úterý 10. května 2016

NOSFERATU, EINE SYMPHONIE DES GRAUENS (1922)

Die kostbare Blut!
Němých filmů se člověk většinou bojí, protože má strach, že se bude nudit. Když si ale člověk zvykne na to, že tempo vyprávění je pomalejší, výkony herců přehnanější co do mimiky i gest, tak pokud je film kvalitní, může se divák poměrně slušně bavit. Tedy ve smyslu opaku nudy, ne že by ten film byl nějaká lehká zábava, naopak.
Nosferatu, jak všichni vědí, je plagiát Drákuly, na kterého Friedrich Wilhelm Murnau nezískal práva, tak jen změnil jména postav, název a upravil některé dějové prvky. Taky děj přesunul do Německa. Jinak je příběh zřejmě shodný (Stokerův román jsem nečetl ani žádnou adaptaci jsem neviděl), realitní agent odjíždí do Sedmihradska, aby zde podivnému hraběti (zde se jmenuje Orlok) prodal dům, zde tedy ve Wismaru. V kraji se ale všichni bojí se jen přiblížit ke hradu, kde Orlok přebývá. Realitní agent Hutter se ale nebojí a na hrad jde. Orlok je ale skutečně velmi divný patron (v noci nespí a nic nejí). Ke klidu Hutterovi nepřidá ani kniha o upírech, kterou si náhodou přečte. A Orlok skutečně vypadá, že je upírem. Po děsivém zjištění Hutter v horečce prchá zpět do Wismaru, ale Orlok už se tam vypravil, aby převzal svůj dům - a s sebou si bere několik rakví...
Co se mi rozhodně hodně líbilo, byla výtvarná stránka filmu. Většina záběrů je skutečně výtvarně působivá, a některé scény jsou skutečně velmi děsivé, a tím myslím především všechny s Orlokem, samozřejmě. Film herci Maxi Schreckovi udělal zřejmě tak trochu medvědí službu, protože sice si ho svět jako Orloka pamatuje, ale on jako osoba i veškerá jeho další práce jsou zapomenuty, což podtrhl i pozdější film, rozvíjející konspirační teorii o tom, že Schreck byl skutečně upír. Další teorie byla, že ve skutečnosti to byl jiný herec pod pseudonymem.
Němý film se tradičně vypráví obrazem, s mezititulky jsem ovšem měl menší problém, protože byly příliš dlouhé. Navíc když film sledujete v autobuse na malé obrazovce kus před vámi, je těžké je přečíst. A to nám k tomu ani nepustili české podtitulky, takže jsem si vše musel překládat. Při částečném užití novogotického písma včetně dopisů psaných kurentem je to ňamka. Stačilo to akorát, abych pochopil, co se tam zhruba píše. Jenom pro upřesnění, promítána byla německá zabarvovaná verze, kterou dávali dohromady z různých zbylých kopií, které unikly zničení po tom, co soud po žalobě dědiců Brama Stokera rozhodl v jejich prospěch a nařídil film zlikvidovat. Naštěstí se to tedy nepovedlo. Jinak celkově tedy líbilo, občas pěkný černý humor. A určitě tenhle film v mnohém inspiroval Jiřího Brdečku při tvoření Tajemství hradu v Karpatech. Tak a vzhledem k tomu, že je ráno, jdu si lehnout do rakve. 8/10

a.k.a. Upír Nosferatu, Nosferatu the Vampire
Režie: Friedrich Wilhelm Murnau
Hrají: Max Schreck, Gustav von Wangenheim, Greta Schröder, Georg H. Schnell, Ruth Landshoff
Německo 1922 

Žádné komentáře:

Okomentovat