W DJANGO! (1972)

Na příští týden mám s pár přáteli naplánovaný takový "django-festival", budeme koukat na několik filmů s Djangem včetně originálu a nového Tarantina. Vzhledem k jazykové neznalosti některých účastníků jsem se rozhodl zařadit jen filmy s českou či slovenskou podporou - a tento mezi ně zatím bohužel nepatří. Nicméně co s volným večerem? Tak jsem si to na Erlovo doporučení pustil dneska.

No, je to béčko jak vyšitý. Tvůrci se zřejmě řídili receptem "vezmi Djanga, smíchej s Hodným, zlým a ošklivým, přidej mexickou revoluci, opepři to pořádnou dávkou přestřelek a bitek, a navrch přidej trochu humoru". Takže - z Djanga je převzato jenom jméno a stylizace hrdiny do černé. Tohoto Pseudodjanga hraje už poněkolikáté Anthony Steffen. Protentokrát se mi opět líbil, občas dokonce působil cool. Samotná postava i přestřelky mi dost připomněly jeho předchozí fajn kousek Apocalypse Joe - dokonce se znovu převlékne za mnicha. Z GBU tu samozřejmě máme Pseudotuca. Tenhle má výhodu v tom, že narozdíl od Zuanelliho a spol. je Glauco Onorato docela dobrý herec a dost sympatický (a trochu Wallachovi i podobný). Mexická revoluce je v pozadí, ale zasáhne do druhé zápletky. První je samozřejmě pomsta, druhá je kšefotvání se zbraněmi - samozřejmě v tom mají prsty ti, kterým se Django chce pomstít. Přestřelky a bitky nijak snad komentovat nemusím, užijeme si spoustu vtipných triků typu třetí ruka nebo falešné došlé náboje. Což je asi nejlepší humor ve filmu, protože další je prováděn dvěma otravnými Mexičany, z nichž jeden se naštěstí po úvodní akci vytratí a druhého záporáci odpraví. Ještě k bitkám - konečně tu není souboj ve vodě! Ani v saloonu! Jenom na ulici...

Jak už jsem psal, dost mi to stylem připomínalo Apocalypse Joea. Chtě nechtě musím srovnávat a W Django vychází z tohoto souboje jako poražený. Hlavně co se týká záporáků. V Joeovi byl skvělý Fajardo. Vedlejším záporákem byl Stelio Candelli, který tady hraje toho hlavního. Není špatný (vzhledem připomíná mladšího Piera Lulliho), ale na Eduarda prostě nemá. Dalšího záporáka hraje Riccardo Pizzuti tentokrát jako hlavoun (!), bohužel jenom krátce. Třetího nemá cenu snad ani zmiňovat. Banda záporáků je tentokrát opět pořádně velká, ale přišlo mi, že je vyřídili nějak rychle. Mimochodem, mám dojem, že Giovanni Cianfriglia si zahrál dva různé bandity ve dvou různých bandách. Ze známějších ksichtů se mimo bandity objeví ještě Fidaniho dcera Simonetta Vitelli. Nemá moc prostoru, což je na jednu stranu škoda, protože se na ní příjemně dívá, na druhou stranu by ale zdržovala, a její výkon nebyl nic extra. Hudba není špatná, ale taky nijak skvělá. Ve druhé půli pak filmu dojde dech a už ho skoro nenabere. Čili nakonec je to prostě béčko ke zkrácení dlouhé chvíle. Nic víc. 6,5/10

a.k.a. A Man Called Django
Režie: Edoardo Mulargia
Hrají: Anthony Steffen, Glauco Onorato, Stelio Candelli, Chris Avram, Simonetta Vitelli, Remo Capitani, Riccardo Pizzuti, Donato Castellaneta, Giovanni Cianfriglia
Hudba: Piero Umiliani
Itálie 1972

CREAM - WHITE ROOM

TOP 10 SPAGHETTI WESTERNŮ DLE NORŮ

Když člověk narazí na různé osobní žebříčky, většinou to zajímavější je ve druhé polovině, první pětka zůstává stejná a mění se jen pořadí. Tihle ale dokážou překvapit i v prvních pozicích.

VOLBY

Tak kdo vyhraje, rozumná, nebo trhlá strana?

MICHAEL WINNER (1935 - 2013)

Jasně, všude ve světě se už od pondělí objevujou normální nekrology týkající se smrti režiséra, který stojí za několika filmy s Bronsonem. Jenom naše mediální sračky si všimly Winnerovy smrti až dneska (!) a ve článku na stařinky a klepy.cz se věnují jenom tomu, že byl na jakémsi obskurním seznamu osobností, které možná letos zemřou. Do hajzlu s Novinkama!
A věčná sláva Michaelovi.

DJANGO UNCHAINED (1974)

Takže je to vlastně remake. Originál je skoro 40 let starý...

THE BEATLES - IT WON'T BE LONG

DJANGO UNCHAINED (2012)

Vlastně jsem spíš zklamanej. Ale možná je to moje chyba. Po vynikajících Basterdech jsem prostě čekal další od začátku do konce úžasnou podívanou. Zvlášť, když, sakra, Quentin Tarantino točí western! Quentin Tarantino točí poctu spaghetti westernům! Quentin Tarantino točí poctu tomu nejkultovnějšímu spaghetti westernu, a bude tam hrát i Franco Nero! A aby to nebylo málo, jednu novou skladbu mu složil sám Morricone! Tak dostát těmhle očekáváním by bylo velice těžké od každého. I od Tarantina. Zpočátku jsem takhle nadšenej nebyl, ale po tuším druhém nebo třetím traileru, zkrátka tom, ve kterém se objevila na začátku melodie z původního Djanga, se očekávání zvyšovala. První mírné zchlazení přišlo po poslechu soundtracku a nové Morriconeho skladby, která se mi moc nelíbila, a z filmu si ji pamatovat asi nebudete. Ale dobrý, Morricone už asi není, co bejval, ale je to jediná skladba, zbytek filmu snad bude bomba. Nebouchla.

Titulky s doslovnou citací Djanga (písnička + font) byly ještě dobrý. Ale vadily mi zoomy, které zjevně měly odkazovat na Corbucciho, ale v nevhodnou chvíli. Čekal jsem úvod po tarantinovsku dlouhou atmosférickou scénu s představením postav. Nedočkal jsem se, úvodní scény jsou na Tarantina dost krátké. Ale ne špatné, začátek s představením Waltze jako toho největšího machra na Západě byl boží. Film jel dost rychle, zpomalil zhruba po hodině, kdy se poprvé objevil na scéně DiCaprio. Byl skvělej, ale cesta z města na ranč byla možná zbytečně moc dlouhá. Stejně tak scény na ranči byly možná až příliš dlouhé, až do určité chvíle, kdy jsem si film zase začal naplno užívat, ale to bych spoiloval. Takže možná největší slabinou celého filmu je kupodivu scénář, který jako celek není vůbec špatný, ale občas obsahuje zbytečné dialogy, které ani neposouvají děj, ani nic nevypovídají o postavách (dialogy např. z Pulp Fiction, které vypadají jenom jako kecání o filmech, ve skutečnosti docela dost vypovídají o postavách, které je pronáší). I když možná je to chyba střihače. Poprvé film nestříhala Sally Menkeová, která bohužel zemřela, a nový střihač asi neměl odvahu doporučit Tarantinovi některé části vystřihnout či co. Na druhou stranu, jsem rád, že Tarantino opustil kapitoly (které už v Panchartech byly zbytečné) a celý film je vyprávěný chronologicky, až na pár krátkých flashbacků. Akce je pak řádně krvavá, možná až příliš, krev stříká po každém zásahu snad dva metry do výšky (a po přestřelce je čerstvě vymalováno načerveno). Největší přestřelka je na Tarantina překvapivě dlouhá, docela nezvyk po tom, co ve všech jeho filmech se stupňuje napětí a pak bum bum bum a je po všem. Efektní zpomalovačky mi občas trochu vadily, občas ale byly celkem vtipné.

 

Co se týče herců, zpočátku film suverénně ovládne Christoph Waltz. Hraje podobnou postavu jako v Panchartech, akorát tam jsem mu přál, aby (teda až co nejvíc na konci) dostal co zaslouží. Tady hraje toho největšího sympaťáka. Leonardo DiCaprio se objeví až cca po hodině, ale hraje taky výborně a Waltz má od té chvíle důstojného protihráče na stejné úrovni jako byl sám. Když jsem kolem Basterdů četl, že Landu měl hrát původně DiCaprio, ťukal jsem si na čelo. Teď věřím, že by to zvládl, i když je samozřejmě lepší, že to hrál německý herec. Jamie Foxx jako Django je na scéně prakticky od začátku až do konce, ale naplno se může projevit až v poslední třetině, do té doby hraje vlastně druhé housle. Není to ten ultracharismatický supernegr, jak by mohl být (Black Dynamite nepřekonán ;) ), ale sympatie si rozhodně získá. Kerry Washingtonová je snad první Tarantinova ženská postava, která spíše než člověkem je věcí. Vyměnit ji třeba za bednu plnou zlata, vlastně by se nic nestalo, jenom se zlatem by si Waltz moc nepošprechtil. Waltzovi a DiCapriovi tak ze zbylých hlavních postav stačí jenom Samuel L. Jackson, který je možná trochu i překonává. Fakt válí a jeho starého a zlého černocha budete nenávidět a přát mu ten nejhorší konec. Díky bohu, že po štěku v Kill Bill 2 a krátkém voiceoveru v Panchartech dostal konečně plnohodnotnou roli. Škoda, že tu není i Harvey Keitel, někdy bych ho zase rád u Tarantina viděl.

Jak je zvykem u Tarantina, spousta slavných i méně slavných herců má v jeho filmech epizodní roličky. Na Nera jsme byli nalákáni a nezklame (a skrz něj QT dostal do filmu italštinu). Těšil jsem se na držku klasických westernů Bruce Derna, ale za celý film jsem ho nemohl najít, a až z titulků jsem se dozvěděl, že hrál malou roli plantážníka ve flashbacku. Ale zaujal mě herec Walton Googins, který mu je strašně podobný, a hrál podobnou postavu, jakou by zamlada ztělesnil zřejmě Dern sám. Tarantino si sám zahrál, společně se svým oblíbencem Michaelem Parksem hraje zaměstnance důlní společnosti. Výborný byl také Don Johnson jako další plantážník, jeho vousy sice vypadaly jako nalepená vata, ale sám Johnson byl skvělý (kdyby to byly špagety, tuhle roli by hrál 100% William Berger). Trailery lákaly na komika (asi) Jonaha Hilla, ale komickou, téměř až montypythonskou scénu týkající se praktických problémů zárodků Ku-Klux-Klanu s pytlemi přes hlavu ovládá právě Johnson a Hill jenom tak přilévá do ohně.

O použití písničky z originálního Djanga už jsem psal. Kupodivu i postava dr. Kinga Schulze má svoje téma, rovněž použité ze staršího filmu (a dokonce od stejného skladatele). Jinak se používá hudba jak ze starších spaghetti (včetně Pravé a levé ruky ďábla), tak amerických westernů (za všechny Dva mezci pro sestru Sáru)  i dalších filmů, plus pár písniček (obě, co byly v traileru, tam jsou). Rap nemám rád, ale bylo to tam chvilku, tak se to dalo vydržet. O zklamání ohledně nové Morriconeho skladby jsem se už zmínil.

Asi to vypadá, že se mi to nelíbilo skoro vůbec. Ale to není pravda, jenom se prostě o negativech píše asi líp. Takže: není to western, není to spaghetti western. Blíž to má k blaxploitation, ale taky to není. Je to prostě film Quentina Tarantina, což je vlastně žánr sám pro sebe. 8/10
PS. Všechny dosavadní Tarantinovy filmy byly ukončené a pokračovat by asi nemělo smysl. Tady to ale vypadá, jako by klidně mohla navazovat celá nová "černodjangovská" série. Nakonec proč ne ;)

a.k.a. Nespoutaný Django
Režie: Quentin Tarantino
Hrají: Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington, Samuel L. Jackson, James Remar, Walton Goggins, Dennis Christopher, Don Johnson, Dana Gourrier, Laura Cayouette, Franco Nero, Tom Wopat, Don Stroud, Bruce Dern, Michael Parks, Quentin Tarantino, James Parks, Tom Savini
USA 2012 

CHUCK

Chuck Norris umí zabíjet pohledem. I z obrázku.

SPENCER DAVIS GROUP - GIMME SOME LOVIN

THE BIG RED ONE (1980)

Fullerovo opus magnum, film o jeho zkušenostech z války, který dlouho toužil natočit. Tudíž je poněkud megalomanštější v tom, že se snaží obsáhnout úplně všechno. Začínáme v Africe, pokračujeme přes Sicílii, Francii, Belgii, Německo a končíme v Československu. Máme tu všechny strasti vojenského života včetně zranění, vojenských špitálů, pastí, sirotků, vdov, trosek, bojujících dětí, fanatických nacistů, bláznů, odbojářů atd. atd. atd. Jenže ani během dvou a tři čtvrtě hodin, což je dost štědrá stopáž, není možno věnovat se každému z témat podrobněji. Takže máme tu pět hlavních postav, které procházejí celým filmem, a zbytek čety vypadá asi takhle: "Co seš zač?" "Tom." BUM "Zabili Toma." "A ty jsi kdo?" "Dick." BUM "Zabili Dicka." a tak dále a tak dále. Krom toho hlavní pětka není nijak zvlášť charakterově prokreslena. Nějaké náznaky tu jsou - jeden voják nechce zabíjet, jiný píše knížky, další je doktor, další je Ital, ale nic zvláštního se o nich za celou dobu nedozvíme. Možná je to ale dobře, protože ani Luke Skywalker se svým pacifismem se nestihne zprotivit. Lee Marvin v hlavní roli je naprosto přesný. Není to herec skvěle hrající postavu vojáka - on prostě je ten voják. Zřejmě aby to celé nepůsobilo jen jako sled epizodek a hraný dokument, přidal Fuller postavu německého vojáka, fanatického nacisty, který prochází celým filmem a sem tam se střetne s naší četou. Nicméně o téhle postavě se taky moc nedozvíme. (Hraje to rakouský herec Siegfried Rauch, který ve stejném roce hrál Old Shatterhanda v televizním seriálu. Pěkně díky za takhle ošklivýho Shatterhanda.) Navíc na začátku a na konci se to celé tak trochu zacyklí, ale to bych spoiloval.

Možná je dobře, že Samuel Fuller nedostal zase nějak extra velký rozpočet, takže chybí velké celky na bitvy, jako třeba v Příliš vzdáleném mostu nebo Nejdelším dni, ale zato to celé působí mnohem sevřeněji a tísnivěji - prostě jsme v tom.  Hudba nebyla nic moc, ale k filmu celkem seděla. K Marvinovi jsem se už vyjádřil, Skywalker sice protestuje proti válce, ale jak jsem psal, nestihne člověka naštvat. Kromě toho, film je dost protiválečnej, ale Hamillova postava nenese ten největší náboj - to nejsilnější je ve scéně s blázincem, kdy se magor chopí samopalu, začne po všem střílet a volat "Jsem voják! Nejsem blázen!". Co se týče ostatních v četě, je to průměr. Zbytek postav jsou epizodky, občas se v nich objeví známější herci, např. Stéphane Audranová jako odbojářka v blázinci. Sám Fuller si střihl roličku válečného zpravodaje s kamerou.

Jo, s jazykama je tu taky problém, což je u filmu z roku 80 už docela blbý. Pokud se Američani střetnou s Francouzi, Italy, Němci a dalšími, mluví domorodci svým jazykem bez titulků, což je v pořádku. Ale jak na scéně není žádný Američan, mluví mezi sebou Němci anglicky - se silným přízvukem. Ale co. Když to shrnu, přes epizodičnost jsem se nikdy doopravdy nenudil, takže dám... jo, dám těch 8. Určitě se k tomu ještě někdy vrátím. 8/10
PS. Podle srovnání původní a prodloužené verze mám dojem, že v té původní chybělo všechno zajímavý.

a.k.a. Velká červená jednička
Režie: Samuel Fuller
Hrají: Lee Marvin, Mark Hamill, Robert Carradine, Bobby di Cicco, Kelly Ward, Stéphane Audran, Siegfried Rauch, Serge Marquand, Perry Lang, Guy Marchand, Samuel Fuller
Hudba: Dana Kaproff
USA 1980

ZAVAZADLA

Můj vysněný kufr. :D

QUEEN - BOHEMIAN RHAPSODY

V KAVÁRNĚ

A taky chodim zásadně ve třech.

NA NÁKUPECH

Aneb od určitý doby si s sebou do krámu beru foťák a čtyřiačtyřicítku.

GUNS N' ROSES - WELCOME TO THE JUNGLE

Copak to zpíval Jim Carrey v Sázce na smrt? :)

TELEFON (1977)

Po dlouhý době jsem byl napjatej od začátku do konce. Pravda, v určitých věcech je film příliš naivní (například pochybuju, že u KGB byli tak slušní lidé - podle mě by tý babce spíš rozkopali držku, kdyby jim neřekla, kde je hledaná osoba). V určitých je pitomý (Tyne Daly a její počítač). A v určitých nedotažený (charaktery postav). Ale sympatické bylo, že se film příliš nehrabe v podrobnostech. Není důležité, o co přesně v akci jde, stačí, že jeden parchant (Donald Pleasence) chce vyvolat jadernou válku. A jediný muž ho může zastavit - Charles Bronson. Ten nehraje žádnýho extra sympaťáka a dokážu si představit, že kdyby to hrál jiný herec, nezajímalo by nás, co se s postavou stane, dokonce bysme mu možná přáli nezdar. Ale Charlie to dost táhne a opravdu mě zajímalo, jak to dopadne.
NÁSLEDUJE SPOILER
A poslední výtka patří konci. Podle mě by bylo lepší, kdyby Lee Remick Bronsona zabila. Happy end se sem nehodil ani trochu. Vymyšlený to měli hezky, ale pochybuju, že by to vyšlo.
KONEC SPOILERU
Ale nakonec 8/10.

Režue: Don Siegel
Hrají: Charles Bronson, Lee Remick, Donald Pleasence, Tyne Daly, Alan Badel, Patrick Magee, Sheree North, John Mitchum
Hudba: Lalo Schifrin
USA 1977