském angažmá v sandálovkách a westernech), v roli zlého šerifa, asi příbuzného toho z Ramba, se objevuje Walter Barnes, který u Clinta zakotvil pro změnu po sérii Mayovek a opět špaget, a nejvýraznější role samozřejmě připadly Clintově tehdejší družce Sondře Locke a Geoffreymu Lewisovi. Lockeová mi tu sama o sobě nevadila (nebo že bych si na ni už zvyknul?), hrála protivnou postavu, v pořádku. Nicméně poměrně mi vadily pasáže, týkající se jejího pozadí, toho, proč se vlastně k cirkusu přidá. Přišly mi ne zrovna nejlépe napsané (stereotypní figury zlé macechy a prohnaného právníka), na druhou stranu součástí právě tohoto příběhu je vynikající Lewis, který si svým neurotikem krade všechny tyto scény pro sebe.
Líbilo se mi to, na druhou stranu je to trochu delší a některé scény byly trochu navíc. I když zase byly poměrně vtipné (přepadení banky jako vtipná reminiscence Dirty Harryho, snaha o přepadení vlaku). Navíc tam trošičku byla zamíchaná politika a moralizování. Taky některé postavy byly spíše karikatury (kromě již zmíněných třeba i policejní inspektor, kterého jeho představitel hraje jako šablonovitého blba). Ještě jsem chtěl zmínit Clintovy skvělé záchvaty vzteku. No, prostě, myslím, že je ten film dost podhodnocený. Za mě 7,5/10.
Režie: Clint Eastwood
Hrají: Clint Eastwood, Sondra Locke, Geoffrey Lewis, Scatman Crothers, Bill McKinney, Sam Bottoms, Walter Barnes, Dan Vadis, Woodrow Parfrey, Doug McGrath, Alison Eastwood, Kyle Eastwood, Hank Worden, William Prince
USA 1980
středa 8. dubna 2015
GEOFFREY LEWIS 1935 - 2015
Včera ve věku 79 let zemřel americký herec Geoffrey Lewis. Hrál hlavně vedlejší role, často ve filmech s Clintem Eastwoodem, ale objevil se i ve dvou spaghetti westernech, přičemž v tom druhém, Fulciho Stříbrném sedle, byla jeho postava (a jeho výkon) to nejlepší, co v tom filmu bylo.
pondělí 6. dubna 2015
VELVET UNDERGROUND AND NICO
„Jejich první desky se prodalo jen deset tisíc kusů. Každý, kdo si ji
koupil, ale založil kapelu.“ (Brian Eno)
Před lety jsem Velvety viděl v nějakém dokumentu (byli tam jen okrajově), ale nevěnoval jsem jim moc pozornost. Pak jsem si o nich četl článek ještě na starým Pinkassu, a řekl jsem si, že tomu asi dám šanci, třeba to bude dobrý. Pustil jsem si to jednou... a podruhý... a pak znova. A pak jsem to začal šířit kolem sebe. Vlastně většina lidí z mýho okolí, kteří Velvety znají, je znají mým prostřednictvím :) Ale kapelu založila snad jenom moje sestra a tato se rozpadla vlastně ještě dříve, než pořádně začala. Nicméně vliv Velveti rozhodně měli, a to nejen ve světě. Mejla Hlavsa se v dokumentu Bigbít vyznal z toho, že tahle deska mu změnila život a pod jejím vlivem (ale nejen jejím samozřejmě) vlastně byli založeni Plastic People of the Universe.
Tahle deska je totiž důkazem, že aby člověk vytvořil dobrou muziku, nemusí být ani zdaleka ten nejlepší muzikant na světě. Občas sice zazní (zvláště na housle) falešné tóny, ale tady se s nimi pracuje záměrně. Skřípavé housle, rozladěné piáno, zmatená kytarová sóla, třeba i nepravidelné ozývání tamburíny, všechno má svůj smysl, všechno do písniček zapadá.
Na úvod zazní klidná Sunday Morning, která člověka hodí do dobré nálady a skoro až uspí. Z klidu člověka vyhodí hned druhá skladba, I'm Waiting for the Man, rychlá vypalovačka s neučesaným Reedovým zpěvem. Do snové nálady se vrátíme s následující Femme Fatale, to vše s tklivým vokálem hostující zpěvačky Nico a jejím nepřeslechnutelným německým přízvukem. Následně naváže asi nejlepší skladba z celé desky, Venus in Furs. Skřípavé housle, spíše až recitace nepříjemného Reedova hlasu... paráda. Následuje rychlá Run, run, run, a po ní druhá nejlepší věc, All tomorrow's parties. Výrazné bicí, rozladěný klavír, nepravidelné údery tamburíny a zpívá opět Nico. Poté přichází sedmiminutová skladba Heroin, hterá zní skutečně jako na tripu, ovšem tuhle osobně zrovna nemusím. There She goes again je proti tomu jako klasika z rádia (ale ani tohle by tam nikdy nehráli). Naposledy se zasníme s I'll be your mirror (kdyby tam Warhol nakonec skutečně udělal nekonečnou smyčku s pořád se opakujícím "I'll be your mirror", to by bylo prima :)) a pak přijde asi nejtemnější věc z celé desky, The Black Angel's Death Song, rozvrzané housle a Reedova polorecitace. Desku zavírá bláznivý jam European Son - zpočátku to vypadá na další pravidelný bigbít, ale po spláchnutí záchodu se rozjede pětiminutový blázinec.
Kromě hudební složky je stejně výborný i přebal. V téhle době vznikaly buď běžné fotografie umělců v "inteligentních" pózách, nebo naopak barevné psychedelické obrázky a kulatá písma. Andy Warhol na obal téhle desky nakreslil jednoduchý žlutý banán na bílém pozadí. Jednoduché, působivé. A legendární. Na původním vydání se prý banán dal i odloupnout, aby se objevil... oloupaný banán. A deska byla žlutá s modrým středem, nikoli klasicky černá s oranžovým středem.
Rozhodně to není deska pro každého, ale pro mě je skvělá se vším všudy a určitě je dost inspirativní. Velvety si pouštím, když potřebuju přemýšlet. Třeba když píšu nějakou seminární práci... nebo teď když píšu tenhle článek :)
Před lety jsem Velvety viděl v nějakém dokumentu (byli tam jen okrajově), ale nevěnoval jsem jim moc pozornost. Pak jsem si o nich četl článek ještě na starým Pinkassu, a řekl jsem si, že tomu asi dám šanci, třeba to bude dobrý. Pustil jsem si to jednou... a podruhý... a pak znova. A pak jsem to začal šířit kolem sebe. Vlastně většina lidí z mýho okolí, kteří Velvety znají, je znají mým prostřednictvím :) Ale kapelu založila snad jenom moje sestra a tato se rozpadla vlastně ještě dříve, než pořádně začala. Nicméně vliv Velveti rozhodně měli, a to nejen ve světě. Mejla Hlavsa se v dokumentu Bigbít vyznal z toho, že tahle deska mu změnila život a pod jejím vlivem (ale nejen jejím samozřejmě) vlastně byli založeni Plastic People of the Universe.
Tahle deska je totiž důkazem, že aby člověk vytvořil dobrou muziku, nemusí být ani zdaleka ten nejlepší muzikant na světě. Občas sice zazní (zvláště na housle) falešné tóny, ale tady se s nimi pracuje záměrně. Skřípavé housle, rozladěné piáno, zmatená kytarová sóla, třeba i nepravidelné ozývání tamburíny, všechno má svůj smysl, všechno do písniček zapadá.
Na úvod zazní klidná Sunday Morning, která člověka hodí do dobré nálady a skoro až uspí. Z klidu člověka vyhodí hned druhá skladba, I'm Waiting for the Man, rychlá vypalovačka s neučesaným Reedovým zpěvem. Do snové nálady se vrátíme s následující Femme Fatale, to vše s tklivým vokálem hostující zpěvačky Nico a jejím nepřeslechnutelným německým přízvukem. Následně naváže asi nejlepší skladba z celé desky, Venus in Furs. Skřípavé housle, spíše až recitace nepříjemného Reedova hlasu... paráda. Následuje rychlá Run, run, run, a po ní druhá nejlepší věc, All tomorrow's parties. Výrazné bicí, rozladěný klavír, nepravidelné údery tamburíny a zpívá opět Nico. Poté přichází sedmiminutová skladba Heroin, hterá zní skutečně jako na tripu, ovšem tuhle osobně zrovna nemusím. There She goes again je proti tomu jako klasika z rádia (ale ani tohle by tam nikdy nehráli). Naposledy se zasníme s I'll be your mirror (kdyby tam Warhol nakonec skutečně udělal nekonečnou smyčku s pořád se opakujícím "I'll be your mirror", to by bylo prima :)) a pak přijde asi nejtemnější věc z celé desky, The Black Angel's Death Song, rozvrzané housle a Reedova polorecitace. Desku zavírá bláznivý jam European Son - zpočátku to vypadá na další pravidelný bigbít, ale po spláchnutí záchodu se rozjede pětiminutový blázinec.
Andy Warhol |
Rozhodně to není deska pro každého, ale pro mě je skvělá se vším všudy a určitě je dost inspirativní. Velvety si pouštím, když potřebuju přemýšlet. Třeba když píšu nějakou seminární práci... nebo teď když píšu tenhle článek :)
sobota 4. dubna 2015
čtvrtek 2. dubna 2015
středa 1. dubna 2015
NAKED AVENGER (2008)
Když máme toho apríla, zrecenzuju ještě ve stručnosti jeden film, kterej jsem bohužel viděl už někdy v listopadu a který působli dojmem, že si ze mě někdo dělá apríla. Nebo ještě lépe řečeno si ze mě dělá
Jo, název mě zaujal. Vypadalo to cool. Nahá baba s pistolí střílí grázly, co chtít víc? Co takhle to, aby ta baba ty grázly skutečně střílela? Ten film je neskutečně amatérskej. Já mám pocit, že oba filmy, co jsem natočil, jsou lepší než tohleto. Scénář neexistuje, herci neexistují (hlavní roli hraje pornoherečka a její výkon je asi nejlepší ze všech, ač se taky pohybuje v záporných hodnotách). Prvních dvacet minut se seznamujeme s obchodníky s bílým masem žijícími na skládce. Šéf, ohavný tlusťoch s uchem na drátě, pošle jednoho ze svých identických poskoků, aby přivedl čerstvé masíčko. Narazí na tanečnici, kterou unese a pokusí se ji znásilnit. Obnažená tanečnice ale sebere muži zbraň a uteče. Následujících dvacet minut jsme jí pořád za zadkem a sledujeme, jak kráčí po lese, prostříhává se to s oním telefonujícím bossem. Pak následuje nejhorší přestřelka, kterou kdy kdo natočil, a konec. Násilí? Neexistuje. Záběry, jak někdo střílí, a pak až záběr na ležící tělo bez krve. Ani ta štětka v hlavní roli není vůbec hezká. Tohle NIKDY nezkoušejte. Má to naštěstí jenom hodinu, ale i to je utrpení. Absolutní SRAČKA. 0/10
O úrovni napoví i jediná věta, kterou bychom mohli považovat za hlášku. Těsně před usmrcením pasáka: "You are... a sick man!!!"
Režie: Neumětel
Hrají: kurvy a pasáci
Hudba: tam možná byla
USA 2008
Jo, název mě zaujal. Vypadalo to cool. Nahá baba s pistolí střílí grázly, co chtít víc? Co takhle to, aby ta baba ty grázly skutečně střílela? Ten film je neskutečně amatérskej. Já mám pocit, že oba filmy, co jsem natočil, jsou lepší než tohleto. Scénář neexistuje, herci neexistují (hlavní roli hraje pornoherečka a její výkon je asi nejlepší ze všech, ač se taky pohybuje v záporných hodnotách). Prvních dvacet minut se seznamujeme s obchodníky s bílým masem žijícími na skládce. Šéf, ohavný tlusťoch s uchem na drátě, pošle jednoho ze svých identických poskoků, aby přivedl čerstvé masíčko. Narazí na tanečnici, kterou unese a pokusí se ji znásilnit. Obnažená tanečnice ale sebere muži zbraň a uteče. Následujících dvacet minut jsme jí pořád za zadkem a sledujeme, jak kráčí po lese, prostříhává se to s oním telefonujícím bossem. Pak následuje nejhorší přestřelka, kterou kdy kdo natočil, a konec. Násilí? Neexistuje. Záběry, jak někdo střílí, a pak až záběr na ležící tělo bez krve. Ani ta štětka v hlavní roli není vůbec hezká. Tohle NIKDY nezkoušejte. Má to naštěstí jenom hodinu, ale i to je utrpení. Absolutní SRAČKA. 0/10
O úrovni napoví i jediná věta, kterou bychom mohli považovat za hlášku. Těsně před usmrcením pasáka: "You are... a sick man!!!"
V kontextu s obsahem filmu to není vtip ale urážka. Konečně, ten film žádnou výpravu nemá. |
Hrají: kurvy a pasáci
Hudba: tam možná byla
USA 2008
Štítky:
2000's,
EXPLOITATION,
FILM RECENZE,
THRILLER,
TO NEJHORŠÍ,
USA,
WORST OF THE WORST
THE BEST OF
Na dnešek jsem si připravil konečně něco tak úžasného, že není třeba nic dodávat. To nejlepší ze světové hudby právě... teď!
(Apríl)
(Apríl)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)