Původně jsem neplánoval, že by se Edwige v tomto speciálu objevila. Ale nakonec je tady.
UN DELITTO POCO COMUNE (1988)
Osmdesátkové giallo s poměrně bizarním spojením tvůrců. Režie tvůrce kanibalských filmů Ruggero Deodato, v hlavních rolích Michael York, Edwige Fenech a Donald Pleasence! Dost nečekané spojení, hlavně kvůli Yorkovi, přece jen Pleasence tou dobou vymetal všechny hororové produkce v Americe i Evropě, protože doktora Loomise mu nikdo nezapomněl.
Začátek mi připadal dost nepřesvědčivý. Od všech herecky, od Deodata filmařsky, všechno je nechutně osmdesátkové, kamera, věčně hrající Donaggiova hudba, šaty, co má Edwige na sobě, to, že York trénuje bojová umění. Vypadá to jako celkem slabé giallo, do kterého nikdo ze zúčastněných nedal vše, co mohl. Jenže pak Deodato už někdy po půl hodině vyloží karty na stůl a najednou se film hrozně zvedne. Prozradí nám nejen identitu vraha, ale i jeho motivaci. A mně se sakra špatně bude psát o tomhle filmu, aniž bych něco prozradil, protože obojí je zásadní pro další vývoj děje.
Ale co. Ve druhé části filmu prostě už o tohle nejde. Brzy tedy zjistíme, že vrahem je York, který trpí genetickou poruchou, kvůli které rychle stárne. Během pár dní o třeba deset let. Nemoc navíc zasahuje i jeho psychiku a on se mění ve vraždící monstrum. Problém je, že se stačil vyspat s Edwige, která otěhotněla. A York samozřejmě nechce, aby jeho dítě mělo stejnou nemoc. Takže jde Edwige, ale nejen jí, po krku. Po něm zase jde Pleasence coby policista, který zase poměrně brzy zjistí, kdo vraždí, jenže nálezy z laboratoře mluví proti jeho zjištění.
York mi v první půlhodině nepřipadal nic moc, po zjištění jeho choroby ale začíná prakticky herecký koncert. I jeho maska je dost povedená, opravdu vypadá, že rychle stárne, vypadávají mu vlasy, zuby, což je asi těžší i v těch momentech, kdy ještě není starý tolik. Pleasence mi sem oproti tomu neseděl. Už působí opravdu hodně staře a jeho výkon je většinou nepřesvědčivý. Pár pěkných scén má, ale většina jich není moc dobrá. Edwige Fenech je fajn, ale film jí ani tak moc příležitostí hrát nedává. Díky natáčení přímého zvuku tu ale v anglické stopě uslyšíme její skutečný hlas, což je dost ojedinělý případ.
Vražd je nakonec celkem dost, gore efekty ale, narozdíl od Yorkových masek, se moc nepovedly. Scénář samozřejmě v některých místech pokulhává, třeba v tom, že se objeví v několika scénách postava, která vypadá, že bude hrát důležitou roli, a pak prostě zmizí. Vše ale vynahrazují scény s Yorkem, které jsou skvělé, a člověk od něj neodtrhne oči, ať se třeba zpovídá v kostele, nebo když si povídá se psem. Škoda toho zbytku. 6,5/10
a.k.a. Z rovnováhy, Phantom of Death, Off Balance
Režie: Ruggero Deodato
Hrají: Michael York, Edwige Fenech, Donald Pleasence, Mapi Galán, Fabio Sartor, Marino Masé, Benito Stefanelli, Raffaella Barracchi, Giovanni Lombardo Radice, Hal Yamanouchi,
Hudba: Pino Donaggio
Itálie 1988
Žádné komentáře:
Okomentovat