COMANCHE STATION (1960)

Tak už jsme tu tento měsíc dva jeho filmy, a mimo plán se tedy hvězdou měsíce března stává Randolph Scott.

Tento film je zároveň posledním z jeho spolupráce s Buddem Boetticherem a posledním ze série Ranown. A v podstatě je to další variace na Sedm mužů na zabití. Vlastně velká část celé série (Sedm mužů na zabití - Muž z Arizony - Ride Lonesome - Stanice Komančů) má prakticky shodný půdorys, na nějž jsou jen věšeny jiné motivace a náměty. Základ ale zůstává stejný - správňácký samotář Scott, tak trochu odvržená, ne úplně sebevědomě se cítící žena, nedůvěryhodný nedobrovolný parťák hraný nějakým později slavným hercem, vše se odehrává v exteriéru a hodně se jezdí, mluví a občas střílí. Vlastně je až s podivem, že se k tomu všemu navázaly i filmy Sundown - město pomsty, Osamělý jezdec Buchanan a Westbound, které jsou o něčem jiném (a v případě Buchanana určitě, u obou ostatních údajně taky, slabší).

Stanice Komančů je tak v podstatě remakem Sedmi mužů na zabití, kde tentokrát opět v trochu chytřejším scénáři než je u sedmdesátiminutových westernů zvykem, sledujeme osvoboditele ženy zajaté Komanči, na jejíž vysvobození vypsal manžel odměnu, která přitáhne i silně podezřelou trojici. Pozitivní je, že hlavní pětice ale nesleze z plátna a každá postava je poměrně zajímavě prokreslena a má svoje motivace. Není to jeden proti třem plus ženská, ale v podstatě pět různých stran, které se tu přelévají na jednu, tu na druhou stranu (Scott X Akins), podle toho, kdo je třeba zrovna důvěryhodnější. Stejně tak konflikt mezi Scottem a Akinsem kvůli vnějšímu nebezpečí (Komančové) nemůže propuknout naplno a ač neradi, musejí dlouho cestovat spolu.

Jinak tu máme i celé scény převzaté z předchozích filmů, ať už je to vyprávění příběhu padouchem, které má za cíl naznačit ženě možné Scottovy úmysly, a zprotivit jí ho. Tady Scott ale v jeden moment Akinsovi vše vrátí. Claude Akins pak je jasnějším padouchem než Lee Marvin, který ve starším filmu byl většinu děje v podstatě spíše "ošklivý," a nebyli jste si jisti, na kterou stranu se vlastně přidá.

Příběh by se dal odvyprávět ještě rychleji než v 70 minutách, ale na druhou stranu, celkem mě to bavilo. Oproti třeba Ride Lonesome, kde jsem nějaké vnitřní napětí tak nějak postrádal. Už si ten film moc nepamatuju, ale třeba u Pernella Robertse a Jamese Coburna jsem nějak nečekal, že by proti Scottovi něco podnikli, stejně tak tamější kozatá blondýna byla vlastně o dost slabší než zdejší hlavní herečka. Muže z Arizony si už skoro nepamatuju, ale prakticky to bylo to samé, akorát Richard Boone byl dobrý padouch. Z cyklu Ranown bude Stanice Komančů u mě na druhém místě. 7/10

SPOILER Závěr, který někomu může připadat jak z červené knihovny, se mi vlastně docela líbil. Ukáže se totiž, že všechno Akinsovo úsilí bylo úplně k ničemu, protože tenhle chlap by rozhodně nenabídl peníze za mrtvé tělo své ženy, pokud vůbec nějaké peníze nabídl. A Scott odjíždí, a jak nám sybolizuje bušení tamtamu, jede dál hledat svou dávno ztracenou ženu ke Komančům.

a.k.a. Stanice Komančů
Režie: Budd Boetticher
Hrají: Randolph Scott, Nancy Gates, Claude Akins, Skip Homeier, Rand Brooks, Richard Rust, Dyke Johnson
Hudba: Mischa Bakaleinikoff
USA 1960