Tonda Steffen bez klobouku, zato s injekcí.
AL TROPICO DEL CANCRO (1972)
Po řadě westernů se Anthony Steffen s Edoardem Mulargiou vrhli na novou populární vlnu, na giallo. Tonda sice bez klobouku a koltu vždy u boku může působit nezvykle, ale jeho dřevěný výkon a to, jaká je jeho postava, napoví, že se on nepřízpůsobil giallu, ale giallo jemu.
Takže Steffen tu hraje geniálního lékaře, který objevil zázračný lék, který od něj řada chemických společností chce koupit. On si však uvědomuje rizika, jaká jeho objev má, a prodat nechce, radši by zůstal na Haiti a léčil malé černoušky. Jeho asistenti si ale myslí něco jiného, a tak jeden z nich ukradne vzorec i vzorek léku a zmizí. A začnou se vršit vraždy lidí, kteří o lék projevili zájem a jakýmkoli způsobem se ho snaží získat. Vraždí zmizelý asistent? Vraždí někdo, kdo chce eliminovat konkurenci? Vraždí bohové vzývaní kultem woodoo? Nebo vraždí sám Tonda? Do všeho navíc přijíždí jeho dávný přítel v doprovodu krásné manželky, s kterou mu to moc neklape, ale v kritických chvílích je tu Tonda, aby ji podržel.
Přemýšlím, zda nepřidám do tagů ještě exploitation, protože obyvatelé Haiti a jeho kultura tu bezpochyby zneužiti byli. Haiťany film zobrazuje jako chudáky prodávající falešné náboženské předměty, pořádající šílené rituály (rozuměj orgie spojené s vraždou zvířat) a nadsamce, po nichž a jejich velikých penisech zatouží každá bílá žena. Samozřejmě Tonda je totálním znalcem místní kultury a zdejší lidé ho uctívají jako kouzelníka.
Pár pozitiv bych na filmu ale našel. Prostředí Haiti je malebné, exotické, a skutečné. Žádný z Mulargiových filmů nevypadal takhle výpravně. Film je sice ze začátku trochu zmatený a člověk si až říká, jestli to není spíš eurospy než giallo, ale jakmile se začnou vraždy vršit, najede to na tu správnou notu, a některé scény mají skvělou atmosféru. Zejména vražda v silu, ta je skutečně napínavá. Pak jsou tu zase wtf scény jako halucinace zdrogované Anity či různé rituály, ale těch moc není.
Největší klad pro mě byla ale Anita Strindberg. Ne, že by tohle byla její nejlepší role, ale pokud s ní člověk chce vidět něco jako s oslnivě krásnou hrdinkou, tohle je asi nejblíž k jeho představě, vzhledem k tomu, že v A Lizard in a Woman's Skin hraje jen epizodku, v The Case of the Scorpion's Tail se objeví až v půlce, v Who Saw Her Die? je jí poměrně málo a v Your Vice is a Locked Room... je naškareděná. Takže tady sice není ani nejlepší herecky, ale je tu oslnivě krásná a člověk jí drží v podstatě jako jediné celý film palce. Bohužel, co se týče žen, je obsazení dost slabé a kromě Anity už je tu jen jedna zapomenutelná zrzka a pak černošky v komparsu. Většina obětí vražd jsou postarší obézní muži.
Al tropico del cancro není dobré giallo, ale mezi těmi průměrnými je unikátní svým zasazením do Karibiku, je poměrně zábavné a jednou se vidět rozhodně dá. 6,5/10
SPOILEROIDNÍ PS: Viděl jsem gialla, kde vraždil hrdina. Viděl jsem gialla, kde vraždila hrdinka. A pořád čekám, kdy narazím na giallo, kde vraždí policista, který případ vyšetřuje. Tady to tak chvilku vypadalo, ale pak se ukázalo, že to byla další bouda na diváka a vrahem je přece jen někdo jiný. Škoda.
a.k.a. Tropic of Cancer, Peacock's Place, Death in Haiti
Režie: Edoardo Mulargia, Gian Paolo Lomi
Hrají: Anthony Steffen, Anita Strindberg, Gabriele Tinti, Stelio Candelli, Umberto Raho, Gordon Felio, Kathryn Witt, Bob Lemoine
Hudba: Piero Umiliani
Itálie / Haiti 1972
Žádné komentáře:
Okomentovat