Fernando Di Leo je pro mě asi nejzajímavější režisér mezi těmi, kdo natáčeli poliziotteschi. Když vezmeme tu akčn odnož žánru, všichni ostatní jeli na vlně toho, co předtím úspěšně představili
Steno, Castellari a další.
Di Leo si jel na vlastní vlně a místo schematických příběhů o nekompromisních policajtech, kteří dají všem těm grázlům konečně za vyučenou, natáčel zajímavější příběhy o jedincích, kteří jsou postaveni před závažná rozhodnutí, jež jim změní život. Od gangstera zapleteného do soukolí mafie víc než by chtěl v
Milano Calibro 9, přes lehkomyslného pasáka donuceného bojovat o svůj život v
La Mala Ordina, chladnokrevného zabijáka, který si prostřílí cestu na vrchol mafie v
Il Boss, po zkorumpovaného policajta, který musí řešit svou loajalitu k mafii či k vlastní rodině v
Il poliziotto e marcio. Zdejší příběh, opět postavený na schématu pomsty, je vystavěný podobně.
Hned na začátku jsou uneseni dva chlapci, syn bohatého stavitele a syn chudého mechanika, který se kamarádovi snažil pomoct. Policie je bezradná, mechanik by dal cokoli, aby mu vrátili syna, zatímco stavitel chladnokrevně kalkuluje a chce vyjednávat s únosci ohledně výkupného. Až únoscům dojde trpělivost a na výstrahu mechanikova synka zastřelí. To neměli dělat... Z milujícího otce se stane bezcitný mstitel, kterému už nezáleží na ničem než na smrti všech, kteří měli co do činění se smrtí jeho syna.
Paradoxně se mi víc líbila první polovina, kterou táhnou hlavně
Vittorio Caprioli jako policejní komisař a
James Mason jako bohatý stavitel, za vydatné podpory
Valentiny Cortese coby zlomené
Masonovy manželky. Že
Luc Merenda nebyl zrovna dobrý herec už jsem si zvykl, jeho pokusy o hraní jsou trochu směšné, ale rozhodně v jeho boji mu divák musí držet palce. Jeho pomsta, ač se spoustou akčních scén, je ale až moc přímočará a naivní. První část byla výjimečnější v tom, že neobsahovala prakticky žádné násilí. Od
Di Lea by člověk čekal kruté týrání obou rukojmí, ale nic takového tu není. Víc to jede na atmosféře zármutku nad ztrátou blízkých a marné naději na šťastné shledání. Když je pak jeden z chlapců zastřelen, otřeseni jsou i únosci s výjimkou chladnokrevného vraha. I ten je ale ve druhé polovině představen jako, byť nenáviděníhodná, lidská bytost se svými zájmy, ambicemi a uvědoměním, že sám není tak důležitý, jak si myslel. Závěr je uspokojující, ale pořádně hořký, a konec otevřený, i když tak napůl.
Atmosféře pomáhá i melancholická
Bacalovova hudba, bohužel do akčních scén asi moc vhodných skladeb nedodal, takže se tu opakuje jeho skladba Preludio z filmu
Milano Calibro 9, s mírnou syntetizérovou modifikací. A nehodí se úplně vždycky. Každopádně, líbilo se mi to víc než třeba předchozí
Shoot First, Die Later, na druhou stranu na
Milano Calibro 9 nebo
La mala ordina to nemá.
7/10
a.k.a. Kidnap Syndicate
Režie: Fernando Di Leo
Hrají: Luc Merenda, James Mason, Vittorio Caprioli, Valentina Cortese, Irina Maleeva, Marino Masé, Renato Romano, Tom Felleghy, Renato Baldini, Pietro Ceccarelli, Gilberto Galimberti
Hudba: Luis Bacalov
Itálie 1975
Žádné komentáře:
Okomentovat