15 YEARS I DREAMT OF THIS MOMENT

Je to neuvěřitelné, ale tento blog už existuje patnáct let. Na jednu stranu uběhla hrozně dlouhá doba, na druhou stranu mi to připadá jako včera, když jsem seděl u počítače, datloval do něj první články a snažil se přijít na to, jak se ten blogger ovládá. No a po patnácti letech a mnoha změnách od Googlu se na to snažím přijít zas a znova...

Dva ze tří článků, které jsem toho dne vydal, tu ještě pořád visí, jsou to biografie Buda Spencera a Terence Hilla. Do konce března určitě vyšlo víc než další dva, ale některé jsem později přepsal a vydal znovu. Myslím, že jedním z prvních byl určitě článek o Djangovi. Článek o filmu Podporujte svého šerifa! si myslím byl ale ještě dřív na světě, takže historicky první recenze je tu pořád, byť text je jiný.

Rok 2008 se nesl ve znamení hlavně komedií se Spencerem a Hillem, Louisem de Funesem a Bažanty. Ty jsem snad od té doby neviděl. Jak u některých těchto starších článků zůstalo, napsal jsem vždy tři odstavce - jeden úvodní, jeden shrnující děj a jeden s různými zajímavostmi a snahami neobratně vyjádřit názor. Poté následovalo číselné hodnocení dle několika kategorií. To mě ale brzy přestalo bavit, protože jednak se všechny vybrané kategorie nedaly použít na všechny filmy, jednak jak číselně vyjádřit, nakolik se mi líbili herci? Takže někdy po začátku dalšího roku jsem se na to vykašlal a začal psát jen jeden odstavec a zhodnocení už bylo jen třeba 7/10. Navíc odpadlo i počítání průměru.

Osobnost roku: Bud Spencer

Nejlepší hodnocený film: Limonádový Joe aneb koňská opera

(Další nominace: Muž z Acapulca, Pravá a levá ruka ďábla, Pošetilost mocných, Podporujte svého šerifa)

Rok 2009 byl rokem objevování zejména eastwoodovek, belmondovek a bronsonovek. Hodně jsem koukal také na válečné filmy, na které se dnes už prakticky nedívám. Spaghetti westerny jsou samozřejmostí. 

Osobnost roku: Jean-Paul Belmondo

Nejlepší hodnocený film: Hanebný pancharti

(Další nominace: Velké ticho, Magnum Force, Tucet špinavců, Podraz)

Rok 2010 pokračuje v nastaveném tempu s tím, že jsem začal více objevovat i jiné žánry a filmografie, než co jsem sledoval doposud. Díval jsem se třeba na Hitchcocka, rozkoukal Geparda od Viscontiho (a dodnes nedokoukal), Billyho Wildera, zabrousil do gialla a filmu noir. To, že jsme se s Kubasem tehdy dali do překládání titulků ke spaghetti westernům ale přebilo prakticky všechno ostatní.

Osobnost roku: Clint Eastwood

Nejlepší hodnocený film: Hodný, zlý a ošklivý

(Další nominace: Dvanáct rozhněvaných mužů, Lawrence z Arábie, Pro pár dolarů navíc, Drsný Harry)

Rok 2011 navazuje na předchozí, moc se neliší a vlastně k němu nemám co říct. Z kraje jsem sledoval prakticky jen Monty Pythona, takže tu bylo mrtvo.

Osobnost roku: John Cleese

Nejlepší hodnocený film: Monty Python a svatý grál

(Další nominace: Psycho, El Dorado, Šaráda, Opice v zimě)

V roce 2012 to tu trochu spalo, i když každý měsíc něco vyšlo. V létě jsem pak hodně řešil Star Wars, takže další uhnutí z klasického směru. Hlavním zájmem ale byly pořád spaghetti westerny.

Osobnost roku: Giuliano Gemma

Nejlepší hodnocený film: Dobyvatelé ztracené archy

(Další nominace: Provaz, Poklad na Sierra Madre, Kulka pro generála, ...e per tetto un cielo di stelle)

Rok 2013 zase jede dost ve stejném směru jako ten předchozí. Akorát jsem teda poprvé zkusil natočit film, což dopadlo katastrofálně. Slovy klasika Eda Wooda, ty další byly lepší. (Čtyři rohy smrti jsou majstrštyk, počkejte, až je uvidíte.) Vzhledem k premiéře Tarantinova Djanga se první čtvrtletí neslo silně v duchu spaghetti westernů s Djangem. Dost jsem se věnoval i filmům Sergioa Corbucciho. Osobnost roku však získává Charlie Bronson, na kterého jsem koukal průběžně celý rok.

Osobnost roku: Charles Bronson

Nejlepší hodnocený film: Big Lebowski

(Další nominace: Kam orli nelétají, Forgotten Pistolero, Velká červená jednička, Django)

Rok 2014 se nesl více v duchu objevování dalších italských subžánrů, jako je giallo a poliziotteschi, zabrousil jsem rovněž do vod peplum. Zároveň jsem se snažil udělat "oslavu" 50 let od vzniku prvních spaghetti westernů, takže v létě přišlo dost článků na toto téma.

Osobnost roku: Lee Van Cleef

Nejlépe hodnocený film: Frajer Luke

(Další nominace: I jako Ikaros, Útěk z Alcatrazu, Tutti i colori del buio, Povídka o policajtovi)

Rok 2015 pokračuje v nastaveném módu, takže nic moc zvláštního bych nenapsal, jen asi tolik, že na konci tohoto roku jsem založil facebookovou stránku tohoto blogu. Moc živo tam není, to je pravda... Vlastně během roku jsem dost opakoval filmy se Spencerem a Hillem, což Terencovi dává titul osobnosti roku.

Osobnost roku: Terence Hill

Nejlépe hodnocený film: Poklad na Stříbrném jezeře

(Další nominace: Dva poldové, Star Wars Epizoda V: Impérium vrací úder, Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky, Policie děkuje)

V roce 2016 je asi nejzásadnější událostí to, že jsem začal vydávat články pravidelně dvakrát týdně, což mi vydrželo překvapivě dlouho. První pololetí se hojně neslo ve znamení klasických amerických westernů, na podzim jsem poprvé udělal hororový speciál, tehdy ještě pouze týdenní.

Osobnost roku: James Stewart

Nejlépe hodnocený film: Tenkrát na Západě

(Další nominace: Pulp Fiction, Vysvobození, Osm hrozných, Můj miláček Klementina)

Rok 2017 přenesl moji pozornost více i k literatuře, dost jsem se věnoval komiksům, znovuobjevil jsem giallo a přišel s dalším tématickým speciálem na toto téma. Na konci roku vznikl podcast The Show With No Name, který jede pořád.

Osobnost roku: Edwige Fenech

Nejlépe hodnocený film: Věc

(Další nominace: Velký útěk, Sedm statečných, Kapsy plné dynamitu, Blade Runner)  

Do roku 2018 jsme vstoupili s westernovým speciálem, přestal jsem vydávat články pravidelně, během roku ještě přišel giallo speciál a hororový speciál se protáhl na celý říjen. Podcast jel s menší přestávkou mezi červnem a říjnem celý rok.

Osobnost roku: Ennio Morricone

Nejlépe hodnocený film: Velká země

(Další nominace: Francouzská spojka 2, I tre volti della paura, Ztratili jsme Stalina, Malý velký muž) 

Rok 2019 si vůbec nepamatuju a nevím, jestli nějak stojí za zvláštní zmínku. Dobíhala v ní do srpna druhá sezóna podcastu, kterou považuji za nejlepší. Pak jsme se bohužel na dlouho odmlčeli.

Osobnost roku: Vincent Price

Nejlépe hodnocený film: Taxikář

(Další nominace: Tenkrát v Hollywoodu, Signum Laudis, Maska démona, Pašerák)

Rok 2020 nás seznámil s tím, jak vypadá celosvětová pandemie, karanténa a práce z domova. Aspoň jsem docela měl čas na filmy. Podcast přinesl jen čtyři díly vytvářené jen ve dvou. Začal jsem dělat speciály zaměřené na osobnosti,  což sice nedržím každý měsíc, ale snažím se, jak to jde. V listopadu jsem pak poprvé udělal velký spaghetti westernový maraton, kdy jsem za třicet dní zvládl 23 filmů.

Osobnost roku: Umberto Lenzi

Nejlépe hodnocený film: Tajemství hradu v Karpatech

(Další nominace: Konec Sheily, Maska rudé smrti, Irčan, Horror Rises From the Tomb)

Rok 2021 se zase nesl dost v duchu předešlého. Z kraje jsem hodně koukal na Bonda, následně jsem udělal několik speciálů, ale v létě jsem to dost přerušil. Listopad byl opět v duchu spaghetti westernů, což znamenalo, že prosinec nestál za moc. Podcast přinesl jen tři chaboučké díly a nastala nejdelší pauza, po které to vypadalo, že už nebude.

Osobnost roku: Randolph Scott

Nejlépe hodnocený film: Amadeus

(Další nominace: Dr. Divnoláska aneb jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu, Ed Wood, Špion, který mne miloval, Hoši z Brazílie)

Rok 2022 byl trochu živější. Dohnal jsem některé resty se speciály, takže v lednu přišly japonské příšery a v červnu další giallo, hororový speciál taky stál za to, spaghetti westernové bylo tentokrát září a moc se nevyvedlo. Vrátil jsem se taky k noiru. Podcast se vrátil a ke zdravějšímu životu než předtím, začali jsme navíc natáčet všichni pohromadě, což nám jde lépe a baví nás více než spojením přes internet.

Osobnost roku: Sybil Danning

Nejlépe hodnocený film: Indiana Jones a poslední křížová výprava

(Další nominace: Objížďka, Gilda, Pojistka smrti, Hry na cestě)

No a v nastaveném kurzu se snažím pokračovat dál. Občas mě to baví, občas s tím mám chuť seknout. Ale nějak jedu dál. Vše plyne tak, že jsem si výročí uvědomil až dnes a článek píšu na poslední chvíli.

Jinak pokud to tu čtete pravidelně, dejte mi vědět, kvůli čemu sem chodíte nejradši, co tu hledáte a případně nějaké tipy.