pátek 2. února 2018

THE STREET FIGHTER (1974)

Kjááá! Z dětství koncem devadesátých let si pamatuju, jak všichni najednou chodili na karate, pak zase na judo, pětiletí chlapečci ve školce se chlubili, že už mají ten a ten pásek... Já se o bojové sporty nikdy nezajímal, takže v nich mám dodneška hokej a jen vím, že existují, a zdaleka všechny neznám. Na druhou stranu že Číňani dělají kung-fu a Japonci karate, to ještě vím. Mistrem kung-fu filmů byl Bruce Lee, mistrem karate je Sonny Chiba. The Street Fighter je jeho nejlegendárnější film. Filmy s Leem jsou samozřejmě klasika, Cesta draka, kterou jsem jednou zkoušel, mě ale dost znechutila a od dalších kung-fu filmů odradila. Sonny Chiba se mi ale zamlouval v Kill Bill a chtěl jsem vidět některé jeho filmy, kde hrál hlavní roli. The Street Fighter mi přinesl vlastně to, co jsem čekal od Leeho.
Děj je prostinký, zato vyplněný všemožnými akčními scénami. Sonny Chiba je nájemný bojovník, který osvobodí z cely smrti mistra karate. Jeho bratr a sestra, kteří si záchranu objednali, ale chtějí s Chibou vyjebat, proto Chiba bratra v souboji zabije a sestru prodá do bordelu. Kdo říkal, že by hrdina akčního filmu měl být svatoušek. Následně se ho hongkongská mafie pokusí najmout, aby unesl dědičku naftového impéria, ale nabídnou mu směšnou částku. Chiba ale zjistí, kdo jsou, proto jsou odhodláni ho zabít. Chiba udělá logickou věc - nechá se najmout jako dědiččin ochránce... A tak si, za pomoci neschopného sidekicka, klestí cestu celým filmem pomocí karate, kterým zmydlí postupně půlku Japonska a Hong Kongu dohromady. A to se ještě musí vypořádat se slepým šermířem, blonďatým vrhačem nožů a především s karatistou ze začátku filmu, který touží po pomstě...
Chiba hraje hajzla na entou, přesto mu nejde nedržet palce. I přes nehumorného poskoka, který se za ním táhne. Tyhle zlidšťující prvky prostě nefungují nikdy. Tedy, skoro nikdy, jejich vztah tu (asi jako jediná věc) jde i trochu do hloubky a nakonec je to i trochu smutné. Spor mezi karatistou a Chibou naopak moc nefunguje. Hlavně ten herec nepůsobí skoro vůbec hrozivě. Hlavní ale je, že Chiba všechny zrube a to dost brutálně. Dojde nejen na přelámané končetiny a vazy, ale i na vypíchané oči, utrhané genitálie, pajšl a dokonce mozek. Jedna brutální scéna je udělána poměrně zajímavě - objeví se rentgenový snímek lebky, kterou prorazí Chibova ruka. Chiba se s tím prostě nesere, takže film je řádně krvavý.
Občas se těmhle filmům říká eastern, myslím, že je to přiléhavé označení. Kdyby se karate vyměnilo za přestřelky či fackovačky, dokázal bych si totéž schéma představit na Západě. Ale asi by to chtělo promyšlenější příběh, protože narozdíl od bojových filmů by s tímhle western asi nevystačil. Akční scény se mi líbily, akorát mi přišly zvláštní Chibovy grimasy, ale budiž, karate vážně nerozumím. Celkově je to zábavný, poměrně oddechový (pokud jsou utrhané části těla vaší představou oddechu) film, na kterém mi výrazněji vadil snad jen poskok, nevýrazný hlavní soupeř a useklý konec. 7/10
a.k.a. Gekikotsu! Satsujin ken, The Karate
Režie: Shigehiro Ozawa
Hrají: Sonny Chiba, Etsuko Shiomi, Goichi Yamada, Fumio Watanabe, Masafumi Suzuki
Hudba: Toshiaki Tsushima
Japonsko 1974

Žádné komentáře:

Okomentovat