tag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post3761230981069598738..comments2024-03-27T10:16:36.022+01:00Comments on OIK´S BLOG: WINNETOU & OLD SHATTERHAND (2016)Oikhttp://www.blogger.com/profile/11285081549087989338noreply@blogger.comBlogger11125tag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-16556727190599066712017-01-24T12:23:34.028+01:002017-01-24T12:23:34.028+01:00Aha, náčelník, to jsem si už nepamatoval. Měl jsem...Aha, náčelník, to jsem si už nepamatoval. Měl jsem za to, že to po Vinnetuovi přebral nějaký mladší apač. Dobrá tedy. Roswell je zhruba uprostřed oblasti, kde žili Apačové Mescaleros, tak asi proto. Že byl H. v knize ze St. Louis jsem si kupodivu pamatoval (20 let jsem to nečetl). Takže ten nový Henry je trochu "unfair". Ale zas to nebylo tak daleko, jen cca 200 km. A jinak dobrý postřeh :)Tinnynoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-13236797856229766972017-01-24T12:05:28.155+01:002017-01-24T12:05:28.155+01:00Tak v románu Inču-čuna sám prohlásí, že "přij...Tak v románu Inču-čuna sám prohlásí, že "přijmeme Old Shatterhanda do našeho kmene a budeme v něm vidět jednoho z našich náčelníků. (...) Vstupuješ do našich řad jako náčelník Apačů a všechny kmeny našeho lidu tě budou jako takového ctít." (Tilschovic překlad, Albatros 1987, s. 255n.)<br />Henry byl v románu puškař v Saint-Louis, který nezbohatl a svojí opakovačky vyrobil jen pár kusů. První dal Oldovi. Nový Henry s tím starým nemá nic společného. Proč se filmaři upnuli zrovna na Roswell, který nemá v románu žádnou roli (aspoň v Tilschovic překladu o něm není zmínka), nevím. Stavitel Henry sídlil v Santa Fé, každopádně ten oblek bych chápal tak, že Olda tolik spěchal, že se ani neměl kdy převléknout :) Ostatně do čeho? Na cestu si jenom šlohnul pušku, což se mi taky nelíbilo. Mimochodem záběr na Henryho dům je výpůjčka ze třetího Reinlova Vinnetoua, mexická vesnička zase záběry z Old Firehanda. A ve dvojce máme i dataci - 9. října 1869, jestli se nepletu, hihihi. http://puu.sh/txUtj/4ab4772b52.jpgOikhttps://www.blogger.com/profile/11285081549087989338noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-37974548794782597942017-01-24T11:46:11.067+01:002017-01-24T11:46:11.067+01:00Vinnetou si svoji smrt v románu sám vytušil a před...Vinnetou si svoji smrt v románu sám vytušil a předpověděl, tady mu ji předpověděla sestra. Takže i to zde je, ale posunuté. Lidi ale asi víc zaskočila smrt Hatátitly... Nšo-či jela do boje, nevím proč. Asi aby se diváci báli, že tam zemře. Co mi přišlo už nepatřičné, že našeho "hrdinu proti své vůli", teda Oldu, nakonec prohlásili náčelníkem. to už tam být nemělo. A v románu měl prostovlasý hrdina normálně klobouk. (Se špičkami uší medvěda, jestli se nepletu.) Víc postřehů mě teď nenapadá a stejnak jsem to už přehnal. Tak dám prostor ostatním. Tinnynoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-37935510475720259512017-01-24T11:13:42.845+01:002017-01-24T11:13:42.845+01:00Si to nevybavuju přesně co May indiánům odpovídal....Si to nevybavuju přesně co May indiánům odpovídal. Spíš mi přišlo že indiánům lže, aby je nenaštval nebo neurazil jejich víru. Že je sice pokřtěný, ale že to nehrotí. U toho Henryho, taky jak píšeš, žádný puškař v dílně a ještě tam Olda lže. Dcera podle šablony, v kolika filmech jsme už takovou "bílou ženu" lačnící po krvavých historkách s divochy už viděli... A jak si Olda vzal tu opakovačku - "hele, sorry, tohle si beru" :D V knize měl od Henryho tu starou těžkou pušku. To celé vynechali (i ve filmech 60. let) a kouzelnou opakovačku měl Olda až za několik let po tom. Třeba se Henry už vzmohl na obchoďák, to si už nepamatuji :D A ve kterém to městě vlastně ten Henry bydlel? Jak daleko je do Roswellu? Že přijel Olda do tábora apačů ještě v tom obleku. Tinnynoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-77495542973874684062017-01-24T10:54:38.470+01:002017-01-24T10:54:38.470+01:00Stejně bych na prvním místě kopal studnu, potok ne...Stejně bych na prvním místě kopal studnu, potok nepotok. Adorfa "odvedli do bezpečí", aniž by věděli, jestli v tom směru nějací indoši taky nejsou :)<br />Ve třetím díle nakonec trocha byla, ale vůbec mi to přišlo ideově neujasněný. Napřed je Karl skoro ateista, pak najednou vysvětluje Vinnetouovi křesťanství. <br />To v knize jsem shodou okolností četl včera, a dost možná poprvé, protože si to moc nepamatuju. Vinnetouovi tam učaruje zpěv Ave Maria, pak mu Shatterhand vysvětlí, že Velký duch je nespravedlivý, protože rudé muže žene do záhuby, Vinnetou vlastně přijme křesťanství, pak je střelen neznámým Oglalou při záchraně lidí, co předtím zpívali, a umírá opět za zpěvu Ave Maria - v originále se slovy, že je křesťan :) Pořád je to o dost působivější než zdejší smrt, která vypadala, jako by si na poslední chvíli vzpomněli, že by měli Vinnetoua zabít.Oikhttps://www.blogger.com/profile/11285081549087989338noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-18966233026145396552017-01-24T10:42:39.769+01:002017-01-24T10:42:39.769+01:00Díky za zásah v diskusi :-) Souhlasím s tvými post...Díky za zásah v diskusi :-) Souhlasím s tvými postřehy o "významnosti" a "proslulosti" hlavní dvojice. Jen jsem to už dál nerozebíral, považuji to za zřejmý nedostatek. Jen dva neslavní nýmandi na západě. Asi oběť scénáristického pojetí "demýtizace". Vodu brali asi z potoka, kopce a lesy tam jsou. A studnu kopali aby našli nějak tu naftu (a hned největší ložisko v Americe), teda vlastně aby asi měli vodu v zimě pro dobytek. Ani tam nevede cesta a už tam mají věže a těží ropu (jak to santerovci dovezli a jak to odvážejí? a proč bydlí v celtových stanech?). Zajímavé bylo jak z bitvy uprchl Santer starší. Prostě si někam pomalu odešel. A pak si seděl bezstarostně někde v mramorové hale a četl noviny. Sud musel být zatížený, aby ho potopili. Souboj na nože s indiánem by byl zajímavý. Ale oni ten děj hodně hodně zredukovali, viz souboj s Vinnetuem, záchrana života Vinnetua atd. Jinak náboženství tam bylo, v té stodole, Vinnetou o něm začal přemýšlet, povídla si ohvězdách před smrtí... chyběly tam jen ty zvony. Jinak Vinnetou zemřel v románu rukou indiána, jestli se nepletu.Tinnynoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-17252777863985968272017-01-24T10:08:26.084+01:002017-01-24T10:08:26.084+01:00Hodilo se to do spamu, nevím proč. Ale už je to ok...Hodilo se to do spamu, nevím proč. Ale už je to ok. Ještě, že mi to chodí do mailu, jinak bych si toho asi nevšiml.Oikhttps://www.blogger.com/profile/11285081549087989338noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-46403637211204092982017-01-24T10:07:24.303+01:002017-01-24T10:07:24.303+01:00Tak ten medvěd mi taky nechyběl, zmínil jsem to ja...Tak ten medvěd mi taky nechyběl, zmínil jsem to jako příklad Oldovy dokonalosti v knize. Ale třeba souboj s Bleskurychlým nožem by vypadal ve filmu dobře.<br />Mně tam prostě hlavně chyběl důvod, proč jsou Vinnetou a Old Shatterhand tak slavní. V prvním díle jsou nepřátelé, ve druhém se nechají zajmout a potápějí se jak blbci v jezeře, a ve třetím si staví chajdu, nechají se málem pověsit, je na ně vypsaná odměna... Proč mi má být líto, že Vinnetou zemře? Nakonec to není příběh nejslavnějších zálesáků, ale jenom dvou chlapů, co taky žili na Západě.<br />Logická chyba, co mě teď napadla - Olda napřed postaví chatu, stodolu, Nšo-či tam pomáhá rodit dítě... a pak tam teprve kopou studnu? Kde do té doby brali vodu?Oikhttps://www.blogger.com/profile/11285081549087989338noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-81610466324850509572017-01-24T09:38:32.009+01:002017-01-24T09:38:32.009+01:00Ještě jsem tu hodinu rozebíral detaily v druhém ko...Ještě jsem tu hodinu rozebíral detaily v druhém komentáři, ale příspěvek po úspěšném odeslání zmizel. To zas budu někdy něco někam psát :DTinnynoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-89093542388699778032017-01-24T09:35:33.645+01:002017-01-24T09:35:33.645+01:00Herecké obsazení velmi dobré. Kostým Vinnetoua str...Herecké obsazení velmi dobré. Kostým Vinnetoua strašný. S výhradami k "jinému" nejistému Oldovi souhlasím (když někam přišel Old Shaterhand, tak si všichni s úctou špitali to je ON! - v tomto seriálu to vypadalo, že se mu spíš všichni smějí, co je to za blázna, co žije s indiány; nemá zde skoro žádnou autoritu, nepronáší rozhodná slova, padouši se ho nebojí atd.). Záporáci nic moc, podle mě úplně nejhůř Santer. Psychopatická rozložená osobnost, kancelářská krysa, nevýrazný herec a jiná dějová role než v románu. Hodnocení: 6 bodů, 6,5 bodu, 5 bodů. Ve druhém díle málo filmařsky prodali krajinu a jezero, ve třetím jsou jen dvě širší venkovní lokace a asi 3 minilokace. Tam to dopadlo s poetikou a krajinou nejhůř a působilo to na mě až stísněně televizně chudě. Navíc v zimě, takže takové studené, ponuré (někde jsem četl recenzi, kde opěvovali že příběh udělali "t e m n ý m" a já si uvědomil, že nesnáším recenze filmů s "t e m n ý m p ř í b ě h e m"). Dál mi vadilo špatné představení posunu času, děj, který se odehrál v několika dnech (přesuny mezi městy atd.) vypadal, že stihli za jedno odpledne. Odkazy na původní román tam jsou, ne že ne. Jen občas trochu posunuté. A dějová linie zjednodušeně a zpřeházeně taky odpovídá. Např.: Nšo-či léčí zraněného Oldu, Nšo-ši miluje Oldu, Nšo-či žárlí na bílé ženy a chce se jim podobat, získat vzdělání a mít jejich šaty a účes, aby se Oldovi více líbila. Stříbrnou pušku získal Inčučuna v bitvě s bandity. Tady ji získal až Vinnetou. Že Olda dostal jméno od indiánů mě nevadilo vůbec, logicky s původem jména do příběhu zapadlo (s tím jak umenšili roli Sama, který zde není najmutý průvodce a rádce). Role Klekípetry přešla na Inčučunu, v rámci zjednodušení příběhu nevadí. Vynechání medvěda nevadí. Ubodávání medvědů odvážnými hrdiny se přežilo v šestákových příbězích už v předminulém století. Ještě zdrbnu scénu na mostě (na to že Olda sliboval, že to bude bez mrtvých, tak...) přišlo mi to dlouhé a hlavně když se budovalo napětí, tak to shodila vtipkováním Bencroftová. Souboj s komančem se mi taky moc nelíbil, měl jsem silný dojem, že sleduji béčkový postapokalyptický sci-fi film s albínským záporákem (silácký poskok hlavního záporáka z bondovek), kterému už jen chyběl řetěz na krku a v nose kroužek. jinak taky psychopat a dalších scénách zase jako intelektuál. "Velké bitvy", ve 20 lidech, to bylo tak super (indiánská taktika útoku taky velmi neproduktivní). <br /><br />Spíš jsem jen kritizoval, ale celkově se mi minisérie líbila, mile překvapila proti očekáváním. Ale hit to nebude. Moc to nechtělo a mohlo to být i trochu lepší.tinnynoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-8711854875833226207.post-25710998156502598402017-01-24T09:02:35.077+01:002017-01-24T09:02:35.077+01:00Wáta-náka ječí-nahá-hana-má! Hapáči! No tak teda A...Wáta-náka ječí-nahá-hana-má! Hapáči! No tak teda Apači... jasně. V této minisérii mi vadilo nejvíc, že vůbec nejde o apače, natož mescaleros. Víme, věděl to z odborné literatury i May, že apačové a zvlášť mescalerové vůbec nebydleli ve stanech v tee-pee. Bydleli v pueblech, tedy v domečcích z hlíny a kamení atd., přechodně v chýších. Nelovili bizony ani medvědy. Lovily jeleny, zajíce a krocany a hlavně si přilepšovali zemědělstvím. Nechodili nazí, ale odívali se, a to dokonce do textilu, nejen do kožešin. Čelenky a další úpravy vlasů samozřejmostí. V době příběhu již měli za sebou setkání s bělochy, takže pušky pro ně nebyly neznámé. Početnost kmene byla ve filmu směšná. Zvlášť divná na počet stanů. Ale zas jich neubývalo. V každém díle jich hodně zemřelo, ale v další scéně jich bylo na živu zase stejně. Fungují zde jako divošský kmen nezasažený civilizací. Vlasy padají do obličejů (nepoužívají ani čelenky, které známe z apačů z etnografickcýh fotografií). Jsou idilicky spojeni s přírodou a duchy. Tvůrci se snažili o realističnost a "demýtizaci". Ale vytvořili mýty úplně nové, o s přírodou harminických utopických divošských indiánech. Podle mě se skutečnosti a apačích blíží mnohem více filmy z 60 let. Mimochodem indiáni devastovali přírodu a hubily zvířata stejně jako lidi všude jinde v historii.Tinnynoreply@blogger.com