NUREMBERG (2025)

"Ten tlusťoch byl Göring. Šňupal kokain a byl transvestita. Za jinejch okolností by se stal filmovou hvězdou." David Cinzano Bianco Lister

 

Květen 1945. Válka skončila, nacisté se buď sebevraždí nebo prchají, a americkým jednotkám se podaří zajmout Herrmanna Göringa. Zatímco význační američtí právníci se rozhodnou uspořádat soudní proces, který má obnažit zrůdost nacismu a tím zabránit opakování válečných zločinů, ke Göringovi a dalším vězňům je poslán psychiatr Douglas Kelley, který má za úkol je vyšetřit, zjistit, co stojí za jejich zrůdností, a hlavně je udržet v dost vysoké morálce do procesu. Ambiciózní Kelley si chce na případu postavit kariéru, zdá se však, že s charismatickým a výmluvným Göringem si vytváří zvláštní pouto.

 

Pro školu je tohle naprosto ideální film. Je v něm všechno vysvětleno, zabývá se vším, co je potřeba mladým sdělit - co byla Třetí říše, kdo byli nacisté, proč byli tak populární, co bylo šoa, morální otázky, zda byl proces oprávněný apod. Všechny postavy si pamatují všechna data (kromě Rudolfa Hesse, který si nepamatuje vůbec nic - nebo to aspoň tvrdí), přiblíží své osudy, tak spletité a přitom tak dokreslující, co se za války dělo a o co vlastně šlo. Didaktičnost je filmu na škodu pro běžného diváka, ale učiteli dějepisu ušetří dvě vyučovací hodiny a mnohem atraktivnější formou. Když vám to všechno vysvětlí Russell Crowe nebo Rami Malek, nemáte proti nim šanci.

 

Nicméně nechci film moc shazovat, protože i tak se mi docela líbil. Ano, je příliš doslovný a popisný, ano, občas si úplně vymýšlí, aby doložil svou myšlenku (například setkání soudce Jacksona s papežem), ale je zručně natočený, dialogy jsou většinou dobře napsané a herci jsou výborní. U Russella Crowea, který v první čtvrtině filmu mluví jen německy, jsem si říkal, proč nenajali německého herce? Ale z ospravedlněných, byť rovněž ne pravdivých důvodů potom začne mluvit převážně anglicky, a přesvědčí, Rami Malek je rovněž výborný, byť mi jeho postava ne úplně vždy seděla, stejně jako Michael Shannon v roli žalobce Jacksona. Herec hrající mladého vojáka, který pro Maleka překládá němčinu, rozhodně není špatný, ale pak dostane ne úplně povedený dlouhý monolog shrnující jeho životní příbě, a to by uhrál málokdo. Bohužel kromě Göringa a maličko Streichera se dalším obviněným film nevěnuje, takového Von Ribbentropa nebo Speera neuvidíme vůbec, a Dönitz po pár scénách na začátku zmizí. 

 

Musím říct, že v první polovině jsem ale měl trochu obavy, protože se začalo zdát, že Göring je vykreslen až moc sympaticky a skoro až jsem se bál, že se nás tvůrci budou snažit přesvědčit, že byl "jenom" šéf Luftwaffe a s holocaustem neměl nic společného. Tak jako mu podléhá Malek, podléhají mu i diváci. To se naštěstí nestane, ale je fakt, že obezlička v podobě záběrů z koncentračních táborů může působit jako dramatický bod zvratu docela lacině. Navíc mi tato scéna silně připomněla Norimberský proces z roku 1961, který říká prakticky ty samé myšlenky, lépe a kompaktněji. Pokud se k nějakému Norimberskému procesu vrátím, určitě k tomu Kramerovu, ale Vanderbiltův není zlá volba. 7,2/10

 

a.k.a. Norimberk

Režie: James Vanderbilt

Hrají: Russell Crowe, Rami Malek, Michael Shannon, Leo Woodall, Richard E. Grant, John Slattery, Mark O'Brien, Colin Hanks, Wrenn Schmidt, Lydia Peckham

Hudba: Brian Tyler

Produkce: Sony Pictures

USA 2025 

MINIRECENZE STRIKE BACK

Už jsou tu zas a tentokrát hlavně na klasiky, které jsem v posledních pár letech viděl a netoužil o nich psát celé články.  

 

The Godfather Part II (1974)

Tři a půl hodiny Ala Pacina, který se velmi chladnokrevně zbaví každého, kdo mu stojí v cestě, i kdyby to trvalo léta a muselo se čekat, až mu zemře matka, přičemž vlastně všechno rozesere. A to vše prostříháváno s italsky mluvenými pasážemi v New Yorku 20. let, kde De Nirův Vito stoupá na vrchol, získává respekt a uznání a zakládá to, co jeho syn nepřímo pohřbívá. Velmi dobrý film, ale jeden z těch, co stačí vidět jednou za docela dlouhou dobu. 8/10

 

 

Rocky (1976)

Léta se mi do toho nechtělo, ale nakonec přece jen Rocky je spíš drama než vyloženě sportovní film. Hlavně mě ale překvapil jeho charakter - z podobných filmů jsem zvyklý na hlavní postavu, která touží po tom, aby jí někdo dal šanci a mohla se předvést, jak je nejlepší na světě. Rocky Balboa má naopak velmi nízké sebevědomí a to, že se dokáže s Apollem udržet v ringu, chce dokázat především sám sobě. Vlastně se mi líbilo, jak se to strašně vyhýbalo všem klišé - čekal jsem, že když kámoše lichváře hraje Zmrd, bude klasická zápletka s tím, že mu půjčil peníze a najednou je chce zpátky a nutí Rockyho podvádět. Ne. 7,5/10 

 

 

Rocky II (1979)

Bez dvojky bych se obešel, to je učiněná nastavovaná kaše, kde zaujme snad jen scéna, kde Rocky chytá slepici. Jinak se Rocky mele v telenovelovém příběhu o jeho vztahu s manželkou a novorozeným dítětem, konfliktu se starým trenérem a stále stejným soupeřem Apollem. 4/10 

 

 

Rocky III (1982)

Tohle mohlo být pokračování klidně rovnou. Namachrovaný oponent Rockyho nejdřív zlomí, aby se Rocky, podporovaný bývalým rivalem, zase vrátil. Je to béčko, ale jako pokračování to spíš stojí za to. K dalším dílům jsem se ale zatím nedostal. 6/10 

 

 

Apocalypse Now (1979)

Kdysi jsem zkoušel a nedokoukal prodlouženou verzi. Kinoverze je ale perfektní a víc nepotřebuju. Žádné scény s playmates, žádné Francouze v místě, kde už má začínat peklo, stačí vůně napalmu po ránu a ta hrůza... ta hrůza... 10/10 

 

 

Raging Bull (1980)

Když box, tak brutálně a bez okrasy. Rocky je sice legenda, ale Scorsese s De Nirem ho filmařsky strkají do kapsy. Jen jsem poznamenal, že je to vlastně Casino, akorát místo geniálního sázkaře je tu vymlácený boxer. Jinak sedí všechno - De Niro, Pesci, blond sexy manželka, které ne úplně radno věřit, vzestup a pád. Není to samozřejmě chyba Zuřícího býka a obě podání jsou skvělá. 9/10

 

  

Reservoir Dogs (1992) 

Tohle je naopak film, který znám léta, viděl jsem ho xkrát a mám ho hrozně rád. Loni jsem na něj zašel i do kina. Jeden z nejlepších debutů vůbec. Ono mě vlastně nic moc než superlativy nenapadá. RIP Michael Madsen. 9/10

 

 

Smoke (1995)

Takový evropský americký film. Harvey Keitel vlastní malou trafiku a jednotlivé příběhy se točí kolem něj a jeho zákazníků. Spisovatele, který se ujme mladého uprchlíka, onoho uprchlíka, který se sbližuje s léta neviděným otcem, i samotného trafikanta, který se nakonec nesblíží s exmanželkou. Keitel je výborný, ale v jednu chvíli jsem kvůli tomu, v jakých rolích jsem zvyklý ho vídat (viz zrovna Gauneři), měl problém přijmout, jak se v jedné scéně chová. Možná bych s tím problém neměl, kdyby scéna, kterou film končí, a ve které se Keitelova postava dokonale představí, byla už někdy z kraje. Ale pak by ten film neměl tak skvělý konec. 8/10  

 

 

Heat (1995) 

Jako kriminální thriller je to super, ale mohlo to být kratší o všechny ty vztahové pasáže, ze kterých bych zachoval jen vztah mezi Kilmerem a jeho ženou. Pacinův vztah s rodinou ještě ujde, hlavně díky tomu, že jeho dceru hraje Natalie Portman, ale vztah De Nira s holkou z baru je prostě divnej a jenom De Nirovi dává příležitost říkat monology. Pacino zase hraje jako sjetej - už před natáčením ze scénáře odstranili motiv, že jeho policista je na kokainu, ale asi mu to zapomněli říct. Jak dojde na akci, plánování loupeže, její provedení a dohru, je to skvělý, ale mohlo to být lepší... 7,5/10 

 

TOM HORN (1980)

Sedmdesátková westernová elegie. 

 

Jeden z posledních filmů Steva McQueena, který odráží hned několik smutných faktů - úpadek westernového žánru a vážnou nemoc hlavního představitele. Nicméně vyšel nakonec mnohem lépe, než jsem čekal. Přestože vznik provázely potíže už při vzniku, stříhání i premiéře, výsledek je nakonec nad očekávání dobrý.

 

Leccos má společného s Ciminovou Nebeskou bránou, pokud jde o příběh - skoro by mohlo jít o tamní dění viděné optikou postavy Christophera Walkena. Ale jen skoro. Tom Horn je legendární stopař, kterého si asociace rančerů najme, aby jim pomohl zlikvidovat zloděje dobytka. Nicméně pustí se do toho s takovou vervou a naprosto bez skrupulí, rovnou střílí a ani se neptá, a neváhá útočit uprostřed klidného městečka. Asociaci hrozí špatná publicita, takže se rozhodnou nepohodlného zabijáka zbavit.

 

Oproti Nebeské bráně, s kterou jsem film výše srovnal, nicméně na začátku stojíme spíše na straně rančerů, strana zlodějů není nijak romantizována ani polidšťována, žádní nebozí proletáři, na které si došlápl kapitál apod. Rančer, který McQueena najme, je navíc celý film vykreslován jako kladná a důvěryhodná postava, což jsem i vzhledem k obsazení Richarda Farnswortha nechtěl celou dobu přijmout. McQueen pak rozhodně nehraje žádného Mirka Dušína, naopak v řadě jiných westernů by mohl být klidně záporákem. Nicméně když se asociace podělá a připraví léčku, jednoznačně stojíme na McQueenově straně. A v tu chvíli si film začne výborně hrát s diváckými očekáváními. Všichni čekáme, co se tak běžně děje v podobných příbězích... A ono to je vždycky trochu jinak.

 

Ocenit se dá výborná kamera, výprava... Ten film jako by chvílemi vypadl z filmografie Sama Peckinpaha, včetně zpomalovaček. Máme tu i pár herců, které jsme v jeho filmech často vídali - kromě samotného McQueena je to i Slim Pickens v roli šerifa nebo Elisha Cook jr., dále se ze známých tváří objeví Geoffrey Lewis v roli slizkého právníka. Sám McQueen je výborný, věk i nemoc jsou na něm sice docela znát, ale k téhle roli to vlastně patří.

 

Jediné, co je ve filmu trochu navíc, je romance s učitelkou v podobě Lindy Evans. Moc se to sem nehodilo, a kromě poukazování na to, jak Tom Horn nezapadá do nové doby,což máme i jinde, to byla i zbytečná postava. Jinak lze ale Toma Horna coby netradiční završení revizionistických westernů 70. let vřele doporučit. 8,5/10

 

Režie: William Wiard (většinu filmu natočil nejspíš sám McQueen, původně točil Don Siegel)

Hrají: Steve McQueen, Linda Evans, Richard Farnsworth, Billy Green Bush, Slim Pickens, Peter Canon, Elisha Cook jr., Roy Jenson, James Kline, Geoffrey Lewis, Jim Burk, Chuck Hayward

Hudba: Ernest Gold

Produkce: Warner Bros

USA 1980 

STEVE MCQUEEN - TRAILERY

 

 Trailery na to nejlepší se Stevem McQueenem.

STEVE MCQUEEN - PLAKÁTY

 

Tradice. Který se vám líbí nejvíce?

THE THOMAS CROWN AFFAIR (1968)

Steva McQueena jsme tu měli v nedávné době už několikrát, tak proč se na něj na chvíli nezaměřit?

Znovu McQueen, Jewison a Ashby za střihačským pultem, jištění začínajícím Walterem Hillem coby asistentem režie. I když do téhle role Jewison McQueena vůbec nechtěl, šla proti všemu, co do té doby McQueen hrál. Uhlazený nudící se boháč, vždy perfektně oblečený v nejdražších oblecích, zní to skoro jako Bond s pár drobnými odchylkami. Místo špionování pro Její Veličenstvo se totiž Thomas Crown baví vykrádáním bank. Po zvláště vypečené krádeži na něj pojišťovna nasadí nejtěžší kalibr - mladou svůdnou vyšetřovatelku v podání Faye Dunaway, která neváhá udělat cokoli, aby peníze získala zpátky.

 

Původně tvůrci zvažovali obsazení Seana Conneryho, což naprosto dává smysl, ale upřímně, člověk by měl pocit, že se dívá na další bondovku, a k loupeži došlo v rámci nějaké akce proti Spectre. McQueen je v hlavní roli přesný. Chladný, kalkulující, pohrávající si s okolím, chvíli sympatický, chvíli až protivný. Faye Dunaway, sotva přišlá z natáčení Bonnie a Clyde, vypadající naprosto fantasticky, se nenechává zahanbit herecky, ale ze začátku mi pár věcí na její postavě vadilo. Chvíli je super inteligentní a mazaná a v následujícím okamžiku se chová jako ta nejtupější nanynka. Nicméně poté, co přestala většinu scén sdílet s nadutým policejním vyšetřovatelem, a místo toho začala šachová partie s McQueenem, bylo jasné, že šlo spíše o způsob jednání s konkrétní osobností, vůči McQueenovi se takhle nechová.

 

Šachovou partii nezmiňuji náhodou, jde o stěžejní scénu, kdy McQueen a Dunaway hrají šachy - nicméně celé je to spíš jako erotická předehra, a tak celá scéna i končí. Zároveň ale jde vlastně o metaforu k celému příběhu, měření sil, používání neortodoxních metod, a zároveň předznamenává konec - ten, kdo, když je v úzkých, přestane hrát, to může udělat jak v šachu, tak v životě.

 

Proslulé jsou rovněž dělené obrazovky, zachycující zejména loupeže a předělové scény. Oproti Bostonskému případu z téhož roku jsou využity mnohem vhodněji a ne tak matoucím způsobem, mají svou funkci - nepřekvapí nás však, že vznikly z nouze, protože film dosáhl neúměrné délky, a Ashby spolu s technikem Pablem Ferrem využili tento postup, aby zachovali co nejvíce z materiálu, ale nenatahovali čas. Pochválit lze i Wexlerova kamera, Legrandova hudba, nicméně mezi moje nejoblíbenější filmy s McQueenem se to nezařadí asi hlavně závěrečné třetině, která mi zas tak moc neseděla. Ale to může být můj osobní problém. 7,5/10

PS. Remake asi nepotřebuju vidět, a tam toho Bonda i obsadili. Hm. 

 

a.k.a. Případ Thomase Crowna 

Režie: Norman Jewison

Hrají: Steve McQueen, Faye Dunaway, Paul Burke, Jack Weston, Yaphet Kotto

Hudba: Michel Legrand

Produkce: United Artists

USA 1968