Nebudu se ani snažit psát nějakou recenzi, protože to snad ani nejde. Jen pár věcí, co mě tak napadaly během filmu a po něm.
1. Kubrickovým cílem určitě bylo, aby se divák zamyslel, zvláště při závěrečné části, kde by člověk očekával nějakou pointu, rozuzlení, vysvětlení, co to sakra celou tu dobu sledoval. Tohle se mu podařilo. Na druhou stranu, že by ten závěr byl tak natočený, aby opravdu dával nějaký vnitřní smysl, to se říct nedá. Dva naprosto náhodné předěly člověka totálně vyvedou z míry a ať se namáhám sebevíc, nedokážu v nich ten smysl najít.
2. Pasáže s opicemi jsem se obával, že to bude k nepřežití. Ale ve výsledku se mi líbila asi nejvíc. Už v ní jasně najdeme inspiraci antropologem Robertem Ardreym i Erichem von Dänikenem. Ale řekněme, že je to tu v míře, která mi nevadí. Vlastně je škoda, že se děj po vyhození kosti do vzduchu přenese o miliony let dopředu a nevěnuje se dál pravěku a tak.
3. Pasáž na Měsíci málem způsobila, že jsem v kině usnul. Ježíš to bylo dlouhý. A nikdy jsem ani u Straussova An den schönen blauen Donau neměl pocit, že by mě uspávala, ale tady fakt působila jako ukolíbavka.
4. Zařadit přestávku i předehru bylo v tomhle případě opravdu k ničemu. O přestávce spousta lidí z kina odešla, aby se vracela dalších deset minut s pivem. V místě, kde přestávka je, totiž asi v jednom z mála napínavých míst filmu, mi to dost vadilo.
5. Zápletku s počítačem HALem 9000 lépe vykradli v Červeném trpaslíkovi. Ne, že by to tu bylo uděláno špatně, ale tam mi to sedělo líp. Už proto, že v Trpaslíkovi postavy znám, kdežto tady se o postavách člověk nedozví prakticky nic. Ani jsem si nedokázal zapamatovat jejich obličeje.
6. Vizuálně i hudebně je to film uchvacující. Škoda jen, že Kubrick uchvátil i sám sebe a tak natahuje předlouhé scény, kde kapsle opouští mateřskou loď, abychom vzápětí prakticky totéž sledovali v jiném úhlu, lidi se vznášejí ve stavu beztíže dlouhé, dlouhé minuty, aniž by se cokoli dělo. Chrrr...
7. Jak ale sakra udělali ty scény, kdy herci běhají v kruhu hlavou dolů, to mi hlava nebere.
8. Čas na moji vlastní interpretaci: Závěr je podle mě o tom, že člověk nemá šanci dojít jakéhokoli poznání. Černá deska je symbolem toho, co toužíme poznat, ale nedokážeme toho dosáhnout. Co má ale znamenat to dítě, tady už fakt na pokus o jakoukoli interpretaci rezignuju. Klidně se v komentářích svěřte, co napadlo vás, pochybuju, že kdokoli má patent na pravdu. Četl jsem i interpretace, kde divák tvrdil, že v závěrečné scéně jsou beztělní mimozemšťani, kteří Davea přetvoří v novou formu života. Podle mě je to na tenhle film dost přízemní.
9. Závěrečná kapitola je sice mindfuck, ale jako videoklip k Echoes funguje skvěle.
10. Asi si pustím i 2010: Druhou vesmírnou odysseu, abych viděl, jak ten první film vysvětlí Peter Hyams, Roy Scheider, Helen Mirren a Jan Tříska.
2001: A Space Odyssey
a.k.a. 2001: Vesmírná odyssea
Režie: Stanley Kubrick
Hrají: HAL 9000, lidi převlečení za opice, stroje převlečené za lidi
Hudba: Richard Strauss, Johann Strauss ml., György Ligeti, Aram Chačaturjan
Vznikalo ve spolupráci a souběžně s knihou Arthura C. Clarka
USA / Velká Británie 1968
Úvod s opicema se mi tehdy taky líbil nejvíc - člověk sleduje, jak jeho dávný předci roztřískali napadrť všechno, co jim stálo v cestě, aby měli pro sebe nějaký velký černý "cosi", a pak kouká, že se za miliony let vlastně tolik nezměnilo (ten předěl je geniální, to zas jo). Tomu ještě rozumím. Ale upřímně, když v jedničce Bohové musejí být šílení shodil pilot flašku Coca-Coly mezi ty nebohý křováky, odnesl jsem si z toho víc. A taky mě (na rozdíl od 2001) zajímalo, co bude dál. Co si tak matně vybavuju, tak 2010 je nesrovnatelně stravitelnější než originál - má napětí, spád, výrazný herce a celistvej příběh, aniž by to bylo hollywoodsky tupý. Určitě je to jedno z těch pokračování, který za pozornost stojí.
OdpovědětVymazat