EXECUTION (1968)

Záhadný člověk, po kterém lezou brouci, je propuštěn z vězení, a vydává se po stopě hledaného zločince s odměnou 20 000 dolarů. Záhy však svůj zatykač prohraje v biliáru s podezřelým Mexičanem. Když do města přijede banda artistů, lovec poznává svého muže, Mexičanovi ukradne zatykač a jde si pro svou odměnu. Brzy ale oba ochutnají, jaká je mexická pomsta. Oba však právem?

K filmům, k nimž hudbu složil Lallo Gori, bývám opatrný, protože už jsem ji všechnu slyšel ve filmech Demofila Fidaniho. Tohle ale nebylo ani zdaleka tak špatné, jak jsem se obával. Krajina (točeno pro změnu v Izraeli) je značně prašná (až jsem měl chvílemi pocit, že sleduju spíš Planetu opic), vše je drsné až kampak (mučení pomocí řemdihu!), děj celkem svižně ubíhá, zbytečně se nežvaní. Co tomu dost ale ubírá, je hlavní hrdina. Ten je totiž naprosto pasivní a v první půlce prakticky neviditelný, protože je tu až moc postav, které se začnou pročišťovat až poté, co se děj přesune do města duchů. Takže v první půlce více sledujeme lovce hlav Mimma Palmaru, popřípadě mexickou bandu vedenou kruťákem vypadajícím jako Marián Labuda bez kníru, nebo cirkusáky pod vedením Piera Vidy pro změnu s knírem, a hrdina John Richardson je tak nějak v pozadí. A role kladného hrdiny asi není ta, v které by nějak mohl vyniknout. Ovšem Richardson tu hraje dvojroli, ještě hraje hrdinova staršího zlého bratra, šedivého šupáka s brýlemi, a v téhle roli je určitě povšimnutíhodnější. Jak tohle zní pitomě, není to uděláno zase tak špatně, a skoro mi až přišlo, že Richardson v masce není vlastně sám sobě zase až tolik podobný. To zní divně, ale je to tak.

Nechci spoilovat, ale nepochopil jsem, proč se film jmenuje Execution, protože v něm ani žádná poprava není. Film je o dost lepší, než jsem čekal, byť samozřejmě žádný zázrak, dost přiblblá je přestřelka v saloonu, kde hrdina střílí nastraženými flintami naslepo skrz díry ve stropě, a stejně se trefuje, zrovna tak jeho útěk ze zajetí Mexičanů. A na konci se film snaží násilně do děje vtlačit rozměr, který tam předtím prostě nebyl. Nicméně třeba se u toho celkem dobře pobavíte. 6,5/10

a.k.a. Django, Get Ready to Die!

Režie: Domenico Paolella

Hrají: John Richardson, Mimmo Palmara, Piero Vida, Franco Giornelli, Rita Klein, Nestor Garay, Lucio De Santis, Angelo Susani

Hudba: Lallo Gori

Itálie 1968

EL PROSCRITO DEL RIO COLORADO (1965)

Diletantský španělský western připomínající spíše epizodu Esmeraldy, který o dva roky později Italové uvedli pod názvem Django - killer per onore. S Djangem to samozřejmě má společného tak asi to, že se v tom střílí z koltu. Jinak bída.

Hlavní hrdina, vzhledově někde mezi Lexem Barkerem a Jiřím Krampolem, je chlapík bez bázně, bez hany, bez touhy, bez zájmu. On v tom filmu vlastně ani nic nechce, netočí se to kolem něj, jen tak dějem, který stejně neexistuje, proplouvá. Dva náznaky zápletky tu jsou, jednak mexická banda, která terorizuje okolí, jednak snaha bývalého bandity, nyní policisty o to, aby se stal váženým srávcem pořádku a zároveň si vzal bohatou a krásnou vdovu z vlivného urozeného rodu. Jenže všechny postavy jsou ztělesněním neschopnosti cokoli udělat. Bandité se jen válí v saloonu, ale jen párkrát odněkud zaútočí. Policista není schopen ani s nimi něco udělat, ani sám jednat o svém sňatku, takže všude za sebe posílá Krampola. Ženy jsou sice mexicky vášnivé a temperamentní, ale kromě obviňování každého z vraždy nejsou schopny ani se rozhodnout, co vlastně chtějí. Což je teda poměrně realistické... ;P Atd. atd. atd. Děj je nezajímavý a fádní, všechno, co někam může vést, je pohřbeno.

Po technické stránce film taky nijak nevyniká, spíš naopak. Přestřelky i bitky, objevující se náhle kvůli blbostem, jsou tak neskutečně nudně natočené, že jsem u nich zíval. Prostě, tohle vážně nemůžu nikomu doporučit. V jednom kuse se kecá a nic se neděje. 2/10

a.k.a. Django - killer per onore, Django the Honorable Killer, Django the Condemned, Outlaw of the Red River
Režie: Maury Dexter
Hrají: George Montgomery, Elisa Montés, José Nieto, Jesús Tordesillas, Miguel del Castillo
Hudba: Manuel Parada
Španělsko / Itálie 1965

DEATH RACE 2000 (1975)

Vytuněná auta, která vypadají, že by se při přeřazení na trojku rozpadla, parta pošuků, chlapík s transplantací snad všeho, co jde, revoluce, televizní přenos, spousty sražených chodců a všudypřítomý cynismus. To je komedie z dílny Rogera Cormana. Nějak ani nevím, co k tomu psát víc, je tu všechno, co od sedmdesátkového Cormana čekáme, blbé dialogy, laciné triky, krev a kozy, k tomu David Carradine v latexovém obleku a jako překvapení pro mnohé Sylvester Stallone jako hlavní padouch Joe Kulomet, který má ovšem samopal a za celý film s ním nikoho nezabije, to se všechno děje autem. Zato tu můžete vidět jeho prdel, když vás zajímá. Je to strašná hovadina, ale celkem jsem se pobavil. 7/10

a.k.a. Cesta gladiátorů 2000

Režie: Paul Bartel

Hrají: David Carradine, Sylvester Stallone, Simone Griffeth, Mary Woronov, Martin Kove, Loise Moritz, Joyce Jameson

Hudba: Paul Chihara

Produkce: Roger Corman

USA 1975

AKAGE (1969)

Mifune znovu, tentokrát ne jako samuraj.

Ani jsem to nevěděl, ale tohle je už v pořadí třetí film Kihachiho Okamota, který jsem viděl, a zvláště ze začátku mi silně připoínal jeho o rok starší Kiru! s Tatsuyou Nakadaiem. Zde je ovšem hrdinou Mifune, ač jeho postava má rozhodně blíž k postavě rádobysamuraje z Kiru! než k Sanjurovi. Představitel onoho rádobysamuraje tu je ovšem také, jeho postava má ale blíž k Mifuneho Yojimbovi ze Zatoichi to Yojinbo, který, světe div se, rovněž točil Okamoto.

Děj se odehrává v roce 1868, kdy padl rod Tokugawa a nový císař vyslal jednotky, aby ovládly území, dosud spravovaná šogunovými krutými správci. S příslibem velkých úlev pro rolníky se nechá do armády naverbovat i sedlák Gonzo, který se následně vydává do své rodné vsi, aby zvěstoval novou dobu a připravil vše pro příchod armády. Ovšem přestože ze začátku se zdá, že úspěch bude snadný, vše se značně zkomplikuje, a končit se rozhodně nebude tak zvesela, jak film začíná.

Trochu mi vážně připadalo, že v některých momentech Okamoto jakoby rozpracovává motivy ze svého předchozího filmu, ovšem zde je posouvá jiným směrem. Těžko se mi teď ale popisuje, jakým, protože bych nerad něco vyzradil. Takže snad jen, že Rudá hříva je dalším z těch japonských samurajských filmů, kde kromě akce a uřvaných zbabělců najdeme i celkem dost hloubky, a pod povrch se vydáváme dost pozvolna. Postavy zloduchů, kteří chtějí zvrátit situaci zpátky, jsem si sice celkem dost pletl, a za celý film jsem si zapamatoval jen dvě jména, ale to nevadí, na to už jsem u Japonců zvyklý. Mifune svým výkonem dává vzpomenout více na Kikuchyia než na Sanjura, možná byl na roli kapku starý, ale vůbec to nevadí, ostatní jsou celkem odpovídající, ale je fakt, že u japonských filmů se herci těžko hodnotí.

Jinak Okamotův styl je dost jiný než Kurosawův, působí o dost zbrkleji, akčněji, zároveň trochu uřvaněji, ale vždy s požadovaným efektem. Taky jsou zde jasně vidět značné inspirace nejen americkým, ale i evropským westernem. I hudba Masaru Satóa zní kolikrát až špagetově. A ostatně téma zrazené revoluce najdeme v Itálii často. A zde možná i působivěji a ne tak plakátově podané jako třeba v Kulce pro generála. Tak si říkám, že bych se snad měl po letech podívat znova na toho Zatoichiho vs. Yojimba, co si pamatuju, stálo to za to. 7,5/10

a.k.a. Rudá hříva, Red Lion
Režie: Kihachi Okamoto
Hrají: Toshiro Mifune, Shima Iwashita, Etsushi Takahashi a další
Hudba: Masaru Sató
Japonsko 1969

JOHN SAXON (1935-2020)

Další smutná zpráva, ve věku 85 let nás opustil John Saxon, asi nejvíce proslulý filmy jako Noční můra v Elm Street, Black Christmas nebo Drak přichází, my ho ale viděli v řadě eurocrime filmů a ve westernech, jako byl Joe Kidd.