NINJA III: THE DOMINATION (1984)

V Ninja přichází byli ninjové jen výlučný spolek tvrdě trénovaných zabijáků. V Ninjově pomstě už dochází k mytologizaci, nicméně tady už prakticky ninjové jsou nadpřirozené bytosti, které mohou být odstraněny z tohoto světa jen jiným ninjou. Pokud je zabije někdo jiný (což jde těžko), jejich duch posedne živou bytost a jejím prostřednictvím se mstí...

Tak už z popisu je jasné, že ten film je pěkná ptákovina. Co čekat od Cannonu. Začátek ovšem stojí za to. Japončík v obleku vleze do jeskyně, převleče se do ninjovského a pak jde na golfové hřiště, kde rozseká asi deset lidí. Pak ho pronásleduje policie, přičemž ninja jich asi padesát pobije a zničí vrtulník, na který prve naskočí a pak z něj zase před pádem vyskočí, a nakonec je prostřílen stovkami kulek, ale ani to ho nezabije, ještě se zahrabe do země, počká, až policie odjede a pak se vyhrabe a vydá se dál do pouště. Tam narazí na spojařku, kterou se napřed pokusí uškrtit, pak jí předá svůj meč a konečně zemře. Nebo ne? No samozřejmě že ne.

Spojařka, ve volném čase trenérka aerobiku, se dá dohromady s mladým policistou, kterého jsem měl i pro dabing hlasatele Ptáčníka celou dobu chuť uškrtit, a zjišťuje, že je posedlá duchem mrtvého ninjy. Ze skříně jí jde pára a vylítává jí onen meč, všechno svítí a hučí. A jak potká policisty, kteří ninju zastřelili, okamžitě je musí zabít. Ani vymítač nepomůže, pomůže jen jiný ninja - jednooký Sho Kosugi.

Je to vážně blbost, okolo začátku druhé třetiny, kdy jde hlavně o vztah hrdinky a policisty jsem měl chuť to vypnout, nicméně nakonec jsem to dokoukal. Akce není tentokrát tolik, ani není moc dobrá, všechno je to dementní, ale pár momentů se našlo. Třeba scéna vymítání, nebo když se hrdinka snaží duchovi vzdorovat. Vlastně ta rádoby hororová část je na tom všem asi nejzábavnější. Šermovačky s Kosugim, stále stejné, už jsme viděli, a romantika s ultrachlupatým policistou je nudná. 5/10

a.k.a. Ninjova nadvláda
Režie: Sam Firstenberg
Hrají: Lucinda ickey, Sho Kosugi, Jordan Bennett, David Chung
Hudba: Misha Segal
Produkce: Menahem Golan, Yoram Globus
USA 1984

REVENGE OF THE NINJA (1983)

Druhý film z Cannonovské trilogie o "Niňjách" se Sho Kosugim (pak byl ještě Americký Ninja s Dudikoffem). Tentokrát Kosugi hraje hlavního hrdinu. A sice ne kvůli tomu, ale je to průser.

On Ninja přichází není dobrej film, ale slušně jsem se bavil a děj dával poměrně smysl. Ninjova pomsta smysl nedává vůbec. Na začátku Kosugimu vyvraždí rodinu, přežívá jen on, jeho syn a jeho matka. Na radu přítele Američana se vydává do Států, aby otevřel galerii japonského umění. Z přítele Američana se vyklube obchodník s drogami, který je zapleten s mafií, a pak ještě se ukáže, že je ninja s halloweenskou maskou a Kosugi je celou dobu tak nějak mimo, dokud ten americký ninja z nějakého důvodu nezavraždí jeho matku (ovšem až po souboji, v němž babka hopká jako na trampolíně a válí s ninčaky (nevím, jak se to píše správně)) a neunese jeho syna, který vraždu viděl. Kosugi se musí vydat na cestu pomsty, ovšem to už máme po cca padesáti minutách filmu.

Trochu jsem děj vyspoiloval, ale záleží na tom? Hlavní náplní jsou akční scény. Těch je hodně, choreografie je řekl bych dobrá, brutalita a krvavost nezná mezí, nicméně řekl bych, že všechny jsou až do úmoru protahované. Kosugi navíc musí bejt nezničitelnej, protože po tolika nakládačkách, pořezaným hrudníku, ruce i nohách, omlácenej od dlouhý cesty vláčen za autem a stejně se drží na nohou... Ale s Nerem, ačkoli to ani na první pohled není žádný ninja (ostatně mi v tom filmu nejvíc seděl jako easy Amík, co sem tam přepere pár blbečků), to mělo aspoň určitej nadhled. Tadyto se bere smrtelně vážně. Kosugi ani není dostatečně sympatický ani charismatický hrdina. A co nejhůř - babička a dítě. Na zabití od začátku. Hlavně dítě se schopnostmi ninjy, které přepere stopadesátikilového chlapa! U toho jsem trpěl, možná víc než u bitky s dětmi na začátku. Pár řekněme vtipnejch momentů se našlo, třeba bitka s hlavní ženskou na začátku, kdy ona bojuje dole bez, když Kosugi vějířem usekne chlapovi půl kníru nebo jak Kosugi vypliv napínáčky padouchovi do obličeje, ale to byly jenom tři zajímavý momenty. Jinak nesmysl, blbost, zbytečné scény, zbytečný všechno. A to je ještě jeden díl, který by v sobě měl mísit ninjy a Vymítače ďábla... Ach jo. 4/10
PS. Jenom jsem ještě chtěl zmínit jeden detail - když Kosugi leze po domě, vždycky, když zaboří ostny do stěny, stěna se zatřese :)

a.k.a. Ninjova pomsta
Režie: Sam Firstenberg
Hrají: Sho Kosugi, Keith Vitali, Arthur Roberts, Professor Toru Tanaka
Produkce: Menahem Golan, Yoram Globus
USA 1983

ENTER THE NINJA (1981)

Asi se podivíte mýmu hodnocení, ale mně se to docela líbilo. Jako komedie teda. Protože vážně se to brát samozřejmě nedá.

Franco Nero je bílý ninja, mistr bojových umění. Ovšem při akci ho zastupuje kaskadér, který má poněkud jinou figuru než Franco. Mimochodem tento dablér je i autorem námětu a hlavní roli měl hrát sám, nicméně nespokojený producent Golan ho odsunul jen do pozice dabléra a navíc vyrazil i režiséra, aby režíroval sám. Franca potkali na festivalu a hned ho obsadili. Říkám si, jestli by obsadili Buda Spencera, kdyby ho tam potkali ;)

Franco tedy na začátku při výcviku zrube asi dvacet ninjů a usekne hlavu mistrovi, načež se ukáže, že všichni byli vycpaní jako Clint v závěru Hrsti dolarů a mistrova hlava byla gumová! Všichni oslavují, že Franco je ninja, jenom Sho Kosugi je nespokojený a mlátí do stolu. "On není ninja!" Pak tedy Franco odjede na Filipíny, kde se připlete do majetkového sporu ropného magnáta, homosexuála ve volném čase trénujícího akvabely (Christopher George, mj. McLeod z El Dorado) a jeho přítele, pěstitele palem. Přítel z války (nechybí patetické vzpomínky) má krásnou ženu Susan George (tady se ji nikdo ani nepokusí znásilnit - ale Franco ji hned po svém příchodu chytne za kozy) a chlastá, takže není divu, že Susan začne pokukovat po Francovi. No a ropný magnát zjišťuje, že na Nera potřebuje pořádný kalibr, a proč neposlat přímo pro Kosugiho?

Kosugi má sice taky coby padouch svoje chvilky, ale prakticky pobaví jenom při démonickém pálení vesnice. Jinak ho překonávají bílí padouši. Sic jsou vyměklí a neumějí žádné bojové umění, ale zase je s nimi sranda. Kromě skvělého George, který mě vážně bavil, se tak setkáme s jeho poskokem připomínajícím Smitherse ze Simpsonových, nebo podlézavým skrčkem připomínajícím křečka, který má místo jedné ruky hák. A když ho naštvete, natrhne vám koule. No, Franco mu pak pro změnu vytrhne ten hák :)

No a jsou tu další veselé momenty - Nero sbírající pušky, Nero v převleku za sekuriťáka, nebo třeba padouch shánějící ninju u agenta, který mu doporučuje herce ze samurajských filmů. Jako, samozřejmě, že je to celý úplná blbost, ale vážně jsem se slušně bavil, i díky Francovi, i díky padouchům. Tohle rozhodně vedle Přání smrti 3 a Nezvěstných v boji 3 patří mezi ty Cannonovky, na který určitě ještě někdy mrknu. Snad se budu smát stejně jako poprvé. 7/10

a.k.a. Ninja přichází 
Režie: Menahem Golan
Hrají: Franco Nero, Sho Kosugi, Susan George, Christopher George
Produkce: Menahem Golan, Yoram Globus
USA 1981

MICHAL PROKOP & FRAMUS 5 - V BARU JMÉNEM KRÁSNÝ ZTRÁTY

DG307 - CO SME

Jinak abyste si nemysleli, hrubka v nadpisu předchozího článku je schválně, je to podle téhle skladby.
Jinak kdybych neznal okolnosti (koncert byl rozehnán SNB), na takovým koncertě bych chtěl bejt. Mejla odstraňující z basy přebytečné věci (struny), notující si Bondy a nejvíc mě fascinuje ten vousatý maník mlátící do plechu. Škoda, že písnička není celá (chybí začátek) a video samozřejmě není synchronní se zvukem.

CO SME

Sedm let jsem u vás sloužil a až teď jsem ve slovníku http://slovniky.lingea.cz/ zjistil, co vlastně v anglickém jazyce znamenají tři písmenka, která jsem si dal do názvu. Vědět to tehdy, vyberu si něco lepšího. Třeba ojdf, to snad nic neznamená ;) Ale pokud už teda pro cizince je to křupanův blog, půjdu tomu, aspoň nějakej čas, naproti, a změním podle toho záhlaví. Místo Clinta tam bude můj nejoblíbenější křupan. A teď bych si dal supercloumáka.

LITERATŮRA

Na co člověk nenarazí v knihovně... Asi jim došly ilustrace. Nicméně číst to nebudu. (Ještě tam byl sešit patrně s Connerym a Bardotovou ze Shalaka.)

I LUNGHI GIORNI DELL'ODIO (1968)

Další z těch levných spaghetti westernů točených v italských exteriérech s nevýraznými herci. Tady je hrdinou pro změnu Guy Madison (tady ještě nevypadá jako Luděk Nekuda) a jeho protivníkem je sám Rik Battaglia. Takže tu máme hned dva herce z Vinnetoua. Bohužel ani jeden z nich nehraje hlavní roli, protože... No, začnu jinak.

Napřed to vypadá, že půjde o další armádní western, kde Madison bude pátrat po překupnících zbraní. Po titulcích se seznámíme s úděsnou rodinkou, shodou okolností Madisonovými příbuznými, kterou tvoří příšerné dítě, příšerný Alberto Dell'Acqua a dvě pohledné, ale herecky rovněž neschopné dívky, a pak rodiče. Zatímco Alberto, dítě a jedna z dívek jsou ve městě, jejich ranč přepadnou bandité, rodiče povraždí a zůstavší sestru znásilní. Takže to bude nakonec o pomstě? Čekáme, že se záhy objeví Madison, jenže místo toho se objeví Pietro Martellanza, aby... vlastně po celý zbytek filmu umíral. Madison si až do nějaké pětapadesáté minuty řeší svoje, Dell'Acqua se musí, musí a ještě jednou musí pomstít, jinak mu rupne cévka, a Martellanza chroptí. A Battaglia? Sem tam se zjeví, asi abychom na něj nezapomněli. Ale většinou je někde uklizený.

Já zabil Vinnetoua, na mě si nikdo nepřijde!

Vlastně jediné překvapení filmu už jsem vykecal, to, že Madison se nevydá na cestu pomsty hned. Protože jinak je to opět klišé na klišé, tupé dialogy a jedna hovadina za druhou. Pár otravných rádoby komických dědků, slizcí bandité s podivnými úšklebky a taky dost násilí. Překvapivě se tu objeví hned dvě znásilňovací scény a dokonce dojdou tak daleko, že se ukážou i ňadra, což je u spaghetti westernu přece jen neobvyklé. Ale vlastně bychom se bez toho obešli. Zvláště ve druhém případě, protože v této scéně tři banditi vtrhnou do saloonu hledajíce Madisona a místo toho se vrhnou na prostitutky a dál vám to asi popisovat nemusím.

Mě si nevšímejte, já tu nejsem...

Je to příšerná nuda. Akce je dost, ale je špatně natočená, děj je snadno předvídatelný, herci pokud mají rozum vůbec nehrají (ale Alberto, hlavní hrdinka a otravné dítě se předvést prostě musí, čímž násobí utrpení diváka). Taky se tu vyskytne Rosalba Neri, ale ta je jen na ozdobu. Vlastně ne, protože z nějakého důvodu dostala ohavnou zrzavou paruku. Hudba by nebyla tak špatná, ale opět je tu vykradený Morricone, uslyšíte hudbu i z Pro hrst dolarů. Je to odpadek. Ale pořád lepší úroveň než Fidani. 4,5/10

a.k.a. This Man Can't Die
Režie: Gianfranco Baldanello
Hrají: Guy Madison, Pietro Martellanza, Rosalba Neri, Rik Battaglia, Alberto Dell'Acqua
Hudba: Amedeo Tommasi
Itálie 1968