OIK'S BLOG SPECTACULAR HALLOWEEN SPECIAL - part 1

Máme tady Dušičky, svátek Všech svatých, a ještě k tomu v Americe slaví Halloween, vystavují si dýně a koledují a straší se a tak podobně. Taky se nám posunuly hodiny. To skoro láká podívat se na nějaké horory. Já mám gotické horory docela rád, i když jsem jich zase tak moc neviděl. Ale líbí se mi ta jejich atmosféra, tajemné hrady, úzké podzemní chodby, pověry a tak podobně. Takže jsem vybíral z tohohle ranku. A kdo jiný je králem tohoto žánru než Vincent Price? Ovšem tentokrát mě oba filmy, které jsem s ním viděl, zklamaly. On sám ne.
Viděl jsem toho víc - a myslím, že by bylo fajn udělat si tu takový speciál, takže tento týden vyjde více článků. První tedy už dnes.

Dnešním filmem je tedy:

TALES OF TERROR (1962)

Roger Corman na počátku šedesátých let po úspěchu Pádu rodu Usherů začal vyrábět jeden film podle Edgara Allana Poea za druhým, všechny s Vincentem Pricem. Tady se pokusil udělat povídkový film podle hned několika povídek - jsou tu tři, ale prostřední je smíchaná hned ze dvou. První povídka Morella je bohužel šíleně nudná. Mladá žena se vrací po letech do rodného domu, kde žije její šílený otec, který ji kdysi zavrhl, a v posteli má dodnes nepohřbenou mrtvolu své ženy. Dlouho sledujeme zlomeného Price jak vysvětluje svůj příběh své dceři, která ho zase obviňuje a tak podobně. Což nemá pranic společného s Poeovou povídkou.

Po přečkání Morelly jsem se těšil na adaptaci Černého kocoura, bohužel tuto povídku se Corman rozhodl pojmout humorně a spojil ji s povídkou Sud vína amontilladského. V hlavní roli se tu představuje Peter Lorre jako ožrala a pobuda, který marně mámí ze své krásné ženy peníze na pití. Aby se napil, vyzve na souboj Vincenta Price coby znalce vína a při souboji, spočívajícím v degustaci různých vín, se pěkně opije. Price ho pak dovede domů, seznámí se s jeho ženou a žena pak Lorremu začne s Pricem zahýbat. Což Lorre nemůže nechat jen tak. Motivy ze samotného Černého kocoura se pak objeví až na samém konci. Tahle povídka byla občas zábavná, většinou ale opět docela nudná a Lorre snad byl ožralej doopravdy. Navíc ani jeden z Poeových vrahů z obou povídek nevraždí ze žárlivosti, ale z pýchy.

Třetí povídka, Případ pana Valdemara, mě bavila asi nejvíc. Price tu tentokrát hraje umírajícího muže, který uvěří šarlatánovi, jenž ho hypnózou zbavuje bolestí. Hypnóza přímo v okamžiku smrti však není úplně nejlepší nápad. Kromě Price tuto povídku táhne démonický Basil Rathbone, a jako jediná je docela napínavá. Vyústění má však nejlépe podané Černý kocour. V podstatě by se na celém filmu daly pochválit jen různé role pro Vincenta Price, který tu hraje, a hodně dobře, zlomeného samotáře, nafoukaného snoba a vyrovnaného důstojného pána, a pak snad kulisy a prostředí, které budují docela dobrou atmosféru. Ale jinak se mi to skoro vůbec nelíbilo. 5/10

a.k.a. Historky hrůzy
Režie: Roger Corman
Hrají: Vincent Price, Peter Lorre, Lennie Weinrib, Basil Rathbone, Debra Paget, David Frankham, Kenner G. Kemp, Maggie Pierce, Jack Tornek, Paul Bradley, Cosmo Sardo, Joyce Jameson
Hudba: Les Baxter
Na motivy povídek Edgara Allana Poea
USA 1962

AN EYE FOR AN EYE (1981)

Když Chuck Norris dělá kliky, nezvedá sebe ze země, ale zatlačuje Zemi dolů.
Takřka televizní kriminálka s blonďatým a bezvousým Chuckem Norrisem, který tak musí používat i mimiku - a docela se mu to i daří. Steve Carver evidentně uměl z Chucka vymáčknout víc než jen jeden výraz a kop z otočky (viz i Osamělý vlk McQuade). Nicméně ve všem ostatním celkem selhává.

Děj je klišé na klišé. Chuck je policista, který se se svým parťákem snaží odhalit gang pašeráků drog. Při jedné akci je však parťák zabit. Zlý nadřízený Richard Roundtree Chucka donutí, aby od policie odešel, ale Chuck ve spojení s případem stejně zůstane - chce pomstít smrt svého parťáka. Následně je zavražděna i parťákova přítelkyně, reportérka, která odhalila důležitou stopu. Takže o důvod víc k pomstě. Do všeho se ještě zaplete pohledná střihačka z televize, kde reportérka pracovala, a proč asi hraje nedůležitou roli ředitele televize Christopher Lee?

Ano, ten film selhává i v bodě překvapení, kdo že je vlastně v čele zločinné organizace. Jasně, že když hraje vedlejší, zdánlivě nedůležitou roli Christopher Lee, tak se z něj musí vyklubat důležitá postava. No a pak je tu, protože je to Chuck, orientální prvek a bojová umění. Chuck cvičí na Total Gymu, má starého mistra, otce zavražděné reportérky, který, narozdíl od východních filmů, není vážným mudrcem, ale popleteným Japoncem, který neustále dokonalého Chucka poučuje, jak má bojovat. Hraje ho Mako, kterého jsme viděli asi v deseti rolích v MASHi (ostatně většina asijských padouchů z Chuckových filmů si často zahrála v MASH, protože moc takových herců asi v USA není).

Víte, co je tak skvělého na Total gymu? Zřejmě asi všechno! No to také...

Nicméně ten padouch, kterého si odtud člověk zapamatuje (asi jako jedinou věc), v MASHi nebyl. Je to Professor Toru Tanaka, obrovský jednonohý Japonec, který láme ženám vaz, převrací auta a lidi, co se mu pletou v cestě, odhazuje jako peříčka. Kdyby mi bylo o patnáct let míň, asi bych z něj měl strach. Dneska mi přišel dost komický. Krom toho, že by si s ním Chuck neporadil? Nemožné! Když je ovšem na scéně, zábavnost hodně stoupne. Bohužel, i když akčních scén není málo, neakční scény dost nudí. A v závěru i ty akční. Když si Chuck dvě minuty zpomaleně podává bezejmenného bodyguarda, říkal jsem si, že Spencerovi by stačila jedna facka. Chuck tu musí udělat hned několik kopů z otočky, aby bodyguarda zkopal pěkně do kulata. Ale bylo to o dost lepší než ten blbej Osmiúhelník, a proti němu to i dávalo smysl. 6/10

Není to náhodou další prodavač encyklopedií?

a.k.a. Oko za oko
Režie: Steve Carver
Hrají: Chuck Norris, Christopher Lee, Richard Roundtree, Professor Toru Tanaka, Matt Clark, Mako, Rosalind Chao
Hudba: WIlliam Goldstein
USA 1981

BONE TOMAHAWK (2015)

The Searchers meets The Predator and Cannibal Holocaust
Ospalé městečko kdesi na Západě. Když se objeví podivný muž, který zjevně lže o tom, co ve městě dělá, a je šerifem zraněn a zatčen, není to nic zase tak neobvyklého. Když ovšem druhého dne ráno chybí ve stáji koně, stájník je nalezen v několika kusech a chybí i onen zraněný lhář, a dokonce i zástupce šerifa a mladá lékařka, něco tu nehraje. Z mála obyvatel městečka se najde jen pár ochotných jet hledat ztracené - šerif, protože je to jeho povinnost, manžel doktorky, protože je to jeho žena, namyšlený uhlazený lovec, který má pocit, že to mladým novomanželům dluží, a protože má zkušenosti, a starý zástupce, protože šerifa ukecá. Ovšem zástupce je starý, lovec je arogantní, šerif už taky není nejmladší a mladý kovboj má poraněnou nohu a jeho zranění se stále zhoršuje. A to ještě nevědí, co je na cestě čeká...

Už dlouho jsem neviděl (když vynechám Tarantina) nový western, ve kterém by se mi tak líbil scénář. Je fakt, že občas tu jsou logické chyby. Třeba to, že šerif a zástupce odjedou, aniž by si pojistili, že město někdo ohlídá před případným návratem únosců. Nebo to, že na noc nestaví hlídky... ale to už bych spoiloval. Ale když od toho odhlédnu, tak se mi na tom líbí jedna věc - že ten film stojí a padá s postavami. Akce je pomálu a není nijak efektně natočená, ovšem je tím snad i působivější než celých nových Sedm statečných. Takže většina filmu stojí na postavách. A buduje je dobře. Všechny čtyři hlavní (ale vlastně není problém s jedinou postavou) mají dobře vymyšlené motivace, charakteristiky a film stojí na jejich interakci. Tedy mě jakožto tradicionalistu zamrzí, že takhle se nepracuje i s padouchy, což ale vychází z žánru "lov na příšeru".

V záverečné části se film najednou zvrtne a hodně zdrsní. Předtím se sice nějaké gore efekty objevily (film začíná tím, že Sid Haig podřeže spícího chlapa), ale film se na ně vyloženě nekoncentruje. To znamená, že vás vůbec, ale vůbec nic nepřipraví na to, co uvidíte na konci. A bude to bolet právě o to víc, že jste si zatím stihli k postavám vybudovat vztah a nic takového a zvlášť až tak odporného jim rozhodně nepřejete.

Hereckému obsazení vévodí Kurt Russell, činí se ale všichni. Richarda Jenkinse, který nezavře hubu, jsem sice občas měl chuť zabít, ale vlastně i o něj jsem se nakonec bál. Z ostatních znám jenom Sida Haiga, který tu má jen vedlejší roličku na začátku, ale potěší. Zamrzí ovšem, že většina rozpočtu pravděpodobně vyšla na hvězdy a na gore efekty, a třeba městečko na začátku působí šíleně lacině. Většina filmu se naštěstí odehrává v přírodě, takže to nakonec zase tak nevadí (a lokace byly vybrány perfektně), ale městečko i interiéry prostě působí dost televizně a papírově. Úvodní cedule s názvem města navíc působí jako napsaná na PC (což zní zvláštně, že jo). Stejně tak závěrečné scény opět trochu sráží prostředí, které nepůsobí moc reálně (mám pocit, že problém je hlavně s nasvícením). Ač je scénář i dialogy kvalitní, občas se film přece jen trochu táhne. A pár scén (třeba opět obligátní sex -ta ženská je sice moc pěkná, ale film to nikam neposunulo) je zbytečných. Co se týče hudby - vůbec nevím, jestli tam nějaká byla. Jestli jo, perfektní práce, vůbec jsem ji nezaregistroval, nerušila a sloužila tak, jak má. Každopádně, rozhodně to doporučuju. Už kvůli Kurtovi, kterej je ve westernu vždycky skvělej. 8/10

a.k.a. Kosti a skalp
Režie: S. Craig Zahler
Hrají: Kurt Russell, Patrick Wilson, Matthew Fox, Richard Jenkins, Lili Simmons, David Arquette, Sid Haig
Hudba: S. Craig Zahler, Jeff Herriott
USA 2015

ANCHE GLI ANGELI MANGIANO FAGIOLI (1973)

Dva troubové se zapletou do problémů, pomáhají chudé rodině a předstírají, že jsou něco jiného, než jsou. Tenhle námět provázel Spencera a Hilla vlastně celou jejich kariéru, aspoň část je snad v každém jejich filmu, režírovaném Enzem Barbonim. Jednou dva lupiči dělají, že jsou šerifové, příště rovnou vládní agenti, ve Dvou poldech se proti své vůli stanou policisty, v Jdi na to jsou považováni za tajné agenty a ve Dvojnících se vydávají za své vlastní bohaté dvojníky. Tady je ta zápletka na druhou, protože jednak se proti vlastnímu přesvědčení stávají gangstery, ale zároveň se vydávají za vládní vyšetřovatele. Ačkoli už bych neměl psát oni, protože ze slavné dvojice je tu už jenom Spencer. Hill tady chybí. A to docela citelně.

Těžko říct, jestli Terence Hill (pro kterého role Sonnyho zjevně psána byla) odmítl tento film kvůli Sergiu Leonemu, nebo kvůli něčemu jinému. Barboni se ho pokusil nahradit Giulianem Gemmou, který je v této roli dost otravný. Já se na několika místech snažil představit si místo něj Hilla... a nešlo to. Vážně si nedokážu představit Hilla, jak jde tanečním krokem se samopalem v ruce k zajatým gangsterům. Prostě je rozdíl mezi Hillovou určitou introvertností a Gemmovou extrovertností a exhibicionismem. V každičké chvíli z něj sálá přesvědčení "podívejte na mě, jakej já jsem machr". Občas byla Hillova role co do protivnosti taky přehnaná, ale takovýhle pocit jsem z nej nikdy neměl. Paradoxně Gemma tu Spencera štve méně, než Hill běžně.

Kdysi se mi tenhle film i přes absenci Hilla docela líbil, ale teď po letech uznávám, že to dopadlo dost bídně. Ale na vině je hlavně scénář. Nějak se tu nedaří skloubit drsné podsvětí a komedii, a většina vtipů tu vyjde nazmar kvůli přílišnému přehánění. Od věčného zakopávání Fortunata Areny na policejní stanici až po pitvořícího se Gemmu, nic nesedí k tomu, že ve filmu je několik lidí zavražděno a Gemma se pořád vytahuje, že je zkušený vrah. Pak je tam ještě ta zmatená scéna, která je Gemmovou představou, totiž jak sám postřílí všechny gangstery a Spencer se bojí - když jsem to viděl poprvé, nechápal jsem to.

Prostředí (navíc působící dost lacině, i přes natáčení v New Yorku) není jediný problém. Ten film je šíleně dlouhý (dvě hodiny a kousek) a skoro vůbec není ani vtipný, ani akční. Na začátku z akce dostaneme předlouhý zápas v ringu, pak krátkou bitku s policisty a pak až na konci bitku ve skladišti. Třeba ve Dvou poldech taky není přehršel akce, ale scénář je vyplněn jednotlivými vtipnými scénkami, které baví. Tady není nic. Respektive film se o vtipné scény snaží, ale některé vyzní do prázdna vlivem trapnosti některých představitelů (Victor Israel coby udavač Giuda), a samotného Gemmy. A Spencer tu příležitost vyniknout sám nedostane. V podstatě tu hraje Gemmovi druhé housle, byť všechny sympatie diváka jsou samozřejmě na jeho straně. Vlastně jenom Spencer a Pizzuti coby gangster Kobra to celé drží (a samozřejmě hlavně Spencer, Pizzutiho prostor je taky omezený).

Já budu nakonec docela přívětivej, hudba bratrů De Angelisů se povedla, sem tam jsem se i dneska usmál a i sám Spencer natočil horší kusy. 6,5/10

a.k.a. Také andělé jedí fazole, Even Angels Eat Beans
Režie: Enzo Barboni
Hrají: Giuliano Gemma, Bud Spencer, Robert Middleton, Riccardo Pizzuti, Bill Vanders, Steffen Zacharias, Giovanni Cianfriglia, George Rigaud, Pietro Ceccarelli, Victor Israel, Fortunato Arena, Claudio Ruffini, Gerald Landry, Salvatore Baccaro, Mario Brega, Enrico Chiappafreddo, Emilio Messina, Roberto Messina, Furio Meniconi
Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Itálie / Francie / Španělsko 1973