KAREL MAY - OHNIVÁ PUŠKA

Byl tu požadavek na více literatury, zvláště beletrie. No dobře, proč ne. Zalistoval jsem jedním sešitem z Dálek (o kterých už jsem tu psal), a nakonec jsem si Mayovu novelu Ohnivá puška přečetl celou. Ze začátku jsem měl pocit, že jsem ji kdysi četl, ale nakonec jsem došel k závěru, že ne. Vinnetoua na bitevní lodi bych si totiž pamatoval.

Ohnivá puška byla původně součástí románu Old Surehand, ale protože s jeho dějem nemá nic společného, nebývá do něj v současnosti zařazována a stejně jako pár dalších novel je vydávána ve zvláštních výborech pod různými názvy. Většinou jako Kapitán Kajman nebo Zajati na moři, případně v překladu Sam Firegun. Nejsem si jist, jestli Kajman není starší než sám román Old Surehand, protože v leccčem jakoby předcházel dalším Mayovým pracem. Postavy Dicka Hammerdulla a Pitta Holberse, ač se objevují i v jiných pozdějších knihách, i právě v Surehandovi, jako by z oka vypadli Tlustému Jemmymu a Dlouhému Davymu, zrovna tak námořník Polter by mohl být klidně nahrazen Hobble Frankem. Sám Sam Ohnivá puška je evidentně variantou Old Firehanda (a nepřekvapí nás, že jeho skutečné jméno je Thieme a pochází z Německa), a celkově jsem měl pocit, že část novely přepracovává povídku Old Firehand. Považte:

Na začátku máme krčmu, kde sedí dva zkušení lovci a přijedou dva očividní greenhorni. Chvíli jsem si až myslel, že jeden z nich je Old Shatterhand, ale není. Naprosto typická mayovská situace. Následně se hlavní postavy (Hammerdull, Holbers + greenhorni) setkají se Samem Ohnivou puškou u vlaku, který se chystají přepadnout Oglalové. Dojde k boji a náčelník Oglalů je společnými silami Vinnetoua a Ohnivé pušky zabit. Tohle jsem četl v různých verzích povídky Old Firehand i druhého dílu Vinnetoua v různých obměnách. Následně tu máme doupě lovců, které se Oglalové snaží najít (Vinnetou II).

Mezitím se přijde na to, že zelenáči jsou ve skutečnosti lotři, kteří jdou po Samově zlatě, a ve chvíli, kdy je uloupí, se May vydá na jinou cestu. Konec s westernem, máme tu námořnické dobrodružství, vzpouru na lodi, záhadnou sličnou dámu a námořní bitvy! Z jednoho z greenhornů se vyklube legendární kapitán Kajman a zábava může začít. Pokud tedy začala.

Co je pro Maye, pokud nevypráví z první osoby, typické, je, že děj postrádá ústředního hrdinu. Není jím Vinnetou, který tu má prostoru asi jako ve filmech se Stewartem Grangerem. Není jím Sam, nejsou jím ani Hammerdull a Holbers. Nejvíc May píše o Polterovi, který je, stejně jako Hobble Frank, víceméně komickou postavou a tedy jeho oblíbencem, a pak o samotném Kajmanovi, kterému, ač padouchovi, čtenář vlastně drží palce. Kladných postav je trochu moc, i když to není takový extrém jako v Duchovi Llana Estacada, kde se noví hrdinové zjevovali v každé kapitole, až jich bylo snad víc než Supů.

Co mně připadá na Mayovi nyní paradoxní, je, jak se u něj všechno zdá blízko (a to jsme v edici Dálky!). Tady to je až extrémní - lodi v závěru konají honičku mezi San Franciskem a Acapulcem, jako by se nechumelilo, a následně obeplují Mys Horn a vydají se do New Yorku, jakoby v horizontu pár dní! Stejně tak děj se odehrává na prostoru mezi New Yorkem, Středozápadem a San Franciskem, jako by to bylo kousek od sebe, a cesta do Evropy a zpátky taky není problém.

V podstatě je Ohnivá puška/Kapitán Kajman/Zajati na moři hlavně důkazem, jak se May často opakoval, a jak moc pozornost rozmělňoval mezi přílišné množství postav. Nemůžu říct, že bych Ohnivou pušku považoval za jeho nejslabší dílo, už proto, že si třeba zbytek Old Surehanda nebo třeba Poklad ve Stříbrném jezeře vůbec nepamatuju, ale na první díl Vinnetoua to rozhodně nemá. I když sledovat Vinnetoua na palubě bitevní lodi bylo zajímavé - tím spíš škoda, že mu May takřka nevěnuje pozornost. Ještě zábavnější bylo číst o Vinnetouovi v Německu v trilogii Supové Mexika (ale z toho jsem četl fakt jen jednu kapitolu z druhého dílu, kde se pak Vinnetou s Oldou vypraví i do Orientu! Zajímalo by mě setkání Vinnetoua a Halefa, ale na to asi nedošlo.)