Nemám bohužel žádnou knihu o Jamesi Coburnovi, o Charltonu Hestonovi, o Ursule Andressové, o Donaldu Pleasencovi, Giulianu Gemmovi, Toshiru Mifunem ani Paulu Naschym. Proto první knižní recenze ve speciálu přichází až teď kupodivu právě s Chuckem Norrisem. Stejně jako kdybych měl speciál na Stevena Seagala, asi bych se podíval na zoubek jeho hudební dráze. Uh, to se nestane...
Kniha hrdě hlásí "napsal osobně Chuck Norris," avšak je pravda, že samozřejmě ne sám. Pravděpodobně vzešla z rozmluv se spisovatelem, tak jak to u celebrit chodí. Původně jsem myslel, že je to sbírka vtipů o Norrisovi, kterých je plný internet, ale docela to není pravda. Chuck Norris totiž vybral stovku svých nejoblíbenějších vtipů o sobě, a všechny je okomentoval. Což je zvláštní nápad, ale proč ne, lepší, než běžné memoáry. Asi.
Dokud vtipy Chuckovi připomenou nějakou zábavnou historku z jeho života, potud ještě dobré. Jen je zarážející, že i z historek ze života Chuck Norris vychází naprosto dokonale. Všechno dokázal, vždy zvítězil, i třeba ve sportu, který v životě nehrál. Jeho historka, jak americké filmové hvězdy porazily italské filmové hvězdy v evropském fotbalu vyznívá tak, že kdyby jeho na hřišti nebylo, Američané by nevyhráli 1:0. Stejně tak se nebál sáhnout na chřestýše, rozmluvil gangsterům přestřelku na opuštěném parkovišti atd. atd. Na to, že vyhrál všechny ty šampionáty v bojových uměních, mu sahat nebudu, ale ten zbytek by chtěl trochu sebereflexe.
Dokud vtipy Chuckovi připomenou nějakou zábavnou historku z jeho života, potud ještě dobré. Jen je zarážející, že i z historek ze života Chuck Norris vychází naprosto dokonale. Všechno dokázal, vždy zvítězil, i třeba ve sportu, který v životě nehrál. Jeho historka, jak americké filmové hvězdy porazily italské filmové hvězdy v evropském fotbalu vyznívá tak, že kdyby jeho na hřišti nebylo, Američané by nevyhráli 1:0. Stejně tak se nebál sáhnout na chřestýše, rozmluvil gangsterům přestřelku na opuštěném parkovišti atd. atd. Na to, že vyhrál všechny ty šampionáty v bojových uměních, mu sahat nebudu, ale ten zbytek by chtěl trochu sebereflexe.
Horší to ale je ještě, když nevzpomíná, ale filozofuje. Pokud nevíte, kdo je Chuck Norris, co se týče světonázoru, tak to shrnu asi takhle: konzervativní americký patriot, přerůstající v nacionalistu. Není divu, že je podporovatelem Donalda Trumpa. Do všeho plete správné americké hodnoty, podporuje aktivity amerických vojsk kdekoli na světě, a hlavně do všeho plete náboženství. Zvláště kapitolka, kde zpochybňuje evoluci a trvá na tom, že svět byl stvořen Bohem, je výživná. Já Chucka Norrise na základě jeho názorů nehodnotím. Každý má právo psát, co myslí, že je správné, pokud tím neomezuje nějakou jinou skupinu obyvatel. Jenom mě to prostě nebaví číst.
K celkovému vyznění tak nesedí grafické zpodobnění knihy, připomínající komiks, všude bombastická písma, karikatury Chucka Norrise, slogany sestávající zejména ze vtipů a slovních hříček.To vše naláká na větší zábavu, než jaká z knihy opravdu přijde. Způsobu, jak je většina textu napsaná, by slušela spíš režná vazba bez ilustrací, s fontem Garamond či Baskerville.
Prostě, pokud čekáte humor, narazíte. Pokud chcete Chuckovy historky ze života, dostanete je, ale občas poměrně nesouvisle zařazené. Pokud nechcete číst jeho kázání morálky, asi tu knihu vůbec neberte do ruky.
Prostě, pokud čekáte humor, narazíte. Pokud chcete Chuckovy historky ze života, dostanete je, ale občas poměrně nesouvisle zařazené. Pokud nechcete číst jeho kázání morálky, asi tu knihu vůbec neberte do ruky.
Žádné komentáře:
Okomentovat