PÁR RAKVÍ NAVÍC - BONUS

Kubaso litoval, že v tom našem filmu nemůže hrát Klaus Kinski. A já jsem si řekl - proč by nemohl?
(Pusťte si až po zhlédnutí celého filmu!)

PÁR RAKVÍ NAVÍC (2014)

Je to tu. A možná přijde i bonusový materiál (v komentářích).

COBURN & CLEEF, STRÁŽCI ZÁKONA

Vypadá to, že americké westernové televizní seriály budou v něčem shodné jako české studiové pohádky. Zatímco klaďáci jsou nudní a nezajímaví, na záporné straně hrají ti největší borci, žel naposledy spolu. Zvláště Coburn si celou scénu krade pro sebe.

SOON IN YOUR YOUTUBE

SPAGHETTI WESTERN - PLAKÁTY 7

První část Djangů.

I LUNGHI GIORNI DELLA VENDETTA (1967)

Film, který by se mi snad líbil mnohem více, kdyby se ke mně nedostala pouze verze znásilněná španělskými umělci. Původní verze má 120 minut, tato jen 89! A střihy jsou v ní příšerné. Scéna se rozjede a střih na další. Do prostředí, které neznáme, mezi postavy, které neznáme, dokonce s dějem, který neznáme, ale v tuhle chvíli bychom znát měli. To způsobilo, že prvních cca 20 minut jsem byl naprosto zmatený. Další zmatek způsobilo nasazení anglického dabingu ze střihově zcela odlišné verze, takže hudba začne hrát a po dvou třech taktech střih a zmizí (tzn. zde určitě anglická verze byla delší), spousta dialogů musela být naopak ponechána ve španělštině. Hrozný.

Film sám nebyl ale špatný, ačkoli spaghetti westernová adaptace Hraběte Monte Crista ve mně vzbuzovala větší naděje. Zvlášť s vědomím, že film točil režisér, který se předtím věnoval uměleckým snímkům. Nicméně kdybych se v titulcích dočetl jméno některého běžnějšího tvůrce (z jednoho důvodu mě napadá Fulci), vůbec bych se nedivil. Ten film je úplně normální spaghetti western. Tak, jak ho máme rádi, drsný (násilí na ženách, páka mezi noži), temný a akční (na svou dobu překvapivě krvavé přestřelky). Ale zároveň jsou tu věci, které rádi nemáme - klišé (banda Mexičanů a útlak mexické vesnice třeba), stupidní chování postav.

Giuliano Gemma se snaží hrát totéž jako v Ringově návratu, nicméně je příliš uhlazený na to, aby svoji roli zvládl dobře. Ale nevadil mi, to nemohu říct. Na straně padouchů je to horší. Holič Gomez je sice fajn, a scéna s ním je právě ta, která mě po dvaceti minutách konečně dostala do dění, ale Francisco Rabal je coby šerif poněkud nevýrazný a Conrado San Martin strašně přehrává. No a vůdce Mexičanů je karikatura, hrát to Sancho, byla by to aspoň sranda. Postava, kterou hraje Nieves Navarro, je pak poměrně nedobře prokreslená a její počínání jsem později ve filmu ani moc nechápal. No a pak se tu opět pohybuje "komik" Pajarito a jeho dcera Gabriella Giorgelli. Když už se v tom filmu objevili, měli po splnění svého účelu být oba odpraveni. Nejen že tam už dál neměli opodstatnění, ale jejich přítomnost byla i dost otravná. Ale zase tak moc tam nebyli.

Film byl evidentně dost prostříhaný, nicméně po zorientování nemůžu říct, že bych se byl nudil. Zajímavější by bylo ovšem vidět plnou verzi. I kvůli výborné hudbě Armanda Trovajoliho (Morricone s tímhle neměl co dělat, jestli se nepletu), která je v téhle verzi dost ošklivě ostříhaná.

EDIT 22.11.2021 - Po zhlédnutí plné verze spousta výše jmenovaných výtek neplatí. Zmatek z úvodních dvaceti minut mizí, hudba sedí dobře, chování Navarrové dává smysl, jen si nepamatuju, jestli je ve španělské verzi tolik její role zkrácená. Akorát mě to celkem nudilo. Rabal je opravdu nevýrazný, San Martin je karikatura, mexický generál je plochá figurka, takže z padouchů je nejlepší ten Gomez, a ten jde po pětadvaceti minutách pod kytičky. Takže hodnocení snižuju na 6/10.

a.k.a. Long Days of Vengeance

Režie: Florestano Vancini

Hrají: Giuliano Gemma, Conrado San Martin, Francisco Rabal, Nieves Navarro, Gabriella Giorgelli, Pajarito, Ivan Scratuglia, Riccardo Pizzuti

Hudba: Armando Trovaioli

Scénář: Fernando Di Leo, Florestano Vancini, Augusto Caminito

Itálie / Španělsko 1967

PINK FLOYD - JUGBAND BLUES

THE STRANGER RETURNS - TRAILER

WANTED (1967)

Po delší době zase jeden Gemma. Tentokrát završení trilogie vytvořené společně s Giorgiem Ferronim (první a druhý díl). Film kupodivu nezačíná v zajateckém táboře, není tu žádná armáda, ale to je snad jen ku prospěchu věci. Nicméně jinak je to typická Gemmovka ze 60. let. Neohrožený hrdina, krásná dívka, zlí padouši s boháčem za zády, hodně bitek, přestřelek a Nello Pazzafini. Ten tu ale nehraje padoucha, naopak hraje svérázného kněze, který Gemmovi pomáhá! (Celou dobu jsem ale čekal, kdy se z něj vyklube padouch.) A dokonce i Benito Stefanelli je tu na té správné straně. Nicméně tím všechny neobvyklosti končí.

Nicméně tentokrát jsem měl dojem, že Gemma se dal na nízkorozpočtové westerny ve stylu Edoarda Mulargii. Film sice byl částečně natáčen i ve Španělsku, nicméně v zimě, takže jindy sluncem zalitá krajina kolem Almerie tentokrát působí dost nehostinně, pochmurně a špinavě. A velká část filmu byla i tak natáčena v okolí Říma, včetně využití ošklivých městeček vybudovaných přímo v Cinecittě. Při scéně v mexické vesničce se sádrokartonovými domy, hrstkou v hadrech navlečených komparsistů a dvěma třemi povozy imitujícími život v neživé kulise jsem se cítil jako při sledování Cjamanga a dost mě udivovalo, že na koni přijíždí Gemma a ne Rassimov. Takže výprava není nic moc. Hudba taková nevýrazná, typicky opět Gianni Ferrio.

No a k hercům. Gemma si odvádí svůj standard, padouchy tvoří Serge Marquand s brežněvovským obočím a Daniele Vargas coby bohatý padouch. Oba hravě zastiňují Pierre Cressoye z Jednoho stříbrného dolaru. Teresa Gimpera je ze všech Gemmových holek ve všech třech filmech nejslabší, nicméně může být i hůř. A pak tu je bondovský karbaník připomínající Marka Damona, jehož postava mi přišla tak trochu navíc. Stejně jako postava Teresy Gimperové.

On totiž ale scénář není opět nijak promyšlený. Scenáristé se snažili, aby se pořád celých 100 minut něco dělo, což vede k tomu, že rozuzlení přichází náhle a je rychlé, aby se vše mohlo zakončit akcí. Protože ještě v 90. minutě přece musí přijít zvrat! Nevím, celou dobu jsem sice fandil Gemmovi, aby Marquanda a Vargase pořádně rozdrtil, ale zakončení bylo nemastné neslané a přišlo mi jako z povinnosti. Škoda. V ohledu na trilogii je tenhle film asi lepší než Jeden stříbrný dolar, ale nebavil jsem se tolik jako u Pro pár dalších dolarů. 6.5/10

PS. Režisér si u všech filmů jako pseudonym zvolil zřejmě jméno Calvin Jackson Padget, ale u všech tří dílů má v tomto jméně v titulcích nějakou chybu.

Režie: Giorgio Ferroni
Hrají: Giuliano Gemma, Daniele Vargas, Serge Marquand, Teresa Gimpera, Benito Stefanelli, Riccardo Pizzuti, Nello Pazzafini
Hudba: Gianni Ferrio
Scénář: Fernando Di Leo, Augusto Finocchi, Remigio Del Grosso
Itálie 1967

COMING SOON

28.9. na youtube.

50 LET

Před 50 lety přišli diváci do kin a uviděli tohle:

And the legend was born...

Mimochodem tenhle článek je zároveň 15. pokračováním série "Oblíbené titulkové scény".
A kdybych dneska večer neměl na práci něco důležitějšího (pivo), zhlídnul bych nějakej další výroční špageťák.

A STRANGER IN TOWN - TRAILER

Původně jsem chtěl nějaký pořadí, v jakým ty trailery nahrávat, ale beru to nakonec podle toho, co mám přeloženo.

SPAGHETTI WESTERN - PLAKÁTY 6

Lee Van Cleef is back.

OMEGA - GYÖNGYHAJÚ LÁNY

Fuck Brichta.

INVITATION TO A GUNFIGHTER (1964)

Upřímně mě to zaujalo, protože jsem si všiml, že v tomhle filmu hrají hned dva ze Sedmi statečných. Bohužel zatímco Yul Brynner hraje hlavní roli, Brad Dexter dělá jenom křoví. Ale to není zdaleka to hlavní, co mi na tomhle filmu vadilo.

Mám dojem, že tohle je další z filmů, které vysosal Clint Eastwood do Tuláka z širých plání, pokud se to tak dá nazvat. Ve městě řízeném rasistickými nacionalistickými pokryteckými a já nevím jakými panáky se objeví stín minulosti, tady představovaný jižním vojákem, který se vrátil po válce na svou farmu, jež mu byla ovšem zabavena. Voják se však vzdát nehodlá, takže město se rozhodne najmout zabijáka. Ten ovšem od začátku dává městu najevo svou převahu, takže jednoho dne pohár přeteče...

Problém je v tom, že zhruba od poloviny filmu děj jaksi přestane dávat smysl. Tudíž město se obrátí proti Brynnerovi, aniž by měli nějaký pořádný důvod. Brynner také svůj nátlak nestupňuje, ale prostě zničehonic změní mód ze "za prachy zabiju vlastní babičku" na "když budu chtít, nechám si od vás vykouřit a ještě mi poděkujete". Motivace postav jsou nejasné, závěr jsem pak moc nepochopil. Korunu všemu přidávají patetické dialogy, nepovedené romantické scény a výkony některých herců. Ty mi ovšem možná zkreslil příšerný dabing, se kterým jsem film viděl. Ani hudba se nevyvedla. Škoda. Přitom v první půlhodině jsem cítil, že kdyby se ten film nedržel tak při zdi, mohla to být na svou dobu pecka. Ovšem kdosi měl asi strach. Prakticky jedinou světlou stránkou tak zůstává megadrsný Yul Brynner. 5,5/10

a.k.a. Pozvánka pro pistolníka
Režie: Richard Wilson
Hrají: Yul Brynner, Janice Rule, George Segal, Pat Hingle, Brad Dexter, Strother Martin
Hudba: David Raksin
USA 1964