Posledního chlapa jsem zabil za 5000. Za 85 000 tě klidně zabiju sedmnáctkrát.
Ráno toho dne, kdy jsem film viděl, jsem ani nevěděl o jeho existenci. Cože, krimithriller s
Jimem Brownem, Ernestem Borgninem, Genem Hackmanem, Warrenem Oatesem, Donaldem Sutherlandem a
Jackem Klugmanem, s hudbou
Quincyho Jonese a podle knihy
Donalda E Westlakea, který napsal i předlohu ke skvělému
Point Blank? Jakto, že jsem o tom nikdy neslyšel? No, odpověď se nabízí sama, ale stejně jsem se, natolik navnazen, musel přesvědčit, zda to není nějaký dobře ukrytý klenot.
To sice není, ale je to docela zábavný heist film o loupeži a jejích následcích, přičemž velice netradiční je fakt, že hrdinu hraje černoch. Jestliže
Sidney Poitier prorazil cestu černým hercům v Hollywoodu obecně,
Jim Brown prorazil cestu černým akčním hvězdám. Kdyby ve filmu nebyli jen dva černoši, on a jeho dívka, řekl bych, že jde o takového předchůdce blaxploitation. Pochybuji, že před tímto filmem bylo možné v hollywoodském akčním filmu vidět vztah černého hrdiny a jeho dívky.
Brown se tedy vrátí do San Franciska a společně s bohatou Gladys vymyslí plán, jak si nahrabat - ukrást vstupné z fotbalového zápasu. Peníze jsou samozřejmě přísně střeženy, takže to chce pořádně důmyslný plán a pár schopných lidí. Jenže jedna věc je peníze ukrást a druhá je udržet, a do toho se může zamotat několik nečekaných faktorů.
Brown je fajn sympaťák, přesto jsem se na film díval hlavně kvůli čtveřici
Borgnine - Oates - Sutherland - Hackman. Borgnine hraje svého typického robustního vzteklouna,
Oates mrzoutského tlučhubu,
Sutherland překvapivě uhlazeného nájemného zabijáka, a na
Hackmana si musíme skoro celý film počkat, stojí to ale za to. Scény jsou zábavné, hlavně verbování je netradiční (bitka s
Borgninem, honička s
Klugmanem a především
Oates v trezoru), občas je film i docela vtipný.
V čem tedy tkví problém? V nevýraznosti. Režisér byl televizák a je to na tom hodně vidět. Spousta věcí je nevyužitých, krotce a skoro bez zájmu natočených. Kde by jiní budovali nezapomenutelné scény, zde se hned přejde dál. Film má sice svižné tempo, ale za cenu kašlání na detaily. Když
Oatese přepadne astmatický záchvat, čekal jsem, že z toho něco bude. Ne. Násilí skoro není vidět, krev taky ne, až na jeden výborný detail, který však byl jistě popsán v knize. Zbývá to tak především na hercích a na funkové
Jonesově hudbě, která nás provede celým filmem, na který si asi zanedlouho už ani nevzpomenu. Je to škoda, potenciál to mělo obrovskej.
7/10
Režie: Gordon Flemyng
Hrají: Jim "Badass" Brown, Diahann Carroll, Ernest "Badass" Borgnine, Julie Harris, Gene "Badass" Hackman, Jack Klugman, Warren "Badass" Oates, Donald "Badass" Sutherland, James Whitmore, Joyce Jameson, Warren Vanders
Hudba: Quincy Jones
Podle románu Donalda E. Westlakea
USA 1968
Žádné komentáře:
Okomentovat