PYRAMIDA AZTÉKŮ

Z filmových Mayovek už jsem tu psal o všem s výjimkou tří filmů, které se neodehrávají ani u Vinnetoua, ani v Osmanské říši. Poklad Aztéků ani Pyramida boha slunce mě nikdy nebavily, neviděl jsem je celé, Poklad Inků jsem pak neviděl nikdy, i proto, že nebývá spolu s ostatními vysílán. Přece jen jsem se na ty dva filmy s Barkerem po letech podíval, na celé a bez reklam... A světe div se, můj dojem z nich je po letech lepší.

DER SCHATZ DER AZTEKEN (1965)

Oba filmy jsou vlastně jen jeden, takže je otázkou, kdy udělám ten předěl... Předlohou se stal román Lesní růženka (!), který asi nikdy nepřečtu, protože v češtině vyšel jen dvakrát, z toho jednou v 19. století, má osm tlustých svazků čítajících nějakých 3000 stran. May ho navíc původně ani neepodepsal, a pravděpodobně jde o záležitost dnes již nepříliš čtivou. Film tak je spíše mixem různých postav a zápletek knih. I tak toho zůstalo až moc...

Děj Pokladu Aztéků se točí spíše kolem občanské války v Mexiku, která je paradoxně zajímavější, než celé zlato Aztéků. Ostatně úvodní scéna s ohňostrojem a kamennými tajnými dveřmi byla spíše k smíchu. Dr. Sternau v podání Lexe Barkera je tu vyslancem Benita Juaréze a veze mu důležitý vzkaz od Abrahama Lincolna, kterého hraje Jeff Corey.Sternau se setkává s Ralfem Wolterem, opět hrajícím tu stejnou pitomou komickou postavu, která je tu zábavná, tu otravná, tu ve své popletenosti celkem chytrá, tu naprosto stupidní. Taky se setkává s několika krásnými ženami a dvěma švarnými mládenci, kterým dají všechny krasavice přednost před samotným Oldou.

Jenže zatímco kladná strana je naprosto stejná jako vždycky, záporných postav je tolik, že brzy převezmou děj do svých rukou. Takže kromě Rika Battaglii v roli kapitána Verdoji tu máme i slabošského hraběte v podání Gérarda Barraye, (zdaleka nejen) jeho milenku Michele Girardonovou, francouzského maršála, náčelníka kmene Čičimeků, a ve dvojce ještě dostaneme Michelina otce. A ti všichni se musejí poprat o prostor ve filmu. Bohužel, děj je tak spletitý, že se brzo ztratíte, protože o prostor se musejí podělit úplně všichni, a brzo zjistíme, že film je zábavný pouze tehdy, pokud je na plátně někdo z trojlístku Barker-Battaglia-Girardonová. Takže scény, kde nejsou (a je jich hodně) se musejí vyloženě přetrpět.

DIE PYRAMIDE DES SONNENGOTTES (1965)

A právě zatímco Barker byl nepochybně hrdinou prvního filmu, v tomhle hraje už jen druhé či třetí housle a prim přebírají padouši a z hrdinů hlavně krásná Rosita a její milý Frank (+ jako přívažek Wolter). Zápletka s občanskou válkou už jde taky do pozadí a padouši se přetahují o poklad, o němž si ani nejsou jisti, že existuje. Ale tak braková předloha se tu prolíná ve více faktorech, třeba v kouzelné scéně, kde Barray náhle vytáhne kovové pero, které je napuštěno prudkým jedem, a tím odrovná protivníka! Stejně tak si nejsem jist, jestli na konci došlo k několikanásobnému znásilnění Rosity, nebo jestli Verdoja jen sliboval, sliboval, ale nic nakonec neudělal. Závěr je pak k smíchu. Mimochodem, jak jsem viděl v dětství jen kousky, celý film jsem si myslel, že poklad je umístěn v pyramidě. Jenže zatímco v prvním filmu bydlel v pyramidě starý Azték, ve druhém se v ní usídlí Battaglia a zná tam každou tajnou chodbu!

Jak první díl končí málem smrtí Barkera, možná ho fakt mohli zabít. V tomhle filmu je fakt zbytečný totálně. Nestane se tu nic, co by vyžadovalo vyloženě jeho přítomnost.

Rozhodně jsem se tentokrát u obou filmů celkem bavil, což asi způsobilo i to, že jsem filmy viděl v původním formátu a bez reklam. Mají skvělý soundtrack, který teda částečně vykrádá starší westerny, hlavně Jesse Jamese (1939) a Sedm statečných. Oba jsou nakonec přesně na úrovni obou orientálních filmů z téhož roku - nic, co by vyloženě urazilo, ale ani to nenadchne tak, jako zlatá čtyřka mayovek. Jen tohle je ještě kapánek brakovější než zbytek Mayovek. (A tím myslím ve stylu laciných románů 19. století, ne špatných filmů 60. let.) Oba filmy jsou asi nastejno, něco mezi 6-6,5/10

a.k.a. Poklad Aztéků a Pyramida boha slunce
Režie: Robert Siodmak
Hrají: Lex Barker, Gérard Barray, Rik Battaglia, Michele Girardon, Alessandra Panaro, Teresa Lorca, Ralf Wolter, Gustavo Rojo, Kelo Henderson, Hans Nielsen, Jean-Roger Caussimon, Djordje Nenadović, Fausto Tozzi, Friedrich von Ledebur, Antun Nalis, Jeff Corey
Hudba: Erwin Halletz
Na motivy románů Karla Maye
SRN / Francie / Itálie 1965