"Pancho, nebav se s ním, zastřel ho a jdeme."
Příběh Pancho Villy se Hollywood snažil natočit už dávno, počátkem šedesátých let na filmu pracoval i Sam Peckinpah, nakonec byl ale přepsán a natočen ve Španělsku. Dlouho jsem se tomu docela vyhýbal v obavě, že půjde o nudné melodrama s plakátově kladným hrdinou Brynnerem a důležitým milostným příběhem v podání přestárlého Mitchuma. No a to ten film není.
Děj celkem připomíná, až na jeho závěr, klasické špageťácké revoluční filmy. Máme tu hrdinu revoluce, který je svými věrnými zbožňován, a máme tu amerického cynika, který do všeho jde jen z donucení nebo pro peníze. Ozvláštněno je to tím, že gringo je tu pilot a tak dostaneme spoustu akce s letadlem. Rovněž dostaneme spoustu nákladných bitevních scén, které vypadají vážně skvěle. Na druhou stranu, některé sety vypadají tak jasně studiově, až to bolí.
Ta akce to ale hodně vytahuje nahoru. K Pancho Villovi si za celý film tak nějak cestu nenajdeme a Yul Brynner s vlasy a knírem je prostě divnej. Robert Mitchum je zase asi tak o dvacet let starší, než by bylo vhodno, a zvláště jeho románek s mladou Mexičankou, jejímž by mohl být otcem, je dost mimo. Ale přestárlé hvězdy byly v šedesátých letech ve westernech problém celkově. Proč tu nedostal šanci třeba Robert Redford? Mám Mitchuma rád, ale tady neměl co dělat.
Aspoň že si tu užijeme Charlese Bronsona mnohem víc, než naznačují úvodní titulky, kde je označen jako "and with". Bronson hraje Villovu pravou ruku, popravčího, který má na jakýkoli problém velmi jednoduché řešení - pistoli. Přestože Brynner trval na tom, aby Villa byl vylíčen jako hrdina, film zobrazuje celou řadu dost krutých poprav bezbranných vojáků právě rukou Bronsona, který jim buď dá marnou naději, že když doběhnou ke zdi, jsou volní (nedoběhnou), nebo si třeba seřadí tři za sebe a střelí je všechny jednou ranou. Bronson tu má navíc vůbec poprvé svoje dva trademarky - knírek a Jill Ireland v malé roli až na samotném konci.
Hlavního padoucha, generála Victoriana Huertu, ztvárnil Herbert Lom, a asi nemusím říkat, že skvěle, ačkoli moc prostoru nemá, v další velmi záporné roli se objeví Frank Wolff, uvidíme tu i Fernanda Reye a na samém konci nečekaně v titulcích neuvedeného Johna Irelanda. Jinak z obsazení nikdo moc známý není, snad až na kluka, který v Pro pár dolarů navíc práskal Clintovi.
Rozjuchanou hudbou film doprovodil Maurice Jarre, je dost podobná hudbě z Profesionálů a ne moc vhodná. Když Pancho Villovu jízdu srovnám s o rok mladšími 100 puškami, tohle vychází trochu lépe. Může za to ale prakticky jen Bronson, Lom a velkolepé bitevní scény. Jinak na podobné téma spíš radši italského Tepepu nebo Žoldnéře. 7/10
PS. O tři roky později ve Španělsku ztvárnil Villu Telly Savalas. Proč ho hrál vždycky plešatý herec s parukou?
PPS. Můj čtyřicátý Bronson!
a.k.a. Pancho Villova jízda, Villa jede!
Režie: Buzz Kulik
Hrají: Yul Brynner, Robert Mitchum, Charles Bronson, Herbert Lom, Maria Grazia Buccella, Frank Wolff, Robert Viharo, Fernando Rey, Alexander Knox, Diana Lorys, John Ireland, Jill Ireland
Hudba: Maurice Jarre
Scénář: Robert Towne, Sam Peckinpah
USA 1968
Žádné komentáře:
Okomentovat