SHOCKTOBER SPECIAL část 10

A jsme u konce speciálu, kým ho zakončit lépe než Johnem Carpenterem.

PRINCE OF DARKNESS (1987)

V podzemí starého kostela byla nalezena léta přísně střežená krypta obsahující nádobu s neznámou zelenou substancí. Kněz Donald Pleasence se obrátí na svého známého vědce, který s sebou vezme i několik studentů, aby neznámou látku prozkoumali. Síla vysílaná látkou má ale podivuhodné fyzikální účinky, které přitahují podivné lidi i nízká zvířata jako brouky a červy. Lehkovážnost studentů není rozhodně na místě, tady jde do tuhého...

Tentokrát mě Carpenter moc nepotěšil. Připadalo mi to jako směs jeho předchozích filmů dohromady a zamíchaná s Vymítačem ďábla. Ono v tom je snad prakticky všechno - lehkovážní nadržení studenti (Halloween), dávné prokletí a vyděšený kněz (Mlha), záhadné stvoření, které mění a ovládá napadené lidi (Věc) no a ve výsledku se dozvíme, že jde o samotného Satana, který se snaží přijít zpět na svět. A do toho tu máme ještě zombie a jen jsem čekal na upíry a vlkodlaky.

Do toho všeho se už ale bohužel nevešly zajímavé charaktery postav, takže mi bylo totálně jedno, kdo půjde další pod kytičky a ani jsem si u většiny z nich za celý film nezapamatoval jména. Ostatně samy postavy ve filmu si navzájem musely pořád připomínat, kdo je kdo...Hrdina vypadá jako osmdesátkový pornoherec, máme tu sarkastického Asiata i nevýraznou Asiatku, vysokého černocha, dlohovlasé maníky, plešatého fachmana... a víc se o nich nedovíme. Rozdvojit postavu mentora, který vždy ví víc, než ostatní, taky nebyl úplně nejlepší nápad, Victor Wong i Donald Pleasence z toho nakonec vyjdou jako poloviční postavy.

A celkově to bylo jako takový dort pejska a kočičky bez ladu a skladu.  Atmosféru to má, Carpenter ještě pořád uměl točit, napnout i vyděsit, ale děj je splácaný a bez postav, na kterých by divákovi záleželo. Nejvíc se mi líbila Carpenterova typická hudba. 6,5/10

a.k.a. Vládce temnot

Režie: John Carpenter

Hrají: Donald Pleasence, Jameson Parker, Victor Wong, Lisa Blount, Alice Cooper, Dennis Dun, Anne Marie Howard

Hudba: John Carpenter

USA 1987

SHOCKTOBER SPECIAL část 9

Do třetice už to s Vincentem Pricem docela vyšlo.

HOUSE ON HAUNTED HILL (1959)

Výstřední milionář pořádá nevšední večírek s výzvou v strašlivými historkami opředeném domě. Kdo z náhodně vybraných pěti lidí přežije noc v domě hrůzy a neuteče, získá tučnou odměnu. Pro pětici cyniků, kteří nutně potřebují peníze, to vypadá jako hračka, jenže atmosféra začne houstnout poměrně rychle.

Námět skoro jako z pera Agathy Christie, ovšem bez nějakého Poirota, který by vše hravě rozlouskl. Charakteristiky Christieovou připomínají, máme tu podezřelého boháče, jeho stejně podezřelou manželku trochu připomínající Barbaru Stanwyck, vyděšeného alkoholika, mladého hrdinu, mladou hrdinku, doktora, který se do všeho snaží vnést trochu rozumu a naprosto neviditelnou ženu, které akorát tak kape krev na ruku. A z tohohle ohledu je škoda, že film má jen 75 minut a tudíž ani nemůže pořádně propracovat všechny linky a charaktery. Například v závěru se jedna z postav ocitne zavřená v tajné chodbě. Nepodíváme se tam, neobjeví se někde jinde, kde by se nějak zapojila do dění, prostě ji odtamtud za deset minut vysvobodí, nazdar. Hlavně že je čas na loutkové kostlivce a znetvořené báby na kolečkách. Atmosféra je ale docela dobrá, už začátek vtáhne a divák se nestíhá nudit. Z herců tedy za zmínku stojí jenom Price a Cook jr., jinak jsou to neznámí ochotníci, ale nic na druhou stranu nekazí. 6,5/10

a.k.a. Dům hrůzy

Režie: William Castle

Hrají: Vincent Price, Carol Ohmart, Richard Long, Elisha Cook jr., Alan Marshal, Carolyn Craig

Hudba: Von Dexter

USA 1959

SHOCKTOBER SPECIAL část 8

Letos docela jedu, říjen ve druhé třetině a už jsem u osmého filmu. Petera Cushinga jsme letos viděli jen dvakrát, tak proč ne potřetí?

THE VAMPIRE LOVERS (1970)

Studio Hammer koncem 60. let procházelo krizí a zoufale se snažilo udržet si zájem publika. Takže krev se musela cedit o dost víc a herečky musely do naha. Upírská trilogie, z níž tohle je první díl, je právě tohoto přístupu dost nechvalným příkladem, takže jsem nečekal nic moc extra, snad směšnou rádoby upířinu, ve které půjde o kozy až na prvním místě. Navíc režíroval Roy Ward Baker, který mě svým Drákulovým znamením z téhož roku dvakrát neoslnil. A tím víc mě film nakonec překvapil.

Snímek vychází, ale asi nijak moc věrně, z předlohy z 19. století. Ve Štýrsku se objevuje záhadná krasavice, která se ráda sbližuje s půvabnými šlechtickými dcerkami. Jenže ty začínají záhy chřadnout a umírají. Že je Carmilla/Marcilla/Mircalla (vždy si mění jméno) upírka, na to přijdeme poměrně brzy, horší je to s postavami ve filmu, které už na žádné pověry přece nevěří. Carmilla si navíc dokáže všechny potřebné lidi omotat kolem prstu.

Kéž by Drákula dostal někdy ve filmu podobný prostor pro svoje řádění, jako Carmilla! Ve všech dílech Drákuly se hrabě objevuje spíše sporadicky, buď ovládá nějakého svého sluhu, který koná, nebo se zjevuje v pokojích sličných panen, aby je zakousl. Carmilla je zákeřnější a jako žena mnohem méně podezřelá. Co je na tom divného, že dceruška má kamarádku, která s ní tráví tolik času. A když už si někdo uvědomí, s čím má tu čest, dokáže Carmilla s lidmi kolem sebe vhodně manipulovat, přičemž jí k tomu neslouží hypnóza jako Drákulovi, stačí její ženské zbraně, a nebo nebezpečné lidi rovnou odpravit.

Aktualizace do roku 1970 se týká toho, že Carmilla je lesba a její styky s obětmi jsou velmi otevřeně sexuální. Ne, že bychom dostali přímo sexuální scény, ale polibky směřují i níž než jen na ústa, a ty oběti, které se rozhodne vysát postupně, kouše Carmilla do ňader. Je to moc, ale ve srovnání s nedávno viděným Female Vampire je tohle krotké a neškodné a ještě celkem vkusně lehce erotické. Upřímně, obešli bychom se bez tolik explicitního zobrazení lesbického vztahu Carmilly a jejích obětí, i bez nahoty. Na druhou stranu, který normální chlap by si stěžoval při pohledu na dokonalá těla Ingrid Pitt a Madeline Smith.

Zatímco Pittová je v hlavní roli přesvědčivá, uhrančivá a vskutku ďábelská, Smithová byla bohužel obsazena právě kvůli svému bezchybnému poprsí, ale herečka je hrozná. Většina dalšího obsazení to ale vyvažuje, včetně Petera Cushinga, který tu hraje sice vedlejší roli a po dvaceti minutách na docela dlouho z děje zmizí, ale v roli tentokrát starostlivého otce je jak jinak než bezchybný. V roli lékaře se objevuje Ferdy Mayne, známý u nás hlavně z filmů s Louisem de Funesem, ale hrál taky třeba ve Kvílení vlkodlaků II.

Jinak gotická pochmurná atmosféra je hezky udělaná, děj je napínavý právě pro Carmillinu prohnanost (oproti Drákulově předvídatelnosti) a i když už to dnes nikoho nevyděsí, za vidění to určitě stojí. 7,5/10

PS. Další dva díly jsou Lust for a Vampire a Dcery zla, oba z roku 1971. V prvním Pittovou vystřídala Švédka Yutte Stensgaard a Cushinga nepřekvapivě Ralph Bates, ze kterého se Hammer neúspěšně snažil udělat svou novou hvězdu, ve Dcerách zla se Cushing vrátil a vše se točí kolem dvojčat Collinsonových.

a.k.a. Krvežízniví milenci 

Režie: Roy Ward Baker

Hrají: Ingrid Pitt, George Cole, Kate O'Mara, Peter Cushing, Madeline Smith, Jon Finch, Ferdy Mayne, Douglas Wilmer, John Forbes-Robertson

Hudba: Harry Robertson

Velká Británie / USA 1970

SHOCKTOBER SPECIAL část 7

Snobští rádobyumělci věčně vysedávající v kavárnách, kdo by mezi ně chtěl patřit?

A BUCKET OF BLOOD (1959)

Tohle mi přišlo jako kdyby byla strana A na desce, jejíž druhou stranu tvoří Malý obchod hrůz. Oba filmy jsou o prosťáčkovi, který se v nepřátelském prostředí z lásky ke krasavici, která o něj nestojí, stane sériovým vrahem. Nicméně Vědro krve je z obou filmů ten lepší. Už jen proto, že hlavního hrdinu hraje Dick Miller, který je rozhodně výraznější a lepší herec než Jonathan Haze. Ten se navíc tvářil celý film jako neviňátko, kterému se vlastně jen přihazují nehody, kvůli kterým ostatní končí jako potrava pro kytku, kdežto Miller se mění v chladnokrevného vraha, který si oběti pečlivě vybírá, třeba z pomsty, aby ukojil svou touhu po uznání jakožto sochař.

Trochu by se tomu dala vytknout snad předvídatelnost, kdysi jsem o filmu četl, ale nepamatoval jsem si, o čem je, ale po deseti minutách mi bylo vše jasné. Oproti Obchodu ale tady Corman nedělá zbytečné odbočky k zubaři nebo do ulic města, ale vše jede poměrně přímočaře, Walter vyrábí jednu sochu za druhou a majitel kavárny je nervóznější a nervóznější, zatímco zhulení beatnici machrují, jak umění strašně rozumí. Škoda toho, že titulní vědro krve se objeví jen na malý okamžik a v ději nehraje roli. Ale to byl možná jen Cormanův tahák, jak přilákat publikum, aniž by název měl cokoli s filmem společného. 7/10

a.k.a. Vědro krve, Plné vědro krve, Kýbl krve

Režie: Roger Corman

Hrají: Dick Miller, Barboura Morris, Antony Carbone, Ed Nelson, Bruno VeSota

Hudba: Fred Katz

USA 1959