O tomhle filmu všichni psali, jaká je to hrozná nuda, má to skoro dvě hodiny a nic se tam neděje. Možná nízká očekavání měla vliv na to, že mi to uteklo jako voda, až jsem se divil. Jistě je to tím, že tentokrát je film vyloženě postaven na příběhu, kde nesledujeme vraždícího maniaka, ale následky jedné loupeže. A příběh se rozvíjí, pomalu, s občasnými dramaturgickymi šoky, ale nezastaví se.
Na začátku vidíme vraždu muže ve vlaku. Záhy se dovíme, že to byl lupič, který ukradl drahé diamanty, které zmizely. Lupičově dceři, popularní striptérce Nicole, pak začne vyhrožovat maskovaný modrooký muž, že ji zabije, jestli mu nedá ukryté diamanty. Po hádce s přítelem a podezření, že vyděračem by mohl být on, Nicole prchá do Anglie se starším ctitelem. Ani zde, v malé vsi plné roztodivných lidí, ale nemusí byt v bezpečí...
Děj připomíná lehce
Šarádu s
Audrey Hepburn, zde tedy hrdinka není počestnou paničkou. Hlavní role se zhostila režisérova manželka
Nieves Navarro a.k.a. Susan Scott, a režisér její půvaby (pokud nepovedenou plastiku prsou považujete za půvab) protežuje, kde to jde. První polovina filmu je zaměřena na ni, možná až moc. Na druhou stranu tím a protizáběry na vlídně se tvářícího
Franka Wolffa nás film přesvědčí, že
Wolff Nieves vážně miluje. Přece jen, je to giallo, věřit se nedá nikomu. Ani opilému nepasákovi
Simonovi Andreu, připíjejícím na zdraví její prdelky, ani
Wolffově ženě
Claudii Lange, silně vzhledem připomínající samotnou
Nieves, ani
Lucianu Rossimu s dřevěnou rukou, ani slepému
José Manuelu Martínovi, a po tolika zkušenostech věřit
Georgi Rigaudovi? A
Wolff byl přece všude padouch. Ale první polovina nás přesvědčí. Snad jen
Pajarito jako rybář je zcela mimo podezření.
Jenže vlivem inspirace
Hitchcockem v polovině dojde k velikému zlomu a z romantického thrilleru se stane klasická detektivka s hororovými prvky, v jejímž centru stojí dvojice poldů ze Scotland Yardu. A opět se objevuje
Andreu, tentokrát v roli amatérského detektiva. Zvláštní je, že obě vyšetřovatelské jednotky jsou spíše k smíchu, obě ale pátráním docela hýbají. Vlastně musím říct, že detektivní stránka filmu se mi tentokrát opravdu líbila. V giallu vraha většinou usvědčí svědectví, a odhalen bývá v akci. Tady policisté skládají případ dohromady z více kousků a vraha usvědčí důkazy. Zvláště scéna, ve které policisté přemýšlejí o možnostech uchování mrtvoly tak, aby vydržela déle čerstvá, je skvělá.
Střídají se nám tu tedy vlastně hned čtyři úrovně - detektivní, humorná, romantická a hororová. Podle popisu film může vypadat poněkud nevinně, až na striptýz a podobné záležitosti, ale obsahuje více nechutných scén než mnohá drastičtější gialla. Tedy, záleží, co vás osobně znechutí více. Brutální pořezání jedné oběti? Zvracení z okna na nehnutě stojícího poldu? Mne víc znechutila rádoby sexy scéna, ve které jí
Nieves smaženou rybu holýma rukama, a pak si smyslně olizuje mastné prsty. A nejhorší je scéna operace poraněného oka. To jsem vážně odvracel zrak.
Vážně bych to označil jako povedenější a zábavnější kousek, byť trochu nevyrovnaný. Identitu vraha jsem tušil, ale víc než motivace, která byla poměrně zřejmá, mne potěšil právě způsob odhalení. Pochválit se dá výtvarná stránka, kostýmy, dekorace, prostředí, vše je pěkně stylové a nádherně nasnímáno, za doprovodu pěkné
Ciprianiho hudby. Těch
7,5/10 si to určitě zaslouží.
A na závěr
spoilerovatý povzdech:
Natáčet závěr gialla na útesu a nenechat vraha spadnout? Mohli k tomu i využít i vrhačské schopnosti jedné z postav, žel ukázané jen jednou. Navíc nepasák z toho vyklouzl hodně lacino. Celou dobu jsem si lámal hlavu, jak vysvětlí ty kontaktní čočky, a výsledné vysvětlení ve mně zanechalo dojem, že komplot byl ještě složitější a jeden z pachatelů uniká na svobodu. Ale policajti se na sebe jen teple podívají a fine. Ok, budeme tomu věřit.
a.k.a. Death Walks on High Heels
Režie: Luciano Ercoli
Hrají: Frank Wolff, Nieves Navarro, Simón Andreu, Claudie Lange, Carlo Gentilli, George Rigaud, José Manuel Martín, Pajarito, Luciano Rossi, Fabrizio Moresco
Scénář: Ernesto Gastaldi, May Velasco, Dino Verde
Hudba: Stelvio Cipriani
Itálie / Španělsko 1971
Takže viděno a musím souhlasit s recenzí. Velmi povedené a napínavé (jak film, tak recenze). Dále budou hlavně spoilery
OdpovědětVymazatSPOILERY JAKO PRASE
Já jsem sice podezříval manžela dlouho, ale
a) pěkně mě zmátli v závěru
b) motiv jsem vymyslel jiný - manžel zabil manželku, Nieves se vydávala za manželku a poté ho postřelila (k odvrácení podezření nebo proto, že ho zradila)
Pasák nepasák zase odbouchl tatínka své holky a potom Nieves - z pomsty za smrt Nieves (a nevěděl, že zabíjí Nieves) nebo Nieves za zradu (což je lepší, protože se nemusím divit nad Frankovou teleportací - což není chyba scénáře, ale pospíchajícím režisérem). Takhle jsi to taky předpokládám zhruba myslel, ne (pokud si to pamatuješ)?
Jinak kamera dobrá, střih velmi dobrý a to celé díky velmi dobré režii (hlavně scéna Nieves scházející ze schodů a odrážející se v několika zrcadlech - vypadá to dobře + je to dobrá nápověda.
Jinak mě furt stačil pád ze skály od Fulciho (ale vrhání nože by mi nevadilo):)
I když scénář je napínavý, solidně vymyšlený a prokombinovaný (samozřejmě s pár podivnostmi, i tak nejsilnější stránka filmu), tak stále mě vadí nevyužití postavy kněze - fakt ho mohli lépe využít, když ke konci skvěle použili Pajarita.
Jinak film si dle mého až podezřele často dělá srandu z určitých giallo klišé (viz reakce Nieves na první telefonát od vraha - chytil jsem záchvat smíchu:))
Co se týká scénáře, napadá mě jedna věc - myslím, že byl během natáčení změněn, ale jistý si tím nejsem (hlavně Nieves měla být asi složitější postavou).
A naštěstí se mi prokázala moje teorie příliš nenaslouchat komentářům na ČSFD.
Suma sumárům - velice povedné giallo (dostatečně napínavé, zábavné a chytré)
KONEC SPOILERŮ JAK PRASE
P.S. Btw mám otázku - jakým případem se to inspiroval Gastaldi, který potom přenesl do některých případů?
Zmiňoval jsi to Il corpo dolce di Deborah, tak by mě zajímalo čeho se to týkalo.
SPOILERY JAKO KRÁVA
OdpovědětVymazatJá už si děj moc nepamatuju, spíš mi v hlavě uvízl vizuál a ústředníé znělka (ale ta i proto, že jsem ji mnohokrát slyšel z pár soundtrackových kompilací). Ale třeba Nieves v zrcadlech si nevybavím. Ani si nepamatuju reakci na telefonát. Pajarita si pamatuju a asi je to film, kde se mi líbil nejvíc, resp. sem se hodil víc než do westernů.
Mrkni ještě na ten druhý film, tam je Nieves celou dobu. Vrátil se tam i Andreu, Langeová, myslím, že i Gentilli, Rossi (a ten je tam lepší než tady).
Případ dohledám. Sergio Martino ho často zmiňuje v různých rozhovorech. Ale když si dohledáš případ, bude ti jasná pointa nejen Debory, ale i několika dalších giall ;)
Takže nové SPOILERY JAKO BRNO:
Případ, jehož jméno si nepamatuju, se odehrálv Itálii tuším někdy na přelomu 50. a 60. let, a šlo o to, že manžel zavraždil svou ženu a narafičil to jako sebevraždu, aby získal peníze z její pojistky.
Další, co Gastaldiho a Martina hodně inspirovalo, je film Les Diaboliques, který jsem neviděl, takže nevím, v čem přesně.
Ten druhý film mě trochu znepokojuje - sice Luciano Rossi a jeho super zbraň, na druhou stranu mám obavy, že to bude pěkná blbost.
OdpovědětVymazatJinak díky za případné dohledání případu (o který se budu zajímat až dokoukám Martinovo gialla:)). Sice mě deprimuje, že pointa bude stejná, na druhou stranu Gastaldi tvořil scénáře v překotném tempu (a pořád dobré, nutno dodat). Ale snad ty pointy trochu obměňuje, ne? Jak tady ten film, tak třeba La coda dello scorpione ji má poněkud odlišnou.
A Les diaboliques jsem viděl. Krátká recenze - výborný thriller od autora Mzdy strachu (vidíš, chtěl jsem ti ho doporučit). Hlavně nečíst jakýkoliv obsah (z nějakého důvodu anotace obsahují zvrat, který nastane za velice dlouho dobu)! Skvělý scénář (dle knihy, kterou chtěl adaptovat Hitchcock, ale Cluzout ho předběhl) i režie (skvělá paranoidní atmosféra). Herci výborní (i když ... o tom později; btw minispoiler - hraje tam Serault). Film téměř bez hudby (a funguje to skvěle). Hodně se mi to líbilo, ale jsou tam prvky, které se ti možná nebudou líbit (některé herecké výkony). Ale osobně doporučuji - napínavý, zamotaný a především výtečný thriller.
Jelikož už si to nepamatuješ, tak moji alternativní verzi scénáře nemá cenu hodnotit:).
Ta super zbraň není Rossiho :) a co v giallu není pěkná blbost? ;)
OdpovědětVymazatNevím, cos viděl, určitě se tím případem DO JISTÉ MÍRY inspirovaly jen některé filmy od Martina. Škorpion vlastně taky, akorát tam je ten pojistnej podvod hned na začátku.
TY ABSOLUTNĚ NEJVĚTŠÍ SPOILERY
OdpovědětVymazatA jo blbnu - tady to takhle není (manželku sice zabije, ale z jiného důvodu). Tady jsem si popletl svůj imaginární scénář s tím skutečným:). Sorry za zmatky. A s tím případem máš samozřejmě pravdu - já sem totiž předtím neviděl ani Lo strano vizio di signor Wardh ani Il tuo vizio e una stanza chiusa e solo io ne ho le chiave (MOŽNÝ SPOILER který si zajímavě vypůjčuje věci z Les diaboliques KONEC MOŽNÉHO SPOILERU), tak jsem byl trochu na vážkách (zbytečně - oba byly skvělý). No jo, vím, jsem ostuda:).
Tak koukám, že můj imaginární scénář k filmu se (aniž by to věděl) do jisté míry inspiroval tím případem:). A to jsem to fakt napsal před shlédnutím obou Martinových majstrštyků.
KONEC TĚCH ABSOLUTNĚ NEJVĚTŠÍCH SPOILERŮ
No jo, já zapomněl - co vidíme v giallu ještě nemusí být pravda:). A gialla jsou hlavně překombinovaná (SPOILERY? i když Argento a normální logika si moc nerozumí, tak zase aspoň ty jeho podivnosti podléhají jakési interní logice noční můry, co prožívají hrdinové - dostaly se do světa, který je šílený a dokud se nedostanou nakonec, prožívají divné a nepochopitelné věci KONEC SPOILERŮ?). Ale naštěstí jsem neviděl nikdy ten, kde by následující pointa popírala tu předchozí (i když tady už je to dost blízko).
MOŽNÉ SPOILERY
A co se týká Martinových giall - jsou překombinovaná, ale logicky (tedy u určitých detailů ovšem taky zdvihnu obočí) dává smysl (někdy dokonce i v reálném životě jsou plány zločinců podobně složité). Navíc nepodvádí - u Lo strano vizio di signor Wardh jsem pointu pochopil rychle (ale při té finální už se to blížilo hraně akceptovatelnosti), navíc mi došlo, že různé scény vyvracející podezření jedné z postav dá vyložit úplně jinak (asi víš koho myslím, ale pro jistotu nápověda - pochází z neevropské země a Martin u jeho postav má rád obraty o 180 :).
KONEC MOŽNÝCH SPOILERŮ
P. S. Omlouvám se za tapetu, moc jsem se rozepsal.
JEŠTĚ VĚTŠÍ SPOILERY NEŽ JSME DOUFALI
OdpovědětVymazatJsem rád, že se ti oba filmy líbily. Z Clouzota teda Martino bral nejen u Wardh, kde je závěr inspirovaný Mzdou strachu. Co se týče snové logiky, tam u Martina rozhodně nejvíc Tutti i colori del buio, jestli jsi to ještě neviděl, tam nebudeš vědět, co je pravda a co ne ;) U mě jde, co se týče děr v logice, hlavně o to, jak ji tvůrci dokážou maskovat a odvádět pozornost jinam. Martino na to kromě skvělého vizuálu a atmosferických scén nasazoval zbraň nejtěžšího kalibru, totiž Edwige, Fulci zase, opět kromě atmosferických scén, které jsou u něj ještě lepší než u Martina, skvěle odváděl podezření naprosto jinam než na skutečného vraha. U Argenta mě vždycky, snad kromě Ptáka, něco rušilo. Ať už zbytečné komické postavy a scény(4 mouchy, Tmavě červená), nebo mě to prostě nedokázalo vtáhnout (Kočka, Tenebre a vlastně i ty Mouchy).
Jinak v All the colors je i Nieves Navarro. Abych téma nějak vrátil k tomuto filmu, tedy Death Walks on High Heels. U kterého mi, narozdíl od Argenta, humor nevadil.