SPASMO (1974)
Od tohohle jsem čekal ještě větší psycho, než to bylo. V podstatě jde o další z Lenziho filmů, kde se nic netušící postava stává obětí komplotu a je vržena do situací, které ji přivádějí k šílenství. Tentokrát ovšem touto postavou není žena, ale muž.
Tentokrát se asi nebudu úplně rozepisovat o ději, možná je lepší nic netušit. Jen prozradím, že v centru dění je mladý pár, který se seznámí poměrně náhodně. Z počátečního flirtu se ale stává útěk. Suzy Kendall za čtyři roky od Ptáka s křišťálovým peřím dost zestárla v obličeji. Roberta Hoffmanna jsem viděl ve filmu poprvé. Nebyl špatný, občas mi připomínal blonďatého Delona, ale scény, kdy vyšiluje z toho, jak nic nechápe, nejsou v jeho podání úplně věrohodné. Ale to nebude chyba jen jeho hereckého výkonu. Měl jsem pocit, že někdo jako by otočil pár stránek, kde se rozvíjely charaktery postav a budovalo napětí. První Hoffmannovo vyšilování tak přichází v době, kdy to ještě na záchvat ani trochu není, a po čtyřidvaceti hodinách, co se znají, se Hoffmann a Kendallová k sobě chovají, jako by byli letití manželé.
Obsazení je docela komorní a většina filmu se odehrává na dvou třech místech, zato většinu herců zde poznáme z jiných dobových filmů. Záhadného muže s pistolí hraje Adolfo Lastretti, Guido Alberti se taky v menších rolích v giallech a kriminálkách míhal dost často, z žen tu dostaneme kromě Kendallové ještě Monicu Monetovou, Mariu Pia Conteovou a Rositu Toroshovou. Většina odhalených ňader, která uvidíme, ale patří plastovým figurínám, které kdosi ničí. Proč?
No a pak je tu Ivan Rassimov. Na něj si docela počkáme, ale stojí to za to. Vzhledem k tomu, jak pozdě se objeví, neprozradím, co hraje, ale nakonec si ho užijeme celkem do sytosti.
Škoda tedy nepříliš propracovaného scénáře a Lenziho trochu moc uspěchané režie. Kamera sice vytváří působivé obrazy, ale pak z nich někam musí zazoomovat nebo švenknout, některé napínavé scény mohly být propracovanější a delší. Morriconeho hudbu tu Lenzi pak prakticky zazdil, jeho bachovské téma je na soundtracku skvělé, ale ve filmu moc nevyzní. Taky spolu udělali jen dva filmy. Ve výsledku film stojí za vidění a asi to opravdu z Lenziho giall bude nejlepší (asi už jsem neviděl jen Knife of Ice), ale čekal jsem to lepší. 7/10
Režie: Umberto Lenzi
Hrají: Robert Hoffmann, Suzy Kendall, Guido Alberti, Monica Monet, Adolfo Lastretti, Ivan Rassimov, Maria Pia Conte, Rosita Torosh
Hudba: Ennio Morricone
Itálie 1974
Žádné komentáře:
Okomentovat