WINNETOU & OLD SHATTERHAND (2016)

Nein, Sie haben den Mythos getötet

Remaky vládnou světem, a výhled do budoucna nevypadá o moc optimističtěji. Ovšem je pravda, že v případě Vinnetoua jde spíše o novou adaptaci románu, což je mnohem ospravedlnitelnější. Jenomže nakonec to vypadá tak, že tvůrci kdysi možná četli něco o těch knihách, a pak napsali etno-eko-western, v němž je nejlepší ze všeho žít ve stanu v přírodě a být Indián. A to všechno se snahou o zachycení reality amerického Západu. Což je nesmysl. Natočit realistický western v Chorvatsku s místními herci v rolích Indiánů? Ale no tak. Tak jako May psal o Americe, ve které nikdy nebyl, staré filmy se točily stejně naivně pohádkovým způsobem. Jsou to sny, ne realita. Ale někdo v německé televizi si to neuvědomil.

Do Ameriky tak přichází Karl May, nicméně seriálový Old Shatterhand s osudy skutečného spisovatele nic společného nemá. A s knihami taky ne. Knižní Šárli byl sice zelenáč, ale všechno uměl, hned na poprvé se mu dařilo vystopovat Indiány, chytit mustanga, ubodat grizzlyho i nejsilnějšího bojovníka Kiowů, překonával svého učitele Hawkense ve všem. Jediný, kdo se mu vyrovnal, byl Vinnetou. Knižní Shatterhand ve svých dobrodružstvích pomáhal slabším, tenhle se do půlky rozhoduje, jestli je spíše bělochem nebo Apačem, a stará se pak vlastně jen o sebe, o Nšo-či, která tu všechno přežije a Shatterhanda si vezme, a o kmen Apačů.

Vinnetou je mladý, dost divoký, a když mluví indiánsky (proč použili řeč Lakotů? To už je radši měli nechat mluvit smyšlenou hatmatilkou jako ve starých filmech), vypadá jako magor. Což nevadí v prvním díle, ale ve druhém a třetím trochu ano. Vinnetou je pak spíš místo hrdiny Old Shatterhandovým kámošem, který sem tam utrousí vtípek. Nik Xhelilaj se snaží, jisté sympatie probudí, ale kde je respekt, jejž budil Brice? Kdyby natočili scénu ze smrti Nšo-či a Inču-čuny na Nugget tsilu, kde Vinnetou vzplane hněvem a přísahá smrt všem bledým tvářím, z Xhelilaje by nešel strach, protože to všechno myslí smrtelně vážně, ale proto, že bychom si mysleli, že je šílenec. Smrt Brice (a knižního Vinnetoua) jsme si ani nepřipouštěli. Ten silný, udatný, nepřemožitelný náčelník Apačů, že by měl zemřít? Xhelilaj působí překvapivě křehce, tak na to spíš čekáme.

Nšo-či tu je úplně změněná. Je tu mnohem samostatnější, je šamankou, a je na ní vidět, že už měla třicet. Kde je to nevinné osmnáctileté děvče z Mayových knih? Kde jsou velké oči Marie Versiniové? (Ta tu jen jede ve vlaku.) Iazua Larios se sice snaží, ale tohle je prostě nějaká jiná Indiánka, ne Nšo-či.

Změnou prošel i Sam. V prvním díle se jen míhá, ve druhém hraje větší roli, ale nevadilo by snad tolik ani to, že se v průběhu děje oholí, usadí a ožení, ale prostě je proti Ralfu Wolterovi strašně nevýrazný. Což je škoda, protože Sam je moje oblíbená postava ze všech Mayových knih i filmů. Vlastně si říkám, že ho mohli úplně škrtnout jako Klekí-Petru, třeba by to bylo zajímavější.

Dlužno říct, že na televizní produkci má seriál docela dobrý rozpočet. Městečka jsou zaplněna lidmi, rekvizity i kostýmy vypadají hodnověrně, potěší složité stavby jako železniční most, herci jsou slušně typově vybraní, zamrzí však počítačové efekty v prvním díle. Ve třetím, při výbuchu ropného vrtu, však byly použity pyrotechnické efekty, což vypadá o dost líp. Série se točila v Chorvatsku, bohužel fanoušky tamních krásných exteriérů potěší jen druhý díl, jako jediný točený v létě. Ostatní se točily na podzim a v zimě, a využity v nich jsou jen nepříliš pohledné travnaté a lesnaté plochy. Více ale u popisu druhého dílu.
Ale popořadě k jednotlivým epizodám.

(číst dál)


1) EINE NEUE WELT

Z románu zůstal jenom mladý inženýr na stavbě železnice, padouch jménem Rattler, Vinnetou toužící po krvi, náčelník Inču-Čuna, dcera Nšo-či a vražda Indiána při pokusu o dohodu. Jinak je všechno jiné. Sam Hawkens není učitelem Karla, Tangua není náčelníkem Komančů, ale ožralým žebravým Indiánem, Nšo-či kouzlí a léčí (a to už v první polovině), Klekí-Petra neexistuje, no a cesty, kudy se děj ubírá, jsou úplně jiné. Jméno Old Shatterhand vymyslí Apačové a ne Sam Hawkens! To docela bolelo. Karl pak není věřící (May sám rotuje v hrobě). A protože filmy jsou mylně vyrobeny se snahou o drsnou realitu pro dospělé, několik Indiánek uvidíme koupat se nahoře bez.

Ale nebylo to celkově tak špatné, jak jsem se obával. Wotan Wilke Möhring sice nemá na hrdinskost Lexe Barkera, ale jako idealistický zelenáč, který postupně přehodnocuje názory tváří v tvář bezohlednému násilí, je celkem fajn. V roli Inču-čuny se objevuje Gojko Mitić, který už navždy zůstane zaškatulkován jako Indián. Padouch Rattler není nic moc, prostě ouchcapek, s kterým by byl (knižní a Adorfův) Santer hned hotový. Víc mě bavila Bancroftova rodina, která se tváří jako slušná a vzdělaná, v očekávání bitvy s Apači však papínek zacpe vyčítajícímu Mayovi hubu, zatímco madam si pustí nějaký předchůdce gramofonu, aby neslyšela střelbu. Kulometnou. Proč se dneska všude musí sakra nacpat Gatling? Ale třeba závěrečná akce na mostě se mi líbila, až na ty digitální pády do vody a výbuchy. A narozdíl od Sedmi statečných se povedlo zapojit staré motivy do nové hudby výborně. Vůbec to neruší. 6/10

2) DAS GEHEIMNIS VOM SILBERSEE

Já jsem po zhlédnutí prvního dílu udělal možná chybu v tom, že jsem si po letech přečetl první díl Vinnetoua. Proto mě už na začátku tohohle dílu zarazilo, že Old Shatterhand je taková houska. Copak na to, že se teprve učí lovit koně a tak, bych si ještě zvykl, ale on se vůbec chová jako měkkej idiot. Jeho vztah s Nšo-či jde hodně do popředí a to vadí, protože značnou část dílu se chová jako zamilovanej balík a Nšo-či jako uražená nána. Vinnetou se mi tady naopak líbil trochu víc než v předcházejícím díle, potěšil i větší prostor pro Sama. Nepotěšil mě však návrat té zrzavé doroty, která vypadá, že má šest pohlavních nemocí najednou, a za kterou pálí pro změnu Sam. Lhaní Vinnetoua jsem v oné situaci chápal, ale to, že Old Shatterhand lže, že Apačové ho zajali, aby dostal práci u podnikatele Henryho (který tu sice sestaví slavnou Henryovku (spoiler - vůbec se nedostane ke slovu), ale jinak to není kutil, co si vyrábí někde o samotě pušky, ale podnikatel, který chce stavět obchoďák, s vizáží Antonína Dvořáka), to mě rozladilo hodně.

Už jsme si zvykli, že s Karlem Mayem má tahle série máloco společného. Ovšem zakomponovat do Vinnetoua prvky z díla H. P. Lovecrafta, to mi zůstal rozum stát. Bájný indiánský bůh, který střeží tajemný poklad, se totiž jmenuje Cthulhu! Za pokladem pak vede bandity zadlužený vědec, který by mohl aspirovat na zajímavou postavu, ale ve výsledku je naprosto nevýrazný. A banditi? Bratři Daltonoví, včetně Averella, jsou děsivější padouši, než zdejší Loco a jeho banda. Loco je generický nudný klišovitý pošuk, který hned zastřelí každého, kdo se mu nelíbí. Bandité pak strašně snadno přepadnou apačský tábor a všechny zajmou (!). A jeden z banditů se ohání stříbrnou puškou!!! I tuhle posvátnou záležitost, kterou měl Vinnetou zdědit po otci, takhle znesvětili! A ještě jedna věc. Líp než v prvním díle tu využili tu nádhernou krajinu, na které staré filmy stavěly. Ale, a to je velký ale. Nugget-tsil, Rio Pecos, jeskyně Assiniboinců. To všechno tu je využito jen jako náhodné bezvýznamné lokace. Svatokrádež dokončena. 4/10
Spoileroidní PS. Mám silný podezření, že ten sud by při první příležitosti uplaval.

3) DER LETZTE KAMPF

Old Shatterhand i Sam Hawkens se usadili, Sam v obchodu ve městě, Olda v chatě s Nšo-či, která pomáhá soukmenovcům rodit děti, a sami se se Shatterhandem snaží o vlastní. Mezitím Old Shatterhand staví novou stodolu... Moment, moment, co má tohle znamenat? Ordinace v apačských lovištích? Mizérie, potvrzovaná ožralým synáčkem magnátíčkovým (nezničitelný Mario Adorf se objeví hned v první minutě, ale byl jsem přesvědčen, že po úvodní scéně jeho angažmá v tomhle končí - naštěstí jsem se mýlil), se prohlubuje, když Vinnetou sám pomáhá kopat studnu - kde Olda s Vinnetouem narazí na ropu. Naštěstí se ožrala začne rychle projevovat a zosnuje ďábelský plán, jak se zmocnit apačského území a stát se naftovým králem - nebo rovnou prezidentem USA? Vinnetou s Oldou tak za Samovy pomoci musí uprchnout z oprátky a pokusit se smířit všechny indiánské kmeny, aby se mohli pustit do nerovného boje. Pak to konečně začne být jako western, konečně se děje něco zajímavého a patřičného, ale... není to prostě úplně ono.

Tihle Vinnetou a Old Shatterhand jsou veškerého hrdinského lesku zbavení. Ne proto, že se sem tam nechají chytit, ale především proto, že jsou moc sami pro sebe. Nechci vidět Old Shatterhanda, jak sám sobě staví dům. A už vůbec ho nechci vidět souložit. Chci vidět, jak udatně pomáhá ostatním. Martinovi Baumannovi zachránit otce, Fredovi Engelovi najít poklad, osadníkům usadit se v míru s Indiány, tak jako v knihách a starých filmech. Chci vidět, jak se Vinnetou snaží sbratřit kmeny, a ne proto, že jemu samotnému teče do bot, ale kvůli principu samému. V celé sérii jde jen o Oldu, Vinnetoua a Nšo-či, potažmo kmen Apačů, který je směšně malý. Pak se Olda s Vinnetouem diví, že jim nikdo v krizi nepodá pomocnou ruku. A když Vinnetou umírá (spoiler, ale věděli jste to, ne?), je to docela jedno zase nám.

Abych tenhle díl jenom nehanil, má svoje momenty. Jednak scény s Adorfem, jednak pasáž s Komanči, kdy na jednu stranu dojde k souboji náčelníků, který v jedné knize popsal přímo May (Vánoce? Syn lovce medvědů? Už nevím.), kdy oba protivníci bojují tomahavky a jsou k sobě každý za jednu ruku přivázáni, na druhou stranu je ten souboj přehnaný do krajnosti. Ale následující scéna jednání s indiánskými náčelníky je fajn. A docela se mi líbila i závěrečná přestřelka, byť i tam byla řada chyb. Padouch byl opět docela slabý, ostatně protekční synáček, snažící se dokázat papínkovi, že je lepší, než si myslí, navíc pořád jakoby hrající divadlo, není dobrý typ na padoucha. Ale vlastně byl lepší, než oba předchozí padouši. Ale Adorf ho v každé scéně prostě zašlapává do země. 5,5/10