úterý 24. ledna 2017

WINNETOU & OLD SHATTERHAND (2016)

Nein, Sie haben den Mythos getötet
Remaky vládnou světem, a výhled do budoucna nevypadá o moc optimističtěji. Ovšem je pravda, že v případě Vinnetoua jde spíše o novou adaptaci románu, což je mnohem ospravedlnitelnější. Jenomže nakonec to vypadá tak, že tvůrci kdysi možná četli něco o těch knihách, a pak napsali etno-eko-western, v němž je nejlepší ze všeho žít ve stanu v přírodě a být Indián. A to všechno se snahou o zachycení reality amerického Západu. Což je nesmysl. Natočit realistický western v Chorvatsku s místními herci v rolích Indiánů? Ale no tak. Tak jako May psal o Americe, ve které nikdy nebyl, staré filmy se točily stejně naivně pohádkovým způsobem. Jsou to sny, ne realita. Ale někdo v německé televizi si to neuvědomil.
Do Ameriky tak přichází Karl May, nicméně seriálový Old Shatterhand s osudy skutečného spisovatele nic společného nemá. A s knihami taky ne. Knižní Šárli byl sice zelenáč, ale všechno uměl, hned na poprvé se mu dařilo vystopovat Indiány, chytit mustanga, ubodat grizzlyho i nejsilnějšího bojovníka Kiowů, překonával svého učitele Hawkense ve všem. Jediný, kdo se mu vyrovnal, byl Vinnetou. Knižní Shatterhand ve svých dobrodružstvích pomáhal slabším, tenhle se do půlky rozhoduje, jestli je spíše bělochem nebo Apačem, a stará se pak vlastně jen o sebe, o Nšo-či, která tu všechno přežije a Shatterhanda si vezme, a o kmen Apačů.
Vinnetou je mladý, dost divoký, a když mluví indiánsky (proč použili řeč Lakotů? To už je radši měli nechat mluvit smyšlenou hatmatilkou jako ve starých filmech), vypadá jako magor. Což nevadí v prvním díle, ale ve druhém a třetím trochu ano. Vinnetou je pak spíš místo hrdiny Old Shatterhandovým kámošem, který sem tam utrousí vtípek. Nik Xhelilaj se snaží, jisté sympatie probudí, ale kde je respekt, jejž budil Brice? Kdyby natočili scénu ze smrti Nšo-či a Inču-čuny na Nugget tsilu, kde Vinnetou vzplane hněvem a přísahá smrt všem bledým tvářím, z Xhelilaje by nešel strach, protože to všechno myslí smrtelně vážně, ale proto, že bychom si mysleli, že je šílenec. Smrt Brice (a knižního Vinnetoua) jsme si ani nepřipouštěli. Ten silný, udatný, nepřemožitelný náčelník Apačů, že by měl zemřít? Xhelilaj působí překvapivě křehce, tak na to spíš čekáme.
Nšo-či tu je úplně změněná. Je tu mnohem samostatnější, je šamankou, a je na ní vidět, že už měla třicet. Kde je to nevinné osmnáctileté děvče z Mayových knih? Kde jsou velké oči Marie Versiniové? (Ta tu jen jede ve vlaku.) Iazua Larios se sice snaží, ale tohle je prostě nějaká jiná Indiánka, ne Nšo-či.
Změnou prošel i Sam. V prvním díle se jen míhá, ve druhém hraje větší roli, ale nevadilo by snad tolik ani to, že se v průběhu děje oholí, usadí a ožení, ale prostě je proti Ralfu Wolterovi strašně nevýrazný. Což je škoda, protože Sam je moje oblíbená postava ze všech Mayových knih i filmů. Vlastně si říkám, že ho mohli úplně škrtnout jako Klekí-Petru, třeba by to bylo zajímavější.
Dlužno říct, že na televizní produkci má seriál docela dobrý rozpočet. Městečka jsou zaplněna lidmi, rekvizity i kostýmy vypadají hodnověrně, potěší složité stavby jako železniční most, herci jsou slušně typově vybraní, zamrzí však počítačové efekty v prvním díle. Ve třetím, při výbuchu ropného vrtu, však byly použity pyrotechnické efekty, což vypadá o dost líp. Série se točila v Chorvatsku, bohužel fanoušky tamních krásných exteriérů potěší jen druhý díl, jako jediný točený v létě. Ostatní se točily na podzim a v zimě, a využity v nich jsou jen nepříliš pohledné travnaté a lesnaté plochy. Více ale u popisu druhého dílu.
Ale popořadě k jednotlivým epizodám.
(číst dál)


1) EINE NEUE WELT
Z románu zůstal jenom mladý inženýr na stavbě železnice, padouch jménem Rattler, Vinnetou toužící po krvi, náčelník Inču-Čuna, dcera Nšo-či a vražda Indiána při pokusu o dohodu. Jinak je všechno jiné. Sam Hawkens není učitelem Karla, Tangua není náčelníkem Komančů, ale ožralým žebravým Indiánem, Nšo-či kouzlí a léčí (a to už v první polovině), Klekí-Petra neexistuje, no a cesty, kudy se děj ubírá, jsou úplně jiné. Jméno Old Shatterhand vymyslí Apačové a ne Sam Hawkens! To docela bolelo. Karl pak není věřící (May sám rotuje v hrobě). A protože filmy jsou mylně vyrobeny se snahou o drsnou realitu pro dospělé, několik Indiánek uvidíme koupat se nahoře bez.
Ale nebylo to celkově tak špatné, jak jsem se obával. Wotan Wilke Möhring sice nemá na hrdinskost Lexe Barkera, ale jako idealistický zelenáč, který postupně přehodnocuje názory tváří v tvář bezohlednému násilí, je celkem fajn. V roli Inču-čuny se objevuje Gojko Mitić, který už navždy zůstane zaškatulkován jako Indián. Padouch Rattler není nic moc, prostě ouchcapek, s kterým by byl (knižní a Adorfův) Santer hned hotový. Víc mě bavila Bancroftova rodina, která se tváří jako slušná a vzdělaná, v očekávání bitvy s Apači však papínek zacpe vyčítajícímu Mayovi hubu, zatímco madam si pustí nějaký předchůdce gramofonu, aby neslyšela střelbu. Kulometnou. Proč se dneska všude musí sakra nacpat Gatling? Ale třeba závěrečná akce na mostě se mi líbila, až na ty digitální pády do vody a výbuchy. A narozdíl od Sedmi statečných se povedlo zapojit staré motivy do nové hudby výborně. Vůbec to neruší. 6/10

2) DAS GEHEIMNIS VOM SILBERSEE
Já jsem po zhlédnutí prvního dílu udělal možná chybu v tom, že jsem si po letech přečetl první díl Vinnetoua. Proto mě už na začátku tohohle dílu zarazilo, že Old Shatterhand je taková houska. Copak na to, že se teprve učí lovit koně a tak, bych si ještě zvykl, ale on se vůbec chová jako měkkej idiot. Jeho vztah s Nšo-či jde hodně do popředí a to vadí, protože značnou část dílu se chová jako zamilovanej balík a Nšo-či jako uražená nána. Vinnetou se mi tady naopak líbil trochu víc než v předcházejícím díle, potěšil i větší prostor pro Sama. Nepotěšil mě však návrat té zrzavé doroty, která vypadá, že má šest pohlavních nemocí najednou, a za kterou pálí pro změnu Sam. Lhaní Vinnetoua jsem v oné situaci chápal, ale to, že Old Shatterhand lže, že Apačové ho zajali, aby dostal práci u podnikatele Henryho (který tu sice sestaví slavnou Henryovku (spoiler - vůbec se nedostane ke slovu), ale jinak to není kutil, co si vyrábí někde o samotě pušky, ale podnikatel, který chce stavět obchoďák, s vizáží Antonína Dvořáka), to mě rozladilo hodně.
Už jsme si zvykli, že s Karlem Mayem má tahle série máloco společného. Ovšem zakomponovat do Vinnetoua prvky z díla H. P. Lovecrafta, to mi zůstal rozum stát. Bájný indiánský bůh, který střeží tajemný poklad, se totiž jmenuje Cthulhu! Za pokladem pak vede bandity zadlužený vědec, který by mohl aspirovat na zajímavou postavu, ale ve výsledku je naprosto nevýrazný. A banditi? Bratři Daltonoví, včetně Averella, jsou děsivější padouši, než zdejší Loco a jeho banda. Loco je generický nudný klišovitý pošuk, který hned zastřelí každého, kdo se mu nelíbí. Bandité pak strašně snadno přepadnou apačský tábor a všechny zajmou (!). A jeden z banditů se ohání stříbrnou puškou!!! I tuhle posvátnou záležitost, kterou měl Vinnetou zdědit po otci, takhle znesvětili! A ještě jedna věc. Líp než v prvním díle tu využili tu nádhernou krajinu, na které staré filmy stavěly. Ale, a to je velký ale. Nugget-tsil, Rio Pecos, jeskyně Assiniboinců. To všechno tu je využito jen jako náhodné bezvýznamné lokace. Svatokrádež dokončena. 4/10
Spoileroidní PS. Mám silný podezření, že ten sud by při první příležitosti uplaval.

3) DER LETZTE KAMPF
Old Shatterhand i Sam Hawkens se usadili, Sam v obchodu ve městě, Olda v chatě s Nšo-či, která pomáhá soukmenovcům rodit děti, a sami se se Shatterhandem snaží o vlastní. Mezitím Old Shatterhand staví novou stodolu... Moment, moment, co má tohle znamenat? Ordinace v apačských lovištích? Mizérie, potvrzovaná ožralým synáčkem magnátíčkovým (nezničitelný Mario Adorf se objeví hned v první minutě, ale byl jsem přesvědčen, že po úvodní scéně jeho angažmá v tomhle končí - naštěstí jsem se mýlil), se prohlubuje, když Vinnetou sám pomáhá kopat studnu - kde Olda s Vinnetouem narazí na ropu. Naštěstí se ožrala začne rychle projevovat a zosnuje ďábelský plán, jak se zmocnit apačského území a stát se naftovým králem - nebo rovnou prezidentem USA? Vinnetou s Oldou tak za Samovy pomoci musí uprchnout z oprátky a pokusit se smířit všechny indiánské kmeny, aby se mohli pustit do nerovného boje. Pak to konečně začne být jako western, konečně se děje něco zajímavého a patřičného, ale... není to prostě úplně ono.
Tihle Vinnetou a Old Shatterhand jsou veškerého hrdinského lesku zbavení. Ne proto, že se sem tam nechají chytit, ale především proto, že jsou moc sami pro sebe. Nechci vidět Old Shatterhanda, jak sám sobě staví dům. A už vůbec ho nechci vidět souložit. Chci vidět, jak udatně pomáhá ostatním. Martinovi Baumannovi zachránit otce, Fredovi Engelovi najít poklad, osadníkům usadit se v míru s Indiány, tak jako v knihách a starých filmech. Chci vidět, jak se Vinnetou snaží sbratřit kmeny, a ne proto, že jemu samotnému teče do bot, ale kvůli principu samému. V celé sérii jde jen o Oldu, Vinnetoua a Nšo-či, potažmo kmen Apačů, který je směšně malý. Pak se Olda s Vinnetouem diví, že jim nikdo v krizi nepodá pomocnou ruku. A když Vinnetou umírá (spoiler, ale věděli jste to, ne?), je to docela jedno zase nám.
Abych tenhle díl jenom nehanil, má svoje momenty. Jednak scény s Adorfem, jednak pasáž s Komanči, kdy na jednu stranu dojde k souboji náčelníků, který v jedné knize popsal přímo May (Vánoce? Syn lovce medvědů? Už nevím.), kdy oba protivníci bojují tomahavky a jsou k sobě každý za jednu ruku přivázáni, na druhou stranu je ten souboj přehnaný do krajnosti. Ale následující scéna jednání s indiánskými náčelníky je fajn. A docela se mi líbila i závěrečná přestřelka, byť i tam byla řada chyb. Padouch byl opět docela slabý, ostatně protekční synáček, snažící se dokázat papínkovi, že je lepší, než si myslí, navíc pořád jakoby hrající divadlo, není dobrý typ na padoucha. Ale vlastně byl lepší, než oba předchozí padouši. Ale Adorf ho v každé scéně prostě zašlapává do země. 5,5/10

11 komentářů:

  1. Wáta-náka ječí-nahá-hana-má! Hapáči! No tak teda Apači... jasně. V této minisérii mi vadilo nejvíc, že vůbec nejde o apače, natož mescaleros. Víme, věděl to z odborné literatury i May, že apačové a zvlášť mescalerové vůbec nebydleli ve stanech v tee-pee. Bydleli v pueblech, tedy v domečcích z hlíny a kamení atd., přechodně v chýších. Nelovili bizony ani medvědy. Lovily jeleny, zajíce a krocany a hlavně si přilepšovali zemědělstvím. Nechodili nazí, ale odívali se, a to dokonce do textilu, nejen do kožešin. Čelenky a další úpravy vlasů samozřejmostí. V době příběhu již měli za sebou setkání s bělochy, takže pušky pro ně nebyly neznámé. Početnost kmene byla ve filmu směšná. Zvlášť divná na počet stanů. Ale zas jich neubývalo. V každém díle jich hodně zemřelo, ale v další scéně jich bylo na živu zase stejně. Fungují zde jako divošský kmen nezasažený civilizací. Vlasy padají do obličejů (nepoužívají ani čelenky, které známe z apačů z etnografickcýh fotografií). Jsou idilicky spojeni s přírodou a duchy. Tvůrci se snažili o realističnost a "demýtizaci". Ale vytvořili mýty úplně nové, o s přírodou harminických utopických divošských indiánech. Podle mě se skutečnosti a apačích blíží mnohem více filmy z 60 let. Mimochodem indiáni devastovali přírodu a hubily zvířata stejně jako lidi všude jinde v historii.

    OdpovědětVymazat
  2. Herecké obsazení velmi dobré. Kostým Vinnetoua strašný. S výhradami k "jinému" nejistému Oldovi souhlasím (když někam přišel Old Shaterhand, tak si všichni s úctou špitali to je ON! - v tomto seriálu to vypadalo, že se mu spíš všichni smějí, co je to za blázna, co žije s indiány; nemá zde skoro žádnou autoritu, nepronáší rozhodná slova, padouši se ho nebojí atd.). Záporáci nic moc, podle mě úplně nejhůř Santer. Psychopatická rozložená osobnost, kancelářská krysa, nevýrazný herec a jiná dějová role než v románu. Hodnocení: 6 bodů, 6,5 bodu, 5 bodů. Ve druhém díle málo filmařsky prodali krajinu a jezero, ve třetím jsou jen dvě širší venkovní lokace a asi 3 minilokace. Tam to dopadlo s poetikou a krajinou nejhůř a působilo to na mě až stísněně televizně chudě. Navíc v zimě, takže takové studené, ponuré (někde jsem četl recenzi, kde opěvovali že příběh udělali "t e m n ý m" a já si uvědomil, že nesnáším recenze filmů s "t e m n ý m p ř í b ě h e m"). Dál mi vadilo špatné představení posunu času, děj, který se odehrál v několika dnech (přesuny mezi městy atd.) vypadal, že stihli za jedno odpledne. Odkazy na původní román tam jsou, ne že ne. Jen občas trochu posunuté. A dějová linie zjednodušeně a zpřeházeně taky odpovídá. Např.: Nšo-či léčí zraněného Oldu, Nšo-ši miluje Oldu, Nšo-či žárlí na bílé ženy a chce se jim podobat, získat vzdělání a mít jejich šaty a účes, aby se Oldovi více líbila. Stříbrnou pušku získal Inčučuna v bitvě s bandity. Tady ji získal až Vinnetou. Že Olda dostal jméno od indiánů mě nevadilo vůbec, logicky s původem jména do příběhu zapadlo (s tím jak umenšili roli Sama, který zde není najmutý průvodce a rádce). Role Klekípetry přešla na Inčučunu, v rámci zjednodušení příběhu nevadí. Vynechání medvěda nevadí. Ubodávání medvědů odvážnými hrdiny se přežilo v šestákových příbězích už v předminulém století. Ještě zdrbnu scénu na mostě (na to že Olda sliboval, že to bude bez mrtvých, tak...) přišlo mi to dlouhé a hlavně když se budovalo napětí, tak to shodila vtipkováním Bencroftová. Souboj s komančem se mi taky moc nelíbil, měl jsem silný dojem, že sleduji béčkový postapokalyptický sci-fi film s albínským záporákem (silácký poskok hlavního záporáka z bondovek), kterému už jen chyběl řetěz na krku a v nose kroužek. jinak taky psychopat a dalších scénách zase jako intelektuál. "Velké bitvy", ve 20 lidech, to bylo tak super (indiánská taktika útoku taky velmi neproduktivní).

    Spíš jsem jen kritizoval, ale celkově se mi minisérie líbila, mile překvapila proti očekáváním. Ale hit to nebude. Moc to nechtělo a mohlo to být i trochu lepší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ten medvěd mi taky nechyběl, zmínil jsem to jako příklad Oldovy dokonalosti v knize. Ale třeba souboj s Bleskurychlým nožem by vypadal ve filmu dobře.
      Mně tam prostě hlavně chyběl důvod, proč jsou Vinnetou a Old Shatterhand tak slavní. V prvním díle jsou nepřátelé, ve druhém se nechají zajmout a potápějí se jak blbci v jezeře, a ve třetím si staví chajdu, nechají se málem pověsit, je na ně vypsaná odměna... Proč mi má být líto, že Vinnetou zemře? Nakonec to není příběh nejslavnějších zálesáků, ale jenom dvou chlapů, co taky žili na Západě.
      Logická chyba, co mě teď napadla - Olda napřed postaví chatu, stodolu, Nšo-či tam pomáhá rodit dítě... a pak tam teprve kopou studnu? Kde do té doby brali vodu?

      Vymazat
  3. Ještě jsem tu hodinu rozebíral detaily v druhém komentáři, ale příspěvek po úspěšném odeslání zmizel. To zas budu někdy něco někam psát :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hodilo se to do spamu, nevím proč. Ale už je to ok. Ještě, že mi to chodí do mailu, jinak bych si toho asi nevšiml.

      Vymazat
  4. Díky za zásah v diskusi :-) Souhlasím s tvými postřehy o "významnosti" a "proslulosti" hlavní dvojice. Jen jsem to už dál nerozebíral, považuji to za zřejmý nedostatek. Jen dva neslavní nýmandi na západě. Asi oběť scénáristického pojetí "demýtizace". Vodu brali asi z potoka, kopce a lesy tam jsou. A studnu kopali aby našli nějak tu naftu (a hned největší ložisko v Americe), teda vlastně aby asi měli vodu v zimě pro dobytek. Ani tam nevede cesta a už tam mají věže a těží ropu (jak to santerovci dovezli a jak to odvážejí? a proč bydlí v celtových stanech?). Zajímavé bylo jak z bitvy uprchl Santer starší. Prostě si někam pomalu odešel. A pak si seděl bezstarostně někde v mramorové hale a četl noviny. Sud musel být zatížený, aby ho potopili. Souboj na nože s indiánem by byl zajímavý. Ale oni ten děj hodně hodně zredukovali, viz souboj s Vinnetuem, záchrana života Vinnetua atd. Jinak náboženství tam bylo, v té stodole, Vinnetou o něm začal přemýšlet, povídla si ohvězdách před smrtí... chyběly tam jen ty zvony. Jinak Vinnetou zemřel v románu rukou indiána, jestli se nepletu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stejně bych na prvním místě kopal studnu, potok nepotok. Adorfa "odvedli do bezpečí", aniž by věděli, jestli v tom směru nějací indoši taky nejsou :)
      Ve třetím díle nakonec trocha byla, ale vůbec mi to přišlo ideově neujasněný. Napřed je Karl skoro ateista, pak najednou vysvětluje Vinnetouovi křesťanství.
      To v knize jsem shodou okolností četl včera, a dost možná poprvé, protože si to moc nepamatuju. Vinnetouovi tam učaruje zpěv Ave Maria, pak mu Shatterhand vysvětlí, že Velký duch je nespravedlivý, protože rudé muže žene do záhuby, Vinnetou vlastně přijme křesťanství, pak je střelen neznámým Oglalou při záchraně lidí, co předtím zpívali, a umírá opět za zpěvu Ave Maria - v originále se slovy, že je křesťan :) Pořád je to o dost působivější než zdejší smrt, která vypadala, jako by si na poslední chvíli vzpomněli, že by měli Vinnetoua zabít.

      Vymazat
  5. Si to nevybavuju přesně co May indiánům odpovídal. Spíš mi přišlo že indiánům lže, aby je nenaštval nebo neurazil jejich víru. Že je sice pokřtěný, ale že to nehrotí. U toho Henryho, taky jak píšeš, žádný puškař v dílně a ještě tam Olda lže. Dcera podle šablony, v kolika filmech jsme už takovou "bílou ženu" lačnící po krvavých historkách s divochy už viděli... A jak si Olda vzal tu opakovačku - "hele, sorry, tohle si beru" :D V knize měl od Henryho tu starou těžkou pušku. To celé vynechali (i ve filmech 60. let) a kouzelnou opakovačku měl Olda až za několik let po tom. Třeba se Henry už vzmohl na obchoďák, to si už nepamatuji :D A ve kterém to městě vlastně ten Henry bydlel? Jak daleko je do Roswellu? Že přijel Olda do tábora apačů ještě v tom obleku.

    OdpovědětVymazat
  6. Vinnetou si svoji smrt v románu sám vytušil a předpověděl, tady mu ji předpověděla sestra. Takže i to zde je, ale posunuté. Lidi ale asi víc zaskočila smrt Hatátitly... Nšo-či jela do boje, nevím proč. Asi aby se diváci báli, že tam zemře. Co mi přišlo už nepatřičné, že našeho "hrdinu proti své vůli", teda Oldu, nakonec prohlásili náčelníkem. to už tam být nemělo. A v románu měl prostovlasý hrdina normálně klobouk. (Se špičkami uší medvěda, jestli se nepletu.) Víc postřehů mě teď nenapadá a stejnak jsem to už přehnal. Tak dám prostor ostatním.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak v románu Inču-čuna sám prohlásí, že "přijmeme Old Shatterhanda do našeho kmene a budeme v něm vidět jednoho z našich náčelníků. (...) Vstupuješ do našich řad jako náčelník Apačů a všechny kmeny našeho lidu tě budou jako takového ctít." (Tilschovic překlad, Albatros 1987, s. 255n.)
    Henry byl v románu puškař v Saint-Louis, který nezbohatl a svojí opakovačky vyrobil jen pár kusů. První dal Oldovi. Nový Henry s tím starým nemá nic společného. Proč se filmaři upnuli zrovna na Roswell, který nemá v románu žádnou roli (aspoň v Tilschovic překladu o něm není zmínka), nevím. Stavitel Henry sídlil v Santa Fé, každopádně ten oblek bych chápal tak, že Olda tolik spěchal, že se ani neměl kdy převléknout :) Ostatně do čeho? Na cestu si jenom šlohnul pušku, což se mi taky nelíbilo. Mimochodem záběr na Henryho dům je výpůjčka ze třetího Reinlova Vinnetoua, mexická vesnička zase záběry z Old Firehanda. A ve dvojce máme i dataci - 9. října 1869, jestli se nepletu, hihihi. http://puu.sh/txUtj/4ab4772b52.jpg

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha, náčelník, to jsem si už nepamatoval. Měl jsem za to, že to po Vinnetuovi přebral nějaký mladší apač. Dobrá tedy. Roswell je zhruba uprostřed oblasti, kde žili Apačové Mescaleros, tak asi proto. Že byl H. v knize ze St. Louis jsem si kupodivu pamatoval (20 let jsem to nečetl). Takže ten nový Henry je trochu "unfair". Ale zas to nebylo tak daleko, jen cca 200 km. A jinak dobrý postřeh :)

      Vymazat