FORT APACHE (1948)

Fordova kavalerijní trilogie je pro mě takovou chimérou. Na jednu stranu je to nezpochybnitelná klasika westernového žánru, součást zlatého fondu, od nejlegendárnějšího režiséra s nejlegendárnějšími herci, na tu druhou ale, zvláště poté, co jsem ukázky zejména právě z Fort Apache viděl v dokumentu o Fordovi, jsem měl představu, jaké ty filmy jsou, a že ztělesňují všechno, co na Fordových filmech nemám rád.

Narozdíl od většiny westernových režisérů si totiž Ford potrpěl na rituály. A to ne na rituály cizí kultury, ale na rituály té vlastní. Irský emigrant v USA točil o často také irských emigrantech v USA, kteří si ale svou evropskou kulturu přenášejí do necivilizované země a lpí na maličkostech, jen aby se svou domovinou neztratili spojení. Proto se v jeho filmech objevuje tolik oslav. Proto lpí na figurkách jako jsou bodří tatíci, starostlivé mamky, ožralí strýčkové, zamilovaní jinoši a ctnostné panny. Ford zobrazuje kulturu 19. století takovou, jaká možná byla, nedívá se na Západ optikou člověka století dvacátého, ale optikou nostalgika pamatujícího dobu předchozí.

Jinými slovy, první polovina je celá o těchto figurkách. Často se celé minuty tančí a zpívá, vojáci uprostřed prašné pustiny pořádají honosné plesy, lpí se na formalitách a slušném vychování v prostředí, kde taková věc přímo může překážet v přežití. Bodré tatíky zastupuje Ward Bond, starostlivé mamky postava jeho ženy, ožralé strýčky zejména Victor McLaglen, zamilované jinochy John Agar a ctnostné panny dorostlá Shirley Temple. 

Jakkoli jsou v první polovině scény s těmito figurkami kolikrát otravné, je zřejmé, že Ford je má rád. Kým pohrdá, je povýšený a arogantní podplukovník Thursday v podání Henryho Fondy, který se všemi jedná s falešným respektem a hlavně kouká, jak by dokázal něco, co ho v očích nadřízených natolik zviditelní, že bude zase přeložen někam do civilizace. Fondova strohá postava se nese dějem s falešnou důstojností a až v závěru prokáže, že není černobílým padouchem. John Wayne hraje v podstatě opět cizince z neznáma, byť důstojníka dlouhodobě působícího a ztotožnitelného s pevností Fort Apache, ale jako jedna z mála postav je bez příbuzných, bez minulosti. A v první polovině se zdá, že hraje jen vedlejší roli.

Co mě docela překvapilo, je, že Ford je v konfliktu armády s Apači vlastně spíše na straně Apačů. Většina vojáků se před namyšleným Fondou jednání Apačů zastává a snaží se o smír, zatímco Fonda v nich vidí podlidi, které má za úkol zpacifikovat, ne s nimi jednat. Celý film pak vykresluje rigidní armádní prostředí, kde jeden blbec s absolutní mocí může způsobit katastrofu... A pak přijde patetická závěrečná scéna, která film promění v militaristickou agitku. Možná to byl ze strany Forda úlitek počínající McCarthyovské cenzuře, kdo ví.

Co lze jednoznačně pochválit, je obrazová stránka, perfektní kamera, některé záběry jsou dokonalé, jak jsou, jiné by v barvě ještě vynikly více. Dále výkon Fondy, Bonda a vlastně i Wayna, zatímco Agar je nepřesvědčivý, Temple se od dětství hrát nenaučila a McLaglen a spol. jsou nevhodně hluční. Škoda toho, že první polovina je o kýčovitém a nijak nepřekvapivě řešeném románku Agar - Temple a o výcviku pár neschopných dobrovolníků uřvanými seržanty. Od chvíle, kdy se objeví Indiáni, se na to ale už dá koukat. 6/10

Režie: John Ford

Hrají: John Wayne, Henry Fonda, Shirley Temple, John Agar, Ward Bond, Pedro Armendariz, George O'Brien, Victor McLaglen, Miguel Inclán, Hank Worden

Hudba: Richard Hageman

USA 1948