DELIVERANCE (1972)

Partička kamarádů se vypraví do takřka necivilizované krajiny jedné divoké řeky, kde má zanedlouho vzniknout přehrada a údolí má být zatopeno, aby poslední divokou řeku ve Státech sjeli na kanoích. Místní obyvatelé nejsou nejpřátelštější ani nejsympatičtější, čtveřici měšťáků to však neodradí a na řeku se vydají. Někteří venkované jsou však ještě nepřátelštější než jiní, takže poklidná cesta, dosud narušovaná jen peřejemi, se mění v takřka hororový boj o přežití.

Tenhle film mi dlouho unikal, možná i díky mojí averzi vůči Burtu Reynoldsovi, který se mi v tom málu filmů, co jsem s ním zatím viděl, zdál být silně nesympatický a ani nijak zvlášť talentovaný. Nicméně tady mě přesvědčil, že hrát umí. Ne, že by tu nepůsobil samolibě, ale zase, jeho postava taková byla. Tvrďák, který si ví se vším rady a snaží se být drsným zálesákem. O to zajímavější je pak proměna jeho postavy ve druhé polovině. Nicméně mění se snad všichni. Vlivem děsivé situace, do které se dostanou, musejí všichni čtyři udělat rozhodnutí, které je pak pronásleduje, a někteří jeho tíhu ani neunesou.Ti zdánlivě nejsilnější se projevují jako nejslabší, ti zdánlivě slabší nakonec musejí ukázat, co v nich je.

Ze začátku to tak vypadá jako poklidná mírně dobrodružná, mírně ekologická jízda na řece, narušená snad jen nepříjemnými zaostalými vidláky, byť ani oni, zvláště po (perfektní) scéně s banjem a kytarou, nepůsobí nijak nebezpečně. A pak se tón drasticky změní. Nicméně pověst velmi násilného filmu mě připravila na trochu jiný film (a horší), než jaký jsem nakonec dostal. Největší konflikt není, narozdíl od řady vykradačských filmů s vodáky, nebo s negramotnými venkovany (viz Ničitel, který si vypůjčil i kluka s banjem), mezi civilizovanými hrdiny a omezenými domorodci, ale v postavách samých, v rozhodnutí, které jim působí noční můry a pravděpodobně je bude pronásledovat až do konce života.

Film byl evidentně pořízen s dost nízkým rozpočtem, ale vůbec to nevadí, vzhledem k tomu, že v centru jsou většinu filmu jen čtyři hlavní postavy a film se odehrává v přírodě. Kromě zajímavého příběhu sází i na dobře vybrané výborné herce, kteří se překonávají, ať je to už zmíněný Reynolds, obyčejný chlapík z města Jon Voight, který se vlivem událostí musí změnit v nelítostného zabijáka v boji o vlastní přežití, citlivý Ronny Cox, nebo cynický Ned Beatty, kteří to odnesou nejvíc. Ve vedlejších rolích se objevují často domorodci či neherci (šerifa si zahrál přímo autor předlohy), v asi té nejhnusnější roli se však objevuje Bill McKinney, kterého v době natočení nikdo neznal a působil autenticky, já, když jsem ho viděl už v tolika pozdějších filmech, bych asi dal přednost naprosto neznámému obličeji, což ovšem neznamená, že bych měl výhrady proti jeho výkonu.

Jestli bych nějakou minimální výhradu měl, tak k technické stránce. Ne, že y ten film nebyl skvěle zrežírovaný, neměl výbornou kameru etc., ale dvě věci mi tam vadily. V jedné noční scéně je zřetelné, že byla točena ve dne, a ztmavení oblohy se příliš nepovedlo. A pak je tam scéna okolo 70. minuty, kterou jsem si musel pustit třikrát, abych pochopil, co se vlastně stalo. Ale to jsou snad jediné chybky, které jsem na tom našel. 9/10

Zajímavosti:
Režisér původně chtěl obsadit Lee Marvina (s nímž už předtím pracoval na dvou filmech včetně Point Blank) a Marlona Branda. Když si Marvin přečetl scénář, usoudil, že on a Brando jsou příliš staří, a tak byli obsazeni Voight a Reynolds.
FIlm měl tak nízký rozpočet, že herci prováděli všechny kaskadérské kousky sami, aniž by byli pojištěni. Ve scéně havárie pustili tvůrci přes vodopád figurínu, ale nebylo to příliš věrohodné. Tak skočil Reynolds sám a zlomil si kostrč. Když se Boormana zeptal, jak to vypadalo, dostal odpověď "jako figurína padající přes vodopád".
Billa McKinneyho si s jeho rolí fanoušci spojovali natolik, že si později pro osobní webovou stránku zvolil adresu www.squeallikeapig.com. Stránka už bohužel neexistuje, nevím, jestli od McKinneyho smrti v roce 2011.

a.k.a. Vysvobození
Režie: John Boorman
Hrají: Jon Voight, Burt Reynolds, Ned Beatty, Ronny Cox, Bill McKinney, Herbert "Cowboy" Coward, James Dickey, Billy Redden
Podle knihy Jamese Dickeyho
USA 1972

BRANNIGAN (1975)

John Wayne zřejmě toužil po tom, mít vlastního Drsného Harryho, tak natočil v sedmdesátých letech jediné dva filmy za svou dlouhou kariéru, ve kterých hraje policistu. Oba paradoxně s blížící se sedmdesátkou, takže ve věku, kdy už by policista měl být v důchodu. Tudíž coby drsný polda působí značně nevěrohodně. No, on po těžkém onemocnění v polovině šedesátých let vypadal nevěrohodně vlastně všude, ale v těch westernech se to ještě dalo snést. Tam Wayne patří. Když se ale stejně houpavým krokem prochází po Londýně s kravatou a v saku, nesedí to.

Scénář není nejblbější, ale ani nejchytřejší a nejsem nerozhodný, je to gotroch... promiňte, tohle nejsou Monty Pythoni. Aspoň se příběh odehrává v jejich zemi. Chicagský gangster John Vernon se za pomoci svého právníka Mela Ferrera skryl v Británii. Když je jim v patách nejen chicagský polda Brannigan, vyslaný za tím účelem do Anglie, ale i Scotland Yard pod vedením Richarda Attenborougha, potřebuje Vernon zmizet. Záhy je ale unesen a únosci žádají vysoké výkupné. Právník se spojí se Scotland Yardem, aby pomohli Vernona paradoxně vysvobodit. Jediný, komu záležitost připadá podivná, je John Wayne, který si ale musí dávat pozor, protože po něm jde Vernonem najatý zabiják.

Při sledování jsem mimo jiné měl pocit, že už jsem to všechno viděl. Příběh je poměrně stručný a je třeba ho nějak vyplnit, takže tu dostaneme nejen scénky na téma americký hromotluk v zemi etikety, ale také se film vhodně protáhne pokecem s mladou britskou průvodkyní, až přehnaně komickou hospodskou rvačkou, které jsou u Wayna nevtipné i ve westernech, a automobilovou honičkou. U obou posledních scének, snad i vlivem dabingu, v němž Waynovi propůjčil hlas Jan Schánilec, jsem měl pocit, že jde ve skutečnosti o film s Budem Spencerem. Rvačka je jasná a honička jako by vypadla z Policajta drábem, včetně vyděšeného majitele auta, které zabaví policista. Najatý zabiják mi zase připomněl Joe Dona Bakera v Charley Varrickovi, zvláště násilným zacházením s prostitutkou (Lesley-Anne Down v miniroli).

Začátek není nejhorší, ale celá první polovina se pak docela táhne, druhá však už docela jde. Celkově jde o průměrnou sedmdesátkovou kriminálku s auty, bouchačkami a funky hudbou, která je zajímavá snad jen představitelem hlavní role. Hrát v tom třeba Burt Reynolds, pes by po tom neštěk. 5,5/10

Režie: Douglas Hicox
Hrají: John Wayne, Richard Attenborough, Mel Ferrer, John Vernon, Judy Geeson, Ralph Meeker, Lesley-Anne Down
Scénář: Christopher Trumbo
Hudba: Dominic Frontiere
Velká Británie 1975

COBRA (1986)

V záběru se objeví hlaveň pistole. Voiceover nás ujišťuje, že v USA se každou chvilku vraždí, přepadá a znásilňuje. BUM! Scénář Sylvester Stallone, produkce Golan a Globus. V titulcích se prostřihávají divní lidi provádějící jakýsi obřad se sekyrami a muž jedoucí na motorce. Přijede do supermarketu, vytáhne brokovnici a začne střílet do lidí. Obchoďák hned obklíčí policie a je jasné, že musí nastoupit nejdrsnější polda vůbec - Cobra. Sylvester Stallone. Pilotky, kožená bunda, oldsmobil, párátko v koutku úst. Kudla do břicha, několik ran z bouchačky a je po problému. Stallone přijede domů, ustřihne si kousíček kousku pizzy, který si asi několik dní schovává v ledničce a může se v klidu najíst. Zprávy hlásí, že ve městě řádí jakýsi rozparovač...

Až do téhle chvíle mě to celkem bavilo. Nicméně jak se ukáže, že rozparovač není jeden, ale celá banda, a jejich akce jsou spíš jak z hororu než jak z akční krimi, nesedělo mi to. Stallone se pouští do pátrání, a tři minuty zabije scéna, ve které za zvuků osmdesátkového popu chodí ve městě a "pátrá", klipovitě prostříhávaná s focením modelky Brigitte Nielsen. Té jde gang záhy taky po krku, takže Stallone si bere na zodpovědnost její ochranu, ovšem my víme a on ne, že jedna z čelných členek gangu je policistkou, která gang informuje o všem, co se s nepohodlnou svědkyní Brigitte děje, takže té se po krku vydává šílený řezník, vypadající jako namakaný dvojník Kinskiho.

Hned na začátku jsme ujištěni, že Stallone je AWSOM (česky by tam bylo ÚŽSN).

Ten film je šíleně nudnej. Hororová a akční část k sobě nepasují, film neví, jestli chce bejt stallonovskou verzí Drsného Harryho (čemuž by nasvědčovalo obsazení Andyho Robinsona a Reniho Santoniho do vedlejších rolí a také fašistické pojetí práva - upřímně, v Harrym jsem nikdy žádný fašismus nenašel), nebo hororem o vraždící sektě, nebo obyčejným cannonovským akčňákem. Nevadila mi Brigitte Nielsen, nevadil mi Stallone, vadilo mi, že se to tak táhlo i přes krátkou stopáž (cca 84 minut PAL). Asi bych to paradoxně potřeboval delší, ale zato propracovanější. Nebo aspoň více nejapných pokusů o humor (viz pizza, Stallonova rada Santonimu "zkus jíst švestky", nebo jeho žádost o gumové medvídky), a scén jako ta, kdy Stallone uprostřed honičky najednou auto rychle obrátí o 180% a pár ranami ze samopalu zlikviduje pronásledující dodávku. Akce je sice fajn, ale nuda šílená... 5,5/10

Here is Johnny!

A takhle dopadl další prodavač encyklopedií, kterých není nikdy dost

Romantická večeře po Stallonovsku - on má obrovský hamburger, ona hranolky s hektolitry kečupu

Režie: George P. Cosmatos
Hrají: Sylvester "kožená držka" Stallone, Brigitte "plastový kozy" Nielsen, Reni "objevil jsem se v Drsném Harrym" Santoni, Andrew "bodnul jsem Drsného Harryho do nohy" Robinson, Brian "Klaus Kinski pro chudé" Thompson
Scénář: Sylvester Stallone
Produkce: Menahem Golan, Yoram Globus
USA 1986

LA POLIZIA INCRIMINA LA LEGGE ASSOLVE (1973)

Marný boj osamělého rozzlobeného policisty proti všeprostupující a všemocné mafii, která se neštítí naprosto ničeho. Tentokrát je tím policistou Franco Nero a za kamerou Enzo G. Castellari, takže jsem se těšil na film plný akce. To vyšlo tak napůl.

Na jednu stranu film začíná skvělou honičkou, na tu druhou jde ale o další, byť vlastně první, poliziesco o marnosti shánění důkazů na všemocnou mafii. Castellariho politika ve filmech ale byla vždycky naivní. Od ďábelsky mazaných právníků, kteří s pomocí mafie chtějí ovládnout svět, se zde dostáváme k mafiánům, kteří celý film nedělají nic, než že likvidují včas každého, na koho policista Nero zrovna narazí, že by mu mohl něco říct. Sice tu naštěstí není scéna "těsně než svědek promluví, maskovaný vrah ho zastřelí, ale policistu nechá být", zato informovanost mafie je až zázračná. Jako by snad Nerovi dokonce četli myšlenky. Sotva Nero na něco pomyslí a řekne to svému šéfovi, který není informátorem mafie, hned osoba, na kterou myslel, jde pod kytičky.

Akce se tak většinou skládá z likvidace nepohodlných osob různými metodami, od prostého zastřelení přes umlácení, přejetí autem i motorkou až po ubodání háky. Nero většinu filmu chodí, mluví, asi dvakrát se s někým krátce popere. Až na konci dojde k přestřelce, která ovšem coby vyvrcholení filmu zklame. Je krátká, nepřehledná a stejně by film vlastně ještě pokračovat mohl.

Co mi film dále kazilo, byl podivný střih některých scén, nejsem si jistý, jestli to nebyla jen vada kopie, kterou jsem viděl. Gauneři přijdou někoho zabít, střih, scéna jinde, prudký střih a jsme v půlce likvidování oběti. Bylo to naštěstí asi jenom dvakrát, ale i tak mně to vadilo. Střih je ovšem matoucí i v jiných částech, a zvláště na konci člověk neví, na čem je. No a pak je tu pár kýčovitých pasáží s Nerovou protivnou dcerou a jeho přítelkyní, kterou hraje Delia Boccardo, velice podobná role té, kterou ztvárnila v Di Leově Il poliziotto e marcio. Mimochodem není divný, když žena svého přítele oslovuje příjmením?

Je to italsko-španělská koprodukce, takže tu můžeme vidět spoustu starých známých ze špaget z obou stran Středozemního moře. Nikdo tu ale hereckým výkonem nijak neoslní. Franco Nero občas dost přehrává, Fernando Rey si odvádí svůj standart, James Whitmore sem tam pro jistotu nehraje vůbec. Ve vedlejších rolích se pak objevují staří známí jako Daniel Martín, Victor Israel, Bruno Corazzari, Massimo Vanni či Nello Pazzafini. Ale snad jenom Martín a Corazzari mají větší roli.

Jestli ten film něco drží, tak kromě většinou stabilního Nera a dobře natočené akce výborná hudba bratrů De Angelisů. Pokud bych film srovnal s ostatními Castellariho poliziottesky, asi to bylo o trochu lepší než Cesta rajské smrti, ale pořád o dost slabší než Il cittadino si ribella. 6,5/10 

a.k.a. High Crime
Režie: Enzo G. Castellari
Hrají: Franco Nero, James Whitmore, Fernando Rey, Delia Boccardo, Daniel Martín, Bruno Corazzari, Massimo Vanni
Hudba: Guido a Maurizio De Angelis
Itálie/Španělsko 1973