středa 31. července 2024

COMA (1978)

Michaela Crichtona znám hlavně jako spisovatele. V polici mi leží jeho Kmen Andromeda, vím, že napsal předlohu Jurského parku i Westworldu. Že se sám pustil do režie jsem donedávna nevěděl, a kdyby mi Kubaso (díky) tenhle film nepůjčil na VHS s rychlodabingem, asi bych nevěděl ani o něm.

V prosinci jsem dostal akutní zánět slepého střeva a na pár dní jsem navštívil nemocnici. Kdybych předtím viděl tenhle film, asi bych na operaci nešel s takovým klidem. Ve vyhlášené bostonské nemocnici záhadně umírají pacienti v průběhu naprosto běžných operací. Náhle dojde k zástavě srdce a pacient upadne do kómatu, z kterého už se nevyhrabe. Mladá lékařka si všimne, že se to děje častěji, než by se zdálo, a začne pátrat, co se děje. Všichni jsou ale proti - její kariéristický přítel a kolega, hlavní anesteziolog i ředitel nemocnice se ji snaží od jejího pátrání odradit.

Ze začátku film vypadá na nemocniční drama, posléze se měnící v opatrnou detektivku. V polovině se děj náhle docela násilně přepne do typického thrilleru připomínajícího až argentovské giallo, kde jde hrdince o život... o trochu dříve, než by podle dosavadního vývoje mělo. Atmosféra silně zhoustne (i přispěním Goldsmithovy hudby, kterou uslyšíme právě až ve druhé polovině) a stává se natolik paranoidní, že si ani nejsme jisti, zda se hrdince vše nezdá a nebojí se všeho zbytečně.

Genevieve Bujold v hlavní roli je velmi dobrá a je škoda, že se v Hollywoodu neprosadila víc. Vlastně i když člověku pointa dojde poměrně brzo, právě díky ní film sleduje dál, protože i když mi i v první polovině došlo, jak bude vypadat závěr filmu, nebyl jsem si jist, jak to skončí. Michael Douglas v jedné ze svých prvních větších filmových rolí hraje dost nesympatické hovado, u kterého si naopak nejsme jisti, proč to s ním Bujoldová vlastně táhne. Rip Torn je podezřelý vždy na první dobrou, stejně tak Richard Widmark jako nepříjemný ředitel nemocnice. A v minirolích se objeví i pozdější bondgirl Lois Chiles a naprosto nečekaný Tom Selleck jako pacient.
Druhá polovina obsahuje scény, které opravdu jsou napínavé, akorát Crichtonovi jako scenáristovi evidentně dochází občas nápady, jak hrdinku z nějaké svízelné situace logicky dostat, takže prostě střihne na další scénu. Občas jsou to situace, ze kterých by se nedostala zdravá, ani kdyby ji nikdo neohrožoval.(SPOILER: Jak se dostala zpátky z té šachty? A jak proboha slezla z té sanitky? Když už se tam vůbec udržela.) Atmosféra občas tak moc připomíná giallo, že jsem si začal představovat, jak by taková italská verze vlastně vypadala. No byla by asi o dost méně realistická, v hlavní roli i díky podobnosti vztahu mezi v jednom filmu by nebyl nikdo jiný než Edwige Fenech s Georgem Hiltonem, ale na režii bych, už kvůli tomu, jak by musely vypadat scény v Jeffersonově institutu, viděl spíš Fulciho.

No, nehodnoťme to, co radši nebylo, spíš to, co je. Na to, že film režíroval spisovatel, který ani nenapsal předlohu, to bylo natočeno poměrně zručně. Škoda jen přelomu v polovině, kdy se z toho velmi rychle stane úplně jiný film. A to už jsem si tou dobou na to realistické drama zvykl. 6,5/10
Richard Richard Richard Richard
a.k.a. V kómatu
Režie: Michael Crichton
Hrají: Genevieve Bujold, Michael Douglas, Rip Torn, Elizabeth Ashley, Richard Widmark, Lois Chiles, Harry Rhodes, Tom Selleck, Ed Harris
Hudba: Jerry Goldsmith
USA 1978

7 komentářů:

  1. Navrátilec z Filmovky se hlásí do služby!
    Předně díky za speciál ohledně znovu viděných amerických westernů. A potvrdil jsem si, že zajímavý je tam pro mně asi jen jediný - Profesionálové.
    No a teď k recenzi - ono Chricton je sice nápaditý, ale taky předvídatelný. Nejlepší role mladého Douglase jsou jen magoři nebo strašné svině. A i když to z ní zajímavě, po zkušenosti s Třináctým bojovníkem (není pod ním podepsán, ale točil většinu z toho) to radši zkoušet nebudu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Profesionálové jsou klasika, ale za sebe nejvíc doporučuju Patrolu. Ale vlastně jestli z toho všeho něco už nikdy nepotřebuju vidět, jsou to Synové Katie Elderové. A to jsem zkoušel i Na sever Aljašky, ale to jsem po pěti minutách musel vypnout, to se nedalo.
      V kómatu přece jen bych klidně vyzkoušel (vzpomínám si, žes nechtěl vidět ani Útěk? ;) ), už kvůli Bujoldové a scéně v institutu. Vtipný je dabing z kazety, kde počeštili jméno hlavní hrdinky. Když ji Douglas hlasem Pavla Soukupa oslovuje Zuzano, ještě to jde, ale když jí Widmark říká Zuzko, už je to docela legrační :D Mohli jí přeložit jméno celkově, ze Susan Wheelerové mohla být Zuzka Kolářová :D
      Co bylo na LFŠ zajímavého? A jak sis užil v kině Trhala fialky dynamitem? :D :D

      Vymazat
  2. Vidíš, to s Útěkem je pravda :D. Tak si zapisují do seznamu další film :).
    Hm Patrola je vlastně taky další, co bych si mohl zopaknout. Tak mi vyhovuje, že to není typický western že 70.let. Pro mě je v nich typický to, že jsou všichni extra brutální svině, včetně Indiánů. Nepřijde mi, že bych ji vzniklo zase tolik, kde jsou nahlíženi extra kladně (zase to ale dělají ty opravdu slavné kusy).
    Pokud jsem počítal dobře, na LFS jsem viděl 28 filmů. Předem říkám, že jsem neviděl tříapůlhodinový film Akermanove - nakonec si ho pustím doma. Ale abych to nějak rozdělil:
    Fellini - nejvíc filmů (čtyři); potvrdil jsem si, že by byl hodně dobrý autor horrorů (mimo jiné)
    Nový Hollywood - tři; potvrzení toho, že to bylo asi nejsilnější období Hollywoodu
    Lynch - jeden; čím dál tím víc si potrvzuji, že se mi zdá vysloveně nebezpečný
    Akermanove - jeden; důležitá pro pochopení současné umělecké kinematografie
    Ozu - tři; hodně příjemné překvapení
    Liška - konečně viděno předchůdce nové vlny Probuzení; zajímavá, ale především v kontextu Liškovy tvorby dost průměrná hudba
    Apuova triologie - výborný most mezi neorealismem a filmovými novými vlnami
    Depleschin - dva; oba se od sebe dost odlišují ale zároveň mají mezi sebou silné podobnosti (především ve využívání prokreslených, avšak silně manipulativních charakterů)
    Enyedi - dva; filmy se smyslem pro humor a romatiku, ale taky dost snové
    Východní přísliby - jeden; hodnocení bude u jednotlivých filmů
    Terra festivalis - jeden; bližší hodnocení u samotného filmů
    Půlnoční sekce - tři (a nakonec mezi nimi NENÍ Trhala fialky dynamitem - neměl jsem na to sílu); úmyslná (Fantozzi, Barry McKenzie) i neúmyslná (Kožené kalhoty v St. Tropez - opravdu strašný) práce s trapností
    Potom jsem viděl Dědictví Chytilové, jeden z nejhorších art filmů z posledních let Marghe a její matka(který si jako pozvaný host chtěl promítnout režisér snímku) a film Případ Barnabáš Koš od Petera Solana.
    Měl jsem kliku na výběr, takže těžko vybrat něco, co by převyšovalo ostatní. Takže tohle je výběr, co podle mě velmi dobře zkombinoval diváckost s chytrým uměleckým vyjádřením (což neznamen, že pokud je nikdo nekombinuje, dělá špatný film):
    Cabriiny noci, Toby Dammit,
    Půlnoční kovboj, Gimme Shelter,
    Mé XX. století (i když to je trochu na hraně)
    Hlídka (Depleschin)
    první dva díly Apuovi trilogie (třetí má problematickou linku s indickou svatbou - což si tvůrci uvědomují, ale teď už to působí už moc divně)
    Dragnet Girl od Ozua (ale tady fakt nevím, který z těch tří je v tomhle lepší) Omlouvám se za tapetu :/.

    OdpovědětVymazat
  3. 28 filmů :O kolik je to proboha za den? Po třech bych měl dost :D
    Pro Felliniho byl největší horor, co dělat se ženskou po tom, co ji svedl :D Aspoň tak na mě jeho filmy působí. Lynch je nebezpečný? V čem?
    Liška je u mě půl napůl, pro Hříšné lidi a některé filmy složil hudbu vyloženě geniální, ale vůbec mu nešla hudba ke komediím a třeba u Signum Laudis mi taky moc neseděla. Z českých skladatelů mám nejradši Fišera, Šusta, nedoceněný mi připadá Svatopluk Havelka, vlastně i toho Hapku bych jmenoval ještě před Liškou.
    Jo, ty Fialky bych taky zařadil k tý neúmyslný trapnosti. Tam bylo trapně už hercům při natáčení a je to hrozně vidět :D
    Půlnočního kovboje mám na seznamu taky. Dal bych ho do pytlíku na podcast, ale už je tam s Hoffmanem Absolvent a Maratónec, to už by bylo moc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mezi čtyřmi a pěti denně. Jsem holt cvok, no :).
      Co jsem slyšel o Městu žen, tak tuhle část osobnosti film určitě vystihuje :). Ale naštěstí byl zajímavější než tohle.
      Ale podobný problém trápí i Lynche :D. Ten se snaží psychoanalyticky vystihnout muže a k tomu využívá ženské postavy. Jenže ty pak tak moc nemají osobnost (oproti mužům), až z nich začínají být voodoo panenky na léčení frustrací. Loutky k pochopení mužů . Možná se mýlím, třeba ho interpretuju špatně. Ale to jeho vidění žen mě fakt znervózňuje (u jiných problematických tvůrců tohle opakovaně prostě nezaznamenávam, u nich působí stále jako bytosti). Třeba to změním v neděli u Mulholland Drive.
      To jsou dobrá jména co zmiňuješ. Já mám Lišku vysoko, ale ne vždy se mu vše povedlo (což mám pocit, že si někteří myslí opak).
      Mě bohatě stačilo u Fialek jak jsem si já v kroužku několika kritiků vzájemně rozpomenuli na různé "úžasné" scény jako Skamene snažící se naskočit do ferrari :). Takže jsem velmi rychle ztratil vůli to vidět (možná bych to u sledoval s vínem jako Kožené kalhoty)
      Chápu proč, ale zajímalo by mě, jak by sis s Půlnočním kovbojem poradil přes článek (jinak skvělý výběr na podcast).

      Vymazat
  4. Abych to vrátil k V kómatu, tak zrovna z toho ohledu vnímání žen a jejich role ve společnosti by se ti to mohlo líbit, sexismus a misogynie jsou jedním z důležitých témat. (Už úvodní scéna mezi Bujoldovou a Douglasem se celá točí kolem toho, kdo půjde po náročné šichtě první do sprchy a kdo ohřeje večeři.)
    Ježiš to Ferrari jsi mi neměl připomínat... Pořád mám pocit, že si z toho pamatuju až moc na to, jak jsem už před mnoha lety, kdy jsem to viděl naposledy, věděl, co je to za sračku.
    Půlnoční kovboj by bylo určitě skvělý téma na podcast, a už jenom s představou, že by se třeba povedlo vytáhnout Maratonce, Absolventa a Půlnočního kovboje za sebou, a u výročních ocenění Zlatý žalud bychom se dohadovali, jestli nejlepšího herce dostane Dustin Hoffman, Dustin Hoffman nebo Dustin Hoffman mě skoro až láká ho tam přidat :D Ale ne, někdy na něj ale určitě kouknu.

    OdpovědětVymazat
  5. Douglas je pro mě jako typ na mysogynní hovado po Základním instinktu nejvíc vysoko co to jde. Plus Bujold hrála ve svých rolích vždy dobře (co si vybavuji). Asi mě fakt zlomíš, abych to viděl. Jenom teda mrzí, že pointu filmu tuším už během čtení recenze (která ji ale nijak neprozrazuje, podotýkám). Ale doufám, že mi to vykompenzuje role Toma Sellecka :).
    Sorry za sdílení traumat!
    U Půlnočního kovboje by to mohl podle mě mohli rozdělit s Jonem Voightem :). Maratónec je pro mě třeba film jediný sekvence (trochu přehráním, ale scéna se zadržením Hoffmana a jeho útěku je nejlepší), se kterým mám pak problém i přes výborné výkony tria Hoffman-Olivier-Scheider.
    A asi bych měl jít už komentovat pod další filmy (nejlépe Summertime Killer)

    OdpovědětVymazat