úterý 26. července 2011

CHARLES BRONSON (1921 - 2003)

3. listopadu 1921 se do rodiny chudých litevských přistěhovalců v Pensylvánii narodil malý Charles Buchinsky. Vzhledem k tomu, že byl jedenácté dítě z patnácti v chudé rodině horníka, neměl moc na výběr a po střední škole šel pracovat společně s otcem a bratry do dolů. Od té doby měl strach z uzavřených stísněných prostor. Za války sloužil u letectva v Tichomoří a po návratu domů se živil všelijak, mimo jiné i jako boxer. Poté studoval umění a zapsal se i na hereckou školu, kde zaujal jednoho z učitelů natolik, že ho doporučil režiséru Henry Hathawayovi do filmu You're in Navy Now (1951). A tím začala jeho herecká kariéra.Často hrál malé role, většinou ani nebyl uveden v titulcích. První větší úspěch přišel v hororu s Vincentem Pricem Dům voskových figurín (1953), kde hrál Priceova hluchoněmého asistenta Igora. Poté se objevoval čím dál více ve westernech (Vera Cruz, Jubal, Apač) a krimi filmech (Crime Wave). V průběhu padesátých let si také změnil své jméno z podezřele slovansky znějícího Buchinsky na Bronson. První hlavní roli hrál v akčním filmu Rogera Cormana Machine Gun Kelly (1958), poté hrál hlavní roli v televizním seriálu Man with a Camera (1958).Na začátku 60. let přišla role, která z něj konečně učinila hvězdu. John Sturges připravoval westernový remake japonského filmu Sedm samurajů (1954), nazvaného Sedm statečných (1960) a do role pistolníka Bernarda O'Reillyho, oblíbence vesnických dětí, obsadil právě Bronsona. Sturges a Bronson si zřejmě padli do oka, protože o dva roky později ho společně s kolegy "statečnými" Stevem McQueenem a Jamesem Coburnem obsadil do svého válečného filmu Velký útěk (1963), pojednávajícího o útěku 76 vězňů ze zajateckého tábora v Německu. Bronson zde využil své zkušenosti z dolů, neboť hrál kopáče tunelu, jenž trpí klaustrofobií. Ve válečných filmech hrál dál, většinou Poláky, jako byl Velinski ve Velkém útěku, Wolenski v Bitvě v Ardenách (1965), kde si zahrál s Henrym Fondou a Robertem Shawem, nebo Wladislaw v Tuctu špinavců (1967), kde se zase sešel s Lee Marvinem, Tellym Savalasem nebo Johnem Cassavetesem.Koncem 60. let se prosadil i v Evropě, když ho Sergio Leone obsadil do filmu Tenkrát na Západě (1968). Leone se ho snažil pro svůj film už několikrát nalákat, ale film Pro hrst dolarů (1964) Bronson odmítl s tím, že scénář je špatný, poté do filmu Hodný, zlý a ošklivý (1966), kde ho chtěl obsadit do role zlého nebo ošklivého, ale Bronson znovu odmítl. V Tenkrát na Západě hraje po boku hvězd jako Henry Fonda, Jason Robards a Claudia Cardinale roli Harmoniky, málomluvného záhadného pistolníka, hrajícího na harmoniku, toužícího se setkat s hlavním záporákem Frankem (Fonda), aby si s ním vyřídil účty.Po Tenkrát na Západě natočil ještě v Evropě několik dalších filmů - Sbohem, příteli (1968) s Alainem Delonem, Zbraně pro San Sebastian (1968) s Anthony Quinnem, Cestující v dešti (1970) s Marléne Jobert, Citta violenta (1970) s Tellym Savalasem, Rudé slunce (1971) s Ursulou Andress, Toshirem Mifunem a znovu Alainem Delonem, a Valachiho svědectví (1972) s Linem Venturou. Po proslavení v Evropě se znovu vrátil do Států.V USA pokračoval ve hvězdné kariéře (v roce 1971 dostal Zlatý glóbus pro „nejpopulárnějšího herce na světě") ve filmech jako Chatova země (1972), Mechanik zabiják (1972), Sicilské nešpory (1973), ale hlavně ho proslavil film Přání smrti (1974), který byl původně psán pro Henryho Fondu, ale ten ho zhnuseně odmítl. Přání smrti vypráví o architektu Paulu Kerseym (Bronson), kterému kriminálníci zavraždí ženu, a on se se zbraní v ruce vydává do temných uliček města potírat zločin. Film měl takový úspěch, že v 80. a 90. letech přišla další čtyři pokračování, ale ani jedno nedosahovalo ani zdaleka kvalit prvního filmu.
Bronson hrál dále ve westernech (Breakheartský průsmyk (1975), Od dvanácti do tří (1976), Bílý bizon (1977)), ve spoustě filmů s ním hrála větší nebo menší role jeho druhá žena, britská herečka Jill Ireland (na otázku, proč hrála v tolika filmech se svým manželem odpověděla: "Protože žádná jiná herečka by s ním nechtěla dělat."). Spolupráce i manželství skončily v roce 1990, kdy Jill Ireland zemřela na rakovinu prsu.Dále se objevoval i v akčních filmech, jako Zlé časy (1975) s Jamesem Coburnem, nebo Telefon (1977) od Dona Siegela. V 80. letech však kariéra již šedesátiletého Bronsona začala upadat. Místo kvalitnějších, dramatičtějších rolí, jaké většinou dostávají herci v jeho věku, hrál v čím dál více akčnějších a násilnějších filmech, připomínajících Přání smrti - kromě pokračování to byly filmy jako Zločiny mužů (1984), Murphyho zákon (1986), nebo Posel smrti (1988). Na konci 80. let pak přešel do televize, kde pokračoval v podobných filmech, jako třeba Donato a dcera (1993), nebo tři díly Rodiny policajtů (1995, 97, 99) . Ty uzavřely jeho hereckou kariéru, ke konci života trpěl Alzheimerovou chorobou, ale přesto se v roce 1998 stačil ještě potřetí oženit s o čtyřicet let mladší herečkou Kim Weeks. Zemřel 30. srpna 2003 na zánět plic.
Filmy:
1953 - Dům voskových figurín

1954 - Vera Cruz
1954 - Riding Shotgun
1956 - Jubal
1957 - Letící šíp
1957 - Have Gun - Will Travel (epizoda The Outlaw)
1960 - Sedm statečných
1963 - Velký útěk

1963 - Čtyři z Texasu
1965 - Rawhide (epizoda Duel at Daybreak)
1965 - Bitva v Ardenách
1967 - Tucet špinavců

1967 - Nenávist bratří Talbotů
1968 - Tenkrát na Západě
1968 - Pancho Villova jízda
1968 - Zbraně pro San Sebastian
1970 - Cestující v dešti
1970 - Citta Violenta

1970 - Studený pot 
1971 - Někdo je za dveřmi
1971 - Rivalové pod rudým sluncem

1972 - Chatova země
1972 - Mechanik zabiják
1972 - Valachiho svědectví

1973 - Sicilské nešpory
1973 - Valdezovi koně
1974 - Mr. Majestyk
1974 - Přání smrti
1975 - Breakheartský průsmyk

1975 - Útěk z vězení
1975 - Zlé časy 
1976 - Nedokončená novela
1977 - Bílý bizon

1977 - Telefon
1980 - Bílý mys
1982 - Přání smrti II
1983 - Deset minut do půlnoci 
1985 - Přání smrti 3

1986 - Murphyho zákon 
1987 - Přání smrti 4: Tvrdý zákrok 
1987 - Úkladná vražda 
1991 - Ano, Virginie, Santa Claus je 
1994 - Přání smrti 5

1 komentář:

  1. Tak to o litevském původu jsem netušila! A ještě byl jeho táta Tatar! (Anglická wikipedie)Zajímalo by mě, kde se vzalo to jméno, protože podle něj bych hádala, že byl litevský Polák... pokud jim ho nepřidělil nějaký imigrační úředník na Ellis Island a ve skutečnosti se nejmenovali ještě nějak úplně jinak...
    Obzvlášť pěkné je to na litevské wikipedii:
    http://lt.wikipedia.org/wiki/Karolis_Bu%C4%8Dinskis

    OdpovědětVymazat