ARMÁDA PĚTI MUŽŮ DVD

Tak to vypadá, že před týdnem vyšlo v USA konečně DVD s tímhle filmem v pořádné obrazové kvalitě (a podle screenu s rozseknutou hlavou i v plné délce. Tak jenom doufám, že to konečně někdo - jako poslední western se Spencerem, co tu ještě nešel - koupí a vydá na DVD nebo odvysílá v TV. Asi marně, ale naděje umírá poslední.
http://www.dvdtalk.com/reviews/58202/five-man-army-un-esercito-di-5-uomini-the/

PRAŽSKÝ VÝBĚR - BANGABASAVA

Zupa.
Nejlepší mejdlo je Helada.

REVEREND COLT (1970)

Vzhledem k tomu, že jsem čekal příšernou sračku, mě to příjemně překvapilo. Sice je to blboučký a naivní, s hrdinou, který vypadá jako Luděk Nekuda (pořád jsem marně vyhlížel Císlera) a vystřeluje lidem pistole z ruky, s klaďáky, kteří přežijí všechna zranění, zatímco padouši umírají hned po prvním zásahu, skotským dudákem uprostřed přestřelky, podivnými úvodními titulky, kdy hned v první minutě se objeví úplně nahá ženská (bohužel jediná - nebo naštěstí?), flashbacky s hrdinovými traumaty z minulosti, a podivnou hudbou míchající westernový průměr a naprosto se nehodící bigbít. Na druhou stranu to trvá jenom 81 minut, ne že by to ubíhalo nejsvižněji, přece jen tenhle příběh by byl akorát na zhruba 50 minut, ale zase často jsem se nenudil, hrdinové i přes výhrady k některým jsou vesměs sympatičtí, točilo se ve Španělsku, čili i krajina pěkná, ani ten Richard Harrison mi tu moc nevadil, a občas jsem se dokonce trochu zasmál, takže celkem z toho vychází průměrný western. Neurazí, nenadchne. 5/10

a.k.a. Reverendo Colt
Režie: León Klimowsky, Marino Girolami
Hrají: Guy Madison, Richard Harrison, Enio Girolami, María Martín, Germán Cobos, Pedro Sanchez, Steven Tedd, Perla Cristal, Cris Huerta, José Canalejas, Alfonso Rojas
Hudba: Piero Umiliani, Gianni Ferrio
Španělsko / Itálie 1970

SARTANA

Vytvořil jsem takový pokus o video ze tří filmů o Sartanovi. Snad se bude líbit.

ARIZONA COLT RETURNS (1970)

Giuliana Gemmu vystřídal Anthony Steffen, který je v této roli mnohem snesitelnější, romantiku vystřídala drsnost a brutalita. Někdy až neúměrná celkovému ladění filmu. Vlastně mi to přijde takové schizofrenní - na jedné straně nadsázka s klidným drsňákem Arizonou a jeho věčně opilým přítelem Whiskym (ačkoli tentokrát už mě Camardiel stihnul štvát) a pitomými triky typu odlákání banditů tím, že po vodě k nim pustíme spoustu peněz, na druhé straně zejména ve druhé polovině velice brutální mučení a zabíjení (a to Rafovi Baldassaremu nestačí umřít jednou). K tomu opravdu svinský záporák Aldo Sambrell, který sice nemá charisma vůdce bandy, ale nějkou velkou autoritu u svojí bandy nemá, tak je to fuk, dvě krásné ženy, jako vždy jedna hodná a jedna zlá (Marcella Michelangeli a Rosalba Neri), spousta akce a nehodící se hudba Bruna Nicolaie, který zřejmě film považoval za komedii. Ale ta úvodní písnička je tak praštěná, až je super. Celkově se mi to líbilo víc, než jednička, ale  že by to byl nějak moc dobrej western, to rozhodně ne. 6,5/10

a.k.a. Arizona si scateno... e li fece fuori tutti!
Režie: Sergio Martino
Hrají: Anthony Steffen, Marcella Michelangeli, Aldo Sambrell, Rosalba Neri, Roberto Camardiel, Raf Baldassare, Gildo De Marco, José Manuel Martín, Dan Van Husen, Fernando Bilbao
Hudba: Bruno Nicolai
Itálie / Španělsko 1970

OŠKLIVCI A KRÁSKY (italského) DIVOKÉHO ZÁPADU

Asi poslední část článku o hercích, které lze často vidět ve spaghetti westernech. Dnes o několika hercích, kteří hráli občas kladné, občas záporné postavy, ale především ty nejednoznačné, které záporáci neměli rádi a ani hrdina se na ně nemohl spolehnout. Podle definice z Leoneho westernu tedy "oškliví". A potom také o několika nejvýznamnějších herečkách, které se celkem často objevovaly v žánru, v němž ženy zdánlivě neměly místo.

MARIO ADORF (1930)

Původem italsko-německý herec se narodil ve Švýcarsku. Ve filmu se objevil poprvé v roce 1954. Prvním westernem, v němž si zahrál, byl francouzský film Roberta Hosseina Le goût de la violence (Chuť násilí, 1961). Další role získával v německých westernech, které se začaly točit po úspěchu Vinnetoua - a právě ve Vinnetouovi (1963) si Adorf zahrál hlavního záporáka. Dále hrál třeba ve Zlatokopech z Arkansasu (1964), točených v tehdejším ČSSR, rovněž záporáka proti Bradu Harrisovi a Horstu Frankovi. V roce 1965 se objevil ve španělském filmu Tierra de fuego (Ohnivá země), což by se dalo možná počítat jako špageťák, ale filmem s italskou koprodukcí byl až And for a roof a sky full of stars (Pod střechou z oblohy plné hvězd, 1968), kde si zahrál dobráckého a naivního parťáka mazaného pistolníka Giuliana Gemmy. Role, která ho dostává do tohohle výběru (a ne mezi záporáky) přišla o rok později ve filmu Specialista režiséra Sergia Corbucciho, kde si zahrál napůl kladnou postavu jednorukého bandity. V pozdějších letech dostával i role ve významných filmech, jako například v přeceňované sračce Plechový bubínek (1979).
Zajímavé filmy: And for a roof a sky full of stars (1968), Specialista (1969)

WILLIAM BERGER (1928 - 1993)

Původem rakouský herec začínal hrát nejspíš v USA, protože ve 2. polovině 50. let se objevil v několika amerických seriálech. Významnějším filmem byl Von Ryanův Expres (1965), kde si zahrál gestapáka. Poté se přesunul do Itálie, kde začal hrát napřed v komediích s Mastroiannim, v roce 1966 se objevil v prvních westernech (mj. nadaboval do angličtiny Lou Castela v Kulce pro generála (1966)). Berger hrál různé role záporné, občas i kladné, například v Dnes já, zítra ty (1968), ale nejvýraznější byl právě v těch nejednoznačných "ošklivých" rolích, jako například agent Siringo ve filmu Face to face (Tváří v tvář, 1967), nebo Banjo v Sabatovi (1969), kde si zahrál protivníka Lee Van Cleefa. Na počátku 70. let si zahrál v několika levných nevýznamných westernech, snad jediná výjimka byl film They call him Cemetery (1971), kde s gustem zparodoval svoje obvyklé pistolníky. V roce 1976 byl obsazen do role otce ve filmu Keoma, a tím se prakticky přehrál do rolí usedlých starších mužů (dále viz. California (1977), Django se vrací (1987)).
Zajímavé filmy: Face to face (1967), They call him Cemetery (1971), Keoma (1976)

ROBERTO CAMARDIEL (1917 - 1986)

Často obsazovaný španělský herec se poprvé ve filmu objevil v roce 1952. První westerny natočil v roce 1965, včetně malé role telegrafisty v Tucumcari v Leoneho Pro pár dolarů navíc. Následující rok se objevil například ve filmu Arizona Colt, kde si zahrál sidekicka hlavního hrdiny jménem Whiskey. Dále se objevoval v rolích záporáků i kladných postav po boku hrdiny, například ve volném pokračování Arizona Colt Returns (1970), kde Gemmu sice vystřídal Anthony Steffen, ale Camardiel zůstal, tentokrát jako Double Whiskey. Camardiel se objevil celkem ve 29 westernech, poslední natočil v roce 1978.
Zajímavé filmy: Pro pár dolarů navíc (1965), Velká přestřelka (1966), A train for Durango (Vlak do Duranga, 1967)

TOMAS MILIAN (1933 - 2017)

Tomas Milian se narodil na Kubě jako syn vysokého důstojníka, který byl ale po převratu uvězněn. Po propuštění  z vězení spáchal sebevraždu. Tomas poté raději odešel do USA, kdese po zhlédnutí filmu Na východ od ráje (1955) rozhodl stát hercem. První roli dostal v televizním seriálu Decoy (1958), na konci 50. let pak přesídlil do Itálie, kde začal hrát v různých filmech. První spaghetti western natočil v roce 1966, byl to film The Bounty Killer (Lovec odměn), kde si zahrál hlavní zápornou postavu. Tentýž rok se objevil i ve filmu Velká přestřelka po boku Lee Van Cleefa, kde si zahrál nejednoznačnou roli Cuchilla - na začátku je představen jako zlosyn, ale postupem filmu se přemění na oběť. Postava Cuchilla předurčila typ, jaký bude Milian příště ve westernech ztvárňovat - mazaný nevzdělaný rolník, který se stává obětí zlovůle kapitalistů, ale díky selskému rozumu vítězí. Podobnou postavu hrál jak ve vážnějších filmech typu Tepepa (1969), nebo naopak ve velice odlehčených, jako Companeros (1970), poté, co si Cuchilla zopakoval v Run, man, run (Utíkej, 1968). Hrál samozřejmě i postavy z jiného soudku, jako úchylný albín v Death Sentence (Rozsudek smrti, 1968), drsný pistolník v hororově laděném Django kill... if you live, shoot! (Django, dokud žiješ, střílej, 1967), nebo japonský samuraj v praštěné komedii Napřed střílej, pak se ptej (1975). Tentýž rok si zahrál jěště ve Fulciho filmu Four of the apocalypse (Čtyři z Apokalypsy), to byly jeho poslední westerny. Souběžně se proslavil v italských kriminálkách 70. let, ať už jako drsný policista Nico Giraldi, nebo komický Monnezza.
Zajímavé filmy: Velká přestřelka (1966), Face to face (1967), Companeros (1970)

ENRICO MARIA SALERNO (1926 - 1994)

Enrico Maria Salerno začal hrát v divadle, první film natočil v roce 1952. Ještě, než vstoupil do světa spaghetti westernu osobně, byl použit jeho hlas - právě on totiž nadaboval Clinta Eastwooda v dolarové trilogii (v italských verzích). Jako herec se objevil ve westernu až v roce 1966 ve filmu Tre pistole contro Cesare (Tři pistole proti Caesarovi), kde si zahrál záporáka Fullera, podle popisu, který jsem našel, to vypadá, že tento excentrický padouch si o sobě myslí, že je Julius Caesar. To zní tak praštěně, že si to snad i zkusím sehnat. Další jeho westernovou rolí byl "ošklivý" parťák Anthonyho Steffena v komedii A train for Durango. V roce 1968 pak natočil dva vážné westerny, zápornou postavu karbaníka v Death Sentence a hlavní postavu chromého pistolníka v Bandidos. To byly také jeho poslední.
Zajímavé filmy: A train for Durango (1967), Death Sentence (1968)

PEDRO SANCHEZ (1924 - 1995)

Narodil se jako Ignazio Spalla, ale ve westernech hrál pod kupodivu neanglickým pseudonymem Pedro Sanchez - typově se hodil do rolí buď krutých, nebo naopak pitomých Mexičanů. Poprvé se ve filmu objevil v roce 1965, ve stejném roce i v prvním westernu - všimnout si ho lze v Jednom stříbrném dolaru jako farmáře, který zachrání Gemmu před smrtí. Z výraznějších rolí zmíním např. poskoka Guilda v Johnny Hamletovi (1968), asi nejzapamatovatelnější role přišly v trilogii o Sabatovi (1969 - 71), kde si zahrál tři různé poskoky vlastně tří různých Sabatů (z nichž jeden se navíc původně jmenoval Indio Black). Tam nás štval asi všechny. Podle Shobaryho si zahrál celkem ve 24 westernech.
Zajímavé filmy: Johnny Hamlet (1968), Sabata (1969), Sbohem, Sabato (1970)

ELI WALLACH (1915 - 2014)

No a nakonec ten, podle kterého se celá sekce jmenuje. Eli Wallach hrál léta divadlo v New Yorku, než si ho všimli filmaři a poprvé si zahrál ve filmu Baby Doll (1956). Brzy získával výrazné role, prvním westernem byl slavný film Sedm statečných (1960), kde si zahrál hlavního záporáka Calveru. V roli záporáka Charlieho Ganta v epickém "budovatelském" filmu Jak byl dobyt Západ (1962) okouzlil Sergia Leoneho natolik, že když mu roli bandity Tuca v Hodném, zlém a ošklivém (1966) odmítl Charles Bronson, a rozmyslel si oslovení Giana Maria Volontého, nabídl roli právě Wallachovi. Tuco Wallacha proslavil v Evropě i ve Státech. V Itálii hned roku 1968 dostal podobnou roli Cacopoulose v Trumfovém esu, kde hrál vedle Buda Spencera a Terence Hilla. Další Tucovskou rolí byl i bandita v komedii z období revoluce Viva la muerte... tua (1971), kde hrál pro změnu s Francem Nerem. Posledním špageťákem, kde si už nezahrál Tucovskou postavu mazaného bandity, ale postavu čestného šerifa, byla komedie Napřed střílej, pak se ptej (1975) (kde zase pro změnu hrál s Giulianem Gemmou a Tomasem Milianem). Wallach byl i přes pokročilý věk aktivní až takřka do smrti, v roce 2010 dostal čestného Oscara.
Zajímavé filmy: Hodný, zlý a ošklivý (1966), Trumfové eso (1968), Napřed střílej, pak se ptej (1975)

Tím máme vyřešených sedm oškliváků a můžeme se věnovat dámám.

CLAUDIA CARDINALE (1938)

Původem tuniská modelka se poprvé objevila ve filmu v roce 1958. Brzy se stala erotickým symbolem a hrála role různých přitažlivých dívek v různých italských a francouzských filmech, například několikrát po boku Jeana-Paula Belmonda (např. Cartouche, 1962). Díky svému talentu hrála i u významných uměleckých režisérů Viscontiho (Gepard, 1963), nebo Felliniho (8 1/2, 1963). Brzy se stala tak populární, že začala hrát i v USA, například v prvním díle Růžového pantera. Ve Státech natočila i svůj první western, byl to film Profesionálové (1966), kde se objevila po boku Burta Lancastera, Lee Marvina, nebo Roberta Ryana. V roce 1968 jí Sergio Leone nabídl asi nejvýraznější ženskou roli, která se do té doby objevila nejen ve spaghetti westernu, ale snad i ve westernu vůbec. Byla to bývalá prostitutka Jill, která se provdala za farmáře, aby začala žít nový život, ale na Západě místo toho našla jen další utrpení - které ale díky své statečnosti přežila a nakonec se stala bohatou majitelkou pozemku ve vzkvétajícím městě. Tenkrát na Západě, kde se vedle Cardinalové objevily hvězdy první velikosti Henry Fonda, Jason Robards a Charles Bronson, je dodnes považovaný za jeden z nejlepších filmů vůbec. Cardinalová v Evropě natočila ještě jeden western, francouzskou "komedii" Petrolejářky (1971), kde si zahrála spolu s dalším sexsymbolem Brigitte Bardotovou. Neviděl jsem, ale prý jde o velice tupý film, v němž jde jen o to, aby obě herečky (a x dalších dívek) odhalovaly svá krásná těla. To zní trochu zajímavě, ale stejně se bez toho asi obejdu.
Zajímavé filmy: Tenkrát na Západě (1968)

IDA GALLI (1942)

Narozdíl od některých svých kolegyň, o kterých bude ještě řeč, Ida Galli neztvárňovala žádné femme fatale, ale spíše pasivní hrdinky, oddané hrdinům, které čekají na vysvobození. První filmy natočila v roce 1960, v roce 1963 se objevila i ve slavném Viscontiho Gepardovi. První westerny natočila v roce 1965. Tehdy se ještě Italové maskovali za Američany, takže Ida používala postupně několik pseudonymů, z nichž se nejvíce ujalo jméno Evelyn Stewart. V roce 1965 s objevila ve dvou filmech s Giulianem Gemmou, Jeden stříbrný dolar a Adios, gringo. V žádném výraznějším filmu se neobjevila, kromě Stříbrného dolaru jsem ji ještě viděl v Il suo nome gridava vendetta (Jeho jméno volalo po pomstě, 1968), kde si zahrála partnerku Anthonyho Steffena, a ve filmu The Unholy Four (1970). Hrála i v jiných žánrech, naposledy v roce 1991.
Zajímavé filmy: Jeden stříbrný dolar (1965), The Unholy Four (1970)

NICOLETTA MACHIAVELLI (1944 - 2015)

Nicoletta Machiavelli studovala Akademii umění a a k filmu se dostala v podstatě náhodou skrze producenta Dina De Laurentiise. Do role Evy v Bibli (1966) ji neprosadil, ale začala hrát v jiných filmech, včetně několika spaghetti westernů, na nichž se Laurentiis podílel - například Corbucciho Navajo Joe (1966) s Burtem Reynoldsem, Balík dolarů (1967) s Henrym Silvou, nebo film A Minute to Pray, a Second to Die (Minuta k modlení, vteřina k umírání, 1968) s Robertem Ryanem. Většinou hrála statečné a sebevědomé dívky vedle hlavních hrdinů. Zahrála si i titulní roli sexy pistolnice ve filmu Garter Colt (Kolt a podvazky, 1968). V 70. letech hrála v několika filmech s Alainem Delonem, po roce 1977 ukončila kariéru, vystudovala a dnes vyučuje na vysoké škole v USA. Osobně jsem s ní viděl jenom Navajo Joea, což mě moc nebavilo, a pak film Una lunga fila di croci (Dlouhá řada křížů, 1969) s velice toporným Anthonym Steffenem a s "ošklivým" Williamem Bergerem, a to taky není nic moc. Takže tentokrát bez doporučení.

NIEVES NAVARRO (1938)

Španělská modelka se k filmu dostala skrze producenta Luciana Ercoliho, kterého si posléze i vzala. Hned její první filmy byly westerny produkované právě Ercolim, Pistole pro Ringa a Ringo se vrací (oba 1965). V následujícím roce si zahrála nymfomanickou farmářku ve Velké přestřelce s Lee Van Cleefem. V žánru představovala většinou femme fatale, nebezpečné a přitažlivé ženy, s nimiž není radno si zahrávat. Později používala pseudonym Susan Scott, objevila se například v Light the fuse... Sartana is coming (1971) a mihla se ve Sbohem, Sabato - ale její divoký tanec na stole určitě spoustu diváků zaujal. V 70. letech se objevovala spíše v erotických filmech, naposledy si zahrála na konci 80. let.
Zajímavé filmy: Ringo se vrací (1965), Velká přestřelka (1966)

ROSALBA NERI (1939)

Stejně jako Nieves Navarro typ femme fatale, smyslná a okouzlující nebezpečná žena. Mám ji radši a líbí se mi víc, než Navarrová, ale viděl jsem s ní asi jenom dva filmy. Její osud je podobný jejím kolegyním - po vítězství v soutěži krásy se začala v polovině 50. let objevovat ve filmech, hrála v sandálových filmech, ve dvou dílech Angeliky. Ve westernu se poprvé objevila v roce 1966, ve vedlejší roli prostitutky v Arizona Coltovi a v roli hlavní záporačky v Johnny Yumovi, kde svedla snad každého (a papoušek by si také rád vrznul). Postupně hrála i v různých hororech, ve kterých se nestyděla často odhalovat (Google nabízí zajímavou fotogalerii ;) ). Poslední film natočila v roce 1976.
Zajímavé filmy: Johnny Yuma (1966)

GIOVANNA RALLI (1935)

Opak předchozích kolegyň. Začala hrát už v dětství (první film natočila v roce 1944), v 50. letech hrála v komediích mj. s Marcellem Mastroiannim, objevila se také u Felliniho. V 60. letech si díky své znalosti angličtiny zahrála v komedii Cos dělal za války, taťko? (1966) s Jamesem Coburnem a Harry Morganem, a také v koprodukčním westernu Děla pro Cordobu (1970). V roce 1968 si zahrála sympatickou revolucionářku Columbu v Corbucciho westernu Žoldnéř s Francem Nerem a Jackem Palancem. Hraje dodnes.
Zajímavé filmy: Žoldnéř (1968)

SIMONETTA VITELLI  (1950) 

Na závěr spíše zajímavost. Sehnat se o ní dá jen málo informací, ale vloni se na brazilských fanouškovských stránkách objevil rozhovor s ní, kde vzpomínala na natáčení svých filmů. Také odtamtud pochází datum narození. Z toho je jasné, že první film natočila v 17 letech, byl to film Straniero... fatti il segno della croce (Cizinče, pokřižuj se, 1967), který natočil její otec Demofilo Fidani (zajímalo by mě, jestli ty kozy v traileru jsou její). Simonetta, často pod pseudonymem Simone Blondell, hrála většinou v jeho levných filmech, kterými si Fidani později vysloužil přezdívku "Ed Wood spaghetti westernu". Simone se podílela se na těchto filmech i v jiných funkcích. Asi nejvýznamnějším westernem, kde hrála vedlejší roli, byl film W Django (1972) s Anthonym Steffenem. V polovině 70. let ukončila kariéru. Viděl jsem s ní jediný film, což bylo to nejhorší, co jsem v žánru viděl. Asi jsem cvok, ale mám těch Fidaniho filmů víc. Na různých stránkách jsem o nich četl a připadají mi tak šílené, že to vidět prostě chci. I když nejspíš budu litovat.

Tak, a máme to za sebou.

THE BEATLES - OH DARLING

DEATH ON THE NILE (1978)

Není to špatný, ale na Vraždu v Orient Expresu to nemá ani zdaleka. Superhvězdy vystřídaly hvězdy poněkud menší zářivosti, což ale moc nevadí. Zpočátku jsem měl problém s Peterem Ustinovem jako Poirotem, ale zvykl jsem si. Naopak mě vyloženě potěšil David Niven. Co se mi hodně nelíbilo, byly zbytečné "komické" vložky a postavy jako stupidní majitel lodi. Pár vynechaných věcí (jako hlavní důvod proč podezřívat Kennedyho) se mi taky nelíbilo, ale tady jsem asi hodně ovlivněn tím, že jse četl předlohu. Spíš ty přidané věci mi vadily (mám dojem že kobra v koupelně v předloze chyběla a nedává mi logický smysl). Dialogy patetické (možná to bylo už v knize, ale tam to tolik nebilo do očí). A první hodina byla celkem nudná. 7/10

a.k.a. Smrt na Nilu
Režie: John Guillermin 
Hrají: Peter Ustinov, Jane Birkin, Lois Chiles, Bette Davis, Mia Farrow, Jon Finch, Olivia Hussey, I.S. Johar, George Kennedy, Angela Lansbury, Simon MacCorkindale, David Niven, Maggie Smith, Jack Warden, Harry Andrews
Hudba: Nino Rota
Podle románu Agathy Christie
Scénář: Anthony Shaffer
Velká Británie 1978

ZLOSYNOVÉ (italského) DIVOKÉHO ZÁPADU

Po hrdinech tu máme přímo navazující článek zabývající se protentokrát těmi špatnými, kteří to většinou na konci odnesou.

ČÁST 2 - THE BAD

JOSÉ BÓDALO (1916 - 1985)

Původem argentinský herec se podle imdb ve filmu poprvé objevil už v roce 1930, ale ve Španělsku. Další filmové zkušenosti získal až na konci 40. let. Ve westernu se objevil poprvé v roce 1966, téhož roku se objevil jako generál Hugo v Djangovi. V dalších italowesternech pak hrál většinou podobné role křupanských mexikánců se zálibou v násilí, naposledy v anglickém filmu Captain Apache (Kapitán Apač, 1971).
Zajímavé filmy: Django (1966), A train for Durango (Vlak do Duranga, 1967), Companeros (1970)

GEORGE EASTMAN (1942)

Luigi Montefiori používal během své kariéry řadu pseudonymů, ale nejčastěji zřejmě George Eastmana. Tento dvoumetrový herec a scénárista se poprvé ve filmu objevil v roce 1966 - a byl to hned western Jmenuji se Pecos (1966), kde hrál jednoho z vedlejších záporáků. O rok později zkoušel hrát hrdiny ve filmech jako Bill il taciturno (Mlčenlivý Bill) nebo L'ultimo killer (Poslední zabiják), ale brzy se zřejmě přesvědčil, že nejlepší bude jako záporák. Ve filmech Ať žije Django (1968) nebo Hate thy neighbour (Nenáviď bližního svého, 1968) sekundoval hlavnímu záporákovi Horstu Frankovi, o kterém tu ještě bude řeč. V kontrastu s uhlazeným a povýšeným menším blonďákem Frankem působil dvoumetrový zarostlý Eastman jako sadistická mašina utržená ze řetězu. Kladné postavy si ještě párkrát zahrál (čtvrtý do party v hill-spencerovském Boot Hillu (1969), parťák Gemmy v Ben and Charlie (1972)), poslední western natočil v roce 1973, přičemž jako scénárista se podílel ještě na Keomovi. V té době ale už spolupracoval s Joem D'Amatem a dalšími na hororových céčkách, kde hrál různé kanibaly, šílence a podobné zvrácené postavy.
Zajímavé filmy: Ať žije Django (1968), The Unholy Four (1970), Ben and Charlie (1972)

EDUARDO FAJARDO (1924 - 2019)

Špageťácký nestor se ve filmu poprvé objevil v roce 1947, první western natočil v roce 1965, ale stejně jako Bódala ho proslavila záporná role ve filmu Django. Poté opět hrál podobné záporáky jako v Djangovi - hnusný zbohatlík, který tyranizuje okolí a neštítí se ničeho. Často hrál u Sergia Corbucciho (Žoldnéř, 1968), i když v některých filmech se jenom mihnul (Companeros (1970), Sonny and Jed (1972)). Podobné role hrál i v jiných žánrech, u nás jsme ho mohli vidět třeba v Pošetilosti mocných (1971), nebo Šimon a Matouš jedou na riviéru (1975).
Zajímavé filmy: Django (1966), Žoldnéř (1968), Apocalypse Joe (1971)

HORST FRANK (1929 - 1999)

Německý herec Horst Frank ztělesňoval především aristokratické záporáky. V prvních filmech z konce 50. let hrál určitě nějaké nacisty, první westerny točil rovněž v Německu. Hrál například ve Zlatokopech v Arkansasu (1964), točených v tehdejším Československu, kupodivu kladného lovce. Ve špagetách se objevil poprvé téhož roku ve filmu Le pistole non discutono (Pistole se nehádají, 1964), což je ten film, v jehož kulisách mohl Leone levně natočit mnohem výdělečnější (a nejspíš i o dost lepší) Pro hrst dolarů (1964). Frank si v Pistolích zahrál samozřejmě záporáka proti kladnému hrdinovi Rodu Cameronovi. Kupodivu má na kontě jen 7 špaget, ale z nich možná jen Karambol (1974) s dvojníky Spencera a Hilla a The Grand Duel (Velký souboj, 1972) s Lee Van Cleefem se dají řadit mezi špatné filmy. Pro zajímavost, Frank se objevil i v jedné epizodě českého seriálu Dobrodružství kriminalistiky (1989-93).
Zajímavé filmy: Ať žije Django (1968), Johnny Hamlet (1968)

KLAUS KINSKI (1926 - 1991)

Legenda. Talentovaný herec, který neměl rád jiné osobnosti, a klidně se rozmělňoval v nejrůznějších hloupostech, točených za levný peníz, kde největší položkou v rozpočtu byl zřejmě jeho honorář. Poprvé se ve filmu objevil už po válce, ve westernu poprvé nejspíš v roce 1964 ve Vinnetouovi - rudém gentlemanu (1964). Tam mi vždycky bylo divné, že na to, jak je jeho postava významná v ději, zemře až příliš nenápadně v celkovém záběru před vchodem do jeskyně. O rok později už ho Leone obsadil do prvního špageťáku Pro pár dolarů navíc (1965), kde hrál nezapomenutelnou roli hrbáče. Ta mu zřejmě dopomohla i k dalším podobným rolím. Jeho prudká povaha mu ale zase od některých pomohla - ve filmu The stranger returns (Cizinec se vrací, 1967) měl hrát hlavní zápornou postavu (pak ji hrál Dan Vadis), ale trval na tom, že bude mít nejhezčího koně, i když mu to vedoucí kaskadér rozmlouval, z trucu na něj nasedl, prudce vyjel, spadl a narazil si záda. Jeho asi nejslavnější westernová role byla ve filmu Velké ticho (1968), kde ztvárnil hlavní zápornou postavu, lovce odměn Loca. Bohužel hrál v mnoha velice špatných filmech, včetně těch nejhorších filmů Demofila Fidaniho, "Eda Wooda spaghetti westernu" - podle Shobaryho stránek hrál ve 21 špagetách. Poslední italský western natočil v roce 1975 (Chytrák a dva společníci), jediný americký natočil o 12 let později.
Zajímavé filmy: Pro pár dolarů navíc (1965), Kulka pro generála (1966), Velké ticho (1968)

GORDON MITCHELL (1923 - 2003)

Další původem americký kulturista (vl. jm. Charles Pendleton) se objevoval v Hollywoodu ve vedlejších rolích, poté přesídlil do Itálie, kde se stal vyhledávaným hrdinou i záporákem v sandálových filmech. Když se tyto vyčerpaly, začal od roku 1966 točit westerny. Většinou díky své ostře řezané tváři a pochmurnému vzhledu hrál záporáky (např. ve filmu Mimo zákon (1968) vypadá jako smrtka). Koncem 60. let se dal dohromady s již zmiňovaným Demofilem Fidanim, zakoupil pozemek v Itálii, kde vybudoval Cave Studios, kde Fidani točil své velice mizerné a levné westerny. V nich Mitchell hrál často záporné postavy, ale občas i kladné. Když byl koncem 70. let jeho pozemek zabaven italskou vládou (podle jakéhosi zákona nesměli cizinci v Itálii vlastnit půdu), vrátil se do USA.
Zajímavé filmy: Mimo zákon (1968), I am Sartana, your gravedigger (Já jsem Sartana, tvůj hrobník, 1969), víc se asi doporučit nedá.

DONALD O'BRIEN (1930 - 2018)

Původem irsko-francouzský herec se sice narodil jako Donal O'Brien, ale později si jméno upravil na běžnějšího Donalda. Ve filmech začal hrát na počátku 60. let, hlavně ve francouzské produkci (mj. se mihnul v belmondovce Víkend na Zuydcoote (1964)). Jeho prvním italowesternem byl film Run, man, run (Utíkej, 1968), kde si zahrál druhého hlavního hrdinu vedle Tomase Miliana. Jeho drsná tvář ho předurčovala k rolím tvrdých pistolníků, ale především nemilosrdných záporáků. Ve významnějších westernech se poté objevil až ve druhé polovině 70. let, kdy hrál třeba vůdce banditů v Keomovi (1976), nebo jednorukého psance v Mannajovi (1977).
Zajímavé filmy: Run, man, run (1968), Keoma (1976), Mannaja (1977)

LUIGI PISTILLI (1929 - 1996)

Luigi Pistilli se poprvé ve filmu objevil údajně v roce 1947, ale určitě je rozpoznatelný až ve filmu Pro pár dolarů navíc (1965), kde si zahrál jednoho z nejvýraznějších členů bandy El India. Tato role otevřela jeho filmovou kariéru, která čítala jak několik dalších westernů (další rok hned tři, včetně Hodného, zlého a ošklivého), tak politických thrillerů, hororů a kriminálek. Poslední western natočil v roce 1970, byl to film Nest of Vipers (Hnízdo zmijí) Giulia Petroniho. V roce 1996 spáchal sebevraždu.
Zajímavé filmy: Pro pár dolarů navíc (1965), Hodný, zlý a ošklivý (1966), Velké ticho (1968)

FERNANDO SANCHO (1916 - 1990)

Zřejmě rekordman co se týče počtu westernů, v nichž hrál - podle Shobaryho se v letech 1963 - 1974 objevil v 53 titulech. Rodák ze španělské Zaragozy se poprvé ve filmu objevil v roce 1944, z významnějších filmů si ho můžeme všimnout v roli tureckého seržanta v Lawrencovi z Arábie (1962). Také se objevil ve čtyřech adaptacích Mayovek, ve dvou "předbarkerovských" z 50. let hrál popleteného profesora Pfotenhauera, ve dvou už s Barkerem to dotáhl na samotného Padišaha (Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva (oba 1965)). Prvním významnějším špageťákem byla Pistole pro Ringa (1965), kde hrál hlavního záporáka s originálním jménem Sancho, tlustého burana se zálibou v násilí (už jsem tu někde psal, že miluju jeho způsob střelby? jako by ty kulky házel :) ). Podobné postavy pak ztvárňoval v dalších westernech. Samozřejmě nehrál vždy jen hlavní postavy, často hrál epizody (např. Velká přestřelka (1966), nebo For a taste of killing (Pro požitek ze zabíjení, 1966)), nebo vedlejší role ($ 10.000 blood money (10 000 dolarů za masakr, 1967)). Osobně ho mám v těchto menších úlohách radši, jako vůdce bandy a hlavní záporák mi moc nesedí.
Zajímavé filmy: Ringo se vrací (1965), Velká přestřelka (1966), $ 10.000 blood money (1967)

LEE VAN CLEEF (1925 - 1989)

Uvažoval jsem, že bych ho zařadil už mezi ty hrdiny, protože si jich ve špagetách zahrál víc. Ale 1) jeho nejvýznamnější rolí je nejspíš Zlý v Hodném, zlém a ošklivém (1966), a 2) na hrobě má napsáno "The Best of The Bad". Svou kariéru začal němou rolí ve filmu V pravé poledne (1952) (původně měl promluvit, ale svůj dialog škrtl s tím, že by jeho postava mluvit neměla, aby byla zlověstnější), během 50. let hrál ve spoustě westernů, kriminálek a sci-fi filmů. Jeho slibně se rozbíhající kariéru přerušila na počátku 60. let autonehoda, která mu trvale poškodila nohy. Nabídky přestaly chodit, až pak ho objevil Sergio Leone a nabídl mu druhou hlavní roli vedle Clinta Eastwooda ve filmu Pro pár dolarů navíc. Kladná postava plukovníka Mortimera inspirovala většinu jeho dalších rolí - tvrdý, ale spravedlivý chlap v čistém obleku. V roce 1966 mu Leone dal další příležitost, tentokrát veskrze zápornou roli ve filmu Hodný, zlý a ošklivý. Lee točil westerny dál v Evropě, ale i v USA, ale zatímco ve 2. polovině 60. let patřily jeho westerny k těm nejkvalitnějším, ne přelomu 60. a 70. let jako by se něco zlomilo a začal hrát v čím dál horších filmech. Na konci 70. let se pak vrátil do Států, kde v roce 1989 zemřel.
Zajímavé filmy: Pro pár dolarů navíc (1965), Hodný, zlý a ošklivý (1966), Velká přestřelka (1966)

GIAN MARIA VOLONTÉ (1933 - 1994)

Významný italský herec natočil první film v roce 1960. V roce 1964 z finančních důvodů přijal roli hlavního záporáka v Leoneho westernu Pro hrst dolarů. Film měl jistě velký úspěch i díky jeho ztvárnění sebejistého a arogantního muže, který se snaží ovládnout městečko v pohraničí. O rok později si zahrál šíleného banditu ve filmu Pro pár dolarů navíc. Další dva westerny, které natočil, ho zřejmě kvůli levicovému politickému vyznění zajímaly víc, ať už to byla Kulka pro generála (1966), kde hrál  nevzdělaného banditu, který se kvůli přátelství s americkým agentem málem odkloní od revoluce, nebo Face to face (Tváří v tvář, 1967), kde hrál mírumilovného profesora z východu, který se pod vlivem drsného života na Západě změní v téměř fašistického vůdce banditů. V dalších letech pak točil převážně politická dramata.
Zajímavé filmy: Všechny čtyři

FRANK WOLFF (1928 - 1971)

Americký rodák začal hrát na přelomu 50. a 60. let v nízkorozpočtových filmech Monte Hellmana a Rogera Cormana, poté z politických důvodů přesídlil do Itálie. Leone mu nabídl roli záporáka v Hrstech dolarů, kterou ale Wolff odmítl. V prvním westernu se tedy objevil až v roce 1966, byl to film Some dollars for Django (Pár dolarů pro Djanga) s Anthonym Steffenem v hlavní roli. Významnější roli dostal ve Vanziho filmu A stranger in town (Cizinec ve městě, 1967), kde hrál padoucha Aguilara. Podobnou roli dostal téhož roku i v Colizziho westernu Bůh odpouští, já ne!. Jeho padouši většinou vynikali inteligencí, byli arogantní, na násilí většinou měli podřízené. Wolff si zahrál i ve Velkém tichu kladnou roli (jedinou snad ve filmu) šerifa a v Leoneho opusu Tenkrát na Západě (1968) zastřeleného farmáře McBaina. Jeho posledním westernem byl druhý díl série o Sartanovi, kde si zahrál pistolníka Buddyho, Sartanova parťáka. Poté hrál ještě v několika detektvkách. V roce 1971 byl odmítnut, když se u přítele Tonyho Anthonyho ucházel o roli ve filmu Slepý pistolník. V domnění, že jeho kariéra je u konce, a s vlivem dalších osobních problémů bohužel v témže roce spáchal sebevraždu.
Zajímavé filmy: Bůh odpouští, já ne! (1967), Tenkrát na Západě (1968), Velké ticho (1968)

A brzo asi bude následovat třetí část, jak jsem už naznačil v komentářích k prvnímu dílu, bude se týkat jak těch spíše nejednoznačných postav, tak nejvýznamnějších hereček v žánru, kde žen moc nebylo.