Je to nečestné a nesportovní, ale už jsou s námi osmdesát let.
pondělí 17. prosince 2018
úterý 11. prosince 2018
ANNA, QUEL PARTICOLARE PIACERE (1973)
Co se mi na Edwige Fenech, kromě zjevných věcí, líbí, je i její snaha zahrát co nejlépe i ve filmech, které si to vlastně nezaslouží (a bohužel vlastně jiné netočila). Tenhle film sama chápala jako příležitost předvést, že je v ní víc než její svůdné tělo. Scénář není špatný, ovšem režisér Carnimeo znatelně lépe točil akci než drama, o které tu jde především, a dovršil to producent (a hereččin manžel) Luciano Martino, který se nakonec film rozhodl prodávat jako další sexy film a zpeněžit tak co nejvíc tělo své ženy.
Spíše než o klasické poliziottesco se jedná o drama o dívce, která se nešťastně zamiluje a proti své vůli se zaplete s mafiánským syndikátem v Miláně, který nevede nikdo jiný, než Richard Conte. A Richard Conte je vždycky ten nejzlejší mafiánský boss ze všech. Takže šance hrdinky na vysvobození jsou pramalé, zvláště proto, že Corrado Pani, do kterého se zamilovala, je zkurvysyn, který ji hned na prvním rande zfackuje. Nečekejte žádné odlehčení, ale ani moc akce - trochu se střílí snad jen na začátku, jinak tu není žádná honička v autech, mrtví se dají spočítat na prstech jedné ruky, ale hrozba nad Annou visí po celou dobu.
Film plyne zběsilým tempem, takže nudit se člověk skoro nestihne, na druhou stranu nikde nestrávíme moc času, snad kromě předlouhého koukání na striptýz v nightclubu. S žádnou postavou také nestrávíme tolik času jako s Edwige, ovšem zadání znělo jasně, takže se svléká až moc často. Na druhou stranu si scenárista zase nedal moc práce s jejím přesvědčením, aby teda propašovala drogy přes hranici, aby se nechala prodávat... Trochu jsem se bál, že film bude dlouho sledovat její nejrůznější "kšefty", aby se divák nemrava pokochal (a že je čím), ale to se naštěstí nesplnilo.
Edwige se tedy snaží hrát, co jí scénář dovoluje, a skutečně jí divák nic z toho, co ji ve filmu potká, nepřeje. Ale snad jediný další herec, který nějak hraje, je John Richardson, objevující se až v druhé polovině. Corrado Pani není příliš dobře obsazený, tohle měl hrát Tomas Milian, lépe by člověk uvěřil, že se do něj může Anna zamilovat i že je to taková svině. Richard Conte si vystačí s jedním výrazem ve tváři (ale zase fakt vystačí), a ostatní hrají to, co v poliziotteschi hrají vždycky. Ať je to Corazzari nebo třeba Ettore Manni. Přidejme přepjatě dramatickou hudbu Luciana Micheliniho (dokážu si představit, že na hudbu, která doprovází milostné scény, by mohl se Štaidlovým textem zpívat Karel Gott) a máme, řekněme, průměrný až lehce nadprůměrný romantický thriller, občas až moc zjevnou citovou vydíračku (ale na konci i mě málem rozplakali.) 6,5/10
a.k.a. Anna the Pleasure the Torment, Secrets of a Call Girl, Secrets of a Mafia Mistress
Režie: Giuliano Carnimeo
Hrají: Edwige Fenech, Richard Conte, Corrado Pani, John Richardson, Ettore Manni, Laura Bonaparte, Corrado Gaipa, Antonio Casale, Umberto Raho, Bruno Corrazari, Shirley Corrigan, John Bartha, Tom Felleghy, Aldo Barberito, Ennio Balbo
Hudba: Luciano Michelini
Produkce: Interfilm
Itálie 1973
Spíše než o klasické poliziottesco se jedná o drama o dívce, která se nešťastně zamiluje a proti své vůli se zaplete s mafiánským syndikátem v Miláně, který nevede nikdo jiný, než Richard Conte. A Richard Conte je vždycky ten nejzlejší mafiánský boss ze všech. Takže šance hrdinky na vysvobození jsou pramalé, zvláště proto, že Corrado Pani, do kterého se zamilovala, je zkurvysyn, který ji hned na prvním rande zfackuje. Nečekejte žádné odlehčení, ale ani moc akce - trochu se střílí snad jen na začátku, jinak tu není žádná honička v autech, mrtví se dají spočítat na prstech jedné ruky, ale hrozba nad Annou visí po celou dobu.
Film plyne zběsilým tempem, takže nudit se člověk skoro nestihne, na druhou stranu nikde nestrávíme moc času, snad kromě předlouhého koukání na striptýz v nightclubu. S žádnou postavou také nestrávíme tolik času jako s Edwige, ovšem zadání znělo jasně, takže se svléká až moc často. Na druhou stranu si scenárista zase nedal moc práce s jejím přesvědčením, aby teda propašovala drogy přes hranici, aby se nechala prodávat... Trochu jsem se bál, že film bude dlouho sledovat její nejrůznější "kšefty", aby se divák nemrava pokochal (a že je čím), ale to se naštěstí nesplnilo.
Edwige se tedy snaží hrát, co jí scénář dovoluje, a skutečně jí divák nic z toho, co ji ve filmu potká, nepřeje. Ale snad jediný další herec, který nějak hraje, je John Richardson, objevující se až v druhé polovině. Corrado Pani není příliš dobře obsazený, tohle měl hrát Tomas Milian, lépe by člověk uvěřil, že se do něj může Anna zamilovat i že je to taková svině. Richard Conte si vystačí s jedním výrazem ve tváři (ale zase fakt vystačí), a ostatní hrají to, co v poliziotteschi hrají vždycky. Ať je to Corazzari nebo třeba Ettore Manni. Přidejme přepjatě dramatickou hudbu Luciana Micheliniho (dokážu si představit, že na hudbu, která doprovází milostné scény, by mohl se Štaidlovým textem zpívat Karel Gott) a máme, řekněme, průměrný až lehce nadprůměrný romantický thriller, občas až moc zjevnou citovou vydíračku (ale na konci i mě málem rozplakali.) 6,5/10
a.k.a. Anna the Pleasure the Torment, Secrets of a Call Girl, Secrets of a Mafia Mistress
Režie: Giuliano Carnimeo
Hrají: Edwige Fenech, Richard Conte, Corrado Pani, John Richardson, Ettore Manni, Laura Bonaparte, Corrado Gaipa, Antonio Casale, Umberto Raho, Bruno Corrazari, Shirley Corrigan, John Bartha, Tom Felleghy, Aldo Barberito, Ennio Balbo
Hudba: Luciano Michelini
Produkce: Interfilm
Itálie 1973
Štítky:
1970's,
EDWIGE FENECH,
FILM RECENZE,
GIULIANO CARNIMEO,
ITÁLIE,
POLIZIOTTESCHI
pondělí 10. prosince 2018
THE BALLAD OF BUSTER SCRUGGS (2018)
Když jsem zjistil, že bratři Coenové vyprodukovali povídkový western, docela jsem se těšil. Jejich filmů jsem zatím moc neviděl, ale Big Lebowski je srdcovka a jejich verze True Grit je hodně dobrá. Výsledek je bohužel dost rozháraný, což se odvíjí nejen z povídkové struktury.
01. The Ballad of Buster Scruggs - Proč si pistolníky s kolty nízko u boku, jejichž střely nikdy neminou, nevzít na paškál hned ze začátku. Tim Blake Nelson má připomínat Toma Mixe, ale našinci jeho oděv jasně připomene Limonádového Joe. Nelson zpívá, hraje na kytaru, má koně jménem Dan, mluví do kamery a jeho způsob likvidace protivníků jejich vlastní zbraní je nepopsatelný. Škoda jen přetaženého muzikálového zakončení. Jinak je super, že první záběr je z Monument Valley - škoda, že tam Coeni netočili víc. 7,5/10
02. Near Algodones - Rovněž černohumorná hříčka se smolařským lupičem. Pointa mohla být vychytanější, ale způsob obrany banky byl fajn. 7/10
03. Meal Ticket - Humor mizí, odteď nastupuje reálný západ. Bohužel s tou nejhorší povídkou. Liam Neeson je majitelem kočovného divadla a převáží bezrukého a beznohého recitátora, s kterým zachází jako s věcí. Je zima a divadlo moc nevynáší. Děj je snadno odhadnutelný a hodně nudný. Neeson pronese asi šest vět, většinu dialogů tvoří mnohokrát zopakované představení. 4/10
04. All Gold Canyon - U tohohle jsem si v půlce říkal, sakra, to znám. A ona je to adaptace povídky Jacka Londona, kterou u nás roku 1970 zfilmoval Zdenek Sirový. Tahle verze je asi lepší, s excelujícím Tomem Waitsem, jemuž prostě musíme všichni přát, aby tu zlatou žílu našel. Jsou tu i kýčovití jeleni a sovy. 7/10
05. The Gal Who Got Rattled - dlouhý romantický příběh o osadnících a jedné dívce, kterou potkal na oregonské stezce neblahý osud. Nádherné rozlehlé pláně, realistické vykreslení života osadníků, ale taky hodně tlachání a poněkud náhlý, byť realistický konec, zahrnující ovšem bitvu s Indiány. Bill Heck mi silně připomínal Clinta (otázka je, jak by sehrál typickou Clintovskou roli - ale věřím, že by si poradil a rád bych to viděl) a Grainger Hines je taky fajn kovboj (i když kdyby v tom byl Sam Elliott, to by teprve bylo žrádlo). Sice mě tahle povídka zase tolik nebrala, ale měl jsem z ní pocit, že starej dobrej western je zpátky. 6,5/10
06. The Mortal Remains - až s hororem koketující povídka o pěti pasažérech jednoho dostavníku. Víc nemá cenu prozrazovat. Až z titulků jsem si přečetl, že ta nepříjemná babizna je Tyne Daly, parťačka Drsného Harryho. 7,5/10
Jak už jsem napsal u jedné z povídek, jestli je na tom filmu něco pozitivního, tak to, že je to skutečně western se vším všudy. Žádná akční střílečka o pomstě umístěná na Západ, ale pocitvý, realistický western se záběry na rozlehlou planinu, vyprahlé pouště, western, kde Indiáni tvoří jen nemluvnou hrozbu, ženy se štítí násilí a jsou plné náboženských předsudků, zkrátka a dobře něco, co jsem od westernu nedostal od nějakých sedmdesátých let? A Coeni dokazují, že takový western jde natočit i dnes, aniž by působil zastarale. Škoda je nevyrovnanosti jednotlivých povídek, a tu s Neesonem bych klidně oželel. 7/10
Režie: Joel Coen, Ethan Coen
Hrají: Tim Blake Nelson, James Franco, Liam Neeson, Harry Melling, Tom Waits, Bill Heck, Zoe Kazan, Grainger Hines, Jonjo O'Neill, Brendan Gleeson, Saul Rubinek, Tyne Daly, Chelcie Ross, Willie Watson, Stephen Root, Jiji Hise
Hudba: Carter Burwell
Produkce: Netflix
USA 2018
01. The Ballad of Buster Scruggs - Proč si pistolníky s kolty nízko u boku, jejichž střely nikdy neminou, nevzít na paškál hned ze začátku. Tim Blake Nelson má připomínat Toma Mixe, ale našinci jeho oděv jasně připomene Limonádového Joe. Nelson zpívá, hraje na kytaru, má koně jménem Dan, mluví do kamery a jeho způsob likvidace protivníků jejich vlastní zbraní je nepopsatelný. Škoda jen přetaženého muzikálového zakončení. Jinak je super, že první záběr je z Monument Valley - škoda, že tam Coeni netočili víc. 7,5/10
02. Near Algodones - Rovněž černohumorná hříčka se smolařským lupičem. Pointa mohla být vychytanější, ale způsob obrany banky byl fajn. 7/10
03. Meal Ticket - Humor mizí, odteď nastupuje reálný západ. Bohužel s tou nejhorší povídkou. Liam Neeson je majitelem kočovného divadla a převáží bezrukého a beznohého recitátora, s kterým zachází jako s věcí. Je zima a divadlo moc nevynáší. Děj je snadno odhadnutelný a hodně nudný. Neeson pronese asi šest vět, většinu dialogů tvoří mnohokrát zopakované představení. 4/10
04. All Gold Canyon - U tohohle jsem si v půlce říkal, sakra, to znám. A ona je to adaptace povídky Jacka Londona, kterou u nás roku 1970 zfilmoval Zdenek Sirový. Tahle verze je asi lepší, s excelujícím Tomem Waitsem, jemuž prostě musíme všichni přát, aby tu zlatou žílu našel. Jsou tu i kýčovití jeleni a sovy. 7/10
05. The Gal Who Got Rattled - dlouhý romantický příběh o osadnících a jedné dívce, kterou potkal na oregonské stezce neblahý osud. Nádherné rozlehlé pláně, realistické vykreslení života osadníků, ale taky hodně tlachání a poněkud náhlý, byť realistický konec, zahrnující ovšem bitvu s Indiány. Bill Heck mi silně připomínal Clinta (otázka je, jak by sehrál typickou Clintovskou roli - ale věřím, že by si poradil a rád bych to viděl) a Grainger Hines je taky fajn kovboj (i když kdyby v tom byl Sam Elliott, to by teprve bylo žrádlo). Sice mě tahle povídka zase tolik nebrala, ale měl jsem z ní pocit, že starej dobrej western je zpátky. 6,5/10
06. The Mortal Remains - až s hororem koketující povídka o pěti pasažérech jednoho dostavníku. Víc nemá cenu prozrazovat. Až z titulků jsem si přečetl, že ta nepříjemná babizna je Tyne Daly, parťačka Drsného Harryho. 7,5/10
Jak už jsem napsal u jedné z povídek, jestli je na tom filmu něco pozitivního, tak to, že je to skutečně western se vším všudy. Žádná akční střílečka o pomstě umístěná na Západ, ale pocitvý, realistický western se záběry na rozlehlou planinu, vyprahlé pouště, western, kde Indiáni tvoří jen nemluvnou hrozbu, ženy se štítí násilí a jsou plné náboženských předsudků, zkrátka a dobře něco, co jsem od westernu nedostal od nějakých sedmdesátých let? A Coeni dokazují, že takový western jde natočit i dnes, aniž by působil zastarale. Škoda je nevyrovnanosti jednotlivých povídek, a tu s Neesonem bych klidně oželel. 7/10
Režie: Joel Coen, Ethan Coen
Hrají: Tim Blake Nelson, James Franco, Liam Neeson, Harry Melling, Tom Waits, Bill Heck, Zoe Kazan, Grainger Hines, Jonjo O'Neill, Brendan Gleeson, Saul Rubinek, Tyne Daly, Chelcie Ross, Willie Watson, Stephen Root, Jiji Hise
Hudba: Carter Burwell
Produkce: Netflix
USA 2018
neděle 9. prosince 2018
BUD SPENCER AND TERENCE HILL GREATEST HITS 1-6
Tento článek jsem napsal před více než třemi lety a z nějakého důvodu jsem ho nevydal. Nevím, co jsem ještě chtěl doplnit. Snad leda vlastní výběr, ale ten můžu přidat jindy. Každopádně potom, co jsem některé CD z jiného výběru, ale s podobným obalem viděl v obchodě, jsem si na tenhle koncept vzpomněl. Takže to vydávám až teď před Vánoci.
Tenhle výběr melodií, skladeb a písní z různých filmů s Budem Spencerem a Terencem Hillem, popř. sólo, znám samozřejmě už dlouho. Ale nedávno jsem to znova poslouchal a říkal jsem si, že bych to mohl trochu probrat. Udělat takovou edici je samozřejmě prima, na druhou stranu, to, jak je zmršená, je nepopsatelné. Většina skladeb je v původní verzi, ale mnohé jsou nahrané znovu se syntetizéry, a do některých byly z nějakého důvodu aspoň přimíchány automatické bicí.
Jinak takových výběrů je víc než dost, některé dodnes jdou koupit v obchodech.
CD 1
Tohle si probereme podrobněji, protože tahle deska je z celého kompletu jednoznačně nejslabší. Většinu skladeb totiž obsahuje ne v původní verzi, ale v mnohem horší předělávce.
Flying through the air - píseň z Dvou machrů mezi nebem a peklem, bohužel nová synťáková nahrávka s automatickými bicími.
Bulldozer - tahle vypadá na jednu z mála původních verzí na téhle desce
My name is Zulu - nějaká synťáková věc, která se Spencerem a Hillem snad ani nic společného nemá
Just a Good Boy - skladba z Buldozera, taky asi původní verze
Why is Everyone so mad - synťáková verze songu z volného pokračování Také andělé jedí fazole - už jen s Gemmou, bez Spencera. Píseň ale zazněla aspoň v Dvou poldech z rádia.
Starshine Rainbow - závěrečná píseň ze seriálu Big Man. Původní verze.
Santa Maria - to se S+H nemá taky co do činění. Synťáková hrůza.
Dune Buggy - odnesla to stejně jako Flying through the air
Big Star - to tuším zaznělo v jednom ze Šerifů a mimozemšťanů. Takový typický waltz. Nic extra.
Whistles and Bells - další věc ze Šerifa a mimozemšťana, dětinská melodie hrající při bitkách
Angels and Beans - a opět synťákem zmršená píseň ze Spencerovky
Rocky Joe - to taky s těmi dvěma nemá co dělat, je to znělka z nějakého anime
Verde - a tohle je snad taky z nějakého vážného filmu. Nová synťáková verze.
Co bych oželel - co tam nepatří, předělávky a Starshine Rainbow, Big Star a Whistles and Bells. Počítám, že by mi zůstaly jenom ty dvě skladby z Buldozera :)
CD 2
Tady už jsou naštěstí jenom věci z filmů Spencera a Hilla a naštěstí jenom původní verze. Najdeme tu skladby z Pravé a levé ruky ďábla, To zvládnem, amigo!, Trumfového esa, Policajta v Africe, Armády pěti mužů a Hrochů v Africe. De Angelisové tu jsou tedy v menšině, jen dvě skladby. Trochu zvláštní je zařazení dvou skladeb s názvem Freedom na jednu desku, ale každá je z jiného filmu a od jiného skladatele. Co se týče písně Grau Grau Grau, je použita verze zpívaná samotným Spencerem.
Co bych oželel - možná něco z Trumfového esa, je tam snad půlka soundtracku. A pak jednu z Rizzatiho skladeb z Hrochů v Africe.
CD 3
Hned první skladba zarazí, protože i Trinity stand tall z Malého unaveného Joe je tu v nové (a příšerné) verzi. Nová verze postihla i skladbu Mañana z Dvou misionářů. Jinak je ale všechno původní. Dál tu jsou věci z Mé jméno je Nikdo, Policajta drábem (verze hraná na španělku, tu hranou na elektrickou kytaru z filmu v nějaké lepší kvalitě ne a ne najít, díky teda Kubasovi, který mi to kdysi poslal aspoň trochu podomácku upravené), Buddy míří na Západ, Boot Hill a Proč žít a proč umírat. Převažuje tedy Morricone (6 skladeb z 14), minule převažoval Rustichelli.
Co bych oželel - obě předělávky, Ah ah ah z Boot Hill, dvě skladby z Buddyho (Estasi... a Alleluja...).
CD 4
Jen devět skladeb, ale i sem se přimíchaly novoty. U In that trouble again z Jdi na to si tím nejsem jistej, zato ústřední skladba z Chytráka a dvou společníků byla zrychlena a doplněna o automatické bicí, což je dost nechutné. Jinak skladby z Jdi na to, Banánového Joe, Chytráka a dvou společníků, Milionového brouka, Sudé a liché, dvojky Šerifa a mimozemšťana a Bombera. Od každého kromě Jdi na to jen po jedné skladbě.
Co bych oželel - remix Chytráka a asi i něco z Jdi na to. Jo a disko ze Sudé a liché a Bombera :)
CD 5
Tady je zase jeden remix, tentokrát singlovka z Policajta v Hongkongu, opět zrychlená s přimíchanými bicími. Taky hrozný. Jinak snad všechno v pořádku. Na úvod hip hop z Extralarge, následně tři skladby z Dvojníků, pak ten Policajt v Hongkongu, písnička z Ať žije Django (kupodivu italsky), skladba z Blba a blbce, tři další z Aladdinovy lampy a na závěr píseň z Ďáblova pokušení.
Co bych oželel - spíš co bych zachoval. Snad jenom to Ať žije Django. Zbytek neposlouchám.
CD 6
A na poslední desce konečně všechno zase původní. Na úvod dvě skladby z Kdo najde přítele, najde poklad, pak tři z Mstitele Trinity, titulní skladba z Dnes já, zítra ty!, Superpolicajti z Miami, nepochopitelně oddělená znělka z prvního Šerifa a mimozemšťana, dvě skladby z Pravdy a lži, písnička z Podivného dědictví, a na závěr titulní skladba ze Dvou poldů.
Co bych oželel - dvě ze tří z Mstitele Trinity (nechal bych titulní píseň), Pravdu a lež a Superpolicajty z Miami. Jinak bych to nechal.
Tenhle výběr melodií, skladeb a písní z různých filmů s Budem Spencerem a Terencem Hillem, popř. sólo, znám samozřejmě už dlouho. Ale nedávno jsem to znova poslouchal a říkal jsem si, že bych to mohl trochu probrat. Udělat takovou edici je samozřejmě prima, na druhou stranu, to, jak je zmršená, je nepopsatelné. Většina skladeb je v původní verzi, ale mnohé jsou nahrané znovu se syntetizéry, a do některých byly z nějakého důvodu aspoň přimíchány automatické bicí.
Jinak takových výběrů je víc než dost, některé dodnes jdou koupit v obchodech.
CD 1
Tohle si probereme podrobněji, protože tahle deska je z celého kompletu jednoznačně nejslabší. Většinu skladeb totiž obsahuje ne v původní verzi, ale v mnohem horší předělávce.
Flying through the air - píseň z Dvou machrů mezi nebem a peklem, bohužel nová synťáková nahrávka s automatickými bicími.
Bulldozer - tahle vypadá na jednu z mála původních verzí na téhle desce
My name is Zulu - nějaká synťáková věc, která se Spencerem a Hillem snad ani nic společného nemá
Just a Good Boy - skladba z Buldozera, taky asi původní verze
Why is Everyone so mad - synťáková verze songu z volného pokračování Také andělé jedí fazole - už jen s Gemmou, bez Spencera. Píseň ale zazněla aspoň v Dvou poldech z rádia.
Starshine Rainbow - závěrečná píseň ze seriálu Big Man. Původní verze.
Santa Maria - to se S+H nemá taky co do činění. Synťáková hrůza.
Dune Buggy - odnesla to stejně jako Flying through the air
Big Star - to tuším zaznělo v jednom ze Šerifů a mimozemšťanů. Takový typický waltz. Nic extra.
Whistles and Bells - další věc ze Šerifa a mimozemšťana, dětinská melodie hrající při bitkách
Angels and Beans - a opět synťákem zmršená píseň ze Spencerovky
Rocky Joe - to taky s těmi dvěma nemá co dělat, je to znělka z nějakého anime
Verde - a tohle je snad taky z nějakého vážného filmu. Nová synťáková verze.
Co bych oželel - co tam nepatří, předělávky a Starshine Rainbow, Big Star a Whistles and Bells. Počítám, že by mi zůstaly jenom ty dvě skladby z Buldozera :)
CD 2
Tady už jsou naštěstí jenom věci z filmů Spencera a Hilla a naštěstí jenom původní verze. Najdeme tu skladby z Pravé a levé ruky ďábla, To zvládnem, amigo!, Trumfového esa, Policajta v Africe, Armády pěti mužů a Hrochů v Africe. De Angelisové tu jsou tedy v menšině, jen dvě skladby. Trochu zvláštní je zařazení dvou skladeb s názvem Freedom na jednu desku, ale každá je z jiného filmu a od jiného skladatele. Co se týče písně Grau Grau Grau, je použita verze zpívaná samotným Spencerem.
Co bych oželel - možná něco z Trumfového esa, je tam snad půlka soundtracku. A pak jednu z Rizzatiho skladeb z Hrochů v Africe.
CD 3
Hned první skladba zarazí, protože i Trinity stand tall z Malého unaveného Joe je tu v nové (a příšerné) verzi. Nová verze postihla i skladbu Mañana z Dvou misionářů. Jinak je ale všechno původní. Dál tu jsou věci z Mé jméno je Nikdo, Policajta drábem (verze hraná na španělku, tu hranou na elektrickou kytaru z filmu v nějaké lepší kvalitě ne a ne najít, díky teda Kubasovi, který mi to kdysi poslal aspoň trochu podomácku upravené), Buddy míří na Západ, Boot Hill a Proč žít a proč umírat. Převažuje tedy Morricone (6 skladeb z 14), minule převažoval Rustichelli.
Co bych oželel - obě předělávky, Ah ah ah z Boot Hill, dvě skladby z Buddyho (Estasi... a Alleluja...).
CD 4
Jen devět skladeb, ale i sem se přimíchaly novoty. U In that trouble again z Jdi na to si tím nejsem jistej, zato ústřední skladba z Chytráka a dvou společníků byla zrychlena a doplněna o automatické bicí, což je dost nechutné. Jinak skladby z Jdi na to, Banánového Joe, Chytráka a dvou společníků, Milionového brouka, Sudé a liché, dvojky Šerifa a mimozemšťana a Bombera. Od každého kromě Jdi na to jen po jedné skladbě.
Co bych oželel - remix Chytráka a asi i něco z Jdi na to. Jo a disko ze Sudé a liché a Bombera :)
CD 5
Tady je zase jeden remix, tentokrát singlovka z Policajta v Hongkongu, opět zrychlená s přimíchanými bicími. Taky hrozný. Jinak snad všechno v pořádku. Na úvod hip hop z Extralarge, následně tři skladby z Dvojníků, pak ten Policajt v Hongkongu, písnička z Ať žije Django (kupodivu italsky), skladba z Blba a blbce, tři další z Aladdinovy lampy a na závěr píseň z Ďáblova pokušení.
Co bych oželel - spíš co bych zachoval. Snad jenom to Ať žije Django. Zbytek neposlouchám.
CD 6
A na poslední desce konečně všechno zase původní. Na úvod dvě skladby z Kdo najde přítele, najde poklad, pak tři z Mstitele Trinity, titulní skladba z Dnes já, zítra ty!, Superpolicajti z Miami, nepochopitelně oddělená znělka z prvního Šerifa a mimozemšťana, dvě skladby z Pravdy a lži, písnička z Podivného dědictví, a na závěr titulní skladba ze Dvou poldů.
Co bych oželel - dvě ze tří z Mstitele Trinity (nechal bych titulní píseň), Pravdu a lež a Superpolicajty z Miami. Jinak bych to nechal.
středa 5. prosince 2018
ZNÁMÍ NEZNÁMÍ
Cesty páně jsou ještě neprozkoumaný.
Zatímco v USA je Gregory Walcott (1928 - 2015) známý především z kultovního Plánu 9 z vesmíru Edwarda D. Wooda jr., filmu prohlášeného za ten nejhorší vůbec, u nás si jeho tvář vybavíme většinou z Podivného dědictví s Terencem Hillem, kde vedle Dominica Barta a Harryho Careyho jr. ztvárnil jednoho z jeho tří strýčků. Pravdou ale je, že Walcott byl poměrně častým hercem vedlejších rolí, a třeba ve filmech Clinta Eastwooda ho v 70. letech můžeme vidět skoro všude. Zatímco třeba v Thunderbolt a Lightfoot se jen mihl, v Joe Kiddovi ztvárnil větší roli natvrdlého šerifa, ve Vraždě na Eigeru rovněž ztvárnil výraznou roli Clintova antagonisty, v Nikdy neprohrát ho nesmiřitelně pronásledoval coby policista. Hm a to je vlastně všechno? Měl jsem pocit, že byl i v Bronco Billym... Mimo Eastwoodovky si ho můžeme pamatovat jako bratra Gene Hackmana z Prime Cut (1972), objevil se v Bitvě o Midway (1976). Walcottova filmová kariéra nebyla nijak zvlášť bohatá, svou hrdinskou rolí v Plánu 9 se ale zapsal natolik, že jeho posledním filmem byl Burtonův Ed Wood (1994), kde ztvárnil jednoho z možnách sponzorů filmu Bride of the Monster.
Zatímco v USA je Gregory Walcott (1928 - 2015) známý především z kultovního Plánu 9 z vesmíru Edwarda D. Wooda jr., filmu prohlášeného za ten nejhorší vůbec, u nás si jeho tvář vybavíme většinou z Podivného dědictví s Terencem Hillem, kde vedle Dominica Barta a Harryho Careyho jr. ztvárnil jednoho z jeho tří strýčků. Pravdou ale je, že Walcott byl poměrně častým hercem vedlejších rolí, a třeba ve filmech Clinta Eastwooda ho v 70. letech můžeme vidět skoro všude. Zatímco třeba v Thunderbolt a Lightfoot se jen mihl, v Joe Kiddovi ztvárnil větší roli natvrdlého šerifa, ve Vraždě na Eigeru rovněž ztvárnil výraznou roli Clintova antagonisty, v Nikdy neprohrát ho nesmiřitelně pronásledoval coby policista. Hm a to je vlastně všechno? Měl jsem pocit, že byl i v Bronco Billym... Mimo Eastwoodovky si ho můžeme pamatovat jako bratra Gene Hackmana z Prime Cut (1972), objevil se v Bitvě o Midway (1976). Walcottova filmová kariéra nebyla nijak zvlášť bohatá, svou hrdinskou rolí v Plánu 9 se ale zapsal natolik, že jeho posledním filmem byl Burtonův Ed Wood (1994), kde ztvárnil jednoho z možnách sponzorů filmu Bride of the Monster.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)