KRAUSBERRY - ŠIKSA A GÁDŽO

A naživo ještě o 100% lepší.

LE FOTO PROIBITE DI UNA SIGNORA PER BENE (1970)

Giallo silně připomínající Lo strano vizio della signora Wardh či Tutti i colori del buio. Opět je tu mladá bohatá žena, jejíž muž je věčně v práci, opět je tu tajemný cizinec, který ji pronásleduje. Scenárista Ernesto Gastaldi asi psal pořád dokola jeden scénář. Nicméně pár věcí tento film odlišuje, ať už je to MacGuffin, odvíjení se příběhu, ale především to, že tady prakticky o mrtvolu (takže spíš než o detektivku jde o psychologický thriller) ani nahotu (ačkoli Nieves Navarro ochotně roztáhne nohy před kýmkoli) takřka nezavadíte, a taky obsazení hlavní role. Ve zmíněných filmech hlavní role hrála sympatická a talentovaná Edwige Fenech. U Dagmar Lassander jsem prakticky nenašel ani jeden důvod, proč bych se měl, jak píše pepua na čsfd, přát, "aby to ta unuděná vysmažená alkoholička přežila". Ani Simón Andreu se zdaleka nepřibližuje děsivosti Ivana Rassimova, naopak jsem z něj měl pocit, že je to ve skutečnosti prima chlápek a na vyděrače si jenom hraje. Navíc mi vadilo pár scén, které mi napověděly aspoň částečně pointu dopředu (trochu jsem se seknul). Takže body sbírají hlavně Ennio a jeho hudba (tradičně), Nieves a její ko... úsměv a především, a to bych chtěl vypíchnout, Alejandro Ulloa a jeho úžasná kamera. 6,5/10

a.k.a. Forbidden Photos of a Lady Above Suspicion
Režie: Luciano Ercoli
Hrají: Dagmar Lassander, Pier Paolo Capponi, Nieves Navarro, Simon Andreu
Hudba: Ennio Morricone
Scénář: Ernesto Gastaldi
Itálie / Španělsko 1970

HODNÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ - TRAILER

JAMES GARNER 1928 - 2014

Sbohem, šerife.

PRO PÁR DOLARŮ NAVÍC - TRAILER

A už je tu další otitulkovaný trailer.

LOS PISTOLEROS DE ARIZONA (1964)

První z westernů z roku 1964, které se chystám zhlédnout. A doufám, že všechny budou aspoň na úrovni tohohle. Samozřejmě nečekám skoro nic z toho, co lze vidět v pozdějších špagetách, naopak velkou porci naivity a kouzla rodokapsů. Což tento film splňuje.

Je to klasický rodokaps s ušlechtilým hrdinou, nečestnými záporáky, rančem, pohlednou blondýnkou a spoustou akce. Vzhledem ke stopáži 78 minut jsem se ani nenudil, i když všechny zvraty mi byly jasné dopředu. Robert Woods je docela sympaťák, záporákům jsem přál špatný konec. Jenže tvůrci jako by se neuměli rozhodnout, jestli film bude vážný, nebo jestli to bude komedie. O tu se pak stará Fernando Sancho coby předchůdce Tuca. Jenže ta legrace není vtipná a u bitky v bahně mi bylo poněkud trapno. Akce, až na honičky na koních, taky není nijak dobrá. Zvláště přestřelky (za použití kapslíkovek) jsou špatné. A taky střih, kdy postava se zašklebí a zkroutí, vzápětí druhý vystřelí a první spadne - to to koupil ještě před výstřelem? A co se týče scénáře, opět je tu ten fakt, že půlka děje by se nestala, kdyby se některé postavy nechovaly jako idioti. Finále je pak natočené tak lážo plážo, že jsem měl pocit, že se vlastně nic nestalo. Doslovné vykrádačky Ria Brava a V pravé poledne jsou už jen třešničkou na dortu. Na druhou stranu, u filmu jsem se moc nenudil. A to je u takového filmu hlavní. 6/10

a.k.a.Five Thousand Dollars on an Ace
Režie: Alfonso Balcazar
Hrají: Robert Woods, Fernando Sancho, Helmut Schmidt, Antonio Molino Rojo, Maria Sebaldt, Frank Stewart, Hans Nielsen
Hudba: Angelo Francesco Lavagnino
Španělsko / Itálie / SRN 1964

PRO HRST DOLARŮ - TRAILER

50 let, 50 trailerů ke spaghetti westernům. S titulky. Tady je první z nich, cjak jinak než k filmu, který to všechno začal. A ve Státech ho poměrně dobře uvedli. Jeden z těch, které mě baví sledovat. I přes spoilery ho považuju za dobrý.

50 LET

A ještě jedno výročí.
Samozřejmě není to přesně na den, to až v září (12.9. premiéra Pro hrst dolarů), ale vzhledem k tomu, co bych rád k onomu výročí tady udělal, bych to asi od září do prosince nestihl, jak se znám.
Takže ode dneška slavíme narozeniny našich oblíbených filmů. Čekejte články, recenze, obrázky, videa a další věci.

GEORGE HILTON 80

Už včera, ale zjistil jsem to až teď. Všechno nejlepší.

Hey, gentlemen!

JIMI HENDRIX - PURPLE HAZE

I... COMME ICARE (1979)

Mrazivý thriller z prostředí nejvyšší politiky, který mě na dvě hodiny doslova přimrazil k židli a po zádech mi mráz běhá ještě teď. Přitom vypadá docela klidně. Padouchy takřka nespatříme, až na prvních zhruba deset minut, kdy je zavražděn prezident jakési země (narážka na Kennedyho jasná) pořád sledujeme vyšetřovatele Yvese Montanda, kterému výsledky původního vyšetřování přijdou až příliš prosté, a snaží se zjistit, jak to celé ve skutečnosti bylo. Krůček po krůčku, píď za pídí se přibližuje k rozuzlení celé záhady, což mu ztěžují neznámí, ale zřejmě vysoko postavení spiklenci.

Kromě vynikajícího Montanda, u kterého jsem skoro zapomněl, že sleduju herce Montanda, ale bral jsem ho přímo jako jeho postavu, samozřejmě Morriconeho, i když tentokrát jsem si až na jedinou skladbu, znějící skoro až ke konci, z jeho hudby nezapamatoval skoro nic, ba jsem si jí ani nevšiml (což je ale vlastně dobře), a výborné Verneuilovy režie s jeho typicky pomalými, přesto neuvěřitelně napínavými scénami jsem ještě chtěl zmínit, jak se film vyhýbá klišé, vlastním podobným filmům. Například na rozdíl od amerických a italských thrillerů svědci nejsou vražděni až během nového vyšetřování pět minut před tím, než se k nim dostane hrdina, nebo dokonce přímo ve chvíli, kdy se rozhodnou mluvit. Ba dokonce si z těchto klišé trochu dělá legraci (svědek v ohrožení života čeká na příjezd Montandových lidí a náhle se objeví úplně jiné auto...).

Co mě ale naprosto dostalo, byla scéna s psychologickými pokusy, která zpočátku působí nepatřičně, jako jakési odbočení. Záhy jsem byl ale jako přimrazený a s úděsem jsem sledoval co se všechno děje. A pointa je ještě mrazivější. Co všechno je člověk schopen udělat, pokud mu to nařídí nějaká autorita? Jak to, že mnozí z nás poslušně plní absurdní příkazy lidí, které neznají, jenom proto, že mají nějaké odznaky moci? A pokud ty příkazy začnou plnit, kdy si uvědomí jejich absurditu? A uvědomí si ji vůbec? (Mimochodem, asi jsem největší rebel na světě. Hned jak se na začátku ukázalo, co se bude v pokusu dít, říkal jsem si, že bych se jim na to vykašlal rovnou.) Vlastně mě tahle scéna zajímala mnohem víc než celý komplot ohledně vraždy prezidenta, následující dění mne ale vrátilo zpátky na správnou kolej. Strhující film. Pár chybek by se našlo, ale vlastně jsou zanedbatelné, většinou jsou technického rázu. 9/10

a.k.a. I... as in Icarus 
Režie: Henri Verneul
Hrají: Yves Montand, Michel Etcheverry, Michel Albertini, Maurice Bénichou, Brigitte Lahaie, Jean Négroni, Roger Planchon, Pierre Vernier, Henri Verneuil, Gabriel Cattand, Georges Staquet
Hudba: Ennio Morricone
Francie 1979

THE SALAMANDER (1981)

Zamotaný špionážní thriller, který by dávno zavál čas. Akce je špatně natočená, vyprávění mimo obraz taky není nejlepší, a sám příběh je dost naivní. Nicméně jak se do toho podařilo dostat tolik hvězd, to je neuvěřitelné. Hlavní role ztvárnili Franco Nero, Anthony Quinn a Sybil Danning, ovšem i vedlejší a epizodky jsou výborně obsazeny, ať už legendami světového formátu (Christopher Lee, Eli Wallach, Claudia Cardinale (Jill a Tuco se vzali, věděli jste to?), Martin Balsam), nebo třeba jen filmu italského (John Steiner, mihne se ve své asi poslední roličce Anita Strindberg), a my, kteří se vyznáme, tu můžeme zahlédnout třeba i Nella Pazzafiniho. Přesto nejzapamatovatelnější figurou stává sadistický mučitel v podání Šimona Paula Smithe. Přestože jako by přišel z úplně jiného filmu a ona scéna, kdy si podává samotného Nera, je vlastně dost krátká a pitomá. Sám Nero asi svoje schopnosti nechal doma, a kdybych film sledoval v originále, asi by působil dost směšně. V původním českém dabingu ale jeho výkon usměrňuje vynikající Luděk Munzar, takže paradoxně film možná lépe působí tak. Jinak jde o slušnou zábavu, snad vůbec jsem se nenudil, a z některých scén vyloženě mrazí. 7/10

a.ka. Salamandr
Režie: Peter Zinner
Hrahí: Franco Nero, Anthony Quinn, Sybil Danning, Eli Wallach, Christopher Lee, Claudia Cardinale, Martin Balsam, Cleavon Little, John Steiner, Anita Strindberg, Jacques Herlin, Renzo Palmer, Paul L. Smith, Nello Pazzafini, Tom Felleghy
Hudba: Jerry Goldsmith
USA / Itálie / Velká Británie 1981