středa 13. května 2020

UN POSTO IDEALE PER UCCIDERE (1971)

Takhle to dopadá, když se někdo snaží splácat dohromady Bonnie a Clyde, Easy Ridera a Orgasmo. To byla tak šílená nuda! Ze začátku to ještě tak hrozně nevypadalo, ale ke konci se mi dokonce začalo stýskat po Carroll Baker a Jeanu Sorelovi. A to už je vážný.
Začátek ještě vypadá celkem ok. Ray Lovelock a Ornella Muti jsou dva hipíci, kteří se toulají Evropou a prodávají porno. Ale chytí je policie a vyhostí z Itálie. Následně je ještě okrade banda motorkářů (což překvapivě není násilná scéna), a když jim dojde benzín, uchýlí se do luxusní vily někde na venkově, kde najdou podivně se chovající ženu, Irene Papas s brežněvovským obočím a sex appealem v záporných hodnotách. Irene je pozve k sobě, ale když se ráno probudí, zjistí, že jsou zamčení a Irene volá policii. Co měla za lubem? Proč je tak nervózní? A proč jsem to ještě nevypnul?
Celý film je tak strašně předvídatelný, až to bolí. Všechny postavy, hlavně Lovelock a Muti, se chovají tak debilně, že si všechno to, co se jim ve filmu stane, zaslouží. A hlavně to celou dobu stojí na místě a nic se neděje. Vůbec nic! Nápad otočit Orgasmo tak, že vězněná paní domu je ta zlá, a jsme tentokrát na straně hippíků, mohl znít zajímavě, ale je to udělané tak, že se to nedá sledovat. Přitom Ray Lovelock sice nedokáže film utáhnout, ale rozhodně mi nevadí. Ornella Muti je z hlavní trojice nejcharismatičtější, je tu krásná, ale dost mě u ní rozčilovalo, že jí je teprve šestnáct, a já měl pocit, že se dívám na dítě. Aspoň, že v nahých scénách měla dablérku. Což ale asi nebylo kvůli věku, téhož roku se vesele ukazovala nahoře bez v jiných filmech. Dablérku má naštěstí i Irene Papas, a nedivil bych se, kdyby obě dvě stejnou. Ne, že bych ta poprsí nějak zvlášť porovnával, ale moc odlišně nevypadala. Irene Papas je tak ošklivá, až mi to vadilo.
Přitom natočené to není špatně. Kamera je super. Střih je super. Lenzi přinesl dost dobrých režijních nápadů. Jen ten scénář by vystačil tak na dvacetiminutovou povídku, nad kterou byste stejně mávli rukou. Možná vůbec největší zklamání u gialla, protože od těch opravdu hrozných filmů jsem nic moc nečekal, ale tohle dělali lidi, kteří udělat film uměli. Ale tak někde se tychlovýroba tří filmů za rok minimálně odrazit musela. Nevím, jak dlouho mi tenhle Lenzithon vydrží... Aspoň už víme, kdo je v květnu Osobností měsíce. 3,5/10
SPOILEROIDNÍ PS: Ještě jednou někde uvidím v závěru filmu, jak někdo nezvládne řízení a spadne z útesu, tak ten film spláchnu do hajzlu bez ohledu na to, co bylo předtím. 

a.k.a. Oasis of Fear, An Ideal Place to Kill, Dirty Pictures
Režie: Umberto Lenzi
Hrají: Irene Papas, Ray Lovelock, Ornella Muti, Umberto Raho, Michel Bardinet, Sal Borgese, Franco Ressel, Calisto Calisti, Umberto D'Orsi
Hudba: Bruno Lauzi
Itálie / Francie 1971

Žádné komentáře:

Okomentovat