Článek mimo pořadí, ale nechce se mi s tím čekat, nebo posouvat kvůli tomu frontu.
Všichni předpokládám znají
Luckyho Luka, ať už z komiksů, filmů nebo televizních seriálů. Určitě jsou i počítačové hry. A kdo zná
Lucky Luka, nemůže neznat
bratry Daltonovy, kteří zas a znovu utíkají z vězení, aby je Luke zas a znovu do vězení přivedl.
A pak byli
skuteční bratři Daltonové, tedy nikoli
Joe, William, Jack a Averell, ale
Bob, Grat, Bill a Emmett, a ti nebyli výškově odstupňovaní, neptali se po jídle a místo toho čile vykrádali dostavníky a banky, až jednoho dne spadla klec a všichni zahynuli v přestřelce v Coffeyvillu v Kansasu, a to 5. října 1892. Tedy všichni až na
Billa, který se akce neúčastnil a přidal se k jiné bandě, vedené
Billem Doolinem. Tato banda byla známá jako Divoká (
Wild Bunch), byla postrachem Západu, ale sám
Bill Dalton poměrně brzy zemřel a
Bill Doolin ostatně taky. Tak to chodí.
No a tihle praví Daltonové se v seriálu
Lucky Luke objevili ještě dříve, než ti známější. Seriál se totiž vyvíjel, na začátku byly kratší časopisecké příběhy, které vycházely už od roku 1946, a kreslíř
Morris si je psal sám.
Lucky Luke tu je drsnější než později, byť komiks je pořád komický,
Jolly Jumper třeba ještě nemluví, ale sem tam dokonce Luke některého padoucha zastřelí. Ne, že by v pozdějších vydáních nezasáhla cenzura, takže jeden z padouchů končí postřelen, nikoli mrtev. Ale bratři Daltonové, kteří se objevili v šestém sešitě nazvaném
Hors-La-Loi, tedy Psanci, v roce 1954, podle historické pravdy zemřít museli.
Tedy historické pravdy - jako všichni si
Morris vyzobal, co se mu pro komický příběh hodilo. Nemohu se po přečtení zbavit dojmu, že epizoda končí na tak veselý příběh dost drsně. Později se
Goscinny s
Morrisem s historickými osobnostmi vyrovnávali lépe - viz
Billy the Kid zachycený ještě v dětském věku.
Až o několik let později, po zahájení spolupráce s
Reném Goscinnym, vznikla čtveřice Daltonovic podstatně méně úspěšných bratranců, kteří chtějí dosáhnout jejich věhlasu. A tito bratranci už jsou ti
Daltonové, které z Lucky Luka známe.
Bohužel když Egmont vydával Lucky Luka v češtině, vydával ho dost na přeskáčku, a snad s výjimkou jednoho dílu všechno od
Goscinnyho. První sešity vycházely v řadě od čísla 31, to jich bylo asi deset z let 1967 - 1972, a pak různě vycházely sešity starší, nejstarší byl ten o
soudci Royi Beanovi. Po pětadvaceti svazcích už Egmont, asi pro neúspěch, žádné další sešity nevydává, což je myslím si škoda. Proto jsem si většinu příhod, které u nás nikdy nevyšly, sehnal v angličtině, a rozhodl se aspoň některé přeložit. A začal jsem právě dílem s původními Daltony, protože mě zajímal asi nejvíc.
Takže tady je ke stažení. Sešit obsahuje dva příběhy, delší
Psance a kratší
Návrat bratří Daltonů, takovou mravoučnou historku, kde ale myslím Luke zajde docela daleko. Druhý příběh pak odkazuje na epizodu, která u nás nevyšla a samozřejmě jsem ji ještě nepřeložil. Ale na to dojde. Někdy. Pokud budu překládat dál, tak asi začnu od začátku a pojedu postupně. Ale nic neslibuju! Rozhodně ne to, že přeložím úplně všechno.
Tak tady to je, přeju příjemné čtení :)
https://uloz.to/!MQUjm5tSzkOZ/06-psanci-1954-rar
Super, díky moc. Ty ale přece nejsi příznivcem komiksů? Pokud jsi změnil názor, doporučuju kromě Duranga, kterého znáš, třeba Jonaha Hexe. Náměty povídek Tvář plná násilí nejsou nijak poznamenány tím, že Hex patří do stáje DC, takže je to ryzí western na rozdíl třeba od All Star Western. A Sin City, Hellboy a Grandville by se ti mohly taky zamlouvat...
OdpovědětVymazatTo nejsem, Lucky Luke, Asterix a Rychlé šípy jsou v podstatě výjimky, které mi zbyly z dětství :)
OdpovědětVymazatSin City jsem viděl ve filmu a neoslovilo mě to.
Tak zkus alespoň Asterixova staršího indiánského bráchu Um - Papu. Jsem přesvědčený, že nebudeš zklamán...;-)
OdpovědětVymazatAhoj. Díky za parádní překlad :) Sis vyhrál s těma hláškama. Úplně profi. A při čtení mi za vypravěče naskočil hlas Soukupa a u Boba zas Přeučil :D No nic. Ten kostrbatý font mi moc nesedl, ale asi je podobný originálu. To je jedno. Technická poznámka: stránka č. 212, 1. obrázek - ve fotnu není "Ť". S komiksy jsme na tom podobně jako Oik. jen bych přidal Barbánka :D A Ábíčkovské příběhy.
OdpovědětVymazatDíky. No já, jsa navyklej na kreslenýho Lucky Luka, zase u vypravěče slyším Brabce, a když je v Lucky Lukovi Averell, zase slyším Moučku :)
VymazatTen font by vypadal líp, ale ony ty scany nejsou zase v tak velkém rozlišení, takže jsem musel použít jenom malou velikost fontu. Což mě mrzí. Font (A.C.M.E. Secret Agent) sice podporuje středoevropské znaky, ale ť a ď ne, tam jsem musel vždycky dodělat háček. Na straně 22 mi to nějak uniklo, za což se omlouvám. Jinak tento font jsem použil i proto, že jím byl psán překlad Egmontích Lucky Luků.
Jo, první tři Velké knihy komiksů z ABC jsem taky četl a často jsem si je půjčoval z knihovny. Ta první obsahovala samozřejmě to nejlepší, v dalších dvou jsou sice taky zajímavé komiksy, ale už to nebylo úplně ono. Ta čtvrtá obsahovala jen Strážce a ti ze začátku šli... a pak se z toho stala pionýrská propaganda...
Barbánek byl nějakej pejsek z Mateřídoušky či Sluníčka? něco z toho jsem četl, ale nepamatuju si to.
Koukám, že mi vypadlo, že kresleným Lucky Lukem myslím ten film z roku 71. Odtud i dabing.
VymazatJá si vlastně nepamatuji, že bych kresleného Luka viděl. Možná před mnoha lety pár epizod. Matně tuším, že něco šlo teď někdy, a to jsem neviděl vůbec. Nemám přehled. Goscinniho mám spojeného spíš s Malým Mikulášem, i když Luka i Asterixe jsem taky trochu četl.
VymazatZa překouknutí se omlouvat nemusíš, mě to nevadilo, jen jsem to sem přihodil pro případ, že by sis to chtěl doupravit pro sebe. Jako ajťák a programátor mám bohaté zkušenosti s problémy "třech písmen" - ď, ť, ň.
Řadu příběhů z ABC jsem četl v originále. I když Velké knihy mám také. Jenže tam jsou ořezané - ochuzené o dovyprávěcí texty v záhlaví a v zápatí. Hodně čtenářů z toho bylo tehdy zklamáno, včetně mě. A mám pocit, že v těch knihách nebyly ani všechny (myslím ty lepší) příběhy.
Barbánek, žlutý pejsek, vyšel asi v šesti knihách. Já mám z dětství dvě. Primárně vycházel v Ohníčku, nebo tak něco. Stavím ho minimálně na roveň Čtyřlístku.
Tuším byly tři kreslené filmy (1971, 1978, 1983, poslední dva vyloženě o Daltonech), a pak několik animovaných seriálů, které snad běhají na ČT:D. Pak byly i hrané filmy, včetně seriálu s Terencem Hillem. Dle mě z toho všeho je kvalitní snad jen ten první kreslený film. Viděl jsem jeden díl anim. seriálu z Déčka, a byl to prostě rozpohybovaný komiks, nic víc. Dost nuda. Ale věřím, že jako malej bych se na to dokázal koukat.
VymazatJo, to je pravda, mám doma dvě stará Ábíčka s Galaxií, a tam byly texty, které v knize nebyly. Nejsem si jistý, jestli to vadilo při pochopení děje.
Já když začal ABC pravidelně číst, tak tam byl jakýsi zahraniční komiks (myslím Colby zachraňuje nebo tak nějak se to jmenovalo) a z původní komiksové tvorby tam za tu dobu, co jsem ABC četl, vycházely akorát dost stupidní záležitosti typu superkocoura Mourrisona, jakéhosi teen Garfielda, a pár dalších ptákovin. Nic, co by někdy mohlo vyjít v nějaké sebrané knize.
A ještě já... jestli si pamatuješ, jak jsem tu kdysi zmiňoval to moji splácanou Špinavou bandu, tak ten trik s rozstřelením porcelánového izlolátoru na sloupu s vedením telegrafu tam mám už už té dodoby, co jsem ten příběh nastínil. A pak mám zhruba sepsaný ještě krátký jiný příběh, kde se vylupuje banka a zásadní téma tam je trezor otevíraný podle nastveného času na hodinách. Tak já jen kdybych to tu někdy prezentoval, což se může stát, tak jako že jsem si na to přišel dřív, než jsem četl tento komiks! :-D
OdpovědětVymazatRozstřílení telegrafních sloupů přece provedl už El Indio v Pro pár dolarů navíc, nemáš to odtamtud? :) U tohohle překladu jsem si říkal, jestli tenhle nápad nevzal Leone právě z Lucky Luka.
VymazatČasovač na trezoru je překvapivě historická pravda. Grata Daltona skutečně takto bankovní úředníci zmátli a pak došlo k masakru. O nějakých patnáct let dřív to s časováním zkoušeli i na Jamese a Youngery v Northfieldu, ale ti se nedali oklamat. Peníze ovšem stejně nedostali, akce zatím byla prozrazena a opět došlo k masakru.
Jinak příběhy sem klidně napiš, rád si počtu :)
VymazatTo s "kradením" nápadů znám. Nedávno jsem měl nápad na western, který by se odehrával celý v přepřahací stanici, kterou by přepadli bandité, čekající tam na dostavník. O víkendu jsem viděl výborný americký western Rawhide (článek bude) a hádej, o čem to bylo...? ;)
Teď, jak jsi to napsal, jsem si uvědomil, že Indio skutečně takto přerušil telegraf. Ale když jsem si to tehdy vymýšlel, tak jsem si na to nevzpomněl, mě spíš inspiroval nějaký jiný novější film, myslím z 2. sv, kde takto přerušili telefon, ale už nevím co to bylo. A nebo možná nějak podvědomě i ty westerny. Hm, takže je to ještě profláklejší schéma. Tak to neva, no. Že byly časovače na trezorech kvůli přepadům vím z nějakého dokumentu BBC o psancích a pistolnících, co jsem viděl před pár lety. Tak mi to utkvělo. Příběhy nejsou hotové a nemáš se zas na co těšit, je to děs běs :D
VymazatKdysi dávno, když jsem ještě jezdil autobusem do školy, jsem si v tom mrtvém čase čekání vymýšlel a zdokonaloval pár příběhů, které "jednou sepíšu". Což jsem i tehdy tušil, že je představa naivní. Byl tam příběh o cestě do pravěku (něco mezi Vernem, Batličkou, Doylem a komiksem Tvrz z Abc). Kus jsem tehdy ztratil (sepsal a neuložil) a už jsem to nikdy nesepsal znova. Pak takovou emigrantsko-pirátskou odysseiu (zase klasicky inspirace Pán vlků, Kapitán Karibského moře, skutečné legendy o ztracených pokladech a hra Monkey Island). To jsme měl napsané ručně na papír. Dokud nenatočili Piráty z Karibiku, kde mi "vykradli" i jména lodí atd., tak to byl zajímavý příběh, potom jsem to zahodil. Bylo by už trapné to někde ukázat. :D Zkrátka, stalo se mi vícekrát, že mi někdo zfilmoval nějaký nápad. No ale nestává se to jen nám, literatura a film se sebevykrádá pořád a dokola :D
No jo, o tom, co člověk kdysi vytvořil a pak vyhodil, mi nemusíš ani vyprávět. Nepsal jsem tu o tom článek? Nebo zmínku v něčem okolo možná. Jestli ne, klidně se o tom někde rozepíšu.
VymazatMám pocit, že vymyslet něco úplně originálního obsahově už dneska nejde. Leda snad v inspiraci skutečnými událostmi. V těchhle fantaziích se všichni točí v kruhu zajetých klišé, takže kdybych vymyslel příběh o pirátech, určitě bych tam měl loď Santa Maria. A tak podobně. Lze už jen podat to všechno zopakované neotřelou formou, aby člověk měl pocit, že tohle ještě nikdy neviděl. Ale to dokáže málokdo.