Po delší době biografie mimo speciál, ale Robert Ryan si ji zaslouží, když se podívám na počet filmů s ním, které už jsem viděl - ani jsem si neuvědomil, že jich je tolik.
Robert Bushnell Ryan se narodil 11. listopadu 1909 v Chicagu v bohaté rodině obchodníka s realitami. V mládí při studiích se věnoval úspěšně boxu, což později zúročil ve své filmové kariéře. Nejdříve ale pracoval jako námořník, kovboj i dělník, než se v roce 1936 rozhodl stát se hercem.
Začal u divadla v Chicagu, zúčastnil se workshopu v Hollywoodu, což mu otevřelo dveře do studia Paramount, kde dostal v roce 1939 první nabídku na filmovou roli - nejdříve byl ale najat jen do zásoby s tím, že konkrétní roli pro něj neměli. První film tak natočil v roce 1940, šlo o film Edwarda Dmytryka Zlaté rukavice. Ryan měl dokonce původně ztvárnit hned hlavní roli (koho jiného než boxera), ale nakonec si zahrál jen menší úlohu. Do roku 1941 sehrál ještě několik menších rolí u Paramountu, než byl propuštěn. Vrátil se tedy na Broadway, kde hrál ve hře Clifforda Odetse Clash by Night, režírované Lee Strasbergem, na jevišti se potkal s Lee J. Cobbem a Tallulah Bankheadovou. Zde si ho opět všimli producenti, tentokrát od studia RKO, a nabídli mu dlouhodobou smlouvu.
V roce 1943 ho RKO prosadilo do hlavní role v muzikálu Něžná družka s Ginger Rogersovou (režíroval opět Dmytryk), nicméně o rok později Ryan narukoval a sloužil v armádě, byť v zázemí. Z jeho vojenské kariéry vzešlo jeho přátelství s režisérem a scenáristou Richardem Brooksem, se kterým poté několikrát pracoval.
Po válce začíná Hollywood ovládat noirový styl, ovlivněný deziluzí vojáků vrátivších se z války a nenacházejících klid, který hledali. A Ryan byl pro tyto filmy ideálním hercem. Zejména Křížový výslech (opět od Dmytryka, podle Brooksovy knihy) s Robertem Mitchumem byl pro Ryana průlomem a výtahem ke slávě - Ryan byl dokonce nominován na Oscara za vedlejší roli. V následujících letech úspěšně hrál v noirech, westernech a dalších filmech role tvrdých mužů, kladných i záporných. Asi nejvýraznější rolí je Podvod (The Set-Up, 1949) Roberta Wise, kde si Ryan zahrál hlavní roli boxera, odmítajícího se podvolit podplacenému výsledku zápasu. V roce 1952 Ryan natočil adaptaci Clash by Night (česky jako V osidlech noci) v režii Fritze Langa s Barbarou Stanwyck a Marilyn Monroe.
Padesátá léta pro Ryana pokračují stejně úspěšně, rolemi ve westernech (Odhalená stopa, 1953, The Proud Ones, 1956), noirech (House of Bamboo, 1955, Inferno, 1953) či dalších obdobných žánrovkách (noir-westernový mix Černý den v Black Rock, 1955). Vzhledem k jeho četnému angažmá ve válečných filmech nemohl chybět ve hvězdami nabitmé velkofilmu Nejdelší den (The Longest Day, 1962), ani v obdobné ultraširokoúhlé, ale ne tak zdařilé Bitvě v Ardenách (Battle of the Bulge, 1965).
Koncem šedesátých let pak Ryan začal brát i některé nabídky z Evropy. Ve spaghetti westernu Město psanců (Un minuto per pregare, un istante per morire, 1968) si zahrál jednu z hlavních rolí, Ryanovou kariérou se stále prolínající Edward Dmytryk v roce 1968 točil v Itálii film Anzio, kam Ryana obsadil vedle Roberta Mitchuma či Petera Falka, v Británii ztvárnil titulní roli ve verneovském dobrodružném filmu Kapitán Nemo a podmořské město (1969), v roce 1972 si zahrál ve Francii u Reného Clémenta ve filmu Běh zajíce polem (La Course du lièvre à travers les champs) s Jean-Louisem Trintignantem.
Nicméně roli, kterou si u něj připomínáme nejvíce, ztvárnil stejně v Americe - v legendární Peckinpahově Divoké bandě (The Wild Bunch, 1969). Ztvárnil roli starého bandity, nuceného stát na straně zákona (=železniční společnosti) v čele bandy vyvrhelů horší, než jsou ti, které stíhá. Stejně jako Peckinpah, s kterým si Ryan moc nerozuměl, v téhle době po Ryanovi začali často sahat režiséři, kteří jeho filmy znali z dětství a mládí, takže si zahrál ve Flynnově Černé výpravě (The Outfit, 1973), plné noirových legend (Timothy Carey, Marie Windsor, Jane Greer, Richard Jaeckel, Henry Jones), s Jeffem Bridgesem či Rodem Steigerem si zahrál v kontroverzním Lolly-Madonna XXX (1973), u Michaela Winnera ve Strážci zákona (The Lawman, 1971) spolu s Burtem Lancasterem či Lee J. Cobbem. Tou dobou už ale Ryan věděl, že umírá. V roce 1970 mu byla diagnostikována rakovina lymfatických žláz, na kterou 11. července 1973 zemřel. Jeho poslední filmy, The Iceman Cometh s Lee Marvinem (či Jiřím Voskovcem) a Executive Action (o atentátu na Kennedyho, s Burtem Lancasterem) byly uvedeny až po jeho smrti.
Kromě hraní se Ryan věnoval rovněž malování. Narozdíl od postav, které často ztvárňoval, byl přesvědčeným pacifistou, účastnil se aktivit za práva etnických menšin a podporoval černošská hnutí, stejně tak se postavil proti černé listině v 50. letech, protestoval rověž proti jadernému zbrojení.
Filmy:
1947 - Křížový výslech
1948 - Return of the Bad Men
1949 - Podvod
1953 - Odhalená stopa
1955 - Černý den v Black Rock
1962 - Nejdelší den
1965 - Bitva v Ardenách
1966 - Profesionálové
1967 - Hodina pušek
1967 - Tucet špinavců
1968 - Město psanců
1969 - Divoká banda
1971 - Strážce zákona
1973 - Černá výprava
Žádné komentáře:
Okomentovat