Poslední z
Belmondových kriminálek, v nichž hraje poldu pasoucího po nebezpečných zločincích za pomoci neortodoxních metod. Tahle je nepřehlédnutelně osmdesátková, od hudby přes módu až po prostředí a způsob akčních scén. Narozdíl od Američanů si ale Francouzi ještě v téhle době nějaký vkus naštěstí uchovali, takže i přes veškerý osmdesátkový nevkus se na to dá dívat. Příbeh sám mi přišel jako znovu vyvařená
Povídka o policajtovi prohnaná přes klasické belmondovské síto "tvrdý sukničkář s dobrým srdcem" a doplněná o téma osobní msty vůči psychopatickému padouchovi, který napřed střílí a až pak se ptá. Problém je, že kudrnatý
Jean-Pierre Malo se ani v nejmenším nemůže rovnat chladnému pohledu
Jeana-Louise Trintignanta ze zmíněného staršího filmu.
Belmondo je klasickej
Belmondo, tvrdý, vtipný, chvílemi až moc drsný a až moc samolibý, ale člověk se může spolehnout, že vždy udělá, co je třeba. V podstatě až na otřepaný příběh, příšernou synťákovou hudbu (kde byl tentokrát
Morricone?) a malého roztomilého klučinu, kterému jsem nepřál vůbec nic hezkého, jsem celkem spokojen. Rozhodně se mi to líbilo víc než předchozí
Dobrodruh.
7/10
PS.
SPOILER Taky se mi překvapivě líbil konec. Maurizio Merli by střílel, dokonce bych to tentokrát tomu vrahovi přál, ale Belmondo není sadista a rozhodne se padoucha předat soudu.
a.k.a. Samotář
Režie: Jacques Deray
Hrají: Jean-Paul Belmondo, Jean-Pierre Malo, Michel Beaune, Pierre Vernier, Carlos Sotto Mayor, Bernard Farcy, Michel Creton, Maurice Auzel, Catherine Rouvel, Henri Attal
Francie 1987
Žádné komentáře:
Okomentovat