Sergio Garrone a jeho další pískovnová záležitost.
Námět nezní špatně. Tři muži se sejdou ve vězení - jeden za cizoložství, jeden za krádež koně a jeden za přestřelku. Mladý Mexičan má být oběšen za vraždu, o které je jeho bohatý otec přesvědčen, že ji nespáchal. Zoufalý otec proto najímá ony tři výtečníky, aby zjistili pravdu, což samozřejmě nebude jednoduché.
Tři výtečníky hrají Craig Hill, tentokrát více připomínající jmenovce Terence než Eastwooda, Giovanni Cianfriglia a Franco Cobianchi d'Este, nahrazující zjevně Pedra Sancheze, který asi zrovna neměl čas. A je to docela škoda, protože Cobianchi moc nezaujme, nepobaví a je spíše protivný. Čekal jsem samozřejmě, že finále se rozřeší mezi nimi a la Hodný, zlý a ošklivý, ale jak film postupoval, doufal jsem, že to tak nebude. Doufal jsem ale taky, že už to brzo skončí.
Začátek sice není nejslabší, ale zhruba v polovině mě to přestalo bavit, a vydržel jsem už jen ze setrvačnosti. Až závěr, který probíhá trochu jinak, než jsem očekával, mě trochu vytrhl z naprosté nudy. Moc tomu nepomáhá nevhodná hudba dvojice Vasco-Mancuso, nepomáhá tomu natáčení ve stále stejných lokacích - pořád ta samá pískovna, ten samý srub na kopci, ten samý mlýn u vodopádu. Navíc se točilo v zimě, takže film je pěkně ošklivý.
Nepomáhá ani ostatní obsazení. Idu Galli mám moc rád, ale její role tady mě moc nebavila, navíc hraje Mexičanku s chemlonovou parukou, zpod které září její bílá pleť... Mariangela Giordano tu zase většinu filmu jen leží s vytřeštěnýma očima. O tom, že hlavního padoucha hraje necharismatický Jean Louis ani nemluvě.
Zkrátka je to nakonec naprosto typický Garroneho western. Levná, pískovnová záležitost. Dobré je akorát to, že tu máme Cianfrigliu ve větší roli na kladné straně, a narozdíl od Superarga mu je i vidět do obličeje. 4/10
a.k.a. No Graves on Boot Hill, Three Crosses Not To Die
Režie: Sergio Garrone
Hrají: Craig Hill, Ida Galli, Giovanni Cianfriglia, Franco Cobianchi d'Este, Jean Louis, Ivan Scratuglia, Amedeo Timpani, Bruno Arié, Giuseppe Castellano, Mariangela Giordano, Sandro Scarchilli, Franco Gula, John Bartha, Angelo Susani
Hudba: Vasco - Mancuso
Itálie 1968
Tady člověk opravdu vydrží jen kvůli Cianfrigliovi.
OdpovědětVymazatKe Garronemu - jeho filmy jsou laciné, ale často šikovně pracuje o čekáváním. Takže ho na jednu stranu respektuju, na druhou stranu se o něm moc nezajímám, protože nedokáže překročit vlastní stín. Ale na další stranu mám jeho Killer Kid a Una lunga fila di croci dost rád.
Ale k filmu - víceméně souhlas. Asi mě nejvíc potěšilo Cianfriglia při finální přestřelce dostane dost prostoru ji pojmout velmi dynamicky - hejbe se při ní jak kaskadéři o dvacet let později.
Killer Kida natočil někdo jiný? (kontroluje) Garrone jen spolunapsal scénář, pod režií je podepsán Leopoldo Savona. Mě z jeho tvorby nejvíc vybočuje Kill Django, Kill First, to fakt působí jako od někoho jiného. Ještě jsem neviděl Vendetta at Dawn.
OdpovědětVymazatNo Room To Die si občas řeknu, že letos do spagvemberu zařadím, ale nakonec to vždycky vynechám... Ono se Steffenem toho moc, co se dá opakovat, není.
Tak nějak jsem v pokušení zkontrolovat v té Švábenického knize, jestli tam tenhle film zmiňuje. Poslání tří hrdinů do akce je tu totiž podáno jako vykoupení ze hříchů a církev jako organizace, která zadává úkol.
OdpovědětVymazatTak to lecos vysvětluje :). Nevím proč, jsem si to u Killer Kid pamatoval takhle. I když za to mohla asi ta levná pískovna :). Tak dává to smysl i to, jak ho popisuje. Jenom to od té cca poloviny filmu moc nerozvede. Což je u Garroneho typický - jeho vlastní zajímavý námět v jeho režijním podáním dost vyšumí a divák si ho musí domýšlet (což jde často blbě, když nám k tomu pak nedá moc vodítek). Svoji literární myšlenku neumí moc převádět do té vizuální.
OdpovědětVymazatResp. myšlenku zpracovanou literárně neumí moc převést do vizuální podoby.
Vymazat