RANDOLPH SCOTT (1898-1987)

Randolph Scott patří k westernovým ikonám 40. a 50. let, ačkoli spíše spadá mezi béčkové představitele. Typicky hrál naprosto kladného, stoického hrdinu, který toho moc nenamluví a spíše za něj mluví činy.

Narodil se 23. ledna 1898 ve Virginii. V mládí hrál americký fotbal, baseball, bojoval v 1. světové válce, studoval. K herectví se rozhodl až roku 1927, kdy se přestěhoval do Los Angeles, a s pomocí známého svého otce, Howarda Hughese, se dostal k prvním rolím ještě v němých filmech. Začínal jako herec štěků či komparsista, mihl se ve filmech s Garym Cooperem či u Johna Forda. Roku 1932 získal smlouvu u společnosti Paramount, která ho najala k první hlavní roli ve filmu Heritage of the Desert. Tento film ho proslavil, a to rovnou jako westernového hrdinu.

Scott tedy začal hrát westernové hrdiny v béčkových filmech dle románů Zanea Greye. Jen na vysvětlenou, béčko byl v té době film, který se promítal po hlavním programu, byl kratší a měl mnohem menší rozpočet. Typicky to byly žánrové filmy. Scott se ale objevoval ii v jiných žánrech, od komedií přes dramata, kriminální, dobrodružné a historické filmy. Roku 1935 se objevil v první adaptaci Haggardova románu She, hrál s Fredem Astairem a Ginger Rogersovou, se Shirley Templeovou. Postupně se propracoval do áčkových filmů. Diváci ho však vnímali hlavně jako kovboje.

Rok 1939 znamenal i pro westerny průlom do áčkové kinematografie - do kin vstoupilo Fordovo Přepadení, a také Jesse James s Tyronem Powerem a Henrym Fondou, kde Scott ztvárnil šerifa, který pronásleduje bratry Jamese. Ve filmu Frontier Marshall z téhož roku si zahrál Wyatta Earpa. O rok později se objevil v hlavní roli právníka, který nestřílí, v Pádu rodu Daltonů, ve Virginia City si zahrál s Errolem Flynnem a Humphrey Bogartem, v roce 1941 se pak objevil v další adaptaci Zanea Greye, Western Union, kde sice ztvárnilne úplně kladného, ale přesto protagonistu, ale byl uveden až třetí v titulcích. Roku 1942 se objevil jedinkrát jako zloduch ve filmu s Johnem Waynem a Marlene Dietrichovou Kazisvěti, stejná trojice se objevila i ve filmu Pittsburgh, válečném melodrama. V obou filmech byl dokonce Scott v titulcích ještě nad Waynem! V téže době se objevoval i ve filmech se svým přítelem Carym Grantem, což westerny nebyly.

V průběhu druhé světové války si velkou oblibu získaly válečné filmy líčící hrdinství chlapců bojujících za mořem, a ani tady Scott se svými válečnými zkušenostmi nemohl chybět. Již během války a brzy po válce se ale ukázalo, že publikum chce Scotta vidět prostě v sedle. V roce 1946 vyčistil město v Abilene Town a od té doby už se z westernového prostředí prakticky nehnul. Točil jeden western za druhým, většinou ne příliš velké délky i divácké náročnosti. Zmínil bych třeba filmy Colt 45 (1950), Muž v sedle (1951), Thunder Over the Plains (1953), kde si zahrál s Lexem Barkerem, Ten cizinec měl zbraň, kde se mihl začínající Ernest Borgnine, Bludné kopce (1949), moderní western režírovaný Johnem Sturgesem, a třeba Ten Wanted Men (1955)

Až v závěru Scottovy kariéry se mu podařilo natočit několik filmů, díky kterým se na něj nezapomnělo a nezapadl jen tak do řady jednoho z mnoha westernových hrdinů 40. a 50. let, jako jsou třeba Audie Murphy, Rory Calhoun, George Montgomery nebo Joel McCrea. Roku 1956 se stal náhradou za Johna Wayna ve filmu Sedm mužů na zabití, ke kterému scénář napsal Burt Kennedy, režíroval Budd Boetticher a vedlejší roli ztvárnil pomalu se prosazující Lee Marvin. Spolupráce Scotta s Boetticherem se ukázala jako slibná, takže hned následujícího roku přinesla další dva westerny, Muž z Arizony a Sundown - město pomsty. Muž z Arizony byl Kennedyho adaptací povídky Elmora Leonarda, zatímco Sundown napsal Charles Lang, a ani Boetticher, ani Scott tento film moc nemuseli. Počínaje Mužemn z Arizony také Scott znovu navázal spolupráci s producentem Harrym Joem Brownem, s nímž posléze vytvořil společnost Ranown (RANdolph Scott - Harry Joe BrOWN).

Do série patří ještě filmy Osamělý jezdec Buchanan (1958), Ride Lonesome (1959), Westbound (1959) a Stanice Komančů (1960). Westbound ale nebyl produkován společností Ranown, někteří ho ani do série neřadí, šlo o film společnosti Warner Bros, který Scott ještě dle smlouvy musel natočit, a pozval si k tomu Boettichera. Všechny filmy se vyznačují tím, že Scott v nich nechával hodně prostoru svým méně známým kolegům, ať už to byl Lee Marvin, Claude Akins (Stanice Komančů), Richard Boone (Muž z Arizony), James Coburn (Ride Lonesome) nebo L.Q. Jones (Osamělý jezdec Buchanan). Věděl, že čím lepší budou spoluhráči, tím více vynikne hlavní postava.

Po filmu Stanice Komančů spolupráce skončila a na Scotta čekala nová nabídka začínajícího režiséra a scenáristy Sama Peckinpaha. Společně s další legendou béčkových westernů Joelem McCreou ztvárnili dva stárnoucí kovboje v době, do které nepatří, a Scott tentokrát neztvárnil tu morálně čistou postavu. Což původně měl, ale McCreovi jeho role neseděla, tak si ji prohodili. Jízda vysočinou sice neměla nějak moc velký úspěch u diváků, ale zato velký u kritiky. Sám Scott prohlásil, že lepší film už nikdy nenatočí, a odešel do důchodu. Stejně jako McCrea, ale narozdíl od něj už se k hraní nikdy nevrátil.

Mohl si to dovolit. Šikovně investoval do nafty a měl obrovské bohatství. Hraní ve westernech ho tak spíše bavilo, než by pro něj bylo nutností. Proto také mohl spoluprodukovat filmy, na kterých mu záleželo, hlavně ty Boetticherovy. V roce 1987 zemřel ve svých 89 letech na selhání srdce a plic v Beverly Hills, kde žil celá léta se svou rodinou.

Filmy:
1940 Pád rodu Daltonů
1948 Return of the Bad Men
1951 Muž v sedle
1952 Hangman's Knot
1954 Riding Shotgun
1956 Sedm mužů na zabití
1957 Muž z Arizony
1958 Osamělý jezdec Buchanan
1959 Ride Lonesome
1960 Stanice Komančů
1962 Jízda vysočinou